IDIOMAS PARA VIAJAR ™ 5 ?

Anuncio
IDIOM AS PARA VIAJAR
™ 5?
CONTENIDOS
Presentación
| EL IDIOMA
6
m
GUÍA DE PRONUNCIACIÓN
7
GRAMÁTICA
15
casos y declinaciones
pronombres personales
pronombres reflexivos
pronombre posesivos
pronombres demostrativos
pronombres interrogativos
pronombres relativos
el artículo
el sustantivo
el adjetivo
comparativos y superlativos
el adverbio
interrogativas
conjunciones
preposiciones
el verbo
15
16
1 EL CHECO IMPRESCINDIBLE
vocabulario general
expresiones habituales
preguntas habituales
V
19
23
26
27
27
28
34
37
38
39
40
41
44
57 |
57
57
58
al teléfono
días de la semana
meses del año
estaciones
fechas especiales
el día
tiempo
la hora
situación
números cardinales
números ordinales
colores
medidas
59
59
60
60
60
6i
6i
62
63
63
67
69
70
M H Í GADA Y DESPLAZAMIENTOS 71
AL LLEGAR
letreros de utilidad
vocabulario general
verbos de utilidad
llegada en avión
llegada en barco
llegada en tren
situación
cambio de moneda
TRANSPORTES
en autobús
en avión
letreros de utilidad
71
71
73
75
75
76
77
77
93
95
95
98
98
3
en barco
en bicicleta
letreros de utilidad
en coche
letreros de utilidad
en metro
en taxi
en tren
letreros de utilidad
lOO
102
102
103
104
107
109
no
m
ISEiEBSS&BSHHHHHiwm
letreros de utilidad
vocabulario general
verbos de utilidad
en el hotel
instrucciones para usar el
teléfono
en el cámping
letreros de utilidad
en una casa particular
letreros de utilidad
con niños
viajeros discapacitados
letreros de utilidad
113
113
114
115
116
124
128
127
128
130
131
132
EN EL RESTAURANTE
133 1
vocabulario general
verbos de utilidad
133
135
expresiones habituales
letreros de utilidad
glosario gastronómico
la carta
bebidas
con niños
irni ii'i i ' i i r i —
TIEMPO LIBRE
turismo
letreros de utilidad
en el museo
cine, teatro, música
letreros de utilidad
de copas
letreros de utilidad
en la discoteca
deportes
DE TIENDAS
vocabulario general
verbos de utilidad
letreros de utilidad
ropa (mujer, hombre, niños)
calzado
accesorios
equivalencia de tallas
libros, música, cine
en el supermercado
136
137
147
154
164
166
1MMH
mam
169
169
171
173
175
177
179
180
182
183
185
185
186
186
188
190
190
192
192
193
letreros de utilidad
en el mercadillo
electrónica
objetos de recuerdo
194
195
197
198
GUÍA PRÁCTICA
SERVICIOS
en el banco
letreros de utilidad
correos
letreros de utilidad
internet
letreros de utilidad
teléfonos
letreros de utilidad
prensa
199
199
201
203
204
206
207
207
208
209
■
SALUD
letreros de utilidad
en la farmacia
en la consulta del médico
en el dentista
211
211
211
214
219
EMERGENCIAS
letreros de utilidad
emergencias médicas
partes del cuerpo
otras emergencias
221
221
221
223
224
m in id ic c io n a r io s
ESPAÑOL-CHECO
CHECO-ESPAÑOL
Hggj
231
257
*|9 |
• F-
5
PRESENTACIÓN
Esta guía contiene todo lo que se necesita para desenvol­
verse en checo durante el viaje en esas circunstancias
en las que no se necesita decir demasiado, sino decir lo que
Importa. Facilita aquellas frases imprescindibles (con
su correspondiente pronunciación) que permitirán al viajero
comunicarse en situaciones habituales y, además, recibir el
aprecio de las personas que valorarán su esfuerzo por expre­
sarse en un idioma que ellas dominan.
El libro empieza con una guía sucinta a la pronunciación
checa, un resumen gramatical y un breve manual
de checo básico. Les siguen distintos bloques temáticos
pensados para resolver distintas situaciones según avanza el
viaje: llegada al país de destino, desplazamientos,
alojamiento, restaurantes, ocio o compras. Cada
una de las secciones incluye una lista de vocabulario im­
prescindible y expresiones habituales, las palabras y frases
básicas para cruzar una aduana, tomar o alquilar un medio de
transporte o realizar un cambio de moneda. Checo para via­
ja r también tiene en cuenta las circunstancias adversas que
pudieran presentarse; por esa razón se han incorporado dos
capítulos para cuando es necesario recurrir a un servicio de
salud o se presenta cualquier situación de emergencia.
Para hacer el viaje más placentero, las frases y palabras en es­
pañol y su correspondencia en checo servirán para estimular
la capacidad de improvisación del viajero y hacerle capaz de
sorprender a su interlocutor hablando en su idioma.
La guía concluye con dos minidiccionarios, españolchecoy checo-español, con vocabulario de uso habitual
en la comunicación diaria.
šthstnou cestu!
EL IDIOMA
G U ÍA DE PRO N UN CIACIÓ N
En la República Checa el checo es el único idioma oficial, se trata de
un idioma que pertenece al grupo de las lenguas eslavas. Es destacable la gran diferencia existente en checo entre la tradicional lengua
culta y la lengua hablada. El alfabeto checo se basa en el latino y está
constituido por 42 letras que representan otros tantos sonidos: a, á,
b, c, č, d, ď, e, é, ě, f, g, h, ch, i, í, j, k, I, m, n, ň, o, ó, p, q, r, ř, s, š, t,
ť, u, ú, Ů, v, w, x, y, ý, z, ž.
La mayoría de los sonidos del idioma checo se pueden encontrar en
el español, por lo que su pronunciación no es complicada. Además, la
pronunciación del checo es bastante sistemática, ya que se correspon­
de con su representación.
El alfabeto checo utiliza, además de la tilde, otro signo diacrítico, que se
llama háček (jáachek), “carón” (ě). Las consonantes que pueden llevar el
carón son: c, r, s, z, d, t, n (č, ř, š, ž, ď, ť, ň). Una de las particularidades
del checo es la agrupación de varias consonantes en una sola sílaba (en
checo no es necesario que la sílaba contenga una vocal), de forma que se
producen palabras difíciles de pronunciar, por ejemplo: vlk(v(é)lk), “lobo”.
Por este motivo, en la transcripción se colocan letras entre paréntesis para
facilitarle la pronunciación al viajero hispanohablante. Funcionan sola­
mente como refuerzo a la hora de pronunciar una u otra palabra checa
(en realidad, sus sonidos no deberían ser apenas perceptibles).
Los ejemplos incluidos a continuación siguen la pronunciación checa
culta o spisovná čeština (s(e)písovnaa chéshtyina), “checo escrito", que
es el estándar de referencia en todo el país, independientemente del
dialecto de cada zona (Moravia, Bohemia, etc).
■ VO CA LES ■
■
■
■
■
■
■
■
■
■
Los sonidos vocálicos del checo no presentan grandes diferencias
con las cinco vocales del español. Sin embargo, en checo se debe
7
guía de
pronunciación
distinguir entre vocales cortas y largas. Las cortas no llevan tilde,
mientras que aquellas que la llevan se deben pronunciar con más
duración. Téngase presente que no se trata de un acento tónico (de
Intensidad), sino que indica la mayor duración de las vocales largas.
En esta guía ese acento se representará sencillamente duplicando
la vocal, como en velké (vélkee), “grande". Cuando aparece la vo­
cal “u” con un clrcullto encima (íi), se debe pronunciar como una
“u” larga. Por ejemplo půl (púu\), “mitad". Un caso específico en el
Idioma checo es la vocal “e” con el háček (jáachek), “carón” enci­
ma: é, que se pronuncia como el diptongo ie; por ejemplo, pondělí
(póndyielii), “lunes”.
3
Suena como la “a” de “casa” en palabras como ona (óna), "ella".
3 La "a" larga es similar a la usada en imperativos como “¡abre!" y
aparece en palabras como plakát (plácaat), “cartel”. En esta guía
se transcribirá como aa.
6
Se pronuncia como la “e” española de “ven” en palabras como
obsazeno (ópsadseno), “ocupado”.
C
La versión larga de esta vocal existe en español, por ejemplo, en
“¡muerdan!”. En checo: bazén (bádseen), “piscina”.
6
La letra “e” con carón indica la palatalización de la consonante
que la precede, si corresponde, o el sonido ie. Por ejemplo, děti
(dyiétyi), “niños”.
I
Se pronuncia como la “I” española de “risa”. Por ejemplo, kolik
(cólik), “cuánto".
I
Esta “i” larga se usa comúnmente en “¡venid!" y aparece en checo
en moderní (móderñii), “moderno”.
H
O Se trata de una "o” más prolongada, como cuando se dice
“camión”. Por ejemplo, penzión (pénsioon), “pensión”.
U
Se pronuncia como la “u” de “muchacho” en kochoutek (cójoutek),
“grifo".
U Suena como una “u” larga, como en “baúl”. Por ejemplo, účet
(úuchet), “cuenta”.
O
U Es equivalente a la ú. Su grafía es así por cuestiones históricas y
etimológicas. Su uso es muy frecuente, sůl (súul), “sal”.
y
En checo la “y ” es una vocal, se llama “y dura". Se pronuncia Igual
que la I: kdy? (kdí?), “¿cuándo?”.
ý
Equivale a la í: mýdlo (rníidlo), “jabón”.
■ DIPTONGOS
En relación a los diptongos, las combinaciones de sonidos vocálicos
más comunes en checo son: ou, au, eu. Por lo general, se pronuncian
las dos vocales muy seguidas, casi como si fueran una sola: mouka
(móuca), “harina”. Au, eu se pronuncian en palabras de origen extran­
jero, como auto (auto), “coche". Para aquellas palabras originariamente
checas au, eu se pronunciarán de forma separada (a-u, e-u), como en
naučit se (ná-uch¡t se), “aprender".
■ CONSONANTES
Suelen clasificarse en consonantes duras (que pueden acompañar a una
y pero no a una I: h, ch, k, r, d, t, n ), blandas (que pueden Ir con I, pero
no cony:ž, š, č, ř,c,j,ď ,ť, ň) y ambiguas (que pueden ir tanto con ¡como
9
guía de
pronunciación
O Suena como la “o” española de “niño” en palabras como okno
(ócno), “ventana”.
con y: b, f, I, m, p, s, v, z). Con la idea de hacer esta guía lo más sencilla
posible, se omitirán algunos casos específicos. Pese a ello, es importante
poner atención en las consonantes que van seguidas de las vocales i, ě e
y. En algunas transcripciones, se observará que las consonantes se con­
tagian de algún rasgo de otra cercana. Por ello, es posible que suenen de
forma distinta a la habitual.
Algunas consonantes se escriben y se pronuncian más o menos igual
que en español: b, d, f, I, m, n, ñ , p, t; otras, sin embargo, presentan
diferencias: Č, c h ,j, k. Un ejemplo es la letra č que tiene un equivalen­
te directo en la ch, como en český (chéskii), “checo”. Además, existen
consonantes que difieren levemente, y cuya pronunciación no causará
grandes problemas: r, s, b, g.
La especificidad de la sonoridad del idioma checo la dan aquellas
consonantes que no tienen equivalencia directa con los sonidos del
castellano. Así, merecen especial atención las letras: c, ď, h, ř, š, ť,
v, z, ž. De este grupo, destaca por su dificultad la consonante ř. Su
sonoridad sería la resultante de emitir las consonantes r + s (o r + sh)
en un solo golpe. Si resultara imposible, no pasa nada. Aun así, los
checos agradecerán el esfuerzo. Otro detalle a tener en cuenta es la
distinción en checo de los sonidos b y v, al igual que sucede en otros
idiomas europeos. La b es más marcada que la castellana de “barco”,
mientras que la v se pronuncia juntando los dientes superiores con el
labio inferior, casi como una/.
b
Suena como la “b” de "barco” en palabras como být (b íit),
“ser/estar”.
C
La “c” checa no tiene equivalencia exacta en español. Es un so­
nido próximo al de ts, como cuando se dice “mosca tse tse". Por
ejemplo, práce (práatse), “trabajo”.
Č
Se pronuncia como la “ch” de “muchacho” en palabras comočeský
(chéskii), “checo”.
id
d
No tiene correspondencia exacta en español. Su pronunciación es
como una “d”, pero acercando la lengua al paladar (dy¡). Algunas
palabras checas serían: loď (lódyi), “barco”, ďábel (dyiáabel),
“diablo”. Como si se pronunciara una “I" corta justo después de
la consonante. Este sonido también aparece con d+¡ od+ě: dítě
(dyíityie), “niño”, o pondělí (póndyielii), “lunes”.
La “f” checa tiene la misma pronunciación y grafía que la española.
Por ejemplo: faktura (factura), “factura”.
Equivale a la española cuando la “g”va seguida por las vocales a,
o, u (como en “gato"): garáž (gáraash) “garaje". También delan­
te de las vocales e, i se pronuncia como la g de “ganga”: logicky
(lóguitski) “lógicamente”.
h
Se trata de una consonante cuyo sonido no existe en español,
suena como una “h” aspirada. Se asemeja a la h Inglesa (“have”).
Aquí se transcribe con una j. Por ejemplo: ahoj (ájoy), “hola".
C h Suena como la jota española de “jondo” o “mujer” en palabras
como socha (sója), “escultura”.
••
k
Es una semiconsonante que corresponde al sonido de la y griega
española. Aparece, por ejemplo, en jíst (yíist), “comer”. También
es habitual encontrarla en combinaciones de vocales como -aj,
-ej, -ij, etc., como en kraj (cra'y), “país” o prodej (pródey), “venta".
Se pronuncia como la “c” de “casa”. Por ejemplo: kuchyně (cújiñe), “cocina”. También es conveniente advertir que k en checo es
una preposición que significa “a/hacia”.
Como la española en “alegría": toalety (tóaleti), “aseos”.
n
guía de
pronunciación
Cf Se pronuncia como en “madera” en palabras como Dánski?
(Dáansco), “Dinamarca”.
guía de
pronunciación
m Se pronuncia como la “m” española: náměstí (náamiestyii), “plaza".
ľ ! Suena como la “n” de “nadar” en, por ejemplo, nápoj (náapoy),
“bebida”.
Muy similar a la “ñ”: promiňte (promiňte), “perdone/disculpe".
P
Suena como la “p” castellana de “puerta": topinka (tópinca), “pan
tostado”.
C| Solo se encontrará en palabras de origen extranjero y su pronunciación
viene condicionada por el idioma de origen, normalmente como k.
X Suena como una “r" suave, aunque esté al principio de la palabra:
rodina (ródyina), “familia”.
X
Es seguramente el sonido más difícil de dominar. Suena como la
combinación r+s/r+sh, juntando los dientes y tratando de emitir
ambas letras como un único sonido. Mucho vocabulario checo
contiene este sonido: třída (t(e)rshíida), “paseo/avenida”.
S Suena ligeramente diferente a la “s” española, ya que debe ser un
poco más fuerte que en “setas”. Ejemplo, sleva (s(e)léva), “des­
cuento”. La s en checo es también una preposición que significa
“con”.
S Tiene una pronunciación similar a la Inglesa “sh” (“show”). Por
ejemplo, pošta (póshta), “oficina de correos”.
í
Suena igual que la “t” española de “tarde”: ticho (tyíjo), “silencio".
ť
Está emparentada con el sonido ď , anteriormente descrito.
Tampoco tiene equivalencia exacta en español. Su pronuncia­
ción es como una “t" normal, pero acercando la lengua al pala­
dar. Está en palabras checas como: c h o ť(jótyi), “cónyuge”. Este
12
V
En checo se distingue la sonoridad entre b y v. Se pronuncia jun­
tando el labio inferior con los dientes superiores en palabras como
vin o (fíino/vfíno), “vino”. Aparte, la ven checo es una preposición
con significado “en/dentro de”.
w
Se encuentra en palabras de origen extranjero, con que se pro­
nuncia como en el idioma original.
X
Su pronunciación (ks)es como en español. Por ejemplo, xenofó­
bie (ksénofobie), “xenofobia".
Z
No se pronuncia como la zeta española. Puede aproximarse a una
“s” (ds) prolongada o arrastrada, como cuando se imita un insecto.
Por ejemplo: zámek (dsáamek), “castillo”. Téngase en cuenta que
z es una preposición que significa “de/desde”.
Z
Su sonoridad está emparentada con la “y ” argentina o la “j ” fran­
cesa (de jardín). La “z”con carón es muy similar a la “s”con carón,
pero más suave, por ejemplo: žena (shéna), “mujer”.
■ SÍLABAS TÓNICAS Y ÁTONAS
En checo, lo mismo que en español, se distingue entre sílabas tónicas
y átonas, con la particularidad de que el acento siempre recae en la
primera sílaba. En cualquier caso, para mayor claridad, en la presente
guía se indicará en la transcripción con una tilde. Además, hay que te­
ner en cuenta lo ya indicado respecto a las vocales largas y cortas: la
tilde (') sobre una vocal no significa golpe de entonación, sino que la
vocal es larga. Todas las vocales son susceptibles de ser largas o cortas
en checo. Por ello, la transcripción aquí usada duplicará la vocal (á, aa;
é, ee; í, ¡i; ó, oo; ú/ů , au; ý, ii). Por ejemplo, en paní (páñü), “señora”.
13
guía de
pronunciación
sonido también se encuentra en combinaciones: t+i o t+ě: děti
(dyiétyi), “niños”.
■ ENTONACIÓN
De una forma muy general, se puede considerar que en checo, al igual
que ocurre en español, las oraciones interrogativas y exclamativas
tienen una entonación ascendente, mientras que las oraciones afir­
mativas y negativas tienen una entonación descendente. El acento
principal de la oración (es decir, la parte de la oración que se pronun­
cia con mayor intensidad) suele recaer en la palabra que concentra
el sentido de lo que se quiere decir, por lo común un sustantivo, un
adjetivo o un verbo.
Hay ciertas regiones más “musicales” que otras, en lo referente a la
entonación. Llegar a conseguir soltura a la hora de dar la entonación
correcta a las frases en checo puede suponer una dificultad adicional
para quien lo practica, pero es importante al menos intentarlo. Otra
cosa a tener en cuenta es cuidar el volumen de voz, ya que podría ser in­
terpretado como una entonación exclamativa, exigente o beligerante.
GRAMÁTICA
■ CASOS Y DECLINACION ES
La lengua checa se presenta articulada en un sistema de siete casos
con sus correspondientes terminaciones o sufijos. Al igual que otras
lenguas, como el alemán, se sirve de declinaciones para indicar la
función que cumple un sustantivo, un adjetivo o un pronombre den­
tro de una frase.
Los casos son: nominativo, genitivo, dativo, acusativo, vocativo, loca­
tivo e instrumental, que varían según sean singular o plural, mascu­
lino o femenino, animado o inanimado. Algunos de los casos se usan
con determinadas preposiciones. En otros, la propia declinación dará
noción de posesión, lugar o instrumento.
Caso nominativo: indica el sujeto de la frase.
Praha je krásná
Prája yé cráasnaa
Praga es bonita
Caso genitivo: indica posesión, “de”,
kde je ulice Franze Kafky?
kdéyé úütse Fránedse Cáflci?
¿dónde está la calle de Franz Kafka?
Caso dativo: se usa para marcar el complemento indirecto de la fra­
se, “¿a quién?”.
déy pólitsistovi t(e)vúuy pás
dej policistovi tvůj pas
dale al policía tu pasaporte
Caso acusativo: se usa para señalar el complemento directo de la frase,
znáte Prahu?
s(e)náate Práju?
¿conocen Praga?
Caso vocativo: se utiliza para llamar la atención, invocar o dirigirse
a alguna persona,
ahoj Pavle!, jak se máš?
ájoy Pávle! Yak sé m áash?
¡Hola Pavel!, ¿cómo estás?
15
gramática
Caso locativo: sirve para dar información sobre una situación física
o de lugar. Generalmente, este caso viene acompañado de alguna
preposición de lugar.
jak dlouho jste v Praze?
yák dlóujoylsté vé Prádse?
¿cuánto tiempo llevan en Praga?
Caso instrumental: ofrece información sobre cómo o con qué se hace
la acción principal del verbo.
Pojedeme vlakem nebo autobusem? Póyedeme vlakem nébo áutobusem?
¿Vamos en tren o en autobús?
■ PRONOMBRES PERSONALES
Al igual que en español, los pronombres personales en checo no son
estrictamente necesarios, y solo se usan para dar énfasis.
El checo también distingue entre tykání (tícaañü), “tuteo", y vykání
(vícaañii), “hablar de usted”. Es importante que, a no ser que se conoz­
ca muy bien al interlocutor, se use la versión formal V y (Vi), “usted/
ustedes", con la segunda persona del plural del verbo (en presente),
ya se trate con respeto a una o varias personas.
■ PRONOMBRES PERSONALES (CASO NOMINATIVO - SUJETO)
já
ty
on
ona
ono
my
vy
oni
ony
l6
yáa
tí
ón
óna
óno
mí
vi
óñi
óni
yo
tú
él
ella
ello (neutro)
nosotros/as
vosotros/as
ellos (masculino)
ellas (femenino)
I
óna
vi
■
PRO N O M BRES PERSO N A LES
mne/mě
tebe/tě
jeho/ho/něho/jej/něj
ji/n í
jeho/ho/něho/jej/něj
nás
vás
jich/nich
Vás
■
■
■ ■
de mi
de ti
de él
de ella
de ello
de nosotros/as
de vosotros/as
de ellos/as (m., f.,n.)
de usted/ustedes
(CASO D A T IV O -C . INDIRECTO) 1
m(e)né/mí
tóbyie/tyí
yému/mú/ňému
yíi/ňíi
yému/mú/ňému
náarr
váam
yím/ňím
váam
PR O N O M BR ES PERSO N A LES
mě/mne
tě/tebe
jeho/ho/jej/něho/něj
ji/ni
je/ně
(c a s o g e n it iv o )
m(e)né/m(e)ñé
tébe/tyié
yéjo/jó/ñéjo/yéy/ñéy
yíi/ññ
yéjo/jó/ñéjo/yéy/ñéy
náas
váas
yíj/ñ íj
váas
PR O N O M BR ES PERSO N A LES
mne/mi
tobě/ti
jemu/mu/němu
jí/ní
jemu/mu/němu
nám
vám
jim/nim
Vám
■
ellos/as (neutro)
usted/ustedes
a mí
a ti
a él
a ella
a ello
a nosotros/as
a vosotros/as
a ellos/as (m., f., n.)
a usted/ustedes
(CASO ACUSATIVO - C. DIRECTO) I
m(e)ňé/m(e)né
tyié/tébe
yéjo/jó/yéy/ňéjo/ňéy
y í/ň í
yé/ňé
me
te
le/lo
la
lo
17
gramática
nás
vas
je/ně
náas
váas
yé/ñé
Vás
váas
os
les/los (m.), las (f.),
los/las (n.)
le/lo/la/les/los/las
P R O N O M B R E S P E R S O N A L E S (CASO VOCATIVO)
ty
tí
tú
vy
ví
vosotros/as
Vy
ví
usted/ustedes
■
P R O N O M B R E S P E R S O N A L E S ( c a s o lo c a t iv o ) U
H
mně
m(e)ňé
en/sobre mí
tobě
tóbyie
en/sobre ti
něm
ňém
en/sobre él
ní
ňíi
en/sobre ella
něm
ňém
en/sobre ello
nás
náas
en/sobre nosotros/as
vás
váas
en/sobre vosotros/as
nich
ňj
en/sobre ellos/as (m., f. n.)
Vás
váas
en/sobre usted/ustedes
P R O N O M B R E S P E R S O N A L E S ( c a s o in s t r u m e n t a l)
mnou
m(e)nóu
conmigo
tebou
tébou
contigo
ním/jím
ňíim/yíim
con él
ní/jí
ňíi/yíi
con ella
ním/jím
ňíim/yíim
con ello
námi
náami
con nostros/as
vámi
váami
con vosotros/as
18
I
ñim i/yím i
váami
con ellos/as (m., f., n.)
con usted/ustedes
Se utilizan en masculino (animado/inanimado), femenino o neutro,
en singular o plural, y según los casos. Cuando se quiere indicar po­
sesión el pronombre debe concordar en caso, número y género con
el sustantivo al que acompaña.
MI/MIS
MASCULINO
nominativo můj múuy
genitivo
mého méejo
dativo
mému méemu
acusativo
mého méejo
+sust. anim.
acusativo
múj múuy
+sust. inanim.
vocativo
můj múuy
locativo
mém méem
instrumental mým mnm
SINGULAR
FEMENINO
má/moje máa/móye
mé/mojí mée/móyii
mé/mojí mée/móyii
mou/moji móu/móyi
NEUTRO
mé/moje
mého
mému
mé/moje
mée/móye
méejo
méemu
mée/móye
má/moje máa/móye mé/moje mée/móye
mé/mojí mée/móyii mém
méem
mou/moji móu/móyii mým
míim
MASCULINO
FEMENINO
NEUTRO
nominativo t /moji mľi/móyi mé/moje mée/móyemá/moje
+sust. anim.
nominativo mé/moje mée/móye
esust. inanim.
genitivo
mých míij
mých
míij
mých
dativo
mým
míim
mým
míim
mým
acusativo mé/moje mée/móyemé/moje mée/móye má/moje
vocativo
mí/moji míi/móyi mé/moje mée/móyemá/moje
+sust. anim.
PLURAL
máa/móye
mñj
míim
máa/móye
máa/móye
19
vocativo
mé/moji mée/móye
+sust. inanim.
locativo
mých múj
instrumental mými mňmi
míij
múmi
mých
mými
TU/TUS
SINGULAR MASCULINO
FEMENINO
NEUTRO
nominativo tvůj
t(e)vúuy i
t(e)váa/ tvé/tvoje
t(e)vóye
genitivo
tvého t(e)véejo tvé/tvoji t(e)vée/ tvého
t(e)vóyii
dativo
tvému t(e)veemu
t(e)vée/ tvému
t(e)vóyii
acusativo tvého t(e)véejo tvou/tvi ji t(e)vóu/ tvé/tvoje
+sust. anim.
t(e)vóyi
acusativo tvůj
t(e)vúuy
+sust. inanim.
vocativo
tvůj
t(e)vúuy tvá/tvoje t(e)váa/ tvé/tvoje
t(e)vóye
locativo
tvém t(e)véem tve/t
t(e)vée/ tvém
t(e)vóyii
instrumental tvým t(e)víim tvou/tvojí t(e)vóu/ tvým
t(e)vóyii
PLURAL MASCULINO
FEMENINO
nominativo
t(e)ví¡/
t(e)vée/
+sust. anim.
t(e)vóyi
t(e)vóye
nominativo
t(e)vée/
+sust. inanim.
t(e)vóye
genitivo
t(e)víij
t(e)viij
dativo
t(e)víim
t(e)víim
acusativo
t(e)vée/
t(e)vée/
t(e)vóye
t(e)vóye
míij
míirni
t(e)vée/
t(e)vóye
t(e)véejo
t(e)véemu
t(e)vée/
t(e)vóye
t(e)vée/
t(e)vóye
t(e)véem
t(e)víim
NEUTRO
tvá/tvoje t(e)váa/
t(e)vóye
t(e)víij
tvých
tvým
t(e)víim
tvá/tvoje t(e)váa/
t(e)vóye
vocativo
tféfjíi/
t(e)vée/
+sust. anim.
t(e)vóy¡
t(e)vóye
vocativo
tvé/tv t(e)vée/
+sust. inanim.
t(e)vóye
locativo
tvých t(e)vľij
tvých t(e)víij
instrum.
tvými t(e)víimi Ivými t(e)víim¡
SU/SUS (de él, de ella, de ello)
SINGULAR MASCULINO
nominat. jeho
yéjo
genitivo
jeho
yéjo
jeho
dativo
yéjo
acusativo jeho
yéjo
vocativo jeho
yéjo
locativo
jeho
yéjo
instrum. jeho
yéjo
IRAL
nominativo
genitivo
dativo
acusativo
vocativo
locativo
instrum.
MASCULINO
yéjo
yéjo
yéjo
yéjo
yéjo
yéjo
yéjo
SU/SUS (de ellos/ellas)
todos
yéyij
los casos
t(e)váa/
t(e)vóye
t(e)ví¡j
t(e)víimi
FEMENINO
NEUTRO
její
yéyii jeho
jejího yéyijo jeho
jejímu yéyiimu jeho
její
yéyii jeho
její
yéyii jeho
jejím
yéyiim
jejím
yéyiim jeho
yéjo
yéjo
yéjo
yéjo
yéjo
yéjo
yéjo
FEMENINO
NEUTRO
její
yéyii jeho
jejích
y é y ij
jejím
yéyiim jeho
yéyii jeho
její
její
yéyii jeho
jejích yéyiij jeho
jejími yéyiim i jeho
yéjo
yéjo
yéjo
yéjo
yéjo
yéjo
yéjo
jejich
yéyij
yéyij
jejich
NUESTRO/NUESTRA/NUESTROS/NUESTRAS
SINGULAR MASCULINO
nominat.
genitivo
náash
náshejo
FEMENINO
náshe
ndshii
NEUTRO
náshe
náshejo
21
gramática
dativo
našemu
acusativo našeho
+sust. anim.
acusativo náš
+sust. inanim.
vocativo náš
našem
locativo
instrum.
naším
náshemu naší
náshejo naši
náshii našemu
náshi naše
náshemu
náshe
náshe naše
náshii našem
náshii naším
náshe
náshem
náshiim
náash
náash
náshem
náshiim
naše
naší
naší
PLURAL
MASCULINO
FEMENINO
NEUTRO
nominat. naši
naše
náshi
náshe naše
+sust. anim.
nominat. naše
náshe
+sust. inanim.
našich
našich náshij našich
genitivo
náshij
dativo
našim
náshim našim náshim našim
acusativo naše
naše
náshe
náshe naše
vocativo naši
naše
náshi
náshe naše
+sust. anim.
vocativo naše
náshe
+sust. inanim.
našich
našich náshij našich
locativo
náshij
instrum. našimi
náshimi našimi náshimi našimi
náshe
náshij
náshim
náshe
náshe
náshij
náshimi
VUESTRO/VUESTRA/VUESTROS/VUESTRAS/DE USTED/
DE USTEDES
SINGULAR MASCULINO
NEUTRO
FEMENINO
nominat. váš
váash
vaše
váshe vaše
váshe
genitivo
vašeho
váshejo vaší
váshii vašeho
váshejo
dativo
vašemu
váshemu vaší
váshii vašemu váshemu
acusativo vašeho
váshejo vaši
váshi vaše
váshe
+sust. anim.
acusativo váš
váash
+sust. inanim.
váš
vašem
vaším
váash
váshem
váshüm
PLURAL
MASCULINO
nominat. vaši
váshi
+sust. anim.
nominat. vaše
váshe
+sust. inanim.
vašich
váshij
genitivo
vašim
dativo
váshim
acusativo vaše
váshe
vocativo vaši
váshi
+sust. anim.
váshe
vocativo vaše
+sust. inanim.
locativo
vašich
váshij
instrum. vašimi
váshimi
vasé
vaší
vaší
váshe vaše
váshii vašem
váshii vaším
váshe
váshem
váshiim
FEMENINO
NEUTRO
vaše
váshe vasé
váshe
vašich
vašim
vaše
vaše
váshij
váshim
váshe
váshe
váshij
váshim
váshe
váshe
vašich
vašimi
váshij vašich
váshimi vašimi
vašich
vašr
vaše
vaše
gramática
vocativo
locativo
instrum.
váshij
váshimi
■ PRONOM BRES DEM OSTRATIVOS
No hay una equivalencia exacta entre los demostrativos españoles y
checos, pues en checo se usan para enfatizar o señalar un sustantivo
particular con una función más enfática que el “este”, “esta” o “esto”
del español. En checo hay más demostrativos que en castellano:
tento (ténto) “este”, takový (tácovii) “un tal”, týž (tíish) “aquel mis­
mo", tentýž (téntiish) “ese mismo”, sám (sáam) “el mismo”. Siempre
deben concordar en género, número y caso con el sustantivo que
acompañan.
ESTE/ESTA/ESTO/ESTOS/ESTAS
SINGULAR MASCULINO
FEMENINO
nominat.
■
ténto
táto
genitivo
ohoto
tójoto
téeto
NEUTRO
Xato
tohoto
frito
tójoto
23
dativo
-'.o
acusativo
+sust. anim.
acusativo
+sust. inanim.
locativo
tomto
instrum.
tómuto
tójoto
této
tuto
téeto
túto
tomuto
toto
tómuto
tóto
této
touto
téeto
touto
tomto
tímto
tómto
tyíimto
tato
NEUTRO
táto
ténto
tómto
tyíimto
PLURAL
MASCULINO
nominat. tito
tyíto
+sust. anim.
nominat. tyto
tito
+sust. inanim.
genitivo
těchto
tyiéjto
dativo
tyiémto
acusativo
tito
locativo
tyiéjto
instrum. těmito
tyiémito
ESE/ESA/ESO /ESO S/ESAS
SINGULAR MASCULINO
nominat.
tén
genitivo
tojo
dativo
tómu
acusativo
tojo
+sust. anim.
acusativo
tén
+sust. inanim.
locativo
tóm
instrum.
tyiim
FEMENINO
tyto
tito
těchto
těmto
tyto
těchto
těmito
tyiéjto těchto
tyiémto ěmto
tato
tito
tyiéjto těchto
tyiémito těmito
tyiéjto
tyiémto
táto
tyiéjto
tyiémito
FEMENINO
ta
tá
té
tée
té
tée
tu
tú
NEUTRO
to
toho
tomu
to
tó
tójo
tómu
tó
té
tou
tom
tím
tóm
tyíim
tée
tóu
FEMENINO
tí
ty
těch
těm
ty
těch
těmi
tyiéj
tyiém
tí
tyiéj
tyiémi
NEUTRO
ta
tá
těch
těm
ta
těch
těmi
tyiéj
tyiém
tá
tyiéj
tyiémi
AQUEL/AQUELLA/AQUELLO/AQUELLOS/AQUELLAS
FEMENINO
NEUTRO
SINGULAR MASCULINO
óna
nominat. onen
ónen
ona
ono
ónee onoho
genitivo
ónojo
oné
onoho
dativo
onomu oné
ónee onomu
onomu
acusativo onoho
ónojo
onu
ónu
ono
+sust. anim.
acusativo onen
ónen
+sust. inanim.
onom
ónee onom
locativo
onom
oné
instrum. oním
óňiim
ónou oním
onou
PLURAL
MASCULINO
óñi
nominat.
+sust. anim.
óni
nominat.
+sust. inanim.
óñej
genitivo
óñem
dativo
óni
acusativo
locativo
óñej
instrum. oněmi
óñemi
FEMENINO
óni
ony
oněch
oněm
ony
oněch
oněmi
óñej
óñem
óni
óñej
óñemi
gramática
PLURAL
MASCULINO
nominat. ti
ty!
+sust. anim.
nominat. ty
ti
+sust. inanim.
genitivo
těch
tyiéj
dativo
tyiém
těm
acusativo ty
tí
locativo
tyiéj
těch
instrum. těmi
tyiémi
ono
ónojo
ónomu
óno
ónom
óňiim
NEUTRO
ona
óna
oněch
oněm
ona
oněch
oněmi
óñej
óñem
óna
óñej
óñemi
25
■ PRONOMBRES INTERROGATIVOS ■ ■ ■ ■ ■ i
Mediante el pronombre kdo (kdó) “quién” preguntamos poruña persona
desconocida, mediante el pronombre co (tsó) "qué" preguntamos por un
animal o una cosa. Los pronombres jaký/který (yáki¡/k(e)tér¡¡)“cuá\’’ expre­
san relación con el elemento al que sustituyen. A continuación se mues­
tra la declinación completa del segundo, que sirve de modelo para jaký.
nominat.
genitivo
dativo
acusativo
locativo
instrum.
kdo kdó
koho cojo
cómii
koho cojo
kom cóm
kým kíim
quién
de quién
a quién
a quién
sobre quién
con quién
co
čeho
čemu
co
čem
čím
tsó
chéjo
chému
tsó
chém
chíim
qué
de qué
a qué
qué
sobre qué
con qué
KTERÝ (K(E)TÉRII) “CUÁL”
SINGULAR MASCULINO
FEMENINO
NEUTRO
nominat.
k(e)tér¡¡
k(e)téraa
k(e)téree
genitivo
k(e)téreejo
k(e)téree 1
k(e)téreejo
dativo
k(e)téreemu
k(e)téree
mi k(e)téreemu
acusativo
k(e)téreejo
u k(e)térou
k(e)téree
+sust. anim.
acusativo
k(e)tér¡¡
+sust. inanim.
locativo
rcm k(e)téreem
k(e)téree
k(e)téreem
instrum.
k(e)téri¡m
ik(e)térou
k(e)téri¡m
PLURAL
MASCULINO
nominat.
k(e)térshii
+sust. anim.
nominat.
k(e)téree
+sust. inanim.
genitivo
k(e)tér¡ij
dativo
k(e)tériim
acusativo
k(e)téree
FEMENINO
NEUTRO
k(e)téree
k(e)téma
I
k(e)térí)
k(e)téri¡m erým
k(e)téree I
k(e)tér¡j
k(e)térüm
k(e)téraa
gramática
locativo
instrum.
kterých k(e)tér¡¡
kterých k(e)téri]
¡ k(e)tér¡ij
kterými k(e)tér¡¡m¡ kterými k(e)téri¡m¡ \ erymi k(e)téríimi
■ PRONOMBRES RELATIVOS
En este grupo se incluyen todos los pronombres interrogativos y sus
variantes terminadas en -ž (kdož, kdósh, “quien"; což, tsósh, “lo que/
lo cual"; jak ýž,yákiish, “cual”; kterýž, k(e)tér¡ish, “cual”), el pronombre
jenž (yénsh) “quien" y los pronombres relativos posesivos jehož, jejíž,
jehož (yéjosh, yéyiish, yéjosh) “cuyo, cuya". A continuación se incluyen
solo las declinaciones de los pronombres kdož (kdósh) “quien" y což
(tsósh) “que”. Los demás pronombres relativos se declinan igual que
sus equivalentes interrogativos añadiendo la desinencia Ž.
nominativo kdi
ilativo
acusativo
instrum.
kdósh quien
což
cójosh de quien
lio/
komu; cómush a quien
čemu
kohož cójosh a quien
cómsh sobre quien
kýmž kíimsh con quien čímž
tsósh
locual
chéjosh de lo cual
chémush a lo cual
tsósh
locual
chémsh sobre locual
chíimsh con lo cual
■ EL ARTÍCULO
El checo no tiene artículos. Dependiendo del énfasis que se le quiera
otorgar a una palabra, se usarían los determinantes descritos en el
apartado anterior, pero las formas del artículo definido del español
“el", “la”, “lo" y sus formas en plural, no poseen equivalencia directa
en checo. Por ejemplo, vino (vi'¡no) podría traducirse como “el vino” o
"un vino". Tampoco hay una traducción exacta de los artículos indefi­
nidos del castellano “un/uno", “una”. En aquellos casos en que fuese
necesario, siempre se podrían usar los numerales:
MASCULINO
FEMENINO
yéden un(o) mdnn yédna una
NEUTRO
yédno un(o/a)
27
■ EL SUSTANTIVO
Hay sustantivos de tres géneros: masculino (m.), femenino (f.) y neutro
(n.). El género masculino se subdivide en animado (un ser vivo o con mo­
vimiento) e inanimado (aquello que no sea un ser vivo, por ejemplo, má­
quinas, edificios, rocas, etc.). Lo recomendable es ir aprendiendo el gé­
nero de los sustantivos conforme se va conociendo nuevo vocabulario.
DECLINACIÓN DE LOS SUSTANTIVOS MASCULINOS
El género masculino puede terminar tanto en consonante como en
vocal (-a, -e).
SIGUE SEIS PATRONES
Los sustantivos animados que acaban en consonante dura (h,ch, k, r,
d, t, n) tienen como patrón el sustantivo pán (páan), “señor”.
CASO
nominativo
SINGULAR
pán
páan
PLURAL
pán-ové/
pán-i
genitivo
pán-a
páana
pán-ú
dativo
pán-ovi/ páanovi/ pán-üm
pán-u
páanu
acusativo
pán-a
páana
pán-y
vocativo
pan-e
páne
pán-ové/
pán-i
locativo
pán-ovi/ páanovi/ pán-ech
pán-u
páanu
instrumental pán-em páanem pán-y
páanovee/
páañi
páanuu
páanuum
páani
páanovee/
páañi
páanej
páani
Los sustantivos inanimados que acaban en consonante dura (h, ch, k,
r, d, t, n) tienen como patrón hrad (jrát), “castillo”.
CASO
nominativo
genitivo
28
SINGULAR
PLURAL
jrát
jrádu
jrádi
jráduu
hrad-e!
hrad-u,
instrumental
hrad-em
jrádu
jrát
jráde
jrád u/
jrádyie
jrádem
hrad-ům
hrad-y
hrad-y!
hrad-ech
jráduum
jrádi
jrádi
jrádej
hrad-y
jrádi
gramática
dativo
acusativo
vocativo
locativo
; sustantivos animados que acaban en consonante blanda (č, ř, š, ž,
, ď, ť, ñ) tienen como patrón muž (músh), “hombre".
CASO
nominativo
SINGULAR
genitivo
dativo
mu i-e
muž-ovi/
acusativo
vocativo
muž-(
locativo
muž-ovi/
muž-i
rnuz-em
instrumental
PLURAL
muž-ové/ múshovee/
muž-i
múshi
múshuu
múshe
muž-ů
múshovi/ muž-ům
múshuum
múshi
múshe
muž-e
múshe
múshi
muž-ové/ múshovee/
múshi
muž-i!
múshovi/ muž-ích
múshiij
múshi
múshi
múshem muž-i
músh
. sustantivos inanimados que acaban en consonante blanda (ž, š, č, ř,
, ď, ť, ň) tienen como patrón stroj (s(e)tróy), “máquina”.
CASO
nominat.
genitivo
dativo
acusativo
vocativo
locativo
instrum.
SINGULAR
stroj-i
stroj-i
stroj
.troj-i!
iiojem
s(e)tróy
s(e)tróye
s(e)tróy¡
s(e)tróy
s(e)tróyi
s(e)tróyi
s(e)tróyem
PLURAL
stroj-e
stroj-ů
stroj-ům
stroj-e
stroj-e!
stroj-ích
stroj-i
s(e)tróye
s(e)tróyuu
s(e)tróyuum
s(e)tróye
s(e)tróye
s(e)tróyiij
s(e)tróyi
29
Los sustantivos animados que acaban en la vocal -a tienen como pa­
trón předseda (p(e)rshétseda), “presidente”.
CASO
nominat.
genitivo
dativo
acusativo
vocativo
locativo
instrum.
SINGULAR
předsed-a
předsed-y
předsed-oví
předsed-u
předsed-o!
předsed-ovi
předsed-ou
p(e)rshétseda
p(e)rshétsedi
p(e)rshétsedovi
p(e)rshétsedu
p(e)rshétsedo
p(e)rshétsedovi
p(e)rshétsedou
PLURAL
předsed-ové
předsed-ů
předsed-ům
předsed-y
předsed-ové!
předsed-ech
předsed-y
p(e)rshétsedovee
p(e)rshétseduu
p(e)rshétseduum
p(e)rshétsedi
p(e)rshétsedovee
p(e)rshétsedej
p(e)rshétsedi
s sustantivos animados que acaban en la vocal -e tienen como pajn soudce (sóutse) “juez”,
CASO
nominat.
SINGULAR
sóutse
soudc-e
genitivo
dativo
soudc-e
soudc-i/
soudc-ovi
soudc-e
soudc-e!
acusativo
vocativo
locativo
instrum.
sóutse
sóutsi/
sóutsovi
sóutse
sóutse
sóutsi/
soudc-i/
soudc-oví sóutsovi
soudc-em sóutsem
PLURAL
soudc-i/
soudc-ové
soudc-ů
soudc-ům
sóutsi/
sóutsovee
sóutsuu
sóutsuum
soudc-e
soudc-i/
soudc-ové!
soudc-ích
sóutse
sóutsi/
sóutsovee
sóutsiij
sdudc-i
sóutsi
D ECLIN ACIÓ N DE LOS SU STANTIVO S FEM ENINOS
SIGUE CUATRO PATRONES
Los sustantivos femeninos que acaban en la vocal -a tienen como pa­
trón žena (shéna), “mujer”.
CASO
nominat.
genitivo
dativo
acusativo
vocativo
locativo
instrum.
SINGULAR
žen-a
žen-y
žen-ě
žen-u
žen-o!
žen-ě
žen-ou
shéna
shéni
shéňe
shénu
shéno
shéňe
shénou
PLURAL
žen-y
že-n
žen-ám
žen-y
žen-y!
žen-ách
žen-ami
shérti
shén
shénaam
shéni
shéni
shénaaj
shénami
)S sustantivos femeninos 1que acaban en la vocal -e tienen como paón rúže (rúushe), “rosa".
,
CASO
nominat.
genitivo
dativo
acusativo
vocativo
locativo
instrum.
SINGULAR
růž-e
růž-e
ruz-i
růž-i
růž-e!
růž-i
růž-í
rúushe
rúushe
rúushi
rúushi
rúushe
rúushi
rúushii
PLURAL
růž-e
růž-í
růž-ím
růž-e
růž-e!
růž-ích
' růž-emi
rúushe
rúushii
rúushiim
rúushe
rúushe
rúushiij
rúushemi
Los sustantivos femeninos que acaban en consonante blanda (ž, š, č,
ř, c, j, ď, ť, ň) tienen como patrón píseň (píiseñ), “canción”.
nominat.
genitivo
dativo
acusativo
vocativo
locativo
instrum.
ÍULAR
píiseñ
píseň
píisñe
písn-í
píisñi
píiseñ
píseň
píisñi
písn-i!
pilsñi
písn-i
pilsñii
písn-í
PLURAL
pfsn-e
písn-í
písn-ím
písn-ě
písn-é!
písn-ích
písn-ěmi
pñsñe
pñsñii
píisñiim
píisñe
píisñe
píisñiij
píisñemi
31
gramática
Los sustantivos femeninos que acaban en consonante dura (h, ch, k,
r, d, t, n) tienen como patrón kost (cóst/kóst), “hueso”.
CASO
nominat.
genitivo
dativo
acusativo
vocativo
locativo
instrum.
SINGULAR
kost
kost-í
kost-i
kost
kost-i!
kost-i
kost-í
cóst
cóstyi
cóstyi
cóst
cóstyi
cóstyi
cóstyii
PLURAL
kost-i
kost-í
kost-em
kost-i
kost-i!
kost-ech
kost-mi
cóstyi
cóstyii
cóstem
cóstyi
cóstyi
cóstej
cóstmi
DEC LIN A C IÓ N DE LOS SU STA N TIVO S NEUTROS
La mayoría de los sustantivos neutros termina en -o. Asimismo, existen
otros tres modelos para este género (-e, -é, -í).
SIGUE CUATRO PATRONES
Los sustantivos neutros que acaban en la vocal -o tienen como patrón
město (miesto) “ciudad”.
CASO
nominat.
genitivo
dativo
acusativo
vocativo
locativo
instrum.
SINGULAR
mést-o
měst-a
měst-u
měst-o
měst-o!
měst-ě/měst-u
měst-em
miésto
miésta
miéstu
miésto
miésto
miéstyie/miéstu
miéstem
PLURAL
měst-a
měst
měst-ům
měst-a
měst-a!
měst-ech
měst-y
miésta
miést
miéstuum
miésta
miésta
miéstej
miésti
Los sustantivos neutros que acaban en la vocal -e tienen como patrón
moře (mórshe), "mar”.
CASO
nominat.
32
SINGULAR
mórshe
PLURAL
moř-e
mórshe
genitivo
dativo
acusativo
vocativo
locativo
instrum.
moř-e
moř-i
moř-e
mor-e!
moř-i
moř-em
mórshe
mórshi
mórshe
mórshe
mórshi
mórshem
moř-í
moř-ím
moř-e
moř-e!
moř-ích
moř-ím
mórshii
mórshiim
mórshe
mórshe
mórshiij
mórshiim
Los sustantivos neutros que acaban en la vocal -e /-ě tienen como pa­
trón kuře (kúrshe), “pollo”.
CASO
nominat.
genitivo
dativo
acusativo
vocativo
locativo
instrum.
SINGULAR
kuř-e
kuř-ete
kuř-eti
kuř-e
kuř-e!
kuř-eti
kuř-etem
kúrshe
kúrshete
kúrshetyi
kúrshe
kúrshe
kúrshetyi
kúrshetem
PLURAL
kuř-ata
kuř-at
kuř-atům
kuř-ata
kuř-ata!
kuř-atech
kuř-aty
kúrshata
kúrshat
kúrshatuum
kúrshata
kúrshata
kúrshatej
kúrshati
Los sustantivos neutros que acaban en la vocal -í tienen como patrón
stavení (s(e)táveñii), "edificación”.
CASO
nominat.
genitivo
dativo
acusativo
vocativo
locativo
instrum.
SINGULAR
staven-í
staven-í
staven-í
staven-í
staven-í!
staven-í
staven-ím
s(e)táveñii
s(e)táveñii
s(e)táveñii
s(e)táveñii
s(e)táveñii
s(e)táveñii
s(e)tdveñiim
PLURAL
staven-í
staven-í
staven-ím
staven-í
staven-í!
staven-ích
staven-ími
s(e)táveñii
s(e)táveñii
s(e)táveñiim
s(e)tdveñii
s(e)táveñii
s(e)táveñiij
s(e)táveñiimi
gramática
■ EL ADJETIVO
El adjetivo siempre va delante del sustantivo al que acompaña. Al
igual que los pronombres y sustantivos anteriormente vistos, los ad­
jetivos también cambian su forma dependiendo del caso gramatical,
número y género. Se dividen, según su terminación, en duros, blan­
dos y posesivos.
ADJETIVOS DUROS
Los adjetivos que acaban en terminación dura tienen desinencias con
vocales largas. El patrón (en nominativo singular) es el siguiente:
mladý
m ládii
joven
para los masculinos
mladá
mládaa
joven
para los femeninos
mladé
mládee
joven
para los neutros
DECLINACIÓN DE LOS ADJETIVOS DUROS
SINGULAR MASCULINO
FEMENINO
NEUTRO
mládii
mlad-á mládaa mlad-é
nominat. mlad-ý
genitivo
mlad-ého mládeejo mlad-é mládee mlad-ého
dativo
mlad-ému mládeemu mlad-é mládee lad-ému
acusativo mlad-ého mládeejo mlad-ou mládou mlad-é
+sust. anim.
mládii
acusativo mlad-ý
+sust. inanim.
mlad-ý!
mládii
mlad-á! mládaa mlad-é!
vocativo
mlad-ém mládeem mlad-é mládee mlad-ém
locativo
instrum.
mlad-ým mládiim mlad-ou mládou mlad-ým
PLURAL
MASC.
nominat. mlad-í
+sust. anim.
nominat. mlad-é
+sust. anim.
mlad-ých
genitivo
mlad-ým
dativo
34
FEM.
mládyii mlad-é
NEUT.
mládee mlad-á
mládee
mládeejo
mládeemu
mládee
mládee
mládeem
mládiim
mládaa
mládee
m ládiij mlad-ých m ládiij mlad-ých mládiij
mládiim mlad-ým mládiim mlad-ým mládiim
m
acusativo
vocativo
+sust. anim.
vocativo
+sust. anim.
locativo
instrum. mlaďými
mládee
mlddyü mlad-é
mládee mlad-á
mládee
mládaa
mládaa
mládiij mlad ý,
mládiimi
mládiij
mlddilmi
mládee
mládiij
mládiimi
ADJETIVOS BLANDOS
Los adjetivos que tienen terminación blanda siguen el siguiente patrón:
yárñii
primaveral
para masculinos
(con sustantivos tanto animados como inanimados)
yárñii
yárñii
primaveral
primaveral
para femeninos
para neutros
Las terminaciones de los adjetivos vienen marcadas por una vocal larga
y es igual para los tres géneros.
DECLINACIÓN DE LOS ADJETIVOS BLANDOS
SINGULAR MASCULINO
FEMENINO
NEUTRO
yárñii
arn-í yárñii jarn-í
nominat. arn-í
genitivo
arn-ího yárñiijo
arn-í yárñii jarn-ího
dativo
arn-ímu yárñiim u arn-í yárñii jarn-ímu
acusativo arn-ího yárñiijo
arn-í yárñii jarn-í
yárñii
vocativo
arn-í! yárñii jarn-í!
arn-í!
yárñiim
arn-í yárñii jarn-ím
locativo
arn-ím
yárñiim
instrum.
arn-ím
arn-í yárñii jarn-ím
PLURAL
nominativo
genitivo
dativo
acusativo
yárñii
yárñiijo
yárñiim u
yárñii
yárñii
yárñiim
yárñiim
MASC./FEM./NEUT.
yárñii
jarn-í
yárñiij
jarn-ích
yárñiim
jarn-ím
yárñii
jarn-í
35
vocativo
locativo
instrumental
jarn-í!
jarn-ích
jarn-ími
yárñii
yárñiij
yárñiim i
ADJETIVOS POSESIVOS
Se forman a partir de los sustantivos animados (masculinos y feme­
ninos). En el nominativo del singular tienen como patrón el adjetivo:
otcův
matčin
ótsuuf
del padre
para mase., fem. y neut.
(si los que poseen son de género masculino)
mátchln
de la madre para mase., fem. y neut.
(si los que poseen son de género femenino)
D ECLIN A CIÓ N DE LOS ADJETIVOS POSESIVOS
SINGULAR MASCULINO
FEMENINO
NEUTRO
nominat. otc-úv
ótsuuf
ote-ova ótsova ote-ovo
genitivo
ote-ova
ótsova
otc-ovy ótsovi ote-ova
dativo
otc-ovu
ótsovu
otc-ově ótsovie otc-ovu
acusativo ote-ova
ótsova
otc-ovu ótsovu ote-ovo
+sust. anim.
acusativo otc-úv
ótsuuf
+sust. inanim.
vocativo otc-úv!
ótsuuf ote-ova! ótsova ote-ovo!
locativo
otc-ově ótsovie otc-ově ótsovie otc-ově
instrum. otc-ovým ótsoviim otc-ovou ótsovou otc-ovým
ótsovo
ótsova
ótsovu
ótsovo
ótsovo
ótsovie
ótsoviim
PLURAL
MASCULINO
FEMENINO
NEUTRO
nominat. otc-ovi
ótsovi otc-ovy ótsovi ote-ova
ótsova
+sust. anim.
nominat. otc-ovy ótsovi
+sust. inanim.
genitivo
otc-ových ótsoviij otc-ových ótsovii] otc-ových ótsoviij
dativo
otc-ovým ótsoviim otc-ovým ótsoviim otc-ovým ótsoviim
36
ótsovi
ótsovi
tc-ova
ote-ova
gramática
acusativo otc-ovy ótsovi otc-ovy
vocativo
ótsovi ote o
+sust. anim.
vocativo otc-ovy ótsovi
+sust. inanim.
locativo
ótsoviij
i
instrum.
:-ovými ótsoviimiotc-ovými
ótsova
ótsova
ótsoviij c e.
ótsoviij
ótsoviimiotc-ovým i ótsoviimi
FEMENINO
NEUTRO
MASCULINO
nominat.i
mátehin mate-i na mátehina matč-ino
genitivo atč-ina mátehina matč-iny mátehini matč-ina
dativo matč inu mátehina matč-ině mátehiñe mate-mu
acusat. matč-ina mátehina matč-inu mátehinu matč-ino
+sust. anim.
acusat. matč-in mátehin
+sust. inanim.
vocativo matč-in! mátehin matč-ina! mátehina matč-ino!
locativo mali iné mátehiñe matč-ině mátehiñe matč-ině
instrum. matč-iným mátehiniim matč-inou mátchinoumatč-iným
SING.
mátchino
mátehina
mátehinu
mátchino
mátchino
mátehiñe
mátehiniim
PLURAL MASCULINO
nominat matč-ini
+sust. anim.
nominat matč-iny
+sust. inanim.
genit.
dativo
acusat. matč-iny
vocativo matč-ini
+sust. anim.
vocativo matč-iny
+sust. inanim.
locat.
instmm.
. FEMENINO
NEUTRO
mátehiñi matč-iny mátehini i
mátehina
mátehini
matč-iných
mátehiniij
matč-iným
mátehiniim
mátehini matč-iny mátehini matč-ina
mátehiñi matč-iny mátehini matč-ina
mátehina
mátehina
mátehini
matč-iných
matč-inými
mátehiniij
mátehiniimi
37
gramática
■ COM PARATIVOS Y SUPERLATIVOS ■ ■ ■ ■
El comparativo se forma con las terminaciones -ejší, -ější, -ší, -í.
FORMA POSITIVA
mládii
joven
FORMA COMPARATIVA
mládshii nésh
más joven que
Aunque a veces aparecen otras consonantes:
FORMA POSITIVA
drájii
lévnii
caro
barato
FORMA COMPARATIVA
dráshii nésh
lévñeyshii nésh
más caro que
más barato que
dražší než
El superlativo se forma con el prefijo nej- que se añade a la forma del
adjetivo en el grado comparativo.
FORMA POSITIVA
mládii
s(e)táraa
FORMA COMPARATIVA
mládshii nésh
s(e)társhii nésh
FORMA SUPERLATIVA
néymladshii
néys(e)tarshii
¡8
joven
antigua/vieja
más joven que
más viejo/a que
el/la más joven
el/la más viejo/a
G R A D A CIÓ N IRREGULAR
POSITIVO
COMPARATIVO
dobry dóbrii
lepší lépshii
bueno
mejor
špatný shepátnii
jórshii
malo
peor
vélkii
v '
viétshii
grande
mayor
málii
ménshii
pequeño
menor
SUPERLATIVO
nejlep
néylepshii
el mejor
néyjorshii
el peor
největš néyvietshii
el mayor
néymenshii
el menor
■ EL ADVERBIO
Suelen formarse a partir de los adjetivos: de los que se eliminan las termi­
naciones -ý, -á, -é, -í (en nominativo del singular) y se sustituyen por -o,
-e, -ě. Los adverbios pueden Ir delante o detrás del verboy son invariables:
ADVERBIOS
DE TIEMPO
DE LUGAR
DE MODO
dnés hoy
ndjorshe arriba špatněshepátñe mal
teď tédyi ahora
dóle
abajo rychle ry/e
rápidamente
dsíitra mañana
tdm
allí
jéski
de una manera
bonita
DEMOSTRATIVOS INTERROGATIVOS
RELATIVOS
.'de s(e)dé aquí
kdé? ¿dónde?
yak
cómo
tdm allí
cám ? ¿ a dónde?¡
próch
porqué
INDEFINIDOS
NEGATIVOS
ñékde
en algún sitio
ñíkde en ninguna parte
ñécam a algún sitio
ñícam a ninguna parte
ñékdi
a veces
ñíkdi nunca
DE CANTIDAD
inálo
mdo/o poco
jódñe mucho
39
gramática
■ INTERROGATIVAS ^
■
Igual que en español, para transformar una frase de forma afirmativa
a forma Interrogativa, basta con hacer el cambio en la entonación. La
particularidad del checo es que no tiene signo de Interrogación inicial,
ni tampoco es necesario alterar el orden de las palabras para preguntar.
Ejemplos:
jedete aubusem z Prahy do Karlových Varů
yédete autobusem sé Práji dó Kárloviij Váruu
vals en autobús de Praga a Karlovy Vary
jedete autobusem z Prahy do Karlových Varů?
yédete autobusem sé Práji dó Kárloviij Váruu?
¿vals en autobus de Praga a Karlovy Vary?
Algunas partículas interrogativas que ayudan a realizar preguntas de
forma específica son:
jak?
co?
prosím?
kdy?
kde?
kdo?
proč?
yák?
tsó?
prósiim ?
kdí?
kdé?
kdó?
próch?
¿cómo?
¿qué? (Informal)
¿qué? (formal)
¿cuándo?
¿dónde?
¿quién?
¿por qué?
■ CONJUNCIONES
Las conjunciones sirven para unir palabras o frases y expresan las re­
laciones de significado entre ellas.
a
40
á
á próto
ábi
áchekoli
y
poreso
para que
aunque
ale
anebo
an¡
ani*ani
avšak
i
když
nebo
proto
protože
tedy
že
ále
anebo
áňi
áñi-áñi
áfshak
í
kdísh
nébo
próto
prótoshe
tédi
shé
pero
0
ni
ni... ni...
pero
y
cuando
0
por eso
porque
por eso
que
Ejemplos:
Honza a Anna jsou na procházce
Jónsa á Ánayisóu ná prójaastse
Honza y Anna están de paseo
umi'm hrát fotbal, ale ne moc dobře
úmiim jráat fotbal, dle né móts dób(e)rshe
sé jugar al fútbol, pero no muy bien
hraješ hokej nebo fotbal?
jráyesh jókey nebo fotbal?
¿juegas al hockey o al fútbol?
nepijú pivo, protože držím dietu
népiyu pivo, prótoshe d(é)rshiim dieta
no bebo cerveza, porque estoy a dieta
■ PREPOSICION ES ■
Las preposiciones determinan el caso gramatical, o sea, la forma en
que se ha de declinar el sustantivo, adjetivo y pronombre al que ante­
ceden. Quizás pueda resultar de ayuda saber qué preposiciones usan
un caso determinado u otro. Los casos nominativo y vocativo nunca
usan preposición:
41
PREPO SICIO NES DE G EN ITIV O
El genitivo no siempre va con preposición.
bez
do
od
okolo/kolem
u
z/ze
bés
dó
ót
ócolo/cólem
ú
ds(é)/dsé
sin
a/hacia/hacia dentro/hasta
de/desde
alrededor
en (lugar)
de/desde
Ejemplos:
nechal mé bez peněz
néjal m(e)ñé bés péñes
me dejó sin dinero
děti chodf do školy od září do června
dyiétyi jó dyii dó shecóli ót sáarshii dó chérv(e)na
los niños van a la escuela de septiembre a junio
Pavla je u kamarádky
Pávia yé ú cámaraatki
Pavla está en casa de una amiga
jsem z Prahy/ze Španělska
yisém s(é) Práji/sé Shepáñelska
soy de Praga/de España
PREPO SICIO NES DE D A TIVO
El dativo no siempre usa preposiciones.
k(é)/ké
k(e)vúuli
prótyi
42
a/hacia
debido a
contra
Ejemplos:
kvůli povodním je zavřená silnice
k(e)vúul¡ póvodñüm yé dsáv(e)rshenaa sílňitse
debido a las inundaciones, la autopista está cerrada
ty jsi proti mně
tíyisíp rótyi m(e)ňé
tú estás en contra mía
PREPOSICIONES DE AC U SA TIVO
El acusativo no siempre lleva preposición.
na
0
pro
přes
za
ná
ó
pró
p(e)rshés
dsá
sobre/en
a/acerca de
para
a través de, por
a/detrás de/en lugar de
Ejemplos:
dej papíry na polici
déy pápiiri ná pólitsi
pon los papeles en la estantería
dopravní lístek za patnáct korún
dópravñii Ifistek dsá pátnaatst córun
billete de transporte a 15 coronas
pró tébe
para ti
PREPOSICIONES DE LO CA TIVO
En el caso locativo siempre es necesario usar preposición.
v/ve
ná
ó
pó
v(é)/vé
en (lugar)
sobre
después de
en
gramática
Ejemplos:
na pláži je hodně lidí
ná pláashiyé jódñe lídyii
en la playa hay mucha gente
po večeři chodíme na procházku
pó véchershijódyiim e ná prójaascu
después de cenar vamos a pasear
PREPO SICIONES DE INSTRUM ENTAL
No siempre usa preposiciones.
nad
před
s/se
médsi
nád
pód
p(e)rshéd
s(é)/sé
dsá
entre
sobre/encima de
bajo/debajo
enfrente de/antes
con
detrás de
Ejemplos:
Jihl; va je mezi Prahou a Brnem YÍJIavayé médsi Prájou a B(é)rnem
Jihlava está entre Praga y Brno
pod stolem je pes
pód s(e)tólemyépés
debajo de la mesa hay un perro
jdu do metra s tebou
yidú dó métra s(é) tébou
voy al metro contigo
za tebou
yisém dsá tébou
estoy detrás de ti
USO DE S, Z, V, K Y SE, ZE, VE, KE
Algunas preposiciones pierden o ganan una vocal en función de la letra
por la que comience la palabra siguiente.
Uso de se y ze delante de una palabra que comienza con s- o z-:
se sýrem
ze Španělska
44
sésíirem
con queso
dsédsémie
de la tierra
dsé Shepáñelsca de España
ze školy
se snídaní
se mnou
dsé shecóli
sé s(e)ñíidañii
sé mnóu
de la escuela
con desayuno
conmigo
Uso de s, z, v, kdelante de una palabra que comienza con una vocal:
s ovocem
z Evropy
v únoru
s óvotsem
s Évropi
vúunoru
con fruta
de Europa
en febrero
Aunque las reglas citadas son de uso bastante generalizado, es posible
encontrar algunas excepciones como: v kn ize(v(é) kñídse), “en un libro”.
■ EL VERBO
Igual que en español, los verbos en checo se conjugan. Las conju­
gaciones se forman mediante desinencias/sufijos que sirven para
expresar persona, número, tiempo, aspecto y modo de una acción o
de un estado descritos por un verbo. Las formas verbales se dividen
en simples (dělám , dyiélaam , “hago”) y compuestas (budu dělat,
búdu dyiélat, “haré”). El verbo siempre concuerda con el sustantivo
en número y persona:
moje máma má mísu
móye máama máa míisu
mi madre tiene un cuenco
moje sestry mají pět panenek móye séstri m áyii piet panenek
mis hermanas tienen cinco muñecas
45
gramática
Se añade -e en las preposiciones cuando van delante de una palabra
que comienza con varias consonantes a la vez:
gramática
IN FIN ITIVO
Por norma general el infinitivo termina en -t:
psát
dyiélat
m íit
psáat
hacer
tener
escribir
N EGACIÓ N
La negación se forma mediante el prefijo ne- que se añade a las formas
conjugadas o al infinitivo. El verbo být (bíit) “ser/estar” en la tercera
persona del singular del tiempo presente forma la negación de una
manera irregular: je (yé) “es/está” -není (néñii) “no es/no está”.
nedělat
nemáš
nepíšu
nédyielat
némaash
népiishu
no hacer
no tienes
no escribo
Pueden acumularse varias palabras negativas:
ñikdy to ñikomu ne
¡
ñíkdi tó ñícomu nérshiikey
no se lo digas nunca a nadie
ASPECTO VERBAL
Los verbos se dividen según su aspecto verbal en perfectivos e imperfec­
tivos. Habitualmente, existen parejas de verbos que comparten la raíz y
se distinguen por el aspecto (psal, psál, “escribía"; napsal, nápsal, “escri­
bió”). Solo una pequeña parte de los verbos checos carece de su contrario
aspectivo (muset, múset, “deber”, por ejemplo). Los verbos perfectivos
expresan que una acción se ha terminado, por eso no pueden abarcar el
presente. Por lo general, los verbos perfectivos se forman añadiéndole
prefijos a los imperfectivos (číst, chíist, “leer"; přečíst, p(e)rshéchi¡st,
“leer"). Además, existen verbos con ambos aspectos (informovat, infor­
movat, “informar”). Así puede decirse que lo que en español es préterito
perfecto simple o compuesto, se forma con el aspecto perfectivo; y lo que
en español es pretérito imperfecto, se forma con el aspecto imperfectivo.
46
PERSONA
SINGULAR
-m /-l/-U
2‘
-š
-á/-r/-é
PLURAL
-me
-te
-ají/-(ej)í/-ou
Los verbos se dividen en cinco categorías dependiendo de cómo
forman el presente. La tercera persona del singular del presente
de Indicativo marca a qué grupo pertenece cada verbo. Cada cate­
goría tiene unos patrones cuyo tipo de declinación depende de la
forma de la tercera persona del singular del pasado de Indicativo.
Solamente los verbos být (bíit) “ser/estar”, jís t (yíist) “comer”, vidět
(vídyiet) “ver”, m ít (m fít) “tener”, chtít (j(e)tyíit) “querer", jít (yüt)
“Ir” son Irregulares.
PRIMERA CLASE:-E
Los patrones de la primera clase se dividen en duros (en la raíz del
verbo hay una consonante ambigua) y blandos (en la raíz hay una
consonante blanda).
Patrones duros:
i
nése-nés/
bére-brál
Patrones blandos:
maže-maza
máshe-mádsaI
peče-pekl
péche-pékl
umřeúm(e)rshe-úm(e)rshel
lleva-llevó
coge-cogió
unta-untó
hornea-horneó
muere-murió
47
gramática
PRESENTE
El presente lo expresan solamente los verbos imperfectivos; se forma
mediante unas desinencias/sufijos especiales:
gramática
NÉST
NÉEST
BRÁT
(LLEVAR)
(COGER)
nesu
nesu
beru
neseš nésesh bereš
nese
nése
bere
nésemfe)
nesete nésete berete
nesou nésou
berou
INFINITIVO
PRESENTE
já
ty
on/ona
my
vy
oni/ony
BRÁAT
béru
béresh
bére
bérem(e)
berete
berou
IMPERATIVO
nes!
nés
neste! neste
nesme! nésme
ty
vy
my
ber!
bér
berte! bérte
berme! bérme
MÁDSAT
UMŘÍT
PÉCT
PÉETST
ÚM(E)RSHIIT
(HORNEAR)
(MORIR)
mažu
máshu
peču
péchu
úm(e)rshu
umřu
mažeš
másbesh pečeš péchesh umřeš
úm(e)rsbesh
maže
máshe
peče
péche
umře
úm(e)rshe
mažem(e)máshem(e) pečem(e)péchem(e) urnřem(e)úm(e)rshem(e)
mažete máshete pečete péchete umřete úm(e)rshete
mažou máshou pečou pécbou umřou úm(e)rsbou
INFINITIVO MAZAT
PRESENTE (UNTAR)
já
ty
on/ona
my
vy
oni/ony
IMPERATIVO
tú
maž!
másb
peč!
vosotros/as nažte máshte pečte!
nosostros/asmažmi máshme
péch
péchte
péchme
umři!
úm(e)rshl
umřete! úm(e)rshete
umřeme! úm(e)rsheme
Ejemplos:
Jakub nese pět kilo hrušek
Yácup nése plét kilo jrúshek
Jakub está llevando cinco kilos de peras
Karel si maže chlel>a máslem
Kárel sím ásheJeléba mdaslem
Karel unta el pan con mantequilla
48
SEGUNDA CLASE:-NE
Patrones:
mine-minul
tyískne-tyískl
míne-mínul
dsáchne-dsáchal
¡mprime-imprimió
pasa-pasó
empieza-empezó
INFINITIVOTISKNOUT TYÍSKNOUT MINOUT MINOUT ZAČÍT
DSÁCHIIT
PRESENTE (IMPRIMIR)
(PASAR)
(EMPEZAR)
tisknu tyísknu
minu
mínu
dsáchnu
tiskne
tyísknesh
mínesh začneš dsáchnesh
>na tiskne
tyískne
mine
mine
dsáchne
my
tisknem(e) tyúknem(e)
« 1 < mínem(e) začnemfe) dsachnem(e)
vy
i tisknete tyísknete
mínete
dsáchnete
oni/ony tisknou tyísknou minou
mínou začnou dsdchnou
IMPERATIVO
tú
tiskni!
tyískñi
miň!
vosotros/as
tyísknete
nosostros/as tiskněme! tyískñeme
míñ
začni!
míñ(i)te
míñ(i)me
dsáchñi
dsáchnete
dsdchñeme
Ejemplos:
tyísknu d(e)vié copie
estoy imprimiendo dos copias
dsáchñi jnét!
začni hned!
¡empieza ahora!
tisknu dvě kopie
TERCERA CLASE:-JE
Patrones:
kryje-kryl
kupuje-kupoval
kríye-krü
kúpuye-kúpoval
cubre-cubrió
compra-compró
49
INFINITIVO
PRESENTE
já
ty
on/ona
my
vy
oni/ony
KRÝJ
(CUBRIR) '
kryjl/kryju
kryješ
kryje
kryjem(e)
kryjete
kryjí/kryjou
IMPERATIVO
tú
kryj!
vosotros/as Kryjte’
nosostros/as
KRÍIT
kríyi/kríyu
kríyesh
kríye
kríyem(e)
kríyete
kríyii/kríyou
KUPOVAT
(COMPRAR)
kupuji/kúpuju
kupuješ
kupuje
kupujem(e)
kupujete
kupují/kupujou
kúpuyi/kúpuyu
kúpuyesh
kúpuye
kúpuyem(e)
kúpuyete
kúpuyii/kúpuyou
kríy
kríyte
kríyme
kupuj!
kupujte!
kupujme!
kúpuy
kúpuyte
kúpuyme
KÚPOVAT
Ejemplos:
i. amarádi ti kryjou záda
cámaraadyi tyí kríyou dsáada
los amigos te cubren la espalda
kupují si nové auto
kúpuyii s í nóvee auto
se compran un coche nuevo
CUARTA CLASE:-í
Patrones:
prosí-prosll
INFINITIVO
PRESENTE
já
ty
on/ona
my
5°
prósii-prósil
tr(é)p¡i-tr(é)piel
sáadsii-sáadsel
PROSIT PROSIT
(ROGAR)
prosím prósiim
prosíš prósiish
prosí ' prósii
i prósiime
TRPĚT
(SUFRIR)
trpím
trpíš
trpí
trpíme
ruega-rogó
sufre-sufrló
apuesta-apostó
TR(É)PIET SÁZET
(APOSTAR)
tr(é)piim sázím
tr(é)piish sázíš
tr(é)pii sází
tr(é)piime sázíme
SÁADSET
sáadsiim
sa'adsiish
sáadsii
sáadsiime
IMPERATIVO
tú
vosotros/as
nosostros/as
prósiite
prósii
tr(é)p¡ite
tr(é)pi¡
sáadsiite
sáadseyii/
sáadsii
pros
próste
prósme
tr(é)p
tr(é)pte
tr(é)pme
sáadsey
sáadseyte
sdadseyme
Ejemplos:
prósiim váas
sdadseyme!
os ruego
¡apostemos!
dyiélaa-dyiélal
hace-hizo
Q U IN T A C LA S E: -Á
Patrones:
dělá-dělal
INFINITIVO
PRESENTE
já
‘y
on/ona
my
vy
onl/ony
IMPERATIVO
tú
vosotros/as
nosostros/as
Ejemplo:
děláme to rádi
DĚLAT
(HACER)
dělám
děláš
dělá
děláme
děláte
dělají
DYIÉLAT
dělej!
dělejte!
dělejme!
dyiéley
dyiéleyte
dyiéleyme
dyiélaam
dyiélaash
dyiélaa
dyiélaame
dyiélaate
dyiélayii
dyiélaame tó ráadyi
nos gusta hacerlo
gramática
PASADO
El pasado se forma mediante el participio pasado y las formas presen­
tes del verbo auxiliar být (bíit), “ser/estar”. Se debe tener en cuenta
que para la tercera persona (tanto del singular como del plural) no se
usa este verbo auxiliar, sino solo el participio.
PARTICIPIO PASADO
El participio pasado se utiliza para formar el pasado y el condicional.
Se forma a partir del infinitivo, sustituyendo la terminación -t por - 1/
-la /-lo /-li (según el género y el número del sujeto de la frase).
MASCULINO
SINGULAR
PLURAL
dělali
FEMENINO
dyiélal
dyiélali
dělaly dyiélali dělala
El verbo irregular být (bíit) “ser/estar":
INFINITIVO
PRESENTE
BÝT
BllT
(SER/ESTAR)
já
jsem
ty
jsi
yisém
y is í
on/ona
je
yé
my
vy
oni/ony
jsm e
yismé
yisté
yisóu
IMPERATIVO
tú
vosotros/as
nosostros/as
jste
jsou
búdyi
búdyite
buďme! búdyieme
buď!
buďte!
NEUTRO
dělala dyiélala dělalo
dyiélalo
dyiélala
my
vy
oni/ony
dělali jsme
dělali jste
dělali
gramática
Formas del pasado:
INFINITIVO
DĚLAT
PASADO
(HACER)
dělal jsem
já
dělal jsi
ty
on/ona
dělal
DYIÉLAT
dyiélal yisém
dyiélal y isí
dyiélal
dyiélali yism é
dyiélali yisté
dyiélali
Ejemplo:
napsali jsme do| >i. Iv. nk
napsali yism é dópis Ivaňe
escribimos una carta a Ivana
FUTURO
En los verbos imperfectivos, el tiempo futuro se forma mediante las
formas futuras del verbo auxiliar být (bíit) “ser/estar" y el infinitivo.
INFINITIVO
FUTURO
já
ty
on/ona
my
vy
oni/ony
DĚLAT
(HACER)
budu dělat
budeš dělat
bude dělat
DYIÉLAT
búdu dyiélat
búdesh dyiélat
búde dyiélat
budeme dělat
budete dělat
budou dělat
budeme dyiélat
búdete dyiélat
búdou dyiélat
En algunos verbos (de la primera dase) que expresan movimiento, el futuro
se forma mediante el prefijo po-/pú- que se pega a las formas del presente:
nesu-ponesu
vezu-povezu
nésu-pónesu
védsu-póvedsu
llevo-llevaré
llevo-llevaré
53
gramática
En los verbos perfectivos, las formas del presente también expresan
el futuro:
búdu dyiélat
údyielaam
haré
(verbo Imperfectivo)
haré
(verbo perfectivo)
Ejemplo:
búdu chíist tsélii dén
leeré todo el día
IMPERATIVO
Se forma solo para la segunda personas del singuláry del plural y para
la primera persona del plural mediante desinencias.
ty
vy
0/-¡/-ej
-te/-ete/-ejte
my
-me/-eme/-ejme
i
Por lo general, el Imperativo se forma a partir de los verbos perfec­
tivos; no obstante, el imperativo negativo suele formarse a partir de
los Imperfectivos.
rozlij-nerozlévej
rósliy-néroseleevey
derrama-no derrames
ndpishte!
cóukeyme!
¡escribid!
¡miremos!
Ejemplos:
napište!
koukejme!
El imperativo de la segunda persona del plural corresponde también
al imperativo de usted/ustedes.
54
já
ty
on/ona
DĚLAT
(HACER)
dělal bych
dělal bys
dělal by
dyiélal bij
dyiélal bis
dyiélal b í
my
vy
oni/ony
dělali bychom
dělali byste
dělali by
dyiélali bíjom
dyiélali bíste
dyiélali bí
INFINITIVO
CONDICIONAL
DYIÉLAT
Existe también el condicional compuesto, pero suele sustituirse por
el condicional simple.
Ejemplo:
jela bych tam, ale nebyl by to dobrý nápad
yéla bij tám, dle nébil b í tó dóbrii ndapad
irfa allí, pero no sería buena idea
VERBOS IRREGULARES EN PRESENTE
INFINITIVO CHTÍT
PRESENTE (QUERER)
chci
já
chceš
ty
on/ona
chce
my
chceme
vy
chcete
oni/ony
chtějí
J(E)TYÍIT
MÍT
(TENER)
mám
j(e)tsí
j(e)tsésh máš
j(e)tsé
má
j(e)tséme márm
j(e)tséte máte
j(e)tyiéyii mají
MÍIT
JÍT
(IR)
máam jdu
máash
máa jde
máame
máate
m áyii jdou
YÍIT
yidú
yidésh
yidé
yidéme
yidéte
yidóu
55
gramática
CO N DICIO N A L
Se forma a partir del participio pasado y formas especiales del verbo
auxiliar být (bíit), “ser/estar”.
IMPERATIVO
tú
vosotros/as
nosostros/as
INFINITIVO
PRESENTE
já
ty
on/ona •
my
vy
oni/ony
j(e)ty¡éy měj!
miéy
jdü
j(e)tyiéyte
miéyte
j(e)ty¡éyme mějme! miéyme
YÍÍST
(COMER) (VER)
yíim
jím
jíš
yíish
yfí
jí
jím e
yíim e
yíite
jíte
yédyii
jedí
JÍST
VIDĚT
VÍDYIET VĚDĚT
yidyí
yidyiéte
yidyiéme
VtĚDVIET
(SABER)
vídyiim
vídyiish
vidí
vídyii
vidím e vídyiime
vidíte
vídyiite
vidí
vídyii
vidím
vím
vidíš
ví
víte
vědí
víim
víish
víi
víime
víite
viédyii
IMPERATIVO
tú
jez!
vosotros/as j
nosostros/as; mi
56
yéds
viz!
vis
yédste vizte! viste
yédsme vizme! visme
věz!
vězte!
vězme!
viés
viéste
viésme
EL CHECO IMPRESCINDIBLE
■
V O C A B U L A R IO G E N E R A L
abierto
allí
aquí
bastante/suficiente
bien
bueno
callente
cerrado
día festivo
frío
grande
hola (formal)
hola (Informal)
malo
mucho
muy
no
pequeño
poco
sí
tal vez
vacaciones
otevřeno
tam
tady
dost
dobře
dobrý
teplý/horký
zavřeno
svátek
studený
velký
dobrý den
ahoj
Spatný
hodně
velmi
ne
malý
málo'
ano
možná
dovolená
ótev(e)rsheno
tám
tádi
dóst
dób(e)rshe
dóbríi
téplii/jórkii
dsáv(e)rsheno
s(e)váatek
s(e)túdenii
vélkii
dóbrii dén
ájoy
sh(e)pátn¡i
jódňe
vélmi
né
málii
mádlo
dno
móshnaa
dóvolenoa
E X P R E S IO N E S H A B IT U A L E S
¿cómo está?
¿cómo estás?
¿qué tal?
bien, gracias
buenos días
buenas tardes
jak se máte?
jak se máš?
jak je?
dobře, děkuji
dobrý den
dobré odpoledne
yák sé máate?
yák sé máash?
yákyé?
dób(e)rshe, dyiékuyl
dóbrii dén
dóbree odpoledne
57
buenas noches
dobrou noc
prósím /není zač
de nada
prosím
disculpe
(llamar la atención)
disculpe (pedir perdón) om louvám se
tě ší mě
encantado
(de conocer a alguien)
děkuji/děkuju
gracias
na shledanou
hasta luego
zítra se uvidím e
hasta mañana
prom iňte/je mi líto
lo siento
velm i dobře
muy bien
nesouhlasím
no estoy de acuerdo
nevím
no sé
prosím
por favor
sam ozřejm ě
por supuesto
skvělel/prim a!
¡qué bien!
ano, je to tak
sí, así es
jsem ze Španělska
soy de España
un momento, por favor m om ent, prosím
dobře/souhlasím
vale/de acuerdo
dobrou nóts
prósiim /néňii dsách
prósiim
ómlouvaam sé
tyiéshii m(e)ňé
dyiékuyi/dyiékuyu
ná s(e)jlédanou
dsíitra sé úvidyiime
próm iňte/yé m ílíito
vélmi dób(e)rshe
nésoujlasiim
néviim
prósiim
sámos(e)rsheymie
s(e)kviéle/príma
ano, yé tó ták
yisém dséShepáňelska
moment, prósiim
dób(e)rshe/sóujlasiim
■ PREGUNTAS HABITUALES
¿qué?
¿cuál?
¿cuándo?
¿por qué?
¿dónde?
¿a dónde?
¿de dónde?
¿dónde está?
¿quién?
¿a quién?
co?/cože?
jaký?
kdy?
proč?
kde?
kam?
odkud?
kde je.,.?
kdo?
komu?
tsó?/tsóshe?
yá k ii?
kdí?
próch?
kdé?
cám ?
ódcut?
kdéyé...?
kdó?
cómu?
jsou...?
máte...?
kolik stojí...?
kde je...?
v kolik hodin...?
yisóu...?
máate...?
cólik s(e)tóyii...?
kdéyé...?
vé cólik jódyin...?
el checo
imprescindible
¿hay...?
¿tienen...?
¿cuánto cuesta...?
¿dónde está...?
¿a qué hora...?
muy habitual que se conteste al teléfono diciendo el apellido, o el
mbre del hotel, empresa, etc.
¿diga?
¿podría hablar con...,
por favor?
¿quién es?/¿de parte
de quién?
soy (el señor López)
¿con quién quiere hablar?
tiene un número
equivocado
no está aquí
mi número es...
llamaré más tarde
¿a qué hora le llamo?
comunica
se ha cortado
la conexión es mala
ano, prosím?/
Horák, prosím?
můžu mluvit s...,
prosím?
kdo volá?
dno, prósiim?/
Jóraak, prósiim?
múushu mluvit sé...,
prósiim?
kdó vóiaa?
tady je (pan López) tádiyé (pán López)
s kým chcete mluvit?sékíimj(e)tséte mluvit?
máte špatné číslo máate shepátnee chíislo
není tady
moje číslo je...
zavolám později
v kolik hodin mám
zavolat?
obsazeno
přerušilo seto
je špatné spojení
néňii tádi
móye chíislo yé...
dsávolaam pósdyieyi
vé cólik jódyin máam
dsávolat?
ópsadseno
p(e)rshérushilo sé tó
yé shepátnee s(ejpóyeňii
■ DÍAS DE LA SEMANA
lunes
martes
pondělí
úterý
póndyielii
úuterii
59
miércoles
jueves
viernes
sábado
domingo
středa
čtvrtek
patek
sobota
neděle
s(e)t(e)rshéda
ch(i)tv(é)rtek
páatek
sobota
nédyiele
¡ MESES DEL AÑO
enero
febrero
marzo
abril
mayo
junio
julio
agosto
septiembre
octubre
noviembre
diciembre
primavera
verano
otoño
invierno
leden
únor
březen
duben
květen
červen
červenec
srpen
z á ří
říjen
listopad
prosinec
jaro
léto
podzim
zima
leden
úunor
b(e)rshédsen
dúben
kviéten
chérven
chérvenets
s(é)rpen
dsáarshii
rshíiyen
listopad
prósinets
yáro
téeto
pódsim
dsíma
CP͙l_|AC
•l V- i i A j tP jCr DtFdn AA
Navidad
Vánoce
Nochebuena
Štedrý den
Pascua (Sem ana Santa)Ve!il<onoce
Fin de Año
Silvestr
Váanotse
Shetyiédrii dén
Vélikonotse
Silvestr
Noche Vieja
Año Nuevo
m
Silvestr
Nový rok
Silvestr
nóvii rók
EL DÍA
dopoledne
por la mañana
(8.00-12.00)
den
día
a mediodía
v poledne
odpoledne
por la tarde
(después de las 12.00)
večer
noche
(aprox. 18.00-22.00)
noc
noche
(después de las 22.00)
v noci
por la noche
0 půlnoci
a medianoche
ráno
mañana/madrugada
amanecer
svítání
atardecer
stmívání
dopoledne
dén
v(é) poledne
odpoledne
vécher
nóts
v(é) nótsi
ó púulnotsi
ráano
s(e)víitaaňii
s(e)tmíivaaňii
■ TIEM PO
segundo
minuto
hora
día
todo el día
ayer
antes de ayer
mañana
pasado mañana
semana
fin de semana
vteřina/sekunda
minuta
hodina
den
celý den
včera
předevčírem
zítra
pozítří
týden
víkend
f(l)térshlna/sécunda
minuta
jódyina
dén
tsélli dén
f(i)chéra
p(e)rshédef(i)chilrem
dsiitra
pódsilt(e)rshli
tíiden
víikend
61
entre semana
todos los días
ahora
antes
después
quince días
mes
año
některý den v týdnu
každý den/denně
teď/nyní
dříve/předtím
potom/pak/pozdějl
čtrnáct dní
měsíc
rok
■ LA HORA ■
H
H
ňékterii dén vé tíidnu
káshdii dén/déňe
tédyi/níňii
d(e)rshñve/p(e)rshédty¡im
pótom/pák/pósdyiéyi
ch(i)t(é)rnaatst dňíi
miésiits
rók
IH
H
H
ÍH
i
En el checo escrito (horarios, transporte, tiendas, etc.), lo normal es
utilizar el sistema de 24 horas. El checo hablado cotidiano usa, habltualmente, el de 12 horas.
Para decir la hora se emplea la palabra hodin (jódyin), “hora”, tenien­
do en cuenta que siempre se hace alusión a la siguiente hora y no a
la hora que está en curso. Así, půl desaté (púul désaatee), “las nueve y
media”, pasan a ser “una media hora para las diez”.
Para los cuartos se usa čtvrt (ch(i)tv(é)rt) “cuarto”,tiičtvrtě(t(l)rshích(i)tv(é)rtyie)
“tres cuartos”; y para las medias horas se usa půl (púul) “media".
¿qué hora es?
es la una
son las diez
son las ocho y cinco
son las ocho y cuarto
son las diez y media
son las once
menos cuarto
son las once
menos veinte
kolik je hodin?
je jedna hodina
je deset hodin
je osm a pět minut
je čtvrt na devět
je půl jedenácté
je tři čtvrtě
na jedenáct
je za pět minut tři
čtvrtě na jedenáct
cólik yé jódyin?
yéyédna jódyina
yé déset jódyin
yé ósum á piét minut
yé ch(i)tv(é)rt ná déviet
yé púul yédenaatstee
yé t(i)rshich(i)tv(é)rtyie
náyédenaatst
yé dsá piét minut
t(i)rshí ch(i)tv(é)rtyle
ná yédenaatst
el checo
imprescindible
"Un cuarto de hora” se dice čtvt hodiny (ch(i)tv(é)rt jódyini) y “media
hora" se dice půl hodiny (púul jódyini).
U SITUACIÓN
aquí
allí
cerca
lejos
arriba
abajo
derecho/a
izquierdo/a
a la derecha
a la izquierda
¿dónde está/están...?
tady
tam
blízko
daleko
nahoře
dole
pravý/á/é
levý/á/é
doprava/napravo
doleva/nalevo
kde je/jsou...?
tádi
tám
blíisko
daleko
nájorshe
dále
právii/aa/ee
iévii/aa/ee
doprava/nápravo
dóleva/nálevo
kdéyé/yisóu
■ NÚMEROS CARDINALES H H M
H m H H ii
Los numerales se declinan dependiendo del número, género y caso
del sustantivo al que acompañan.
0
i
2
nula
jed en, jedna, jedno
dva, dvě
3
4
5
tři
6
šest
č ty ři
pět
7
sedm
8
osm
9
devět
10
11
jed en áct
deset
núia
yéden, yédna,yédno
d(e)vá, d(e)vié
t(i)rshí
ch(i)tírshi
piet
shést
sédum
ósum
déviet
deset
yédenaatst
63
12
el checo
imprescindible
13
14
15
16
V
18
19
20
21
22
30
40
50
60
70
80
90
100
200
300
400
500
600
700
800
900
i 000
1100
2 000
5 000
10 000
100 000
64
dvanáct
třináct
čtrnáct
patnáct
šestnáct
sedmnáct
osmnáct
devatenáct
dvacet
dvacet jeden, -a, -0
dvacet dva, -ě
třicet
čtyřicet
padesát
šedesát
sedmdesát
osmdesát
devadesát
sto
dvě stě
tři sta
čtyři sta
pět set
šest set
sedm set
osm set
devět set
tisíc
tisíc sto
dva tisíce
pět tisíc
deset tisíc
sto tisíc
d(e)vánaatst
t(i)rshínaatst
ch(i)t(é)rnaatst
pátnaatst
shéstnaatst
sédumnaatst
ósumnaatst
dévatenaatst
d(e)vdtset
d(e)vátset yéden/
yédna/yédno
d(e)vátset d(e)vá/d(e)vié
t(i)rshítset
ch(i)tírshitset
pddesaat
shédesaat
sédumdesaat
ósumdesaat
dévadesaat
s(e)tó
d(e)vié s(e)tyié
t(i)rshí s(e)tá
ch(i)tírshi s(e)tá
piét sét
shést sét
sédum sét
ósum sét
déviet sét
tyísiits
tyísiits s(e)tó
d(e)vá tyísiitse
piét tyísiits
déset tyísiits
s(e)tó tyísiits
i ooo ooo
1 ooo ooo ooo
2 millones
5 millones
un billón
un trilion
mílioon
m iliarda
d(e)vámíliooni
piét mílioonuu
bílioon
trňioon
milión
dva m ilióny
pět miliónů
bilion
trilion
Delante del millar no se emplea el punto sino un espacio.
i ooo
ti sít
tyísiits
Para separar el millón de los millares también se deja un espacio.
i ooo ooo
mílioon
m ilión
Ejemplos:
¡ve! ma pět koní
Pável máa piét cóñii
Pavel tiene cinco caballos
Marie um í dva cizí jazyk
Márie úmli d(e)vá tsídsiiyádsiki
Marie sabe hablar dos idiomas extranjeros
DECLINACIÓN DE LOS NUMERALES U N O /A, DOS, TRES,
CUATRO, CIN CO
JED EN /JED N A/JEDN O (Y ÉD EN /Y ÉD N A /Y ÉD N O ) "UNO/UNA"
SINGULAR
nominativo
genitivo
dativo
acusativo
MASCULINO
FEMENINO
yéden jedna
jednoho yédnojo jedné
jednomu yédnomu jedné
jednoho/yédnojo/ jednu
jeden yéden
locativo
jednom yédnom jedné
instrumental jedním yédñiim jednou
jeden
NEUTRO
yédna
yédnee
yédnee
yédnu
yédno
yédnojo
jednomu yédnomu
jedno
yédno
yédnee
yédnou
jednom
jedno
jednoho
jedním
yédnom
yédňiim
65
el checo
imprescindible
PLURAL
MASCULINO
FEMENINO
NEUTRO
nominativo jedni yédñi
jedny yédni
jedna
genitivo
jedněch yédñej jedněch yédñej jedněch
dativo
jedněm yédñem
jedněm
yédñem
acusativo
jedny yédni
jedny yédni
jedna
locativo
jedněch yédñej jedněch yédñej jedněch
instrumentaljedněmiyědňem/ jedněmi yédñemi jedněmi
Ejemplos:
mám jedno pero (n.)
tengo una pluma
Helena ti dá jednu pusu (f.)
Helena te da un beso
máamyédno péro
Jélena tyídáayédnu púsu
D V A /D V Ě (D(E)VÁ/D(E)VIÉ) “DOS"
SINGULAR MASCULINO
FEMENINO
NEUTRO
nominativo dva d(e)vá dvě
d(e)vié dvě
genitivo
dvou d(e)vóu dvou
d(e)vóu dvou
dativo
dvěma d(e)viéma dvěma d(e)viéma dvěma
acusativo
dva d(e)vá dvě
d(e)vié dvě
locativo
dvou d(e)vóu dvou
d(e)vóu dvou
instrumental dvěma d(e)viéma dvěma d(e)viéma dvěma
Ejemplos:
dnes viděla dva filmy
hoy ha visto dos películas
mám dvě děti
tengo dos hijos
yédna
yédñej
jedněmyédñem
yédna
yédñej
yédñemi
d(e)vié
d(e)vóu
d(e)viéma
d(e)vié
d(e)vóu
d(e)viéma
dnés vídyieta d(e)váfíimi
mdam d(e)vié dyiétyi
TŘI, ČTYŘI, PĚT (T(I)RSHÍ, CH(I)TÍRSHI, PIÉT) “TRES, CUATRO,
C IN C O ”
SINGULAR MASCULINO
FEMENINO
NEUTRO
nominativo tři
t(i)rshi
čtyři
ch(i)tírshi
pět
piét
genitivo
tří/třecht(i)rshñ/ čtyř/ ch(i)tírsh/
pěti/ piétyi/
t(i)rshéj čtyřech ch(i)tfrshej
66
ilativo
třem
acusativo tři
locativo
třech
instrumental třemi
t(¡)rshém
t(¡)rshí
t(i)rshéj
t(i)rshémi
čtyřem
čtyři
čtyřech
čtyřmi
ch(i)tírshem
ch(i)tírshi
ch(i)tírshej
ch(i)tírshm¡
pěti
pět
pěti
pěti
piétyi
piét
piétyi
piétyi
Ejemplos:
hraju si se třemi chlapci
jráyu sí sé t(i)rshémijláptsi
estoy jugando con tres chicos
máš být do pěti doma
máash bíit dó piétyi dóma
tienes que estar en casa hasta las cinco
■ NÚM EROS ORDINALES
Funcionan como adjetivos, por lo tanto se declinan de acuerdo con
las normas generales.
primero
segundo
tercero
cuarto
quinto
sexto
séptimo
octavo
noveno
décimo
undécimo
duodécimo
decimotercero
decimocuarto
decimoquinto
decimosexto
decimoséptimo
decimoctavo
první
druhý/á/é
třetí
čtvrtý/á/é
pátý/á/é
šestý/á/é
sedmý/á/é
osm ý/á/é
devátý/á/é
desátý/á/é
jedenáctý/á/é
dvanáctý/á/é
třináctý/á/é
čtrnáctý/á/é
patnáctý/á/é
šestnáctý/á/é
sedmnáctý/á/é
osmnáctý/á/é
pr(é)vňii
drújii/aa/ee
t(i)rshétyii
ch(i)tv(é)rtii/aa/ee
páatii/aa/ee
shéstii/aa/ee
sédmii/aa/ee
ósmii/aa/ee
dévaatii/aa/ee
désaatii/aa/ee
yédenaatstii/aa/ee
d(e)vánaatstii/aa/ee
t(i)rshínaatstii/aa/ee
ch(i)t(é)maatstii/aa/ee
pátnaatstii/aa/ee
shéstnaatstii/aa/ee
sédumnaatstii/aa/ee
ósumnaatstii/aa/ee
67
decimonoveno
vigésimo
vigésimo primero
vigésimo segundo
trigésimo
cuadragésimo
quincuagésimo
sexagésimo
septuagésimo
octogésimo
nonagésimo
centésimo
devatenáctý/á/é
dvacátý/á/é
dvacátý/á/é první
dvacátý/á/é druhý
třicátý/á/é
čtyřicátý/á/é
padesátý/á/é
šedesátý/á/é
sedmdesátý/á/é
osmdesátý/á/é
devadesátý/á/é
stý/á/é
dévatenaatstii/aa/ee
d(e)vátsaatii/aa/ee
d(e)vátsaat¡¡/aa/ee pr(é)vñ¡¡
d(e)vátsaatH/aa/ee drújii
t(i)rshítsaatii/aa/ee
ch(i)tírshitsaatii/aa/ee
pádesaatii/aa/ee
shédesaatii/aa/ee
sédumdesaatii/aa/ee
ósumdesaat¡¡/aa/ee
dévadesaatii/aa/ee
s(e)tíi/áa/ée
Para decir la fecha se emplean los numerales ordinales. Así, “el n de
diciembre” sería jedenáctého prosince (yédenaatsteejo prósintse).
También los siglos se dicen con números ordinales. Así, “el siglo XV”
sería patnácté století (pátnaatstee s(e)tóletyii).
Ejemplos:
byla jsem jeho první holka
bilaylsémyéjo pr(é)vňiijólka
fui su primera chica
dosáhli šestého vítězství v řadě dósaajlishésteejovíityiestvii vérshádyie
han logrado la sexta victoria consecutiva
Los numerales múltiplos expresan la repetición de una acción. Se for­
man añadiendo el sufijo -krát al numeral cardinal, excepto en el caso
del numeral múltiplo de una vez, que tiene una doble forma:jednou,
jedenkrát (yédnou, yédenkraat).
dos veces
diez veces
cien veces
dvakrát
desetkrát
stokrát
d(e)vákraat
désetkraat
s(e)tókraat
Ejemplo:
ténto chásopisyisém chétla piétkraat
esta revista la he leído cinco veces
■ CO LO RES
amarillo/a
azul
beis
blanco/a
color
de color
dorado/a
gris
marrón
morado/a
naranja
negro/a
plateado/a
rojo/a
rosa
turquesa
verde
violeta
sh(e)lútii/aa/ee
módrii/aa/ee
béžový/á/é
béeshovii/aa/ee
bílý/á/é
bíitii/aa/ee
barva
bárva
barevný/á/é
bárevn¡i/aa/ee
zlatý/á/é
s(e)láti¡/aa/ee
šedý/á/é
shédii/aa/ee
hnědý/á/é
jñédii/aa/ee
m odrofialový/á/é módrofialovi¡/aa/ee
oranžový/á/é
óranshovii/aa/ee
čern ý/á/é
chérnü/aa/ee
stříb rn ý/á/é
s(e)t(e)rshíib(e)rnii/aa/ee
červen ý/á/é
chérven¡i/aa/ee
růžový/á/é
rúushov¡i/aa/ee
tyrkyso vý/á/é
tírkisovii/aa/ee
zelený/á/é
dsélenii/aa/ee
fialový/á/é
fiatovü/aa/ee
žluťý/á/é
m odrý/á/é
Para diferenciar entre claro y oscuro se emplean los adjetivos světlý/
á/é (s(e)viétli¡/aa/ee) “claro/a” y tm avý/á/é (tmávii/aa/ee) “oscuro/a”.
Igual que ocurre con la mayoría de los adjetivos, también los colores
preceden al sustantivo al que acompañan y concuerdan con él en nú­
mero, caso y género.
falda azul claro
světle modrá sukně
s(e)v¡étle módraa súkñe
falda azul oscuro tm avě modrá sukně tmavie módraa súkñe
69
el checo
imprescindible
tento časopis jsem četla pětkrát
■
MEDIDAS
En la República Checa se emplea el sistema métrico decimal. Palabras
como “metro”, “litro”, “kilo”, etc., se declinan y varían según el número/
caso.
LONGITUD
1 kilómetro
6 kilómetros
i metro
5 metros
1 centímetro
1 milímetro
PESO
i gramo
20 gramos
1 kilo
'A kilo
2 kilos
LÍQUIDOS
1 litro
7 litros
'A litro
Vt litro
70
jeden kilometr
šest kilometrů
jeden metr
pět metrů
jeden centimetr
jeden milimetr
yéden kilometr
shést kilometruu
yéden metr
piét métruu
yéden tséntimetr
yéden milimetr
jeden gram
dva dekagramy
(dvacet gramů)
jedno kilo
půl kila
dvě kila
yéden grám
d(e)vá dékagrami /
d(e)vátset grámuu
yédno kilo
púul kila
d(e)vlé kila
jeden litr
sedm litrů
půl litru
tři čtvrtě litru
yéden litr
sédum lítruu
púul litru
t(l)rshích(i)tv(é)rtyle litru
LLEGADA Y DESPLAZAMIENTOS
AL LLEGAR
Es posible llegar a la República Checa por aire, ferrocarril o carretera.
La compañía aérea checa se llama Czech Airlines, pero muchas compa­
ñías Internacionales, Incluyendo algunas españolas, viajan a Chequla.
El tiempo aproximado del vuelo Madrid-Praga son tres horas. El aero­
puerto de Praga, Ruzyně, está a 17 km de la ciudad. Otro aeropuerto de
mucho tránsito es el de Brno (sobre todo por compañías de bajo coste).
La República Checa forma parte de la red ferroviaria europea InterCity.
I as mejores rutas para llegar desde el oeste de Europa son vía Berlín,
Würzburg o Frankfurt, Nuremberg, Munich, Zúrlch o Vlena. Los tre­
nes Kafka, Dvořák, Goethe y Einstein son los más famosos y rápidos, y
disponen de coche cama y vagón restaurante. El Vindobona Express
hace una vez al día el trayecto Vlena-Praga y continúa hasta Berlín.
Otro tren de alta velocidad que se mueve por el país es el Pendolíno.
También se puede entrar en el país desde Alemania, Polonia, la
República Eslovaca y Austria por carretera. Hay una red Internacio­
nal de autobuses que llegan hasta la mayoría de las ciudades europeas.
Desde la estación de autobuses de Florenc se puede Ir a Vlena, Múnlch,
Frankfurt, Amsterdam, Londres, Bratislava y otras muchas ciudades.
LETREROS DE UTILIDAD
Bankomaty
Bezpečnostní opatření
Bezpečnostní kontrola
Celnice
Hraniční přechod
Informace o zavazadlech
Informační přepážky
K sobě
Kaple
Cajeros automáticos
Medidas de precaución
Control de seguridad
Aduana
Paso de la frontera
Información de equipajes
Mostradores de Información
Tirar
Capilla
71
al llegar
Kavárny/Restaurace
Kluzký povrch
Mokrá podlaha
Nebezpečí
Něco k proclení
Nevstupovat
Nic k proclení
Obchody
Obsazeno
Od sebe
Odjezdy/Odlety
Ošetřovna/První pomoc
Otevřeno
Parkoviště
Pasová kontrola
Pošta
Pozor schod
Pronájem aut
Přebalovací pulty
Příjezdy/Přílety
Přístup na Internet
Reklamace zavazadel
Směnárna
Spojení letů/Letecké spojení
Telefon a fax
Telefonní budky
Toalety
Turistické informace
Úschovna zavazadel
Vložit minci
Volno
Vstup/Vchod
Výstup/Východ
Vyzvednutí zavazadel
72
Cafeterías/Restaurantes
Superficie resbaladiza
Suelo mojado
Peligro
Algo que declarar
No pasar
Nada que declarar
Tiendas
Ocupado
Empujar
Salidas
Dispensario
Abierto
Aparcamiento
Control de pasaportes
Correos
Cuidado con el escalón
Alquiler de coches
Cambiadores
Llegadas
Acceso a Internet
Reclamación de equipajes
Cambio de moneda
Conexión de vuelos
Teléfono y fax
Cabinas de teléfono
Aseos
Información turística
Consigna
Insertar moneda
Libre
Entrada
Salida
Recogida de equipajes
Atención al cliente
Cerrado
Objetos perdidos
V O C A B U L A R IO G E N E R A L
agencia de viajes
agente de aduanas
agente de inmigración
agente de policía
banco
billetes
■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■ ■
cestovní kancelář
celník
inmlgrační celník
policista
banka
bankovky/letenky/
jízdenky
taška
kabelka
řidičský průkaz
občanský průkaz
vozík na zavazadla
peněženka/náprsní
taška
centrum města
město
auto
fronta
úschovna zavazadel
peníze v hotovosti
zavazadlo
příruční zavazadlo
tséstovňii cántselaarsh
tsélňiik
ímigrachňii tsélňiik
pólitsista
bánca
báncofki/létenki/
yiisdenki
bolso/a
táshca
bolso de mano
cábelca
carné de conducir
rshídyichiskii prúucas
carné de identidad
ópchansikii prúucas
carro portaequipajes
vódsiik ná dsávadsadla
cartera
péñeshenca/náap(e)rsñii
táshca
centro de la ciudad
tséntrum miésta
ciudad
miésto
coche
auto
cola
fronta
consigna
úus(e)jovna dsávadsadel
dinero en metálico
péňiidse véjótovostyi
equipaje
dsávadsadto
equipaje de mano
p(e)rshíiruchňii
dsávadsadto
estación de autobuses autobusové nádraží áutobusovee náadrashii
estación de metro
stanice metra
s(e)táňitse metra
estación de tren
vlakové nádraží
vlácovee náadrashii
gratuito
zdarma
s(e)dárma
73
al llegar
Zákaznický servis
Zavřeno
Ztracené předměty/
Ztráty a nálezy
horario
yíisdñii rsháat/létetskii
rsháat
huelga
stávka
s(e)táafca
maleta
kufr
cúfr
maleta blanda
te xtiln í kufr
tékstilňii cúfr
maleta rígida
pevný kufr
pevniicúfr
metro
m etro
metro
monedero
peněženka
péñeshenca
mostrador
přepážka
p(e)rshépaasheca
mostrador
inform ační
ínformachňii
de información
přepážka
p(e)rshépaasheca
mozo portaequipajes nosič zavazadel
nósich dsávadsadel
nacionalidad
národnost
náarodnost
objetos que declarar předm ěty
p(e)rshédmieti
k proclení
ké prótsleñii
parada de autobús
autobusová zastávka áutobusovaa dsástaafca
parada de taxis
stanoviště taxi
s(e)tánovishtyie tdksi
pasajero
cestující
tséstuyiitsii
pasajeros en tránsito tranzitní cestující
trdnsitňii tséstuyiitsii
pasaporte
cestovní pas
tséstovňii pás
pasillo
ulička
úlichca
perdido
ztracený
s(e)trdtsenii
punto de encuentro
m ísto setkání
míisto sétcaaňii
reserva de hoteles
hotelová rezervace jótelovaa réservatse
retraso
zpoždění
s(e)póshedyieňii
ruedas (de maleta)
kolečka (kufru)
cólechca (cúfru)
tarjeta turística
turistická karta
túristitscaa cdrta
titular del pasaporte držitel cestovního d(é)rshitel tséstovňiijo
pasu
pásu
ventanilla
okénko
ókeenco
visado
vízum
víidsum
jízd n í řád/letecký
řád
■
VERBO S DE UTILIDAD
abrir
alquilar
ayudar
caminar
cancelar
cerrar
coger/tomar
comprar
confiscar
contestar
encontrar
enseñar
esperar
ir
llegar
marcharse
necesitar
pedir ayuda
perder
preguntar
protestar
recoger
salir
traer
1L 1L Ct uí" AA ÜPiAA ITtIN
l\,
aeropuerto
ascensor
aterrizar
avión
cambiar de avión
otevřít
pronajmout
pomoct
chodit
zrušit
zavřít
vzít/chytit
koupit
zabavit
odpovědět
najít
ukázat
čekat
jít/jet
přijít/přijet/přiletět
odejít/odjet
potřebovat
požádat o pomoc
ztratit/zm eškat
zeptat se
protestovat
vyzvednout
odejít/odjet/odletět
přinést
letiště
výtah
přistát
letadlo
přestoupit
ótev(e)rshiit
prónaymout
pómots
jói
s(e
dsc
v(e,
cóu
dsái
ódpi
náyiit
úcaadsat
chécat
yút/yét
p(e)rshíyiit/p(e)rshíyet/
p(e)rshíletyiet
ódeyiit/ódyet
pót(e)rshebovat
póshaadat ó pómots
s(e)trátyit/s(e)méshcat
dséptat sé
protestovat
vísvednout
ódeyiit/ódyet/ódletyiet
p(e)rshír\eest
létyishtyie
vfitaj
p(e)rshístaat
letadlo
p(e)rshéstouplt
75
cinta transportadora
transportér/pohyblivý tránsporteer/pójiblivii
nakládací pás
náklaadatsii páas
compañía aérea
letecká společnost létetscaa s(e)pólechnost
desembarcar
vylodit se/přistát
vílodyit sé/p(e)rshístaat
destinace
déstinatse
adora
zavazadlový lístek dsávadsadlovii líistek
(s identifikačním
(sé ídentificachňiim
číslem)
chilslem)
asajeros přepážka pro
p(e)rshépaasbeca pró
tranzitní cestující trdnsitňii tséstuyiitsii
0
číslo letu
chíisto létu
pa^ajci \J3 cu n ánsito tranzitní cestující trdnsitňii tséstuyiitsii
pista de aterrizaje
p(e)rshístaavatsii piója
přistávací plocha
terminal
terminál
términaal
tránsito
tranzit
transit
vuelo
let
lét
vuelo internacional
mezinárodní let
médsinaarodňii lét
vuelo nacional
celostátní let/
tsélostaatňii lét/
domácí let
dómaatsii lét
capitán
desembarcar
embarcar
muelle
puerto
río
ruta de transbordador
tripulación
76
kapitán
vylodit se
nalodit se
molo
přístav
řeka
převozní trasa
posádka
cápitaan
vílodyit sé
nálodyit sé
málo
p(e)rshíistav
rshéca
p(e)rshévosňii trasa
pósaatca
■ LLEGADA EN TREN
andén
estación de tren
red ferroviaria
revisor
tren
vagón
nástupiště
vlakové nádraží
železniční síť
průvodčí
vlak
vagón
náastupishtyie
vlácovee náadrashii
shélesñichñii síityi
prúuvodchii
vlák
vágoon
a bordo
na palubě
a cubierta
na palubě
a la derecha de
napravo od
a la izquierda de
nalevo od
a la vuelta de la esquina za rohem
allí
tam
aquí
tady
cruzando la calle/
přes ulici/
carretera
přes silnicí
dentro
uvnitř
desde aquí
odtud
enfrente
naproti
en la primera/
v prvním/
segunda planta
druhém patře
frente a
proti/naproti
fuera
venku
junto a
u
justo aquí
právě tady
justo detrás
těsně za
muy cerca
velmi blízko
no lejos de aquí
nedaleko odtud
todo seguido
stále rovně
ná pálubie
nápálubie
nápravo ót
nalevo ót
dsá rájem
tám
tádi
p(e)rshés úlitsi/
p(e)rshés sílňitsi
úvňit(i)rsh
ódtut
náprotyi
vé pr(é)vňiim/
drújeem pát(e)rshe
prótyi/náprotyi
véncu
ú
práavie tádi
tyiésňe dsá
velmi blíisco
nédaleco ódtut
s(e)táale róvňe
al llegar
■ SITUACIÓN
77
Si necesita ayuda el viajero dice..,
No hablo checo
N em luvím česky
¿Dónde puedo conseguir un
traductor?
Némluviim chéski
Kde můžu sehnat nějakého
Hablo un poco de checo
Kdé múushu séjnat ňéyakeejo
p(e)rshécladatele?
překladatele?
M luvím trochu česky
Mlúviim tróju chéski
¿Habla usted español?
¿Cómo se pronuncia esta
palabra?
M luvíte Španělsky?
Jak se vyslovuje toto slovo?
Mlúviite shepáñelski?
Yák sé víslovuye táto s(e)lóvo?
¿Me entiende usted?
¿Qué significa esta palabra?
Rozum íte mi?
Co znam ená toto slovo?
Ródsumiite mí?
Tsó s(e)námenaa táto s(e)lóvo?
¿Podría repetirlo, por favor?
Necesito ayuda
M ohl byste to zopakovat,
Potřebuji pomoc
prosím?
Pót(e)rshebuyi pómots
Mójl bíste tó dsópacovat, prósiim?
No sé dónde estoy
Perdone, ¿podría hablar más
despacio?
Nevím , kde jsem
Néviim, kdéyisém
Prom iňte, mohl byste m luvit
pomaleji?
He perdido la conexión de mi
vuelo con...
Prómiñite, mójl bíste mluvit
pómaleyi?
Zm eškal jsem navazující let s/ná..t
¿Me lo puede deletrear?
S(e)méshcalyisém návadsuyiitsii
lét sé/ná...
M ůžete ml to vyhláskovat?
Múushete mító víjlaascovat?
78
Lo siento, no le entiendo
Je mi líto, nerozumím vám
Yé m í líito, nérodsumiim váam
¿Tiene cambio?
Máte drobné?
Máate dróbnee?
Perdone, ¿puede ayudarme?
Promiňte, můžete mi pomoct?
Prómiñite, múushete m í pómots?
¿Qué debo hacer ahora?
Co mám teď dělat?
Tsó mám tét dyiélat?
¿Estoy en la terminal correcta?
Jsem na správném terminálu?
Yisém ná s(e)práavneem
términaalu?
¿Voy bien para...?
Jdu/Jedu dobře do...?
Yidú/Yédu dób(e)rshe dó...?
¿Cómo puedo ir a...?
Jak se dostanu do...?
Yák sé dóstanu dó...?
¿Dónde puedo conseguir
monedas para el carro?
Kde seženu drobné na vozík/do
vozíku?
Kdéséshenu dróbnee ná vódsiik/
dó vódsiicu?
¿Cuál es la mejor manera de ir
hasta el centro de Praga?
Jak se nejlépe dostadu do centra
Prahy?
Yák sé néyleepe dóstanu dó
tséntra Práji?
Quisiera una visita de tres días
a Praga
Chtěl bych třídenní výlet do Prahy
J(e)tyiél bij t(i)rshíideňii víilet dó
Práji
¿Es por aquí?
Tudy?/Je to tady?
Iúdi?/Yé tó tádi?
¿Dónde puedo encontrar...?
Kde najdu...?/Kde můžu najít...?
Kdé náydu...?/Kdé múushu
náyiit...?
¿Es gratuito?
Je zdarma?
Yé s(e)dárma?
¿Cuánto dinero me ahorro?
Kolik peněz ušetřím?
Cólik péñes úshet(e)rshiim?
79
al llegar
Para informarse el viajero pregunta...
al llegar
¿Dónde puedo conseguir
un plano de Jihlava?
Kde seženu plán Jihlavy?
Kdé séshenu pláan Yíjlavi?
¿Viene con rutas de autobús/
metro?
jsou v něm i trasy autobusů/
metra?
Yisóu vé ñém ítrási dutobusuu/
metra?
¿Dónde puedo coger
el autobús/m etro/tren?
Kde můžu chytit autobus/metro/
vlak?
Kdé múushu jítyit áutobus/métro/
vlák?
¿H ay autobuses al centro
de la ciudad?
Jede nějaký autobus do centra
města?
Yéde ñéyakii autobús dó tséntra
miésta?
¿Dónde puedo encontrar
un taxi?
Kde můžu sehnat taxi?
Kdé múushu séjnat táksi?
¿Está lejos de aquí la estación
Flora?
Stanice Flora je odtud daleko?
S(e)ta'ñitse Flóra yé ódtut dáleco?
¿Dónde está la oficina de
información turística?
Kdejsou (turistické) informace?
Kdé yisóu (túristitskee)
ínformatse?
¿Dónde puedo comprar
un abono mensual?
Kde můžu koupit měsíční
průkazku?
Kdé múushu cóupit miésiichňii
prúucascu?
¿incluye entradas a museos?
Zahrnuje vstup do muzeí?/Vstup
do muzeí je v ceně?
Dsáj(e)rnuye vstúp dó múseyii?/
Vstúp dó múseyii yé vé tséňe?
¿Dónde puedo hacer una
reserva de hotel?
Kde si můžu zarezervovat hotel?
Kdé s í múushu dsáreservovat
jótei?
¿Puedo comprar aquí también
una tarjeta opencard
(un bono de transportes)?
Můžu tu také koupit kartu
opencard (zlevněné jízdné)?
Múushu tú tákee cóupit cártu
ópencard (s(e)lévňenee
yíisdnee)?
¿Qué atracciones turísticas
incluye la visita de un día
a Praga?
Jaké turistické zajímavosti
zahrnuje jednodenní návštěva
Prahy?
Yákee túristitskee dsáyiimavostyi
dsáj(e)rnuye yédnodeňii
náafeshtyieva Práji?
¿Me puede recomendar
un buen hotel cerca
de la estación de trenes?
Můžete mi doporučit nějaký
dobrý hotel blízko vlakového
nádraží?
Múushete m í dóporuchit ňéyakii
dóbriijótel blíisco vlácoveejo
náadrashii?
¿Puede darme información
sobre las pensiones en Praga?
Můžete mi dát informace o
pražských penziónech?
Múushete mídáat ínformatse ó
prásheskiij pénsioonej?
¿Me puede hacer la reserva?
Můžete mi udělat rezervaci?
Múushete m í údyielat réservatsl?
¿Dónde puedo alquilar
un coche?
Kde si můžu pronajmout auto?
Kdé sí múushu prónaymout áuto?
¿Dónde recojo el coche?
Kde vyzvednu auto?
Kdé vísvednu áuto?
Quisiera un hotel económico
en el centro de Praga
Chtěl bych nějaký ekonomický
hotel v centru Prahy
j(e)tyiél bij ňéyakii économitskii
jótel vé tséntru Práji
¿Cómo puedo ir a la estación
Háje?
Jak se dostanu na stanici/
zastávku Háje?
Yák sé dóstanu ná s(e)táňitsi/
dsástaafcu jáaye?
¿Cuál es el precio por noche?
Kolik se platí za noc?
Cólik sé plátyii dsá nóts?
¿Me lo puede mostrar
en el mapa?
Můžete mi to ukázat na mapě?
Múushete m í tó úcaadsat ná
mápie?
¿Tengo que pagar una señal?
Musím zaplatit zálohu?
Másiim dsáplatyit dsáaloju?
al llegar
¿Hay servicio de
portaequipajes?
Je tu možnost nosiče zavazadel?
Yé tú móshnost nósiche
dsávadsadel?
¿Puede darme los horarios de
tren?
Můžete ml dát jízdní řád vlaků?
Múushete m í dáat yñsdñii rsháat
vlácuu?
¿Me puede escribir la dirección?
Můžete mi napsat adresu?
Múushete m í nápsat ádresu?
¿Puedo dejar mi equipaje en
algún sitio?
Můžu někde nechat své
zavazadlo?
Múushu někde néjat s(e)vée
dsávadsadlo?
¿Dónde puedo comer algo?
Kde si můžu dát něco k jídlu?
Kdé sí múushu ddat ňétso kéyíidlu?
¿Cuánto me costará un taxi
desde aquí?
Kolik odtud zaplatím za taxi?/
Kolik mě odtud bude stát taxi?
Cólik ódtut dsápiatyiim dsá
táksi?/Cólik mié ódtut búde
s(e)táat táksi?
¿Dónde están los cajeros
automáticos?
Kde jsou bankomaty?
Kdé yisóu báncomati?
Tengo que dar de comer a mi
bebé. ¿Dónde voy?
Musím nakrmit své dítě. Kam
mám jít?
Músiim nák(e)rmit s(e)vée
dyíityie. Cám máam yíit?
Quisiera contratar un mozo
portaequipajes
Chtěl bych si najmout nosiče
zavazadel
J(e)tyiél bij sí náymout nósiche
dsávadsadel
Para dar las gracias el viajero dice...
Gracias por su ayuda
Děkuji za vaši pomoc
Dyiécuyi dsá váshi pómots
82
Gracias por todo
Děkuji za vše
Dyiécuyi dsáf(e)shé
Es usted muy amable
Jste velmi milý
Yisté vélmi mílii
Me ha sido de gran ayuda
Moc jste mi pomohl
Móts yisté mípómojl
En ei mostrador de información el empleado dice...
Můžu vám pomoct, pane/paní?
Múushu váam pómots, páne/
páňii?
¿Puedo ayudarle, señor/
señora?
Co pro vás můžu udělat?
Tsó pró váas múushu údyielat?
¿Qué puedo hacer por usted?
Musíte jít až na terminál i a tam
autobusem do...
Músiiteyíit ásh ná términaaI
yédna á tám autobusem dó...
Tiene que ir hasta la terminal i
y tomar el autobús a...
Obávám se, že ten let byl zrušen
Óbaavaam sé, shé tén lét bíl
s(e)rúshen
Me temo que ese vuelo ha sido
cancelado
Za molem číslo 5 je stanoviště taxi
Dsá mólem chíislo piétyé
s(e)tánovishetyie táksi
Hay una parada de taxis detrás
del muelle número 5
Až do zítřka nejsou k dispozici
žádné lety
Ásh dó dsíit(e)rshca néyisou ké
díspodsitsi sháadnee léti
No hay más vuelos hasta
mañana
Jeďte autobusem na terminal 2
Yédyite autobusem ná términaal
d(e)vá
Tome el autobús hasta la
terminal 2
Tam vám pomohou
Tám váam pómojou
Allí le ayudarán
Řiďte se ukazateli
Rshídyite sé úkadsateli
Siga los letreros indicadores
Napíšu vám to
Nápiishu váam tó
Se lo escribiré
Není zač
Néñii dsách
De nada/No hay de qué
83
jděte k přepážce číslo 2
Yidyiéte ké p(e)rshépaashetse
chíislo d(e)vié
Vaya al mostrador número 2
Jeďte výtahem do prvního patra
Yédyite víitajem dó p(é)rvňiijo
pátra
Coja el ascensor y suba al
primer piso
jděte na přepážku ztrát zavazadel
Yidyiéte ná p(e)rshépaashecu
s(e)tráat dsávadsadel
Vaya a la oficina de pérdida de
equipajes
Obávám se, že vám nemohu
pomoct
Óbaavaam sé, shé váam némoju
pómots
Me temo que no puedo ayudarle
Vysvětlete jim, jaký máte
problém
Vísvietlete yím, yákii máate
próbleem
Explíqueles qué problema tiene
Nechte mě, ať se na to podívám
do počítače
Néjte m(e)ňé, átyi sé ná tó
pódyiivaam dó póchiitache
Déjeme que consulte con
el ordenador
Nacházíte se zde
Nájaadsiite sé s(e)dé
Usted está aquí
Je to snadné
Yé tó s(e)nádnee
Es fácil
Je mi líto, ale nemám tu takovou
informaci
Yé m í Hito, ále némaam tú
tácovou ínformatsi
Lo siento, pero no tengo esa
información aquí
Zkuste to u přepážky vaší
letecké společnosti
S(e)kúste tó ú p(e)rshépaasheki
vásbii létetskee s(e)pólecbnostyi
Pruebe en el mostrador de su
compañía aérea
En eí control de pasaportes el agente de policía dice...
Tudy, prosím
Túdi, prósiim
Por aquí, por favor
Počkejte tady, prosím
Pócbekeyte tádi, prósiim
Espere aquí, por favor
Stoupněte si do fronty, prosím
S(e)tóupñete sí dófrónti, prósiim
I lagan una fila, por favor
Už můžete jít
Úsh múushete yíit
Ya puede pasar
Ten chlapec je váš syn?
Tén jlápetsyé váash sin?
¿Es hijo suyo este niño?
Váš syn/dcera má cestovní pas?
Váash sín/tséra máa tséstovňii pás?
¿Tiene su hijo/a pasaporte?
Odkud přijíždíte?/Odkud cestujete?
Ódcut p(e)rshíyiishdyiite?/Ódcut
tséstuyete?
¿Desde dónde viajan?
Jste občanem Evropské unie?
Yisté óp(e)chanem Évropskee únie?
¿Es usted ciudadano de la UE?
Jste v České republice poprvé?
Yisté vé Chéskee républitse
póp(e)rvee?
¿Es la primera vez que viaja a la
República Checa?
Ukážete mi váš pas/občanský
průkaz, prosím?
Úcaashete m í váash pás/
op(e)chánskii prúucas, prósiim?
¿Me enseña su pasaporte/car­
né de identidad, por favor?
Nepotřebujete vízum
Népot(e)rshebuyete víidsum
No necesita visado
Jak dlouho se zdržíte v Česku?
Yák dlóujo sé s(e)d(é)rshiite vé
Chéscu?
¿Cuánto tiempo va a quedarse
en Chequia?
Kde se ubytujete?
Kdé sé úbituyete?
¿Dónde va a alojarse?
En el control de pasaportes el viajero dice...
Vengo de vacaciones
Jedu (sem) na dovolenou
Yédu (sém) ná dovolenou
Estoy en viaje de negocios
Jsem na pracovní cestě
Yisém ná prátsovňii tséstyie
85
al llegar
Vcházejte po jednom, prosím
V(e)jáadseyte póyédnom, prósiim
Pasen de uno en uno, por favor
Soy ciudadano de la UE
Jsem občanem Evropské unie
Yisém óp(e)chanem Évropskee únie
Hemos venido de Valencia, España
Přijeli jsme z Valencie, ze Španělska
P(e)rshíye!i yismé sé Válentsie, sé
Shepáňelska
Mi hijo/a aparece en mi
pasaporte
Mám svého syna/dceru v pase
Máam s(e)véejo sína/tséru vé páse
No tiene pasaporte individual
Nemá vlastní cestovní pas
Némaa vlástňii tséstovňii pás
Me alojo en el hotel Praha
Ubytuji se v hotelu Praha
Úbituyi sé véjótelu Prája
En la aduana el agente de policía dice...
Máte něco k proclení?
Máate ñétso ké prótsleñii?
¿Algo que declarar?
To jsou vaše zavazadla?
Tó yisóu váshe dsdvadsadla?
¿Son éstas sus maletas?
Otevřete tu tašku, prosím
Ótev(e)rshete tú táshcu, prósiim
Abra esta bolsa, por favor
V pořádku, děkuji
Vé pórshaatcu, dyiécuyi
Está bien, gracias
Tady se nesmí kouřit
Tádi sé nésmii cóurshit
No se puede fumar aquí
86
Nenechávejte svá zavazadla a
osobní předměty bez dohledu
Nénejaaveyte s(e)váa dsávadsadla
á ósobňii p(e)rshédmieti bés
dójledu
No pierdan de vista su equipa­
je ni sus objetos personales
Už tu tašku můžete zavřít
Úsh tú táshcu múushete
dsáv(e)rshiit
Ya puede cerrar la bolsa
Dokumenty od vašeho auta, prosím
Dócumenti ód váshejo duta, prósiim
Los documentos de su vehícu­
lo, por favor
Toto zboží se nesmí dovážet do
České republiky
Tdto s(e)bóshii sé nésmii
dóvaashet dó Chéskee républiki
Este artículo no se puede intro­
ducir en la República Checa
Z jakého důvodu jste tu na
návštěvě?
Sé y ákeejo dúuvodu yisté tú ná
náafesbtyievie?
¿Cuál es el motivo de su visita?
al llegar
En la aduana el viajero dice...
No tengo nada que declarar
Nemám nic k proclení
Némaam ñíts ké prótsleñii
Esa maleta es mía
Ten kufr je můj
Tén cúfryé múuy
Esa bolsa no es mía
Ta taška není moje
lá táshca néñii móye
Estos artículos son de uso
personal
Toto zboží je pro osobní potřebu
Tóto s(e)bóshiiyé pró ósobñii
pót(e)rshebu
¿Hay algún problema?
Máte nějaký problém?
Máate ňéyakii próbleem?
¿Abro la maleta?
Mám otevřít ten kufr?
Máam ótev(e)rshiit tén cúfr?
No lo sabía
To jsem nevěděl
Tóyisém néviedyiel
Cuando tiene un problema el viajero dice...
Me he olvidado una bolsa en el
avión/en el barco
Zapomněl jsem tašku v letadle/
na lodi
Dsápomiňel yisém táshcu vé
iétadle/ná lodyi
Lo siento, pero esto es
completamente inaceptable
Je mi líto, ale to je naprosto
nepřijatelné
Yé m í líito, dle tó yé naprosto
nép(e)rshiyatelnee
87
¿Cómo puedo recuperarla?
Jak j¡ můžu dostat zpět?
Yákyí múushu dóstat s(e)piét?
Quisiera poner una
reclamación
Chtěl bych podat stížnost
J(e)tyiél bi] pódat s(e)tyíishenost
Me han perdido la m aleta/
el equipaje
Ztratili mi kufr/zavazadlo
S(e)trátyili mícúfr/dsávadsadlo
Llevo esperando tres horas
Už tu čekám tři hodiny
Úsh tú chécaam t(i)rshíjódyini
Me han estropeado la maleta
Zničili mi kufr
S(e)ñích¡t¡ m í cúfr
Para describir su equipaje eí viajero dice...
Es una maleta azul, rígida y
con ruedas
Je to modrý pevný kufr s kolečky
Yé tó módrii pévnii cúfr sé
cólechki
Es una bolsa grande de color
rojo, con asas
Je to červená velká taška s uchy
Yé tó chérvenaa vélcaa táshca s úji
Es una bolsa pequeña, de cuero
marrón
Je to malá hnědá kožená taška
Yé tó mdlaa jňédaa cóshenaa
táshca
Es grande, negra, blanda y sin
ruedas
Je to velký černý textilní kufr bez
koleček
Yé tó vélkii chémii tékstilñii cúfr
bés cólechek
Lleva escritos mi nombre y mi
dirección
Je na ní moje jméno a adresa
Yé ná ñíi móye yiméeno á ádresa
El empleado dice...
Ukážete mi váš zavazadlový
lístek?
Úcaashete m í váash
dsávadsadlovii lílstek?
¿Me enseña su localizador de
equipaje?
Musíte vyplnit tento reklamační
formulář o ztrátě zavazadla
Músiite víplňit tento réc/amachňii
fórmutaarsh ó s(e)trátyie
dsávadsadla
Tiene que completar este
formulario de reclamación
por pérdida de equipaje
Jaké číslo má váš let?/Číslo
vašeho letu?
Yákee chíislo máa váash lét?/
Chíislo váshejo létu?
¿Cuál es el numero de su vuelo?
Vaše letová trasa?/Vaše
převozní trasa?
Váshe létovaa trdsa?/Váshe
p(e)rshévosňii trása?
¿Cuál es su ruta de
transbordador?
Můžete popsat vaše zavazadlo?
Múushete popsat váshe
dsávadsadlo?
¿Puede describir su maleta?
Musíte předložit napsanou
stížnost
Músiite p(e)rshédloshit napsanou
s(e)tyíishenost
Debe usted presentar una
queja por escrito
Tohle je číslo vaší reklamace/
stížnosti
Tójleyé chíislo váshii réciamatse/
s(e)tyíishenostyi
Este es el número de su
reclamación
Našli jsme vaše zavazadlo
Náshliyismé váshe dsávadsadlo
Hemos localizado su equipaje
Omylem bylo posláno na jiné
letiště
Ómilem bílo póslaano náyínee
létyishtyie
Ha sido enviado a otro
aeropuerto por error
Jméno a adresa, prosím
Yiméeno á adresa, prósiim
Nombre y dirección, por favor
89
Za několik hodin k vám dorazí
Dsá ňécolik jódyin ké váam
dóradsii
Llegará en unas horas
Omlouváme se za způsobené
nepříjemnosti
Ómlouvaame sé dsá
s(e)púusobenee
nép(e)rshiiyemnostyi
Sentimos las molestias
V jakém hotelu jste ubytován? .
Véyákeem jótelu yisté úbytovaan?
¿En qué hotel se aloja?
Vaše zavazadlo vám bude
posláno do hotelu
Váshe dsávadsadlo váam búde
pósiaano dó jótelu
Su maleta le será enviada
a su hotel
Formulario de reclamación de pérdida de equipaje
Jméno
Příjmení
Adresa
Město
Směrovací číslo
Země
Telefonní číslo
Datum ztráty zavazadla
Odletové letiště
Letecká společnost
Číslo letu
Příletové letiště
Počet odbavených zavazadel
Počet zavazadel vyzvednutých
při příletu
Rozměry zavazadla
Indentifikační číslo zavazadla
(identifikační nálepka)
Barva a model/typ (zavazadla)
Nombre
Apellido
Dirección
Ciudad/Población
Código postal
País
Número de teléfono
Fecha de la pérdida de equipaje
Aeropuerto de salida
Compañía aérea
Número de vuelo
Aeropuerto de destino
Número de maletas facturadas
Número de maletas recogidas
al llegar
Tamaño de la maleta
Número de identificación de
la maleta/tique de equipaje
Color y tipo
Přibližná kupní cena (zavazadla) Coste de compra aproximado
Podpis
Firma
Datum
Fecha
El viajero en tránsito dice...
Soy pasajero en tránsito
Jsem tranzitní cestující
Yisém tránsitñii tséstuyiitsii
¿Cuándo es el próximo vuelo?
Kdy letí další?
Kdí létyii dálshii?
¿Dónde puedo informarme
de cuándo llega mi vuelo de
conexión?
Kde můžu zjistit, kdy přilétá můj
navazující let?
Kdé múushu s(e)yístyit, kdí
p(e)rshíleetaa múuy
návadsuyiitsii lét?
¿Dónde puedo comprar los
billetes?
Kde můžu koupit letenky?
Kdé múushu cóupit létenki?
Voy a Praga
Letím do Prahy
Létyiim dó Práji
Mi vuelo de conexión ha sido
cancelado
Můj navazující let byl zrušen
Múuy návadsuyiitsii lét bil
s(e)rúshen
¿Sale hoy algún vuelo para
Brno?
Letí dnes něco do Brna?
Létyii dnes ňétso dó B(é)rna?
He perdido mi conexión con el
vuelo...
Zmeškal jsem navazující let na...
S(e)méshcalyisém návadsuyiitsii
lét ná...
¿Cuánto cuesta cada billete?
Kolik stojí (každá) letenka?
Cólik s(e)tóyii (cáshdaa) létenca?
¿Lleva retraso el vuelo?
Tento let má zpoždění?
Ténto lét máa s(e)póshdyieňii?
¿De qué terminal sale?
Z jakého terminálu odlétá?
Séyákeejo términaalu ódleetaa?
91
¿Puedo ir caminando?
M ůžujít pěšky?
Múushu yíit piéshekl?
¿Tiene un plano del aeropuerto?
Máte plán letiště?
Máate pidan létyishtyie?
¿Cómo hago para cambiar de
terminal?
Jak se dostanu na jiný terminál?
Yak sé dóstanu náyínli términaat?
Necesito ir a la terminal 2
Potřebuju se dostat na terminál 2
Pót(e)rshebuyu sé dóstat ná
térmlnaal d(e)vá
El empleado dice...
Veškeré informace najdete na
elektronických obrazovkách
Véshekeree ínformatse náydete ná
électronitskiij óbrasofecaaj
Consulte la información en las
pantallas electrónicas
Obávám se, že váš navazující let
už odletěl
Óbaavaam sé, shé váash
návadsuyntsii lét úsh ódeletyiel
Me temo que su vuelo de
conexión ha salido ya
Až do zítřka žádný další neletí
Ásh dó dsíit(e)rshca sháadnli
ddlshii néletyii
No hay otro hasta mañana
Atakéjednojídio
Á tákee yédno yíldlo
Y también una comida
92
Budete si muset koupit novou
letenku
Búdete sí múset cóupit nóvou létencu
Tendrá que sacar otro billete
Vaše letecká společnost vám
poskytne ubytování na dnešní
noc
Váshe létetscaa s(e)pólechnost
váam póskitne úbitovaanii ná
dnéshňii nóts
Su compañía aérea le propor­
cionará alojamiento para
esta noche
Ovšem večeři ne
Ófeshem véchershi né
Pero no la cena
■ CAMBIO DE MONEDA
billetes
cambiar (dinero)
cambio (de dinero)
cambio (monedas)
corona
dinero
divisa
euros
firma
firmar
monedas
monedas de baja
denominación
recibo
bankovky
směnit/vyměnit
(peníze)
výměna (pěnez)
drobné
koruna
peníze
deviza/valuta
eura
podpis
podepsat
mince/měna/peníze
drobné
báncofki
s(e)miňéňit/vímiňeňit
(péňiidse)
vilmiñena (peñes)
dróbnee
córuna
péňiidse
dévisa/váluta
éura
podpis
pódepsat
mintse/miéna/péňiidse
dróbnee
potvrzenka/potvrzení pótv(e)rsenca/pótv(e)rseñii
En la oficina de cambio de moneda el viajero dice...
¿Cuál es la tasa de cambio?
Jaký je kurs?
Ydkii yé cúrs?
Quisiera cambiar i o o euros
a coronas checas
Chtěl bych vyměnit 100 eur za
české koruny
](e)tyiél bíj vímiňeňit s(e)tó eur
dsá chéskee córuni
¿Cuál es la comisión?
Jaké jsou poplatky?
Yákeeyisóu pópiatki?
¿Hay un mínimo/máximo?
Je nějaké minimum/maximum?
Yé ñéyakee minimum/
máksimum?
¿Puedo cambiar dinero con la
tarjeta de crédito?
Můžu vyměnit peníze kreditní
kartou?
Múushu vímiňeňit péňiidse
créditňii cártou?
¿Puede darme billetes más
pequeños?
A také nějaké drobné?
¿Y alguna moneda también?
M ůžete mi dát m enší bankovky?
Á tákee ňéyakee dróbnee?
Múushete mídáat ménshii
báncofki?
En la oficina de cambio de moneda ei empleado dice...;
I
Ja k vá m mohu pomoct?
S Yak váam móju pómots?
I ¿En qué puedo ayudarle?
I
Jaká měna?
Yácaa miéna?
¿Qué moneda?
Kolik peněz chcete vym ěnit?
Chcete velké či malé bankovky?
Cólik peñes j(e)tséte vímiñeñit?
¿Cuánto dinero desea cambiar?
M ěnový kurs je...
](e)tséte vélkee chí málee
báncofki?
¿Quiere billetes grandes o
pequeños?
Miñénovü kúrsyé...
La tasa de cambio es...
Tady máte
Poplatky jsou...
Tádi máate
Aquí tiene
Póplatki yisóu...
La comisión es...
■;'H
Podepiště to tady, prosím
Pódepishete tó tádi, prósiim
Firme aquí, por favor
TRANSPORTES
La República Checa tiene una de las redes de ferrocarril más extensas
de Europa y un sistema de transporte en autobuses públicos con mu­
chas conexiones. El viaje en autobús y tren suele ser seguro y barato.
Toda la información necesaria sobre el transporte nacional es posible
encontrarla en la web www.idos.cz.
El ferrocarril lo gestiona la compañía České dráhy (ČD); el transpor­
te en autobuses Česká autobusová doprava (ČSA) y varias empresas
privadas. El viaje en tren suele ser más lento y más cómodo que el viaje
en autobús, que es generalmente más barato y un poco más rápido. Se
pueden aprovechar varios descuentos, por ejemplo, por “lealtad" (así
se llama la tarjeta del cliente), para estudiantes (ISIC Card, Student 26)
o para grupos.
Si se viaja en automóvil se debe tener en cuenta que en la República
Checa los coches deben llevar una pegatina en el cristal delantero para
poder utilizar las autopistas (es el llamado sello de autopista: anual,
mensual o por 10 días). Se puede comprar en cualquier gasolinera.
Las ciudades grandes tienen red de tranvías, autobuses urbanos, trolebuses o de metro (en Praga). Habitualmente es posible comprar bi­
lletes sueltos, pero en caso de una estancia larga, conviene comprar
billetes de uno o dos días, o incluso semanales, etc., pues resultan
más ventajosos.
¡H EN AUTOBÚS
asiento
autobús
autocar
bajar
billete
sedadlo/sedačka
autobus
autokar
vystoupit
jízdenka/lístek
sédadlo/sédachca
autobus
autocar
vístoupit
yilsdenca/líistek
95
1
bonobús
conductor
parada
revisor
ruta/trayecto
tarifa
průkazka/
zvýhodněná jízdenka
řidič
zastávka
"
j
ij
,¡ ¡1
¡jljjil
revizor
cesta/jízda
jízdné
prúucasca/
s(e)víijodňenaa yusdenca
rshídyich
dsástaafca
révisor
tsésta/yíisda
yíisdnee
El viajero dice...
¿A qué hora sale el autobús
para...?
V kolik hodin jede autobus do...?
Vé cólikjódyin yéde autobus dó...?
¿Hemos pasado ya la Plaza de
San Wenceslao?
Už jsme projeli Václavským
náměstím?
Úshyismé próyeli Váatslavsküm
náamiestyiim?
¿Puede decirme dónde tengo
que bajarme?
Můžete mi říct, kde mám
vystoupit?
Múshete m í rshíitst, kdé máam
vístoupit?
¿A dónde va este autobús?
Kam jede tento autobus?
Cámyéde ténto autobus?
96
¿Puede avisarme cuando
lleguemos a...?
Můžete mě upozornit, až
přijedeme do...?
Múushete m(e)ñé úpodsorñit, ásh
p(e)rshíyedeme dó...?
¿Qué autobús va a ...?
jaký autobus jede do...?
YákU autobus yéde dó...?
¿Dónde está la parada del
autobús número 181?
Kde je zastávka autobusu číslo
18 1 ?
Kdéyé dsástaafca autobusu chíislo
s(e)tó ósumdesaat yédna?
Dos billetes, por favor
Dvějízdenky/dva lístky, prosím
D(e)vié yíisdenki/d(e)vá iíistki,
prósiim
j
¿Para en...?
Staví v...?
S(e)távii vé...?
¿Qué autobuses van a Terezín?
Jaké autobusy jedou do
Terezína?
Yákee áutobusi yédou dó
Téredsiina?
Voy al centro de Praga
jedu do centra Prahy
Yédu dó tséntra Práji
transportes
¿A qué hora es el próximo
autobús para...?
V kolik hodin jede další autobus
do...?
Vé cólik jódyin yéde dálshii
autobus dó...?
El conductor/revisor dice...
Autobusy číslo 271,154 a 183
jedou do Hostivaře
Áutobusi chíislo d(e)vié s(e)tyié
sédumdesaat yédna, s(e)tó
pádesaat ch(i)tírshi a s(e)tó
ósumdesaat t(i)rshíyédou dó
Jóstivarshe
Los autobuses numero 271,154
y 183 van a Hostivař
Kam jedete?
Cámyédete?
¿Dónde va?
Jízdenky, prosím
Yíisdenki, prósiim
Billetes, por favor
Tato jízdenka je neplatná
Táto yíisdenca yé néplatnaa
Este billete no sirve
Vystupte si na další zastávce
Vístupte sin á dálshii dsástaaftse
Bájese en la próxima parada
Nemám drobné/Nemám na zpět
Némaam dróbnee/Némaam ná
s(e)piét
No tengo cambio
Spletl jste si autobus
S(e)plétl yisté sí áutobus
Se ha equivocado usted
de autobús
97
■
EN AVIÓN
transportes
aeropuerto
letiště
asiento de pasillo
sedadlo do uličky
asiento de ventana
sedadlo u okénka
avión
tetadlo
azafata
letuška
cinturón de seguridad bezpečnostní pás
compañía aérea
letecká společnost
condiciones
povětrnostní
meteorológicas
podmínky
facturación
odbavení
mostrador
přepážka
número de asiento
číslo sedadla
pantallas electrónicas (elektronické)
obrazovky
piloto
pilot
puerta de embarque
příletová/odletová
brána (gate)
sala de espera
tripulación
vuelo
vuelo cancelado
vuelo retrasado
I
čekací hala
posádka
let
let zrušen/
zrušený let
let zpožděn/
zpožděný let
LETREROS DE UTILIDAD
Odbavení
Odlety
Příletová/Odletová brána
Přílety
Spojení
98
létyishtyie
sédadlo dó úlichki
sédadto ú ókeenca
letadlo
létushca
béspechnostňii páas
létetscaa s(e)pólechnost
póvietrnostňii
pódmiinki
odbavenii
p(e)rshépaasheca
chíislo sédadla
(électronitskee)
óbrasovki
pilot
p(e)rshíiletovaa /
ódletovaa bráana
(guéit)
chécatsii jala
pósaatca
lét
lét s(e)rúshen /
s(e)rúshenii lét
lét s(e)póshdyien /
s(e)póshdyienii lét
Facturación
Salidas
Puerta de embarque
Llegadas
Conexión
El viajero dice...
¿Cuánto retraso lleva el vuelo?
Jak velké zpožděni má ten let?
Yák vélkee s(e)póshdyieñii máa
tén lét?
¿Cuál es la puerta de embarque
para el vuelo 505?
Která odletová brána je pro let 505?
K(e)téraa ódletovaa bráanayé pró
lét piét núla piét?
Querría un asiento de
ventana/pasillo
Chtěl bych sedadlo u okénka/
do uličky
J(e)tyiél bi] sédadlo ú ókeenca/dó
úlichki
¿Dónde puedo facturar para el
vuelo número...?
Kde se můžu odbavit (pro let
číslo...)?
Kdé sé múushu ódbavit (pró lét
chíislo...)?
El auxiliar de vuelo dice...
Kolik máte zavazadel?
Cólik máate dsávadsadel?
¿Cuántas maletas lleva?
Máte příruční zavazadlo?
Máate p(e)rshíiruchñii
dsávadsadlo?
¿Lleva equipaje de mano?
Sedadlo u okénka nebo do
uličky?
Sédadlo ú ókeenca nébo dó
úlichki?
¿Asiento de ventana
o de pasillo?
Připoutejte se, prosím
P(e)rshípouteyte sé, prósiim
Por favor, abróchese
el cinturón
Prosím cestující letu 242 do
Prahy, nastupujte do letadla
bránou číslo 10
Prósiim tséstuyiitsii létu d(e)vá
ch(i)tírshi d(e)vá dó Práji,
nástupuyte dó letadla bráanou
chíislo déset
Pasajeros del vuelo 242 con
destino a Praga por favor
embarquen por la puerta 10
transportes
¿Cómo puedo ir al aeropuerto?
Jak se dostanu na letiště?
Yák sé dóstanu ná létyishtyie?
Tento let je zpožděn/má zpoždění
Ténto létyé s(e)póshdyien/máa
s(e)póshdyleňii
Este vuelo lleva retraso
transportes
Tento let je zrušen
Ténto létyé s(e)rúshen
Este vuelo se ha cancelado
Až do zítřka jsou všechny lety
zrušeny
Ásh dó dsíit(e)rshca yisóu veshéjnl
létl s(e)rúshenl
Se han cancelado todos los
vuelos hasta mañana
■ EN BARCO ■ ■ ■ ■
ancla
bodega
camarote
crucero
cubierta
desembarcar
embarcadero
embarcar
escala
hamaca
lago
mar
Moldava
muelle
paseo en barco
popa
proa
puente
puerto
río
transbordador
travesía
zarpar
loo
kotva
lodní prostor
kajuta
okružní plavba
paluba
vylodit se
nábřeží/molo
nalodit se
přestup
(houpací") síť
jezero
moře
Vltava
molo
projížďka lodí
záď
příď
most/můstek
přístav
řeka
překládači člun
přeplavba/
cesta po moři
odplout
cótva
lódňii prostor
cáyuta
ókrushňii pláfba
paluba
vílodylt sé
náab(e)rsheshii/mólo
nálodyit sé
p(e)rshéstup
(jóupatsii) sítyi
yédsero
mórshe
V(é)!tava
mólo
próyüshtyica lódyll
dsáatyi
p(e)rshíltyi
móst/múustek
p(e)rshústav
rshéca
p(e)rshéclaadatsii chlún
p(e)rshéplafba/
tsésta pó mórshi
ótplout
El viajero dice..^
¿Hay paseos en barco
por el río?
Nabízíte projížďky lodí po řece?
Nábiidsiite próyiishtyiki lódyii pó
rshétse?
¿A qué hora sale el barco
para...?
V kolik hodin odplouvá loď do...?
Vé cólik jódyin ótplouvaa lódyl
dó...?
Quisiera alquilar una barca
Chtěl bych si pronajmout loďku/
člun
l(e)tylél bij s í prónaymout lódyicu/
chlún
¿Tiene algo contra el mareo?
Máte něco na nevolnost/
mořskou nemoc?
Máate ñétso ná nevolnost/
mórshescou némots?
Querría un camarote de
primera clase, por favor
Chtěl bych kajutu první třídy,
prosím
Jityiél bij cáyutu p(é)rvňli
t(e)rshíidi, prósiim
¿De qué muelle salen los
barcos para...?
Z jakého mola odplouvají lodě
do...?
Séyákeejo móla ótplouvayii lódyie
dó...?
El em pleado/m iem bro de la tripulación dice...
Musíte být v přístavu dvě
hodiny před odplutím
Músiite bíit vé p(e)rshíistavu
d(e)viéjódyini p(e)rshét ótplutyiim
Tiene que estar en el puerto
dos horas antes de la salida
Zvedáme kotvy
S(e)védaame cótvi
Estamos a punto de levar
anclas
Připlouváme do přístavu
P(e)rsbíplouvaame dó
p(e)rshíistavu
Estamos entrando en el puerto
Lodě odplouvají každou půl
hodinu z mola číslo 7
Lódyie ótplouvayii cáshdou púul
jódyinu sé móla chíislo sédum
Los barcos salen del embarcade­
ro número 7 cada media hora
Při výstupu/nástupu dávejte
pozor
P(e)rshí víistupu/náastupu
dáaveyte pódsor
Cuidado al bajar/subir
Doprovodím vás do kajuty
Dóprovodyiim váas dó cáyuti
Les acompaño a su camarote
EN BICICLETA
cadena
casco
frenos
luces delanteras
luces traseras
manillar
marchas
peatón
pinchazo
rueda
timbre
řetěz
helma/přilba
brzdy
přední světla
zadní světla
řídítka
rychlosti
chodec
píchnutí
kolo
zvonek
rshétyies
jélma/p(e)rshílba
br(é)sdi
p(e)rshédňii s(e)viétla
dsádňii s(e)viétla
rshíidyütca
ríjtostyi
jódets
píijnutyii
cólo
s(e)vónek
I LETREROS DE UTILIDAD
Pronájem kol
Stezka pro cyklisty
Alquiler de bicicletas
Carril bici
El viajero dice...
Quisiera alquilar una bicicleta
Chtěl bych si pronajmout kolo
j(e)ty\éI bíj sí prónaymout cóto
Se me ha pinchado una rueda
Píchl jsem kolo
Píijlyisém cólo
¿Este precio es por hora o por día?
Tato cena je za hodinu či za den?
Táto tsénayé dsájódyinu cbídsá den?
¿Tienen asientos para niños?
Máte dětské sedačky?
Máate dyiétskee sédachki?
102
M EN C O C H E
acelerador
aparcamiento
asiento
asiento del conductor
asiento del copiloto
asiento trasero
atasco
autopista
autovía
bajar/subir
la ventanilla
caja de cambios
calle
callejero
carné de conducir
ceder el paso
cruce
depósito
embrague
espejo retrovisor
exceso de velocidad
faros
freno
gasoil
gasolina
gato
grúa
intermitente
límite de velocidad
llave
luces de emergencia
plín
plyn
párcovishtyie
parkoviště
sédadlo
sedadlo
sédadlo rshídyiche
sedadlo řidiče
sedadlo spolujezdce sédadlo s(e)póluyestse
dsádňii sédadlo
zadní sedadlo
dsáatspa
zácpa
dálnice (s poplatkem) dáalňitse (sé poplatkem)
dálnice (bez poplatku) ddalňltse (bés póplatcu)
ótev(e)rshHt/dsáv(e)rshlit
otevřít/zavřít
ókeenco
okénko
ríjlostňH s(e)k(e)rshíiň
rychlostní skříň
ulice
úlltse
mapa úlits
mapa ulic
rshídylchskii prúucas
řidičský průkaz
dáat p(e)rshédnost
dát přednost
k(e)rsbísbovatca
křižovatka
náadrsh
nádrž
s(e)póyca
spojka
s(e)piétnee s(é)rtsaatco
zpětné zrcátko
nép(e)rsh imiershenaa
nepřiměřená
ri]lost/p(e)rshíilishnaa
rychlost/přílišná
njlost
rychlost
s(e)viétla
světla
br(é)sda
brzda
nafta
nafta
benzín
bénsiin
jéver
hever
ódtajovatsii yérshaap
odtahovací jeřáb
blinkr
blínkr
rychlostní limit
ríjlostňii limit
clíich
klíč
nóudsovaa s(e)viétla
nouzová světla
marcha
marcha atrás
motor
multa
pagar
papeles del coche
transportes
paso a nivel
paso de peatones
peaje
pinchazo
rotonda
rueda
rueda de repuesto
seguro
semáforo
tarifa
test de alcoholemia
tráfico
tubo de escape
velocidad
ventanilla
volante
I
ríjlost
s(e)páatechca
motor
pócuta
plátyit
dócumenti ót auta/
pápiiri ót áuta
shélesñichñlip(e)rshéyest/
úurovñovaa
k(e) rshíshovatca
přechod pro chodce p(e)rshéjot pró jótse
míito/míitnee
mýto/mýtné
píijnutyii
píchnutí
crújovii óbiest
kruhový objezd
cólo
kolo
náhradní kolo/rezerva náajradňii cólo/réserva
póyishtyieňii
pojištění
semafor
semafor
tárif/sásba
tarif/sazba
test ná áicojol
test na alkohol
próvos
provoz
víifuk
výfuk
ríjlost
rychlost
ókeenco
okénko
volant
volant
rychlost
zpátečka
motor
pokuta
platit
dokumenty od auta/
papíry od auta
železniční přejezd/
úrovňová křižovatka
S
LETREROS DE UTILIDAD
Automyčka
Benzínová pumpa/
Servisní stanice
Dejte přednost v jízdě
Jednosměrný/á
Mýto/Mýtné
104
Lavado automático
Gasolinera/Estación de servicio
Ceda el paso
Dirección única
Peaje
El
Peligro
No tiene prioridad
Circunvalación
Desvío
Curvas en los 10 km siguientes
Precaución
Encienda/apague las luces
Carretera cortada
Firme en mal estado
Manténganse a la derecha
Todas las direcciones
Prohibido aparcar
Prohibido adelantar
Prohibido el paso
Zona de estacionamiento limitado
viajero dice..._________
Quisiera alquilar un coche
Chtěl bych si pronajmout auto
Jityiél bíj sí prónaymout áuto
¿Cuál es la tarifa por día/semana?
Jaký je denní/týdenní tarif/sazba?
Yákiiyé déñii/tíideñii tárif/sásba?
¿Está incluido el seguro?
Pojištění je v ceně?
Póyishtyieñii yé vé tséñe?
¿Por favor, para ir a...?
Prosím vás, jak se dostanu do...?
Prósiim váas, yák sé dóstanu dó...?
¿Cuál es la mejor ruta para ir
a...?
Jakým směrem se nejlépe
dostanu do...?
Yákiim s(e)miérem sé néyleepe
dóstanu dó...?
¿Dónde está la próxima
gasolinera?
Kde je nejbližší benzínová
pumpa?
Kdéyé néybiishii bénsiinovaa
pumpa?
!05
transportes
Nebezpečí
Nemáte přednost
Objezd
Objížďka/Odbočka
Pozor zákruty v dalších 10 km
Pozor/Mějte se na pozoru
Rozsviťte/Zhasněte světla
Silnice uzavřena
Špatný povrch
Udržujte se vpravo
Všechny směry
Zákaz parkování
Zákaz předjíždění
Zákaz vjezdu
Zóna omezeného parkování
transportes
(Depósito) lleno, por favor
Plnou (nádrž), prosím
P(é)lnou (náad(e)rsh), prósiim
Me he quedado sin gasolina
Došel mi benzín
Dóshel m í bénsiin
¿Puedo aparcar aquí?
Můžu zaparkovat zde?
Múushu dsáparcovat s(e)dé?
Me he quedado sin batería
Došla mi baterka/Vybila se mi
baterka
Dóshla m í báterca/Víbila sé m í
báterca
Se me ha averiado el coche
Porouchalo se mi auto
Póroujalo sé m í auto
Se me ha pinchado una rueda
Pich jsem kolo
Pliji yisém cólo
No me arranca el coche
Nestartuje mi auto
Néstartuye m í auto
El empleado dice...
Na druhé odbočce se dejte doleva
Ná drújee ódbochtse sé déyte dóleva
Tome el segundo desvío a la
izquierda
Pokračujte rovně
Pócrachuyite róvñe
Siga recto
Na další křižovatce zatočte
doprava
Ná dálshii k(e)rshíshovatse
dsátochte doprava
Gire a la derecha en el próximo
cruce
106
Musíme si objednat náhradní
díly
Músiime s í óbiednat náajradňii
dyíili
Tenemos que pedir las piezas
de repuesto
Pošleme vám odtahovací jeřáb
Pósheleme váam ódtajovatsii
yérshaap
Le enviaremos una grúa
Vaše auto už je opravené
Váshe áuto úsh yé ópravenee
Su coche ya está arreglado
Teče vám olej ,
Téche váam óley
Está perdiendo aceite
Zastavte vozidlo, prosím
Dsástafte vódsidlo, prósiim
Detenga el coche, por favor
Musím vám dát pokutu
Músiim váam dáat pócutu
Tengo que ponerle una multa
Můžete ml ukázat váš řidičský
průkaz/pojištění auta?
Múushete m í úcaadsat váash
rshídyichskii prúucas/
póyishtyieñii áuta?
¿Me puede enseñar su carné
de conducir/los papeles del
seguro?
nástupiště
náastupishetyie
slevy
s(e)iévi
jezdící schody/
yésdyiitsii s(e)jódi/
eskalátory
éscaiaatori
stanice metra
estación de metro
s(e)táňitse metra
jízdní řád
yíisdňii rsháat
horario
linka (metra)
línea (de metro)
Unca (métra)
metro
metro
metro
metrobús
průkazka/
prúucasca/
zvýhodněné jízdné s(e)víijodňeneeyiisdnee
zastavit
parar
dsástavit
picar/validar el billete označit lístek/jízdenku ósnachitlíistek/yíisdenai
zpoždění
retraso
¡(e)póshdyieñii
torniquete
turniket
turniket
tunel
túnel
túnel
andén
descuentos
escaleras mecánicas
107
transportes
E! agente de policía de tráfico dice...
El viajero dice...
¿Qué línea va a...?
Jaká linka jede do...?
Yácoa linca yéde dó...?
¿Puede darme un plano del
metro?
M ůžete mi dát plán m etra?
Múushete mídáat pidan métra?
Dos billetes, por favor
Dva lístky/jízdenky, prosím
D(e)vá líistki/yíisdenki, prósiim
¿Cuál es la próxima estación,
por favor?
Jaká je další stanice, prosím?
Yácaayé dálshii s(e)táñitse, prósiim?
¿Tengo que hacer transbordo?
Dos bonobuses (de un día,
de dos días, mensuales),
por favor
Dvě zvýhodněné jízdenky
(denní, dvoudenní, m ě síč n í,...),
prosím
D(e)vié s(e)víijodňenee
yíisdenki (déňii, d(e)vóudeňii,
miésiichňii,...), prósiim
M usím přestupovat?
Músiim p(e)rshéstupovat?
El empleado dice...
Jděte na nástupiště číslo 6
Yidyiéte ná náastupishetyie chíislo
shést
Vaya al andén numero 6
P říš tí zastávka, N ám ěstí M íru
P(e)rshíishtyii dsástaafca,
Náamiestyii Míiru
Próxima parada, Náměstí Míru
108
U držujte bezpečnostní
vzdálenost mezi vlakem a
nástupištěm
Úd(e)rshuyite béspechnostňii
v(e)sdáalenost médsi vlakem á
náastupishtyiem
Cuidado con la distancia entre
el tren y el andén
■
Omlouváme se za způsobené
nepříjemnosti
Ómlouvaame sé dsá
s(e)púusobenee
nép(e)rshiiyemnostyi
Disculpen las molestias
EN TAXI
conductor
libre
ocupado
parada taxi
propina
recibo
taxi
taxímetro
řidič
volný
obsazený
zastávka taxi
spropitné
potvrzení/účet
taxi
taximetr
rshídyich
vólnii
ópsadsenii
dsástaafca táksi
s(e)própitnee
pótv(e)rseňii/úuchet
táksi
táksimetr
El viajero dice...
A Opatov, por favor
Na Opatov, prosím
Ná Ópatov, prósiim
¿Está el equipaje incluido
en el precio?
Zavazadla jsou v ceně?
Dsávadsadla yisóu vé tséñe?
¿Puede parar aquí, por favor?
Můžete mi zastavit tady, prosím?
Múushete mí dsástavit tádi, prósiim?
¿Puede esperar un momento,
por favor?
Můžete chvíli počkat, prosím?
Múushete jivíili póchcat, prósiim?
¿Cuál es la tarifa para el
aeropuerto de Praga, por
favor?
Jaká je sazba za odvoz na
pražské letiště?
Yácaayésásba dsá ódvos ná
prásheskee létyishtyie?
109
transportes
Provoz linky metra A mezi
stanicemi Flora a Skalka je
přerušen
Próvos línki métra A médsi
s(e)táňitsemi Flóra á S(e)cálca
yé p(e)rshérushen
El trayecto de la línea A está
suspendido entre las estacio­
nes de Flora y Skalka
Quédese con el cambio
¿Cuánto es?
Drobné si nechte
Kolik to stojí?/Koiik to dělá?
Dróbnee s í néjte
Cólik tó s(e)tóyii?/Có!ik tó
dyiélaa?
¿Me da un recibo?
Dáte mi potvrzení/účet?
Dáate m í pótverseñii/úuchet?
EN TR EN
billete de ida/sencillo
yíisdenca tám/
yédnosmiernaa
jízdenka/obyčejné yíisdenca/
jízdné
óbicheynee yíisdnee
billete de ¡da y vuelta jízdenka tam a zpět/ yíisdenca tám ás(e)piét/
zpáteční jízdenka s(e)páatechñi¡yíisdenca
estación de tren
železniční stanice/ shéiesñichñiis(e)tdñitse/
vlaková zastávka
vlácovaa dsástaafca
inspector
průvodčí
prúuvotchii
litera
lehátko
léjaatco
máquina de venta
automat na lístky
automat ná líistki
de billetes electrónica
tren
vlak
vlák
tren con coche cama vlak s lůžkovými vozy vláksélúushcoviimi vódsi
tren de alta velocidad rychlík (Expres, InterCity, rijliik (Expres, InterCity,
EuroCity, SuperCity) EuroCity, SuperCity)
tren de cercanías
osobní vlak
ósobňiivlák
(přím ěstský vlak)
(p(e)rshíimiestskii vlák)
vagón restaurante/
jíd eln í vůz/
yíidelñii vúus/
cafetería
občerstvení
ópcherstveñii
jízdenka tam /
jednosm ěrná
no
LETREROS DE UTILIDAD
Nástupiště
Nouzová brzda
Občerstveni
Odjezdy
Podchod
Příjezdy
Andén
Freno de emergencia
Cafetería
Salidas
Paso subterráneo
Llegadas
El viajero dice...
Un billete de ida para Jihlava,
por favor
Jednosměrnou jízdenku do
Jihlavy, prosím
Yédnosmiernou yíisdencu dó
Yíjlavi, prósiim
Quisiera una litera individual
(en tren con coche cama)
Chtěl bych lůžko pro jednoho (v
lehátkovém voze)
J(e)tyiél bij lúushco próyédnojo
(vé léjaatcoveem vódse)
¿Este tren va directo?
Tento vlak jede přímo do...?
Ténto vlákyéde p(e)rshíimo dó...?
¿A qué hora llega a...?
V kolik hodin přijíždí do...?
Vé cólik jódyin p(e)rshíyiishdyii
dó...?
¿Hay vagón restaurante/
cafetería?
Má jídelní vůz/občerstvení?
Máa yíidelñii vúus/ópcherstveňii?
¿Puede despertarme antes
de que lleguemos a...?
Můžete mě vzbudit, ještě něž
dorazíme do...?
Múushete m(e)ňé v(e)sbúdyit,
yéshtyie nésh dóradsiime dó...?
ALO JA M IEN TO
La República Checa ofrece todo tipo de alojamiento, desde opcio­
nes baratas para estudiantes hasta establecimientos de gran lujo.
Durante el verano (de junio a septiembre) suelen estar disponibles
las residencias universitarias para los turistas. Estas se encuentran en
todas las ciudades universitarias (Praga, Olomouc, Brno, Pilsen, České
Budějovice, Pardubice, Hradec Králové, Ostrava, Opava, Liberecy Zlín).
Los aficionados a la naturaleza pueden alojarse en un cámping. La
República Checa es famosa también por sus castillos y palacios me­
dievales; muchos de ellos ofrecen alojamiento de lujo.
Otra de las posibilidades, si se busca un plan más aventurero, es una
casa flotante o un barco en un río o un canal.
I LETREROS DE UTILIDAD
Domácí zvířata jsou/
Nejsou povolena
Nerušit
Plno/Vše obsazeno
Pouze hotelový personál
Recepce
Toalety
Volná místa/Volné pokoje
■
Se admiten/No se admiten
mascotas
No molestar
Completo
Solo personal del hotel
Recepción
Reservado para clientes
Aseos
Plazas/Habitaciones libres
V O C A B U LA R IO GEN ERAL
alojamiento
cama
cuarto de baño
económico
ubytování
postel
koupelna
levný
úbitovaañii
postel
cóupelna
levnil
113
pobyt
pobit
estancia
habitación
pokoj
pócoy
habitación con baño pokoj s koupelnou pócoy sé cóupelnou
habitación con ducha pokoj se sprchou pócoy sé s(e)p(é)rjou
d(e)vóuluushcov¡i pócoy
habitación doble
habitación individual jednolůžkový poko; yédnoluushcovii pócoy
host
jóst
huésped
DPH
dé pé já
IVA
pólopense
polopenze
media pensión
pénse/pénsioon
penze/penzión
pensión
p(é)lnaa pénse
plná penze
pensión completa
cena
tséna
precio
s(e)tyiishenost
stížnost
queja
reklamace/stížnost réclamatse/s(e)tyíishenost
reclamación
■
VERBO S DE U TILID A D ■B W B BHW ilM tBM MM B
abrir
alojarse
bajar
comprobar
conectar
confirmar
dejar (el hotel)
dormir
enchufar
estropearse
funcionar
llevar
marcar (teléfono)
molestar
reservar
subir
114
otevřít
ubytovat se
jít dolů
zjistit/potvrdit
spojit se
potvrdit
opustit (hotel)
spát
zapojit
rozbft/zničit
fungovat
vzít
vytočit/zadat
rušit
zarezervovat
jít nahoru
ótev(e)rshiit
úbitovat sé
yíit dóluu
s(e)yístyit/pótv(e)rdyit
s(e)póyit sé
pótv(e)rdyit
ópustyit (jótel)
s(e)páat
dsápoyit
rósbiit/s(e)ňíchit
fungovat
v(e)síit
vítochit/dsádat
rúshit
dsáreservovat
yíit nájoru
telefonear
traer
telefonovat
přinést
telefonovat
p(e)rshíneest
teplá voda
studená voda
klimatizace
polštář
oběd
parkoviště
výtah
vana
bidet
poslíček
trezor
topení
postel
přistýlka
(hotelová) číšnice
dopis
večeře
účet
snídaně
ředitel
sprcha
zásuvka
garáž
kohoutek
umyvadlo
klíč/karta
příjezd
deka
téplaa vóda
s(e)túdenaa vóda
clímatídsatse
pól(e)shtaarsh
óbiet
párcovishtyie
víitaj
vána
bidet
pósliichek
tresor
topenii
postel
p(e)rshístiilca
(jótelovaa) chílshfíitse
dópis
véchershe
úuchet
s(e)ñíidañe
rshédyite!
s(e)p(é)rja
dsáasufca
gáraash
cójoutek
úmlvadlo
clíich/cárta
p(e)rshíiyest
déca
EN EL H O TEL
agua caliente
agua fría
aire acondicionado
almohada
almuerzo
aparcamiento
ascensor
bañera
bidé
botones
caja fuerte
calefacción
cama
cama supletoria
camarera (de hotel)
carta
cena
cuenta
desayuno
director
ducha
enchufe
garaje
grifo
lavabo
llave/tarjeta
llegada
manta
115
piscina
bazén
piscina al aire libre
véhfe?yhŕbaz^n;>.
piscina cubierta
krytý kiimatizova
climatizada
bazén
planta
patro/poschodí
recepción
recepce
recepcionista
recepční:
ruido
hluk
ruidoso/a
hlučný
salida
odjezd
salón
sál/síň
secador de pelo
sušič vlasů
servicio de habitaciones pokojová služba
silencio
ticho
silencioso/a
tichý/á
terraza
terasa
toalla
ručník
vestíbulo
hala/vestibul
vista
výhled
bádseen
vénkovňii bádseen
crítii clímatidsovanii
bádseen
pátro/pósjodyii
rétseptse
rétsepchñü
jlú k
jlúchnii
ódyest
sáal/síiň
súshich vlásuu
pócoyovaa s(e)lúshba
tíjo
tijii/aa
terasa
rúchňiik
jála/véstibul
víijlet
1 IN S T R U C C IO N E S P A R A U S A R E L T E L É F O N O
Na pokojovou službu zavoláte zadáním číslla 9 (devět)
Para el servicio de habitaciones marque el 9
Na recepci zavoláte zadáním ¿isla 1 (jedna)
Para recepción marque el 1
Pro externí hovory zadejte o (nulu) a počkejte na signál
Para llamadas externas marque el o y espere señal
Pro hovory do jiných pokojů zadejte 2 (dvojku) a číslo pokoje
Para llamar a otra habitación marque el 2 seguido del número
de habitación
116
H
Al hacer la reserva el viajero dice..,
Quisiera reservar una habita­
ción doble con baño
Chtěl bych si zarezervovat
dvoulůžkový pokoj
s koupelnou
l(e)tyiél bij s í dsdreservovat
dvóuluuscovii pócoy sé
cóupelnou
Quisiera una habitación doble
de matrimonio y una cama
supletoria
Chtěl bych dvoulůžkový pokoj
s manželskou postelí a přistýlkou
J(e)tyiél bij dvóuluushcovii pócoy
sé mánshelscou póstelii
á p(e)rshistiilcou
Quisiera una habitación con
vistas al río
Chtěl bych pokoj s výhledem
na řeku
J(e)tyiél bij pócoy sé víijledem ná
rshécu
Para dos noches
Na dvě noel
Ná d(e)vié nótsi
¿Cuánto cuesta la habitación
por noche?
Kolik stojí pokoj na jednu noc?
Cólik s(e)tóyii pócoy ndyédnu nóts?
Quisiera una habitación doble
con dos camas
Chtěl bych dvoulůžkový pokoj se
dvěma postelemi
J(e)tyiél bij dvóuluushcovii pócoy
sé d(e)viéma postelemi
¿Está incluido el desayuno?
Snídaně je v ceně?
S(e)ñíidañeyé vé tséñe?
¿Este precio es con o sin IVA?
Tato cena je s DPH nebo bez
DPH?
Táto tséna yé sé dé pé já nébo bés
dé péjá?
¿H ay pensión completa?
Máte plnou penzi?
Máate p(é)lnou pénsi?
¿Admiten mascotas?
Domácí zvířata jsou povolena?
Dómaatsii s(e)víirshata yisóu
povolena?
¿Hay conexión inalámbrica a
Internet?
Je tu bezdrátové připojení na
Internet?
Yé tú bésdraatovee p(e)rshípoyeñii
ná internet?
117
El empleado del hotel dice..,
Je mi lito. Nemáme volné pokoje
Yé milíito. Némaame vólnee pócoye
Lo siento. No tenemos habita­
ciones libres
alojamiento
Pro kolik osob?
Pró cólik ósob?
¿Para cuántas personas?
Chcete radši manželskou postel
nebo dvě postele?
j(e)tséte rádshi mánshelscou
postel nebo d(e)vié postele?
¿Prefiere cama de matrimonio
o dos camas?
Cena za noc je 250 korun
Tséna dsá nótsyé d(e)vié s(e)tyié
pádesaat córun
El precio por noche es de 250
coronas
Plus DPH
Plús dé pé já
Más IVA
Přejete si polopenzi či plnou
penzi?
P(e)rshéyete sí pólopensl chí
p(é)lnou pénsi?
¿Desea media pension o pen­
sion completa?
1-18
DPH není v ceně zahrnuto/Bez
DPH
Dé pé já néñii vé tséňe dsájernuto/
Bés dé péjá
IVA no incluido
Na kolik nocí?
Ná cóllk nótsii?
¿Para cuántas noches?
Jaký pokoj chcete?/Jaký typ
pokoje chcete?
Yákii pócoy j(e)tséte?/Yákii tip
pócoye jitséte?
¿Qué tipo de habitación
quiere?
Je mi líto. Domácí zvířata nejsou
povolena
Yé m í líito. Dómaatsil s(e)víirshata
néysou povolena
Lo siento. No se admiten
mascotas
Ano, snídaně je v ceně
Áno, s(e)ñíidañeyé vé tséňe
Sí, el desayuno está incluido
Máme k dispozici dětské
postýlky
Máame ké díspodsitsi dyiétskee
póstiilki
Disponemos de cunas
Al llegar al hotel el viajero dice..,
¿A qué hora hay que dejar
la habitación?
V kolik hodin je nutné opustit
pokoj?
Vé cólik jódyin yé nútnee ópustyit
pócoy?
Tengo una reserva a nombre de
Fernández
Mám tu rezervaci na jméno
Fernández
Máam tú réservatsi náylméeno
Fernández
¿Tiene caja fuerte la habitación?
Má ten pokoj trezor?
Máa tén pócoy trésor?
¿Hay servicio de habitaciones?
Je tu pokojová služba?
Yé tú pócoyovaa s(e)túsheba?
¿A qué hora es el desayuno?
V kolik hodin je snídaně?
Vé cólik jódyln yé ¡(e)ñíidañe?
¿Puede alguien llevar nuestro
equipaje a la habitación?
Může nám někdo odnést
zavazadla do pokoje?
Múushe náam ňékdo ódneest
dsávadsadla dó pócoye?
¿Puede darnos otra llave/
tarjeta para la habitación?
Můžete nám dát jiný klíč/kartu
od pokoje?
Múushete náam dáatyínii clíich/
cártu ód pócoye?
¿Tienen camas supletorias?
Máte přistýlky?
Máate p(e)rshístiilki?
¿EI hotel cierra por la noche?
Hotel na noc zavírá?
Jótel ná nóts dsáviiraa?
El empleado del hotel dice...
Vítejte v hotelu Praha
Víiteyte véjótelu Prája
Bienvenidos/as al hotel Praga
Přejeme vám příjemný pobyt
P(e)rshéyeme váam p(e)rshíiyemnli
póbit
Les deseamos una feliz estancia
119
alojamiento
¿Tienen habitaciones libres?
Máte volné pokoje?
Máate vólnee pócoye?
Potřebuji váš pas a kreditní
kartu, prosím
Pót(e)rshebuyi vdash pás á
crédithii cártu, prósiim
Necesito su pasaporte y una
tarjeta de crédito, por favor
V den odjezdu musíte opustit
pokoj přéd dvanáctou hodinou
Vé dén ódyiesdu músiite ópustyit
pócoy p(e)rshét d(e)vánaatstou
jódyinou
El día de su marcha deberán
dejar la habitación antes de
las 12
Napište sem vaše celé jméno a
adresu, prosím
Nápishete sém váshe tsélee
yiméeno á adresu, prósiim
Escriba aquí su nombre comple­
to y su dirección, por favor
Tady je váš klíč/karta
Tádi yé vdash díich/cárta
Aquí tiene su llave/tarjeta
Můžete to podepsat zde?
Múushete tó pódepsat s(e)dé?
¿Puede firmar aquí?
Poslíček vás doprovodí do
vašeho pokoje
Pósliichek váas dóprovodyii dó
váshejo pócoye
El botones les acompañará a su
habitación
Snídaně se podává mezi šestou
a devátou hodinou
S(e)ñíidañe sé pódaavaa médsi
shéstou á dévaatou jódyinou
El desayuno se sirve entre
las 6 y las 9
Durante su estancia el viajero dice...
¿Es el servicio de habitaciones?
To je pokojová služba?
Tóyé pócoyovaa s(e)\úsheba?
Quisiera un sándwich y una
cerveza, por favor
Chtěl bych sendvič a pivo, prosím
J(e)tyiél bij séndvich á pivo, prósiim
120
Quisiera otra almohada/manta
Chtěl bych ještě jeden polštář/
deku
J(e)tyiéi bijyéshtyie yéden
pólshtaarsh/décu
Mi habitación es demasiado
ruidosa
/ mého pokoje je slyšet příliš hluku
Sé méejo pócoye yé s(e)líshet
p(e)rshíilish jlúcu
Esto no es lo que habíamos
reservado
lohle jsme si nezarezervovall
íójle yismé s í nédsareservovali
Quisiera que me despertaran
a la 8.00
Rád bych, abyste mě vzbudili
v 8.00 hodin ráno
Ráad bij, ábiste m(e)ňé v(e)
sbúdyili vé ósum jódyin ráano
¿Hay algún mensaje para mí?
Mám tu nějaký vzkaz?
Máam tú ñeyakii v(e)scás?
¿Sería posible cambiar de
habitación?
Bylo by možné vyměnit ml pokoj?
Bílo bímóshnee vímiñeñit mí pócoy?
No hay agua caliente en la
habitación
Na pokoji není teplá voda
Ná pócoyi néhii téplaa vóda
No funciona el aire
acondicionado
Klimatizace nefunguje
Clímatidsatse néfunguye
¿Puede enviar a alguien a
arreglarlo?
Můžete poslat někoho, kdo by
to opravil?
Múushete poslat ñécojo, kdó bí tó
opravil?
Café, pan con mermelada
y zumo de naranja, por favor
Kávu, chléb s marmeládou a
pomerančový džus, prosím
Cáavu,jléeb sé mármelaadou á
pómeranchovii dshús, prósiim
No me han hecho la habitación
hoy
Dneska mi neuklidili pokoj
Dnésca m í néuclidyili pócoy
¿Pueden subirme el desayuno
a la habitación?
Můžete ml poslat snídani do
pokoje?
Múushete mípóslat s(e)ñíidañi dó
pócoye?
121
Al marcharse el viajero dice...
Nos vamos mañana
Zítra odjíždíme
Dsíitra ódyiishdyiime
¿Podría prepararme la cuenta
para mañana a primera hora?
Mohl byste mi připravit účet na
zítra brzy ráno?
Mójl bíste míp(e)rshípravit
úuchet ná dsíitra b(é)rsi ráano?
¿Puede bajar alguien mis
maletas?
Někdo mi může snést kufry
dolů?
Ňékdo m í múushe s(e)néest cúfri
dóluu?
¿Me da la cuenta, por favor?
Dáte mi účet, prosím?
Dáate m í úuchet, prósiim?
¿Sería posible dejar la habita­
ción más tarde?
Bylo by možné opustit pokoj
později?
Bílo bí móshnee ópustyit pócoy
pósdyieyi?
¿Podemos dejar aquí el equipaje
hasta que salga nuestro avión?
Můžeme tady nechat zavazadla do
té doby, než nám poletí letadlo?
Múusheme tádi néjat dsávadsadlo
dó tée dóbi, nésh náam póletyii
letadlo?
¿Nos puede llamar un taxi?
Můžete nám zavolat taxi?
Múushete náam dsávolat táksi?
Vamos al aeropuerto
Jedeme na letiště
Yédeme ná létyishtyie
El empleado del hotel dice...________________________
Vzal jste si dnes něco z minibaru?
V(e)sá!yisté sí dnés ňétso sé
minibaru?
¿Ha tomado algo del minibar
hoy?
122
Děkujeme a šťastnou cestu zpět;
Dyiécuyeme á shetyiástnou tséstu
s(e)piét
Gracias y feliz viaje de regreso
Tady máte účet
Tádi máate úuchet
Aquí tiene la cuenta
Přijelo vaše taxi
P(e)rshíyelo váshe táksi
Ha llegado su taxi
LETREROS DE UTILIDAD
Habitaciones con cuarto de baño
privado
Pokoje se společnou koupelnou/ Habitaciones con cuarto de baño
se společným sociálním zařízením compartido
Habitaciones libres
ní I
E! viajero dice...
Quisiera una habitación para
dos noches
Chtěl bych pokoj na dvě noci
J(e)tyiél bij pócoy ná d(e)vié nótsi
¿Tiene cuarto de baño
la habitación?
Má ten pokoj koupelnu?
A/lao tén pócoy cóupetnu?
Aquí está la llave
de la habitación
Tady máte klíč od pokoje
Tádi máate clíich ót pócoye
¿Podemos ver antes
la habitación?
Můžeme ten pokoj nejdříve
vidět?
Múusheme tén pócoy
néyd(e)rshiive vídiet?
¿Puedo pagar con tarjeta
de crédito?
Můžu platit kartou?
Múushu plátyit cártou?
Pagaré en metálico
Zaplatím hotově
Dsáplatyiim jótovie
123
El empleado dice...
Kolik postelí?
Cólik póstela?
¿Cuántas camas?
Jak budete platit?
Yak budete plátyit?
¿Cómo va a pagar?
Ano, bereme platební karty
Áno, béreme plátebñli cárti
Sí, aceptamos tarjetas de
crédito
Tady máte klíč od vašeho pokoje
Tádi máate clíicb ót váshejo
pócoye
Aquí tiene la llave de su habi­
tación
Musíte zaplatit jednu noc jako
zálohu
Múslite dsáplatyltyédnu nóts
yáco dsáloju
Tiene que pagar una noche
como fianza
V kolik hodin byste rád snídal?
Vé cóllkjódyin bíste ráad
s(e)ñí¡dal?
¿A qué hora le gustaría desa­
yunar?
EN EL CAMPING
abrelatas
acampar
agua potable
alfombrilla aislante
barbacoa
basura
camping
caravana
carbón
colchón
lavadora
lavandería
linterna
124
otvírák na konzervy
stanovat
pitná voda
kariroatka
roštování/grilování
odpadky
kempink
karavana/obytný
přívěs
uhlí
matrace
pračka
prádelna/umývárna
svítilna/baterka
óteviiraak ná cónservi
s(e)tánovat
pítnaa vóda
cárimatca
róshtovaañU/grílovaañii
ótpatki
kémpink
cáravana/óbitnii
p(e)rshnvies
újlii
mátratse
,práchca
práadelna/úmiivaarna
s(e)vítyilna/báterca
luz
mochila
nevera portátil
pilas
plancha
plaza
saco de dormir
secadora
tienda
s(e)v¡étlo
bátoj
p(e)rshíimchñii lédñichca
báterie/báterki
shéjlichca
milsto
s(e)pátsi¡pítel/s(e)pdtsaak
súshichca
s(e)tán
LETREROS DE UTILIDAD
Kontejnery
Kuchyň
Pitná voda/Nepitná voda.
Sprchy
Toalety
Umývárna
Vstup/Vjezd
Zákaz stanování
Contenedores
Cocina
Agua potable/Agua no potable
Duchas
Aseos
Lavadero
Entrada
Prohibido acampar
El viajero dice...
¿Hay algún cámping cerca?
je tu blízko nějaký kemp?
Yé tú blfisco ñéyakii kémp?
¿Dónde puedo tirar la basura?
Kam můžu vyhodit odpadky?
Cám múushu víjodyit ótpatki?
¿Se puede acampar aquí?
Může se tu stanovat?
Múushe sé tú s(e)tánovat?
¿Dónde están las duchas/
los aseos?
Kde jsou sprchy/toalety?
Kdé yisóu s(e)p(é)rji/tóalet¡?
125
¿Cuál es el precio por persona/
por tienda de campaña/por
caravana?
Kolik se platí za osobu/stan/
obytný přívěs?
Cólik sé plátyii dsá ósobu/s(e)tán/
óbitnii p(e)rshíivies?
¿Dónde puedo comprar pilas?
Kde můžu koupit baterie?
Kdé múushu cóupit baterie?
¿Tiene restaurante este
cámping?
Je v tomto kempu nějaká
restaurace/jídelna?
Yé vé tomto kémpu ňéyacaa
réstauratse/yíidelna?
El empleado del cámping dice...
Nemáme volná místa/stanoviště
Némaame vólnaa míista/
s(e)tánovishtyie
No nos quedan plazas libres
Vaše místo/stanoviště má číslo 46
Váshe míisto/s(e)tánovishtyie
máa chíislo ch(i)tírshitset shést
Su plaza es la número 46
Vrátíme vám zálohu v den odjezdu
Vráatyiime váam dsáaloju vé dén
ódeyesdu
Le devolveremos la fianza al
marcharse
jak budete platit?
Yák budete plátyit?
¿Cómo va a pagar?
126
Musíte opustit vaše místo/
stanoviště před polednem
Músiite ópustyit váshe míisto/
s(e)tánovishtyie p(e)rshét
polednem
Deben dejar su plaza antes
de mediodía
Musíte nechat 200 korun jako zálohu
Músiite néjat d(e)vié s(e)tyié córun
yáco dsáaloju
Deben dejar 200 coronas como
fianza
Je zakázáno rozdělávání ohně
Yé dsácaadsaano rósdyielaavaañli
ójñe
Está prohibido hacer fuego
EN U N A C A S A P A R T IC U L A R
adosada
agencia
alquilar
apartamento
ático
calefacción
calentador de agua
campo
casa
casera
Iw m a a B Ě B Ě B Ě Ě m
dvojdomek
kanceláf/agenturt
pronajmout
byt
podkrovní pokoj
topení
ohřívač vody/varii
venkov/krajina
dům
domácí/majitelka
domu
casero
domácí/majitel dor
céntrico
v centru (města)/
centrický
chalet
chata
cocina
kuchyň/sporák
cocina americana
kuchyňka
congelador
mrazák
cubertería
příbory
dormitorio
ložnice
habitación
pokoj/místnost
inquilino
nájemník
jardín
zahrada
jardín trasero
zadní zahrada
lavaplatos
myčka nádobí
nevera
lednička
pinzas (para ropa)
kolíčky
piso
patro
plancha
žehlička
ropa de cama
povlečení/ložní
prádlo
salón
obývací pokoj
servicio de lavandería pi >ln
d(e)vóydomek
cántselaarsh/águentura
prónaymout
bít
pótcrovňii pócoy
tópeňii
ójershiivach vódi/várshich
véncov/cráyina
duum
dómaatsii/máyitelca
dómu
dómaatsii/máyiteldómu
vé tséntru (miésta)/
tséntritskii
jata
cújiňe/s(e)póraak
cújiňca
mrádsaak
p(e)rshíibori
lósheňitse
pócoy/míistnost
náayemiňiik
dsájrada
dsádňii dsájrada
míchca náadobii
lédňichca
cóliichki
patro
shéjlichca
póvlecheňii/lósheňii
prdadlo
óbiivatsii pócoy
práadelna
127
11
tabla de planchar
tendedero
shéjlitsüp(é)rcno
sheñúuri ná práadlo/
viéshaak ná práadlo
terasa
rúchňiik
cújiñiskee pót(e)rsheb¡
náadobii
terraza
toalla
utensilios de cocina
vajilla
LE TR ER O S DE U T IL ID A D
alojamiento
Hotel s apartmány
Prodej/Prodává se
Pronájem/Pronajfmá se
Aparthotel
Se vende
Se alquila
Ei viajero dice...
¿Cuántas habitaciones tiene
(el piso)?
Kolik má (ten byt) pokojů/
místností?
Cólik máa (tén bít) pócoyuu/
míistnostyü?
¿Cuántas camas tiene?
Kolik má postelí?
Cólik máa póstelii?
¿Cuánto cuesta el alquiler por
una semana/por un mes?
Kolik stojí nájem na jeden týden/
najeden měsíc?
Cólik s(e)tóyii náayem ná yéden
tíiden/ná yéden miésiits?
128
¿Cuánto es la fianza?
Kolik se platí jako záloha?
Cólik sé plátyii yáco dsáaloja?
¿Es luminoso?
Je prosvětlený?
Yé prósvietlenii?
Quisiera alquilarlo por dos
semanas
Chtěl bych si ho pronajmout na
dva týdny
J(e)tyiél bij síjó prónaymout ná
d(e)vá tíidni
¿Tiene jardín?
Má zahradu?
Máa dsájradu?
1
¿Tiene televisión?
Má televizi?
Máa télevidsl?
¿Hay sábana/m antas/toallas?
Je tam ložní prádlo?/Jsou tam
deky/ručníky?
Yé tám lósheñü práadlo?/Yisóu
tám déki/rúchñiiki?
¿Está el apartamento cerca
del río?
Je ten byt blízko řeky?
Yé tén bit blíisco rshéki?
¿Es céntrico?
Je v centru?
Yé vé tséntru?
¿Hay una estación de metro/
autobús cerca?
Je tu blízko stanice metra/
autobusu?
Yé tú blíisco s(e)táñitse métra/
áutobusu?
¿Cuántos pisos tiene?
Kolik má poschodí/pater?
Cólik máa pósjodyii/páter?
¿Me puede explicar cómo
funciona el calentador?
Můžete mi vysvětlit, jak funguje
ten ohřívač?
Múushete mí vísvietllt, yák
fúnguye tén ój(e)rshíivach?
¿Tiene vistas al campo?
Má výhled do přírody?
Máa víljlet dó p(e)rshílrod¡?
¿Hay vajilla/cubiertos/
utensilios de cocina?
Je tam nádobí?/Jsou tam
příbory/kuchyňské potřeby?
Yé tám náadobil/Yisóu tám
p(e)rshíibori/cújiñiskee
pót(e)rshebi?
¿Tiene calefacción/aire
acondicionado?
Má topení/klimatizaci?
Máa tópeñii/clímatidsatsi?
¿Están la luz y el gas incluidos
en el precio?
Elektřina a plyn jsou v ceně?
Élect(e)rshina á plín yisóu vé
tséňe?
¿Tengo que llevar mi ropa
de cama?
Mám si přivést své povlečení?
Máam síp(e)rshíveest s(e)vée
póvlecheñil?
129
alojamiento
/Tiene lavadora?
Má pračku?
Máa práchcu?
«
CON NIÑOS
biberón
canguro
cuna
instalaciones para
niños
menú infantil
niños bienvenidos
parque infantil
piscina infantil
servicio de canguro
silla alta
kojenecká láhev
chůva
dětská postýlka/
kolébka
zařízeni pro děti
dětské menu
děti jsou vítané
dětské hřiště
dětský bazén
hlídání dětí
dětská (vysoká)
cóyenetscaa láajev
júuva
dyiétscaa póstiilca/
cóleepca
dsárshiidseňii pró
dyiétyi
dyiétskee ménu
dyiétyi yisóu víitanee
dyiétskee j(e)rshíishetyie
dyiétskii bádseen
jlfidaaňii dyiétyii
dyiétscaa (vísocaa)
shídle
El viajero dice...
Viajo con dos niños pequeños
Cestuji se dvěma malými dětmi
Tséstuyi sé d(e)v¡éma mátiimi dyiétmi
Necesito una cuna
Potřebuji dětskou postýlku
Pót(e)rshébuyi dyiétscou póstülcu
¿Hay parque infantil
en el hotel/cerca
del apartamento?
Je v hotelu/blízko bytu dětské
hřiště?
Yé véjótelu/blíisco bitu dyiétskee
j(e)rshíishetyie?
¿Puede llamar aun canguro
para esta noche?
Můžete mi na dnešní noc zavolat
chůvu?
Múushete m í ná dnéshňii nóts
dsávolat júuvu?
Mi hijo está enfermo. ¿Pueden
llam ara un médico?
Můj syn je nemocný. Můžete
zavolat doktora?
Múuy sin yé némotsnii. Múushete
dsávolat doctora?
13°
¿Tienen servicio de canguro?
Máte službu na hlídání dětí?
Máate ¡(e)lúshbu nájlíidaañii
dyiétyii?
¿Tienen tarifas especiales
para niños?
Máte speciální ceny pro děti?
Máate s(e)péts¡aalñ¡i tséni pró
dyiétyi?
■ VIAJEROS DiSCAPACITADOS
accesibilidad
discapacitado/a
discapacitados
auditivos
discapacitados
visuales
escaleras
escalón
grúa elevadora
muletas
necesidades
especiales
perro guía
planta baja
rampa de acceso
dostupnost/
přístupnost
postižený/á
sluchově postižení
dostupnost/
p(e)rshíistupnost
póstyishenii/aa
s(e)lújovie póstyisheňii
zrakově postižení
s(e)rácovie póstyisheňii
s(e)jódi
s(e)jót
s(e)védatsii plóshina
berle
s(e)viáashtňii
pót(e)rshebi
vódyiitsii pés
vodící pes
p(e)rshíidsemii
přízemí
přístupová rampa/ p(e)rshíistupovaa
rámpa/náayesdovaa
nájezdová rampa
rámpa
cólechcovee k(e)rshéslo/
silla de ruedas
kolečkové křeslo/
ínvalidňii vódsiik
SÍMSfpM '1 rife) invalidní vozík
usuario de silla de uživatel kolečkového úshivatel cólechcoveejo
křesla/invalidního
k(e)rshésla/ínva!idňiijo
ruedas
vódsiicu
vozíku
tséstuyiitsii
viajeros con
cestující
sé póstyisheňiim
discapacidad
s postižením
schody
schod
zvedací plošina
berle
zvláštní potřeby
131
LETREROS DE UTILIDAD
Acceso sin escaleras
Aparcamiento para discapacitados
postižené
Upraveno pro invalidní vozíky
Adaptado para sillas de ruedas
El viajero dice...___________________________________ j
alojamiento
¿H ay rampas de acceso?
Jsou tu nájezdové rampy?
Yisóu tú náayesdovee rámpi?
¿Hay ascensor?
Je tu výtah?
Yé tú víitaj?
Querría una habitación en la
planta baja, por favor
Chtěl bych pokoj v přízemí,
prosím
J(e)tyiél bij pócoy vé
p(e)rshíidsem¡¡, prósiim
Viajo con una persona
discapacitada
Cestuji s postiženou osobou
Tséstuyi sé póstyishenou ósobou
¿Hay grúa elevadora para sillas
de ruedas?
Máte zvedací plošinu na
invalidní vozíky?
Máate s(e)védatsi¡ plóshinu ná
invalidñii vódsiiki?
Necesitaré ayuda a mi llegada
Při příjezdu budu potřebovat
pomoc
P(e)rshíp(e)rshíiyesdu búdu
pót(e)rshebovat pómots
Viajo con perro guía
Cestuji s vodícím psem
Tséstuyi sé vódyiitsiim psém
¿Tienen instalaciones para
viajeros discapacitados?
Máte zařízení pro postižené
cestující?
Máate dsárshiidseñii pró
póstyishenee tséstuyiitsii?
132
¿Habrá algún problema?
Bude to problém?
Búde tó próbieem?
r
EN EL RESTAU RANTE
La cocina checa es rica y variada. En ios menús se encuentran frutas,
verduras, frutos del bosque, setas, pescado y carne de caza, aunque,
en cuanto a carnes, el cerdo es lo más habitual.
La cerveza tiene gran importancia en la República Checa y muchos pla­
tos, similares a las tapas españolas, se suelen acompañar con una caña.
La variedad de establecimientos para comer es enorme, desde el restau­
rantes de lujo con comida tradicional, a los bistros y bares donde tomar
un bocadillo. Mención aparte merecen las pastelerías y cafeterías, que
cuentan con una gran oferta de dulces.
El servicio no suele estar incluido en el precio. El horario de la mayoría de
los restaurantes y cafeterías suele ser desde las 9.00 hasta las 23.00, yen
algunos casos hasta más tarde. La hora del almuerzo es de 12.00 a 13.30.
■
V O C A B U LA R IO GEN ERAL
almuerzo
aperitivo
baguette
bandeja
bar
bebidas
bollo de pan
botella
brindar
brindis
camarero/a
cambio
carne
carrito de postres
carta
oběd
aperitiv/chuťovka
bageta
tác
bar/hospoda
nápoje/pití
bochník chleba
láhev
připít
přípitek
číšník/číšnice
drobné peníze
maso
vozík s dezerty
jídelní lístek/menu
óbiet
áperitiv/jútyiofca
bágueta
táats
bár/jóspoda
náapoye/pítyii
bójňiik jléba
láajev
p(e)rshípiit
p(e)rshíipitek
chíishňiik/chíishňitse
dróbnee péňiidse
maso
vódsiik sé déserti
yíidelňii líistek/ménu
133
sésnam víln/náapoyovii
líistek sé víini
tséliatik
celiaco
celiatik
pópelňiik
popelník
cenicero
tséreaalie
cereálie
cereales
dsáapalki
cerillas
zápalky
shéef
chef
šéf
yíidelna
comedor
jídelna
yíldlo/s(e)tráva/óbiet
jídlo/strava/oběd
comida
s(e)tráva sé ňíisklim
comida baja en calorías strava s nízkým
množstvím kalorií m(e)nóshestviim
cáloriyii
p(e)rshíibori
příbory
cubertería
l(e)shíitse
cuchara
lžíce
núush
cuchillo
nůž
úuchet
účet
cuenta
p(e)rshfílish
demasiado
příliš
s(e)ñíidañe
snídaně
desayuno
p(e)rshédkr(e)m
předkrm
entrante
núdle
nudle
fideos
óvotse
ovoce
fruta
vélkaa (pórtse)
velká (porce)
grande (ración)
véytse
vejce
huevos
d(e)shbáan
džbán
jarra
cúcurshitse
kukuřice
maíz
úbrus
ubrus
mantel
máaslo
máslo
mantequilla
mórsheskee plódi
mořské plody
marisco
púul láajve
půl láhve
media botella
s(e)túul
stůl
mesa
vénkovňil s(e)tóli/
venkovní stoly/
mesas al aire libre
dsájraatca
zahrádka
hodně
jódňe
mucho
páaraatka
párátka
palillos
carta de vinos
lístek s víny
pechuga
pequeño/a
pescado
platillo
plato (comida)
plato (recipiente)
propina
pub
ración
régimen
restaurante
sabor
servilleta
silla
suficiente
taza
tenedor
tortilla
trigo
vaso/copa
vegano
vegetariano
velas
verduras
prsička
■^
ryba
talířek
jídlo
talíř
spropitné/dýško
pub/hospoda/bar
porce
dieta
restaurace
chuť
ubrousek
židle
dostatečný
hrnek/šálek
vidlička
omeleta
obilí
sklenice/pohár
vegan
vegetarián
svíčky
zelenina
p(é)rsiichca
mdlii/aa
riba
táliirshek
yíidlo
táliirsh
s(e)própitnee/diishco
páp/jóspoda/bár
pórtse
diéta
réstauratse
jútll/jutyi
úbrousek
shídle
dóstatechnii
jémek/sháalek
vídlichca
omeleta
óbilii
s(e)cléňitse/pójaar
végan
véguetariaan
s(e)víichki
dséleñina
VERBO S DE U TILID A D
aliñar
comer
compartir
cortar
dejar propina
disfrutar
gustar
ochutit/okořenit
jíst
rozdělit se
krájet
nechat spropitné
užívat si/vychutnat
chutnat
ójutyit/ócorsheňit
yíist
rós(e)dyielit sé
cráayet
néjat s(e)própitnee
úshiivat si/vijutnat sí
jútnat
135
pósvat
tsíityit
plátyit
óbiednat sí (yíidlo/pítyii)
póshaadat (ó úuchet)
lóupat/shecráabat
p(e)rshípravit
ójutnat
ópsloushit
ndportsovat
invitar
oler
pagar
pedir (comida/bebida)
pedir (la cuenta)
pelar
preparar
probar
servir
trinchar
■
EXPRESIO NES H ABITU ALES
en el restaurante
Está bueno
Está demasiado
caliente
Está demasiado
grasiento
Está demasiado
picante
Está demasiado seco
Está frío
Está muy sabroso
Esto tiene buen
aspecto
Estoy a régimen
Huele muy bien
No como carne
No me gusta
No me gusta
el pescado
No puedo comer esto
No puedo comer más
No sabe bien
136
Yé tó dóbree
Yétó p(e)rshiilish téplee/
jórkee
horké
Yé tóp(é)rshií\ish túchnee/
Je to příliš tučné/
mástnee
mastné
Jeto příliš pikantní Yé tó p(e)rshňlish
pikantné
Je to příliš vyschlé Yétó p(e)rshíilish vís(i)jlee
Yé tó s(e)túdenee
Je to studené
Je to velmi chutné Yé tó velmi jútnee
Tójle vípadaa móts
Tohle vypadá
dób(e)rshe
moc dobře
D(e)rshíim diétu
Držím dietu
Vóñii tó dób(e)rshe
Voní to dobře
Néyiim maso
Nejím maso
Néjutnaa mító
Nechutná mi to
Nechutnají mí ryby Néjutnayii mí ríbi
Tohle nemůžu sníst Tójle némuushu s(e)ňíist
Úsh némuushu
Už nemůžu
Nechutná to dobře Néjutnaa tó dób(e)rshe
Néyiim sírovee
pótravini
Múushete mípódat
súul?
sůl?
J(e)tsésh ójutnat?
Chceš ochutnat?
Dáme si dohromady Ddame sídójromadi
dsáacusek
Nunca como
alimentos crudos
p o traviny ;
¿Puede pasarme la sal Můžete mi podat
¿Quieres probar?
¿Quieres que
compartamos
un postre?
¿Quieres repetir?
Soy vegetariano
m
BmaUTREROS
Jsem vegetaría
J(e)tsésh s í p(e)rshfídat?
Yisém véguetariaan
DE UTILIDAD
Bufet
Děti jsou vítané
Dětské menu
Jídlo s sebou
Kuřáci/Nekuřáci
Nabídka dne/Specialita dne
Nápoje a aperitivy
Nepodávají se alkoholické
nápoje
Otevřeno
Podávají se alkoholické nápoje
Pouze snídaně
Samoobsluha
Specialita/y dne
Studené nápoje
Toalety
Turistické menu/Menu dne
Typická jídla
Zavřeno
Bar
Bufé
Niños bienvenidos
Menú infantil
Comida para llevar
Café
Fumadores/no fumadores
Plato del día
Bebidas y aperitivos
No se sirven bebidas alcohólicas
Abierto
Se sirven bebidas alcohólicas
Solo desayunos
Autoservicio
Especialidad(es) del día
Bebidas frías
Aseos
Menú turístico/Menú del día
Comida típica
Cerrado
137
Antes de ir al restaurante el viajero dice..,
¿Nos puede recomendar un
buen restaurante?
Můžete nám doporučit nějakou
dobrou restauraci?
Múushete náam dóporuchit
ňéyacou dobrou réstauratsi?
Me gustaría probar cocina
típica checa
Rád bych ochutnal typickou
českou kuchyni
Ráat bij ójutnal típitscou chéscou
cújiňi
en el restaurante
Prefiero cocina internacional
Mám radši mezinárodní kuchini
Máam rádshi médsinaarodňii cújiňi
¿Y un buen restaurante indio?
A nějaká dobrá indická restaurace?
Á ňéyacaa dóbraa índitscaa
réstauratse?
Un restaurante de cocina sana
Restaurace se zdravou výživou
Réstauratse sé s(e)drávou
víishivou
No demasiado caro/a
Ne moc drahý/á
Né móts drájii/aa
ib »
Un restaurante económico
Levná restaurace
Lévnaa réstauratse
Algún sitio donde tomar un
almuerzo ligero
(Nějaké) místo, kde si dát něco
lehkého k obědu
(Ñéyakee) míisto, kdé sídáat
ñétso léjkeejo ké óbiedu
Un sitio donde comer algo
rápido
Misto, kde si dát něco rychlého
k jídlu
Míisto, kdé sídáat ñétso njleejo
kéyíidlu
Un restaurante para ir con
niños
Restaurace, do které jít s dětmi
Réstauratse, dó k(e)téreeyíit sé
dyiétmi
Con mesas al aire libre
S venkovními stoli/Se zahrádkou
Sé véncovñiimi s(e)tóli/Sé
dsájraatcou
Un restaurante de moda
Módní restaurace
Móodñii réstauratse
Un restaurante romántico
Romantická restaurace
Rómantitscaa réstauratse
El viajero dice...
Para las 20.00
Na osmou večerní
Ná ósmou vécherňii
¿Tienen mesas al aire libre?
Máte venkovní stolí?/
Máte zahrádku?
Máate vénkovñii s(e)tóli?/
Máate dsájraatcu?
Querríamos un reservado
Chtěli bychom box/kóji
J(e)ty¡éli bíjom bóks/cóyi
¿Puede darnos una mesa
tranquila, por favor?
Můžete nám dát nějaký klidný
stůl?
Múushete náam dáat ňéyakii
clídnii s(e)túul?
¿Tienen platos vegetarianos?
Máte vegetariánská jídla?
Máate véguetariaanscaa yíidla?
El empleado dice...
Je mi líto, dnes večer máme plno
Yé mí lato, dnés vécher máame
p(é)lno
Lo siento, esta noche estamos
completos
Dobře. Na jaké jméno, prosím?
Dób(e)rshe. Ná yákee yiméeno,
prósiim?
Muy bien. ¿A nombre de quién,
por favor?
139
en el restaurante
Quisiera reservar una mesa para
dos personas para esta noche
Ctěl bych si zarezervovat stůl
pro dvě osoby na dnešní noc
J(e)tyiél bij sí dsáreservovat stúul
pró d(e)v¡é ósobi ná dnéshňii nóts
Pro kolik osob?
Pró cólik ósob?
¿Para cuántas personas?
Váš stůl je zarezervován
Váash s(e)túulyé dsáreservovaan
Queda reservada la mesa
En el restaurante el viajero dice...
Buenas noches, he reservado
una mesa para cuatro perso­
nas a nombre de Méndez
Dobrý večer, mám tu rezervaci
pro čtyři osoby na jméno
Méndez
Dóbrii vécher, máam tú réservatsi
pró ch(i)tírshi ósobi náyiméeno
Méndez
Mesa para dos, por favor
Stůl pro dva, prosím
S(e)túul pró d(e)vá, prósiim
Buenas tardes. No tenemos
reserva
Dobré odpoledne. Nemáme
rezervaci
Dóbree odpoledne. Némaame
réservatsi
¿Qué nos recomienda?
Co nám doporučujete?
Tsó náam dóporucbuyete?
¿Tenemos que esperar mucho?
Musíme čekat dlouho?
Músiime chécat dlóujo?
¿Está libre esta mesa?
Tento stůl je volný?
Ténto s(e)túulyé vólnii?
¿Podemos sentarnos aquí?
Můžeme si sednout sem?
Múusheme sí sednout sém?
140
¿Cuál es la especialidad
de la casa?
Jakou máte domácí specialitu?
Yácou máate dómaatsii
s(e)pétsia!itu?
¿Tienen menú del día?
Máte denní menu/menu dne?
Máate déňii ménu/ménu dné?
¿Qué son bramboráky?
Co jsou bramboráky?
Tsó yisóu brámboraaki?
¿Es un plato frío o caliente?
Je to studené či teplé jídlo?
Yé tó s(e)túdenee chi téplee yíidlo?
¿Lleva ajo este plato?
Je v tom jídle česnek?
Yé vé tóm yíidle chésnek?
¿Tienen pescado fresco?
Máte čerstvé ryby?
Máate chérstvee ríbi?
¿Puede traerme más aliño/
aceite y vinagre para la
ensalada?
Můžete mi přinést ochucení/olej
a ocet na salát?
Múushete míp(e)rshíneest
ójutseñii/óley á ótset ná sálaat?
U na jarra de agua, por favor
Džbán vody, prosím
D(e)shbáan vódi, prósiim
Necesito otro vaso
Potřebuji jinou sklenici
Pót(e)rshebuyi yínou s(e)cléñitsi
¿Me puede traer otro cuchillo/
tenedor?
Můžete mi přinést jiný nůž/
vidličku?
Múushete míp(e)rshíneestyínii
núush/vídtichcu?
Quiero la carne casi cruda/
muy poco hecha/poco hecha/
muy hecha
Chci to maso skoro syrové/
velmi málo propečené/málo
propečené/hodně propečené
J(e)tsí tó máso s(e)córo sírovee/
vélmi máalo própechenee/
mdalo própechenee/jódňe
própechenee
No demasiado picante
Ne moc pikantní
Né móts pícantňii
¿Lleva gluten este plato?
Toto jídlo obsahuje lepek?
Tótoyíidto ópsajuye lépek?
Soy celiaco
Jsem celiatik
Yisém tséliatik
¿Puede darnos una mesa lejos
de la cocina/de los cuartos
de baño?
Můžete nám dát stůl daleko od
kuchyně/od záchodů?
Múushete náam dáat s(e)túul
ddleco ót cújiňe/ót dsáajoduu?
141
en el restaurante
¿Viene con patatas fritas?
Podává se s hranolkami?
Pódaavaa sé sé jránolcami?
¿Puede darnos una mesa junto
a la ventana?
Můžete nám dát stůl blízko
okna/u okna?
Múushete náam dáat s(e)túul
blíisco ócna/ú ócna?
¿N osda la carta?
Dáte nám jídelní lístek?
Dáate náam yíidelňii líistek?
¿Tienen la carta en español?
Máte jídelní lístek ve španělštině?
Máateyíidelñii líistek vé
shepáñelshtyiñe?
Perdone, ¿dónde está el baño?
Promiňte, kde jsou toalety?
Prómiñite, kdé yisóu tóaleti?
¿Tienen vino de la casa?
Máte domácí víno
Maáte dómaatsii víino?
¿Sirven vino por copas?
Podáváte sklenice vína?
Pódaavaate s(e)cléňitse víina?
Tomaré una copa de vino blan­
co/tinto de la casa
Dám si sklenici domácího
bílého/červeného vína
Dáam sí s(e)cléňitsi dómaatsiijo
bíileejo/chérveneejo víina
Queremos media botella de vino
Chceme půl láhve vína
J(e)tséme púul láajve víina
¿Nos trae la carta de vinos?
Přinesete nám seznam vín?
P(e)rshínesete náam sésnam víin?
Tomaré la ensalada,
pero sin cebolla
Dám si salát, ale bez cibule
Dáam sísálaat, ále bés tsíbule
Quisiéramos pedir ya
Už bychom si rádi objednali
Úsh bíjom sí ráadyi óbiednali
Soy alérgico a...
Jsem alergický na...
Yisém álerguitskii ná...
Querría...
Chtěl bych...
J(e)tyiél bij...
Quisiera un helado.
¿Qué sabores tienen?
Chtěl bych zmrzlinu. Jaké máte
příchutě?
Jityiél bij s(é)mr(e)slinu. Yákee
máate p(e)rshíijutyie?
Voy a tomar...
Dám si...
Dáam sí...
142
¿Tienen fruta fresca?
Máte čerstvé ovoce?
Máate chérstvee óvotse?
Solo café, por favor
Pouze kávu, prosím
Póudse cáavu, prósiim
No queremos postre, gracias
Nechceme dezert, děkuji
Néj(e)tseme désert, dyiécuyi
¿Nos trae la cuenta, por favor?
Přinesete nám účet, prosím?
P(e)rshínesete náam úuchet,
prósiim?
¿Me trae otro café, por favor?
Přinesete mi jinou/další kávu, prosím?
P(e)rshínesete míyínou/dátshii
cáavu, prósiim?
¿Está incluido el servicio?
Obsluha je v ceně?
Ópsiujayé vé tséňe?
Si necesita reclamar el viajero dice...
¿Cuánto tiempo más tenemos
que esperar?
Jak dlouho ještě musíme čekat?
Yák dióujo yéshtyie músiime
chécat?
Perdone, pero de guarnición
he pedido patatas,
no verduras
Promiňte, ale jako přílohu jsem
si objednal brambory,
ne zeleninu
Prómiňite, áieyáco p(e)rshíiioju
yisém síóbyednal brámbori, né
dséleňinu
Ya llevamos una hora
Už tu čekáme hodinu
Úsh tú chécaame jódyinu
Me temo que hay un error en
la cuenta
Obávám se, že se na účtu
vyskytla chyba/Obávám se, že
na našem účtu došlo k omylu
Óbaavaam sé, shé sé ná úuchtu
vískitia jíba/Óbaavaam sé, shé
ná náshem úuchtu dóshlo ké
ómiiu
¿Puede llevarse este plato?
Está crudo
Můžete to jídlo odnést?
Je syrové
Múushete tóyíidlo ódneest?
Yé sírovee
Esto no es lo que hemos pedido
Tohle není to, co jsme si
objednali
Tójle néňii tó, tsóyism ésí
óbiednali
La sopa está fría
Ta polévka je studená
Tá póleefcayé s(e)túdenaa
Este pescado está malo
Tahle ryba je zkažená
Tajte ríbayé s(e)cáshenaa
en el restaurante
Solo hemos pedido una botella
de vino
Objednali jsme si pouze jednu
láhev vína
Óbiednali yismé sí póudse yédnu
láajev víina
Disculpe, este bistec está muy
hecho, lo pedí poco hecho
Promiňte, ale ten biftek je příliš
propečený, já si ho objednal
málo propečený
Prómiñite, dle tén biftek yé
p(e)rsbíilish própechenii, yáa sí
jó óbiednal máalo própechenii
¿H ay libro de reclamaciones?
Máte knihu stížností?
Máate k(e)ňíju s(e)tyíishenostyii?
Quiero hablar con el encargado
Chci mluvit s vedoucím
J(e)tsí mlúvit sé védoutsiim
En el restaurante el camarero dice...
Jméno, prosím?
Yiméeno, prósiim?
¿Nombre, por favor?
Tudy, prosím
Túdi, prósiim
Por aquí, por favor
Odvedu vás k vašemu stolu
Odvedu váas ké váshemu s(e)tólu
Les llevaré a su mesa
144
Je mi líto, ale tam si nemůžete
sednout
Yé m í Hito, ále tám sí némuushete
sédnout
Lo siento, pero ahí no pueden
sentarse
Přejete si stůl uvnitř nebo venku?
P(e)rshéyete sís(e)túul úvňitrsh
nébo véncu?
¿Quieren mesa dentro o fuera?
Pojďte za mnou, prosím/
Následujte mě
Póyityite dsá m(e)nóu, prósiim/
Náasieduyte m(e)ňé
Síganme, por favor
Tento stůl je zarezervován
Ténto s(e)túuiyé dsáreservovaan
Esta mesa está reservada
Tohle je váš stůl
Tójleyé váash s(e)túul
Esta es su mesa
Dáte mi vaše kabáty?
Dáate m í váshe kábaati?
¿Me dan sus abrigos?
Co si dáte k pití?
Tsó sí dáate ké pítyii?
¿Qué quieren beber?
Už vás mohu obsloužit?
Úsh váas móju ópsloushit?
¿Les tomo nota ya?
Pečené kuře je moc dobré
Péchenee cúrsheyé móts dóbree
El pollo asado está muy bueno
Pečené jehněčí je naše specialita
Pécheneeyéjñechiiyé náshe
s(e)pétsialita
El asado de cordero es nuestra
especialidad
Chcete, abych vám řekl, jaká je
nabídka dne?
J(e)tséte, ábij váam rshékl, yácaa
yé nábiitca dné?
¿Quieren que les diga los
platos del día?
Nechutnalo vám to? Nějaký
problém?
Néjutnalo váam tó? Ňéyakii
próbieem?
¿No le ha gustado? ¿H ay algún
problema?
Omlouvám se, přinesu vám jiný
Ómlouvaam sé, p(e)rshínesu
váam yínii
Le pido disculpas, le traeré
otro
Přejete si ještě něco?
P(e)rshéyete s í yéshtyie ñétso?
¿Desean tomar algo más?
Dojedli jste?/Skončill jste?
Dóyedli yisté?'/S(e)cónchili yisté?
¿Han terminado?
Je mi líto, budeme zavírat
Yé m í líito, búdeme dsáviirat
Lo siento, estamos a punto de
cerrar
145
Kuchyně už zavřela
Cújiňe úsh dsáv(e)rshela
La cocina ya ha cerrado
Vše v pořádku?
F(e)shé vé pórshaatcu?
¿Todo bien?
Už nepodáváme jídlo
Úsh népodaavaame yíidlo
Ya no servimos comidas
Dáte si nějaký dezert?
Dáate sí ñéyakii désert?
¿Tomarán algo de potre?
Můžete počkat v baru
Múushete póchcat vé bóru
Pueden esperar en el bar
Nějakou přílohu?
Ñéyacou p(e)rshí¡loju?
¿Alguna guarnición?
Chcete si dát zatím něco k pití?
J(e)tséte sídáat dsátyiim ñétso
ké pítyii?
¿Quieren beber algo mientras
esperan?
Dáte si chléb?
Dáate síjléep?
¿Tomarán pan?
Ještě něco?
Yéshtyie ñétso?
¿Algo más?
Dobrou chuť!
Dóbrou jútll/jútyi!
¡Que aproveche!
Dáte si kávu?
Dáate s í cáavu?
¿Tomarán café?
Budete čtyři?
Búdete ch(¡)tírsh¡?
¿Van a ser cuatro?
146
Jak propečené si přejete to
maso? Málo propečené,
středně propečené či hodně
propečené?
Yák própechenee s í p(e)rshéyete
tó máso? Máalo própechenee,
s(e)trshédňe própechenee chí
jódňe própechenee?
¿Cómo quiere la carne?
¿Poco hecha, en su punto
o muy hecha?
Tady máte úchet
Tádi máate úuchet
Aquí está la cuenta
Na kávu vás zve podnik
Ná cáavu váas s(e)vé pódňik
Al café les invita la casa
ľady máte nazpět
ládi máate nás(e)plet
Aquí tiene el cambio
■
Je mi líto, ale to v jídelním lístku
nemáme
Yé m í líito, ále tó véyíidelñiim
lílstcu némaame
Lo siento, no tenemos eso en
la carta
VERD U RA S, H O R TA LIZA S Y LEGUM BRES
aceituna
aguacate
ajo
alcachofa
alubias
apio
berenjena
brécoli
calabacín
calabaza
cebolla
champiñón
col
col de Bruselas
coliflor
espárrago
espinaca
garbanzo
guisantes
judías verdes
lechuga
lentejas
patata
pepinillo
oliva
avokádo
česnek
artyčok
fazole
celer
lilek/baklažán
brokolice
malá tykev
tykev/dýně
cibule
žampion
zelí/kapusta
růžičková kapusta
květák
chřest
špenát
hrách
hrášek
zelené fazole
hlávkový salát
čočka
brambora
nakládaná okurka
óliva
ávocaado
chésnek
ártichok
fádsole
tséler
lílek/báclashaan
brócolitse
málaa tíkev
tíkev/düñe
tsíbule
shámpion
dsélli/cápusta
rúusbichcovaa cápusta
kvlétaak
jershést
shepénaat
jráaj
jráashek
dséleneefádsole
jláafcovil sálaat
chóchca
brambora
náclaadanaa ócurca
147
—I
pepino
pimiento rojo
pimiento verde
puerro
rábano
remolacha
rúcula
tomate
zanahoria
pórek
řepa
rukola
rajce
mrkev
CARNES Y A VES ■ ■ ■ ■ ■
beicon
bistec
buey
carne picada
cerdo
chuletas
codorniz
conejo
cordero
entrecot
faisán
filete
gallina
ganso
hígado
jamón
lengua
liebre
lomo/filete de lomo
morcilla
pato
148
ócurca
chérvenaa páprica
dsélenaa páprica
póorek
rshétk(e)vichca
rshépa
rucóla
ráyche
m(é)rkev
m
s(e)táñina
biftek
vúul (maso sé vola)
mlétee maso
práse/véprshovee (maso)
cótleta
k(e)rshépetca
cráaliik/cráalichU (máso)
yéjñechii (máso)
róshtyienets
báshant
fflee/rshfídsek
s(e)lépitse/s(e)lépichii
(máso)
júsa/júsii (máso)
yáatra
shúnca
yádsik
dsáyiits/dsáyechi¡(máso)
búuchek
yélito/yáterñitse
cájna
pavo
perdiz
pichón
pollo
riñones
salchichas
solomillo
ternera
P E S C A D O S Y M A R IS C O S ■
abadejo
almeja
anchoa
arenque
atún
bacalao
calamar
cangrejo
gamba
langosta
lenguado
lubina
mejillones
merluza
ostra
pescadilla
pulpo
salmón
salmonete
střevllčka
sardina
trucha
crótsan
córoptev
jóloubie
cúrshe/cúrshetsU (maso)
lédvini
páarek/dóbaasa
s(e)víichcovaa
téletsii (maso)
1l'lll1lililí l i l i »lľ IBIIIIllllllllil'llll
trésca
s(e)láafca yédlaa
sdrdel/ánchovichca
¡(e)lédyi
túñaak
trésca
séepie
cráp
créveta
júm r
mórsh(s)skii yddsik
mórsh(e)sk¡i ócoun
sfe)táafca yédlaa
trésca
iíust(e)rsh¡tse
trésca
jóbotnitse
lósos
lósuusek/
s(e)trshévlichca
sárdinca
p(e)strúj
149
FRUTAS Y FRUTOS SECOS
albaricoque
almendra
avellana
cereza
ciruela
coco
frambuesa
fresa
garbanzos
grosella
grosella espinosa
grosella negra
higo
judías verdes
kiwi
lima
limón
manzana
melocotón
melón
mora
naranja
nuez
pasas
pera
piña
piñones
plátano
pomelo
sandía
uvas
150
meruňka
mandle
lískový oříšek
třešně
švestka
kokos
malina
jahoda
hrách
rybíz
angrešt
černý rybíz
zelené fazole
kiwi
limeta
citrón
jablko
broskev
meloun
ostružina
pomeranč
ořech
hrozinky
hruška
ananas
jadérko (šišky)
banán
grapefruit
vodní meloun
hroznové víno
méruňca
mandle
líiscovii órshiishek
Ilji
t(e)rsbéshňe
shevéstca
cócos
malina
yájoda
jráaj
ríbiis
ángresht
chérnll ríbiis
fíik
dsélenee fádsole
kívi
limeta
tsítroon
yáblco
broskev
meloun
óstrushina
pómeranch
órshej
jrósinki
jrúshca
ananas
yádeerco (shíshki)
bánaan
grépfruit
vódňii meloun
jrósnovee víino
■
ESPECIAS Y A LIÑ O S
aceite
aceite de oliva
albahaca
alcaparra
aliño para ensaladas
canela
cebollino
cilantro
clavo
curry
especias
estragón
jengibre
mayonesa
menta
mostaza
nuez moscada
orégano
perejil
pimentón
pimienta
romero
salvia
tomillo
vinagre
vinagreta
■
olej
óley
ólivovii óley
olivový olej
bazalka
bádsalca
cápari
kapary
ochucení na salát) ójutseňii ná sálaati
skořice
s(e)córshitse
páshitca
pažitka
koriandr
córíandr
j(e)rshébiichek
hřebíček
kari
cári
koření
córsheñii
estragon/pelyňek éstragon/péliñek
zázvor
dsáasvor
majonéza
máyoneedsa
máta
máata
hořčice
jórsh(i)chitse
muškátový oříšek
múshcaatovU órshiishek
majo ránka
máyoraanca
petržel
pét(e)rshel
hrubý pepř
jrúbii péprsh
pepř
péprsh
rozmarýn
rósmanin
šalvěj
shálviey
tymián
tímiaan
ótset
ocet
octová omáčka
óts(e)tovaa ómaachca
PREPA RACIO N ES
a la parrilla
a la plancha
ahumado
asado
ná róshtu/nágrílu
yáco mínutca
údsenii
péchenii/grílovanii
cocido
crudo
demasiado hecho
empanado
en rodajas/rebanadas
en su punto
estofado
frito
grasiento
gratinado
marinado
muy hecho
poco hecho
salteado
seco
sin nada/sin aderezo
V A R IO S
■ ■
arroz
azúcar
azúcar moreno
caliente
casero
congelado
cubito de hielo
edulcorante
encurtido
ensalada
entrantes
entremeses
152
várshenii
sírovii
p(e)rshnlish própechenii
óbalovanii
ná cóiechca/ná pláatki
s(e)t(e)rshédňe
própechenii
dúshenii
dušený
s(e)máshenii
mástnii/túchnii
mastný/tučný
gratinovaný/zapečen grátinovanii/dsápechenii
márinovanii
marinovaný p
jódňe própechenii
hodně propečený
máalo própechenii
málo propečený
ósmashenii
osmažený
súshenii
sušený
běs ňíchejo/
bez ničeho/
bés p(e)rshíjutseňii
bez přichucení
vafený
syrový
příliš propečený
obalovaný
na kolečka/na platfo
středně propečený
rýže
cukr
žlutý cukr/
nerafínovaný cul
teplý/horký
domácí
zmrzlý
kostka ledu
sladidlo
nakládaný/
naložený
salát
předkrmy
předkrmy
rilshe
tsákr
shelútii tsákr/
nérafmovanii tsákr
tépiii/jórkii
dómaatsii
s(é)mr(e)slii
cóstca lédu
s(e)ládyidlo
ndklaadanii/
náloshenii
sálaat
p(e)rshétk(e)rmi
p(e)rshétk(e)rmi
fresco
frío
galleta
gelatina
guarnición
hielo
malo/en mal estado
želaitina/rosc
oblejha/pfílc
led
zka;
mantequilla
molinillo de pimienta
pan
pan blanco
pan integral
pasta
pastelería
plato principal
postre
postre dulce
;lo
mlýnek na p
chlé
bílý chléb
celeizrnný cf
oviny
primer plato
queso
queso curado
queso rallado
rancio
rebanada
relleno
sal
salero
salsa
sopa
sorbete
prvití chod
ule!
stroiuhaný s;
žluk:lý/uležel
Plátek
plne
sůl
slánika
opiiäčka/kréi
ívka
zmrzlina/ovc
templado
tentempié
vlaž ný
občerstvení
hlavmí chod
zákitsek/dez
slacIký záku:
chérstvii
s(e)túden¡¡
súshenca
shélatina/rósol
óbloja/p(e)rshíiloja
lét
s(e)cáshenil/vé
shepátneem s(e)távu
máaslo
mlíinek ná péprsh
jléeb
bula jléeb
tsélos(e)rniijléeb
tyléstovlni
tsúkraarsh(e)stvil
jlávňli jót
dsácusek/désert
s(e)ládkli dsáacusek/
désert
p(é)rvñ¡¡jót
sur
úleshelii síír
s(e)tróujanii sňr
shelúklii/úleshelii
pldatek
p(é)lňenii
súul
s(e)láanca
ómaachca/créem
póleefea
s(é)mr(e)slina/óvotsnaa
shetyiáava
vláshnii
ópchers(e)tveňii
153
■
SABORES
agridulce
agrio
amargo
dulce
picante
sabroso
salado
soso
suave
sladkokyselý
kyselý
hořký
sladký
pálivý/pikantní
chutný
slaný
bez chuti/nechutn)
jemný
s(e)látcok¡sel¡¡
kíselii
jórshekii
s(e)ládkii
páalivU/pícantňii
jútnii
s(e)lánii
bés jútyi/néjutnU
yémnii
PRIM EROS PLATO S
PRIMEROS PLATOS
bramborová polévka
sopa de patatas con champiñones y verduras
hermelín
queso blando (tipo camembert)
hovězí polévka
caldo de ternera con fideos y verduras
játrová polévka
caldo de ternera con albóndigas de hígado
míchaná vejce
huevos revueltos
huevos con guarnición
154
obložené chlebíčky se sardinkovou pomazánkou a cibulí
emparedados con crema de sardinas y cebolla
obložené chlebíčky se šunkou, sýrem a nakládanými okurkami
emparedados con jamón, queso y pepinillos
olomoucké syrečky
quesillos de Olomouc (queso de olor muy fuerte)
sopa de leche con setas, huevos y patatas
jamón de Praga con rábano picante y nata
queso niva (tipo roquefort)
lengua ahumada
zelňačka/kyselice
sopa agridulce de col
■
PLATO S PR IN CIPA LES
MMĚĚĚKttKMĚĚĚHĚM
PLATOS PRINCIPALES
čočka na kyselo s párkem či uzeným masem
lentejas agrias con salchicha o carne ahumada
houbová omáčka s hovězím masem a vařenými bramborami
salsa de setas aromática con carne de ternera y patatas cocidas
155
hovězí guláš s bramborami/těstovinami/rýží
gulash de ternera con patatas cocidas/pasta/arroz
I
hrachová kaše
puré de guisantes
jehněčí placka s hráškem
filete de cordero con guisantes
S
jelení guláš
gulash de ciervo
kachna na medu se zelím a bramborovými knedlíky
pato al horno en salsa de miel con col y albóndigas de patatas
(bolas de masa de patatas)
koprová omáčka s vejcem
huevo duro con salsa de eneldo
kuřecí křidélka
alltas de pollo
lívance se skořicí a cukrem
tortitas con canela y azúcar
ffl
ovocné knedlíky (broskvové, jahodové, švestkové, atd.)
9
albóndigas de harina rellenas de fruta (melocotón, fresa,ciruela...)
palačinky s marmeládou, cukrem a šlehačkou
crepes con mermelada de fruta, azúcar y nata
lucio asado
156
pečené kuře s bramborami
pollo asado con patatas cocidas
pečené vepřové maso se špenátem a bramborovými knedlíky
carne de cerdo asada con espinacas y albóndigas de patatas
pečené vepřové maso, houskové knedlíky a zelí
carne de cerdo asada, albóndigas de harina y col agridulce
pstruh na másle s vařenými bramborami
trucha a la parrilla con mantequilla y patatas cocidas
rajská omáčka s hovězím masem a houskovými knedlíky
carne de ternera con salsa cremosa y dulce de tomate
y albóndigas de harina
smažený kapr s bramborovým salátem
carpa rebozada y frita con ensaladilla de patatas
|
smažený květák s tatarskou omáčkou a vařenými bramborami
coliflor rebozada con salsa tártara y patatas cocidas
smažený sýr s bramborami/hranolkami
queso rebozado y frito con patatas cocidas/fritas
E l
smažený vepřový řízek s bramborami/bramborovou kaší
filete de cerdo rebozado y frito con patatas cocidas/puré
de patatas
H
svíčková omáčka s houskovými knedlíky
solomillo con salsa de crema de leche y albóndigas de harina
šunkofleky
pasta gratinada con jamón, queso y huevo
157
■
G U A R N IC IO N E S
smažená zelenina
smažené bram bory/
puré de patatas
albóndigas de patatas/
bolas de masa de patatas
albóndigas de harina/
bolas de masa de harina
ensalada variada
patatas asadas
arroz
ensalada
verduras salteadas
patatas fritas
hranolky
těstoviny
vařené brambory
pasta
patatas cocidas
bramborová kaše
bramborové knedlíky
houskové knedlíky
míchaný salát
pečené brambory
rýže
salát
■
POSTRES ■
■
■
■
■
■
■
■
- POSTRES
bábovka
bizcocho típico de forma circular
banán v čokoládě se šlehačkou
plátano cubierto con chocolate caliente y nata
borůvkový koláč
pastel de arándanos
bolas alargadas de masa de patata espolvoreadas
con pan rallado frito
158
bublanina
pastel de guindas
české buchty s tvarohem/mákem/povidly
bollos checos con requesón/semillas de amapola/mermelada
čokoládový dort
tarta de chocolate
čokoládový pudink
pudín de chocolate
dukátové buchtičky
bollitos pequeños rociados con crema de vainilla
horké maliny
frambuesas calientes
hruškový/broskvový/jahodový kompot
compota de pera/melocotón/fresa
fresas con nata
jablkový závin (štrůdl)
pastel de manzana
ovocný salát
macedonia de frutas
palačinky s marmeládou
crepes con mermelada
159
tvarohove/makove/povidlové kolace
tortas grandes y redondas con requesón/semillas de amapola/
mermelada, azúcar y almendras
vanilkový pudink
pudín de vainilla
vánočka
trenza de Navidad con pasas y almendras
|f l
vdolky s marmeládou a tvarohem
tortas redondas con levadura, mermelada y requesón
JH
zmrzlinový pohár se šlehačkou
copa de helado con nata
■
PLATOS V EG ETA R IA N O S
PLATOS VEGETARIANOS
bramboráky
tortitas fritas de patatas
bramborový salát
ensaladilla de patatas
čočka
lentejas
dušená mrkvev
zanahoria estofada
dušená zelenina
estofado de verduras
.9
houbová smaženice
revuelto de setas
hrachová kaše
puré de guisantes
knedlíky s vejcem
bolas de masa de harina troceadas y huevos
květákový mozeček
coliflor cocida y huevos revueltos
okurkový salát
ensalada de pepinos
rajský salát
ensalada de tomates
rýžový nákyp
arroz dulce
smažený hermelín
queso hermelín frito
vařená brokolice
brócoli cocido
zeleninová polévka
sopa/crema de verduras
tortitas fritas de verdura
r6i
■
BO CA D ILLO S Y SÁ N D W ICH ES
WBBM
SÁNDWICHES Y
bageta s máslem a se šunkou
bocadillo de mantequilla y jamón
bageta se salámem a okurkou
bocadillo de salaml y pepinillo
bocadillo de jamón y queso
emparedado con crema de ajo
chlebíček s játrovou pomazánkou a rajčetem
emparedado con paté y tomate
chlebíček se sardinkvou pomazánkou a cibulí
emparedado con paté de sardinas y cebolla
chlebíček se sýrem a ředkvičkou
emparedado con queso y rábano
sándwich de pollo
sendvič s tuňákem a majonézou
sándwich de atún y mayonesa
sándwich de jamón
sándwich vegetal
EN EL PUB H
n
m
V HCISPODĚ/V 8ARU - EN EL PUB
bramboráky
tortitas fritas de patatas
hranolky
patatas fritas
klobása s křenem
longaniza con rábano picante
míchaná vajíčka
huevos revueltos
nakládaný hermelín
queso hermelín encurtido
olomoucké tvarůžky
queso curado de requesón
párky s hořčicí
salchichas con mostaza
topinky s česnekem
pan tostado con ajo
ahogados (salchichas en salmuera especial)
I63
■
BEBIDAS
afrutado (vino)
agua
agua con gas
agua del grifo
agua mineral
agua sin gas
bebidas alcohólicas
bebidas no alcohólicas
beber
Becherovka
(licor de hierbas)
café
café con hielo
café con leche
café solo
cerveza
champán
cóctel
descafeinado
dulce (vino)
leche
leche desnatada
ovocná příchuť
(vína)
voda
perlivá voda
■
nápoje
pít
Becherovka
káva
káva s ledem
káva s mlékem
káva bez mléka/
espresso
pivo
šampaňské víno
koktejl
bez kofeinu
sladké (víno)
mléko
odstředěné mléko
heřmánkový čaj
manzanilla
studené nápoje
refrescos
suché (víno)
seco (vino)
Slivovice
Slivovice
(aguardiente de ciruelas)
té
té con leche
čaj
čaj s mlékem
óvotsnaa p(e)rshíijutyi
(víina)
vóda
pérlivaa vóda
vóda sé cójoutcu
míneraalňii vóda
néperlivaa vóda
álcojolitskee náapoye
néalcojolitskee
náapoye
píit
béjerofca
cáava
cáava sé tédem
cáava sé mléekem
cáava bés mléeca/
espresso
pivo
shámpaňskee víino
cócteil
bés cófeinu
s(e)látkee (víino)
mléeco
óds(e)trshedyienee
mléeco
jérshmaancovii cháy
s(e)túdenee náapoye
sújee (víino)
s(e)lívovitse
I
cháy
cháy sé mléekem
té con limón
té helado
té negro
té verde
vino
vino blanco
vino tinto
studený čaj
černý čaj
zelený čaj
víno
bílé víno
cháy sé tsítroonem
s(e)túdenii cháy
chémii cháy
dsélenii cháy
víino
bíiiee víino
chérvenee víino
CER VEZA S Y V IN O S
bílé víno
černé pivo
červené víno
desítka
dvanáctka
hospoda/vinárna
kvasnicové pivo
malé pivo
moravské víno
ochutnávka/degustace
pivní slavnosti
pivo
pivovar
pohár vína/sklenice vína
půllitr
růžové víno
sedmička
sklizeň
sladké víno
šumivé víno
tácek/podložka pod sklenici
velké pivo
vinný sklep
vlno blanco
cerveza negra
vino tinto
cerveza de 10 grados
cerveza de 12 grados
taberna
cerveza de levadura
cerveza pequeña (0,33 litros)
vino de Moravia
degustación
fiestas de la cerveza
cerveza
cervecería
copa de vino
jarra de medio litro
vino rosado
botella de 75 el
cosecha
vino dulce
vino espumoso
posavasos
cerveza grande (0,5 litros)
bodega
en el restaurante
■
caj s citronem
165
■
CON NIÑOS
babero
batido
batido de frutas
biberón
bola (de helado)
calentar
compartir
hamburguesa
hamburguesa con queso
helado
ingredientes
(de pizza)
lasaña
pajita
lint i6 :!</
bryndáček
koktejl
ovocný koktejl
kojenecká láhev
ohřát
podělit se
hamburger
zmrzlina
(do pizzy)
lazaně
slámka/brčko
s(e)líntaachek/
bríndaachek
cócteil
óvotsnii cócteil
cóyenetscaa láajev
cópechek s(é)mr(e)slini
ój(e)rshaat
pódyielit sé
jámburgr
jámburgr sésíirem
s(é)mr(e)slina
p(e)rshíisada/
íngredientse (dó pítsi)
ládsaňe
s(e)láamca/b(éjrchco
El viajero dice...
¿Tienen menú para niños?
Máte dětské menu?
Máate dyiétskee ménu?
¿Podría calentarme esto?
Mohl byste mi to ohřát?
Mójl bíste m í tó ój(e)rshaat?
¿Tienen hamburguesas?
Máte hamburgery?
Máate jámburgri?
¿Nos trae una pajita?
Přinesete nám brčko/slámku?
P(e)rshínesete náam
b(é)rchco/s(e)láamcu?
No muy picante, por favor
Ne moc pikantní, prosím
Né móts pícantñii, prósiim
¿Tienen sillas altas?
Máte děstké židličky?
Máate dyiétskee shídlichkl?
Tomará una hamburguesa,
pero sin pepinillo ni tomate
Dá si hamburgera, ale bez
okurky a rajčete
Dáa síjámburgra, ále bés ócurki
á ráychete
Sin atún, por favor, es alérgico
Bez tuňáka, prosím, je alergický
Bés túñaaca, prósiim, yé álerguitskii
¿Podrían prepararle un plato
de pasta?
Mohli byste mu připravit
těstoviny?
Mójli bíste mú p(e)rshípravit
tyiéstovini?
¿Tienen cambiador?
Máte přebalovací pult?
Máate p(e)rshébalovatsii púit?
¿Tienen mostaza?
Máte hořčici?
Máate jórsh(i)ch¡tsi?
¿Me trae otra servilleta, por
favor?
Přinesete mi jiný/ještě jeden
ubrousek, prosím?
P(e)rshínesete míyínii/yéshtyie
yéden ubrousek, prósiim?
¿Sirven medias raciones?
Podáváte poloviční porce?
Pódaavaate pólovichñii pórtse?
¿Son muy grandes las raciones?
Porce jsou moc velké?
Pórtse y isou móts vélkee?
¿Tienen pizza?
Máte pizzu?
Máate pítsu?
■
Van a compartir el...
Podělí se o.../Dají si to
dohromady
Pódyieiii sé ó.../Dáyii sitó
dójromadi
MENÚ IN FA N TIL
MENÚ INFANTIL
čokoládový dortík
pastelito de chocolate
f|É
P
,f *
i |
'i
il'
'1
f i
1
'''
>!
! *
hovězí hamburger s hranolkami nebo salátem
hamburguesa de carne de buey con patatas fritas o ensalada
kopeček zmzliny
bola de helado
kuřecí křidélka
alitas de pollo
kuřecí nuggets/cl
nuggets de pollo
lU g g l
ovocné džusy
zumos de fruta
ovocný salát
macedonia de frutas frescas
perrito caliente
sendvič se sýrem
sándwich de queso
filete crujiente de abadejo rebozado y acompañado de patatas
fritas
barritas de pescado rebozadas y fritas
špagety se sýrem
espaguetis con queso
168
T IEM PO LIBRE
O C IO Y C O M P R A S
La República Checa es un país muy conocido por sus festivales de
música, tanto clásica como popular, que tienen lugar principalmente
en primavera y verano.
El festival de cine de Karlovy Vary ha ganado fama internacional con
la presencia de importantes actores y directores y gran afluencia de
público.
El fútbol, el hockey sobre hielo, el tenisy otros deportes han asegurado
un reconocimiento internacional a la República Checa.
En la República Checa hay una gran cantidad de castillos y fortalezas
donde es posible pasar un día o un fin de semana dando largos paseos.
■
T U R IS M O
abadía
arqueológico
arquitecto
arquitectura
artista
ayuntamiento
campana
campanario
capilla
castillo
catedral
cementerio
ciudad vieja
claustro
cueva
1
1
^
■ ■ ¡■ ■ ■ ■ ■ ■ I
opatství
archeologický
architekt '■
■
architektura
umělec
■ radnice
zvon ■
zvonice
kaple
zámek/hrad
katedrála
hřbitov
staré město
klášter
jeskyně
ópatsvii
árjeologuitskii
árjitect
árjitectura
úmielets
rádňitse
s(e)vón
s(e)vóňitse
cápte
dsáamek/jrát
cátedraala
j(e)rshbítov
s(e)táree miésto
ciáashter
yéskiňe
169
cúpula
edificio
estatua
excursión
exposición
fachada
folleto
guía de viaje
kopule
budova
socha
výlet
výstava
fasáda
leták/brožurka
cestovní průvodce
(kniha)
¡f a
i-l
m
guía turístico
turistický průvodce
(osoba)
horario
iglesia
mármol
medieval
monasterio
monumento
murallas
museo
oficina de turismo
palacio
parlamento
parque
pasear
paseo
patio
piedra
plaza
puente
recorrido por la ciudad
recorrido turístico
rozvrh
kostel
mramor
středověký
klášter
památka
hradby
muzeum
cestovní kancelár
palác
parlament
park
procházet se
procházka
dvůr/nádvoří
projížďka po městí
turistická
projižďka/prohlídk
renacimiento
romanticismo
170
romantismus
cópule
budova
sója
villet
viistava
fásaada
iétaak/bróshurca
tséstovňii prúuvotse
(k(e)ňija)
túristitskU prúuvotse
(osoba)
rósv(e)rj
cóstel
mrámor
s(e)t(e)rshédovlekii
dáashter
pámaatca
jrátbi
museum
tséstovňii cántseiaarsh
páiaats
parlament
park
prójaadset sé
prójaasca
d(e)vúur/náadvorshii
cáamen
náamiestyii
móst
próyiishtyica pó miéstyie
túristitscaa
próyiishtyica/prójliitca
rénesantse
romantismus
ruinas
sala
siglo
sitios de interés
torre
visita guiada
visitar
ruiny
sál
století
zajímavá místa
věž
prohlídka
s průvodcem
navštívit/
prohlédnout
ruym
sáal
s(e)tóletyii
dsáyiimavaa míista
viésh
prójliitca
sé prúuvotsem
náv(e)shtyüv¡t/
prójleednout
LETREROS DE UTILIDAD
Návštěvní hodiny
Uzavřeno pro veřejnost
V rekonstrukci
Volný vstup
Vstup
Východ
Zákaz fotografování
Horario de visitas
Cerrado al público
En restauración
Entrada libre
Entrada
Salida
Prohibido sacar fotografías
¿Dónde está la oficina
de turismo?
Kde je cestovní kancelář?
Kdéyé tséstovñii cántselaarsh?
¿Hay visitas guiadas en español?
Máte prohlídky s průvodcem ve
španělštině?
Máate prójliitki sé prúuvotsem vé
shepáñelshtyiñe?
Quisiera hacer una reserva para
una visita guiada a la abadía
Chtěl bych si zarezervovat
prohlídku s průvodcem po
opatsví
J(e)ty¡él bíj sí dsáreservovat
prójliitcu sé prúuvotsem pó
ópatsvii
Para esta tarde
Na dnešní odpoledne
Ná dnéshñii ótpoledne
171
tiempo libre
El viajero dice...
Quisiera reservar una excur­
sión de un día a Terezín
Chtěl bych zarezervovat
jednodenní výlet do Terezína
J(e)tyiél bij dsáreservovat
yédnodeňii víilet dó Téredsiina
Para dos personas
Pro dvě osoby
Pró d(e)vié ósobi
¿Está incluido el almuerzo en
el precio?
Oběd je zahrnut v ceně?
Óbietyé dsájrnut vé tséñe?
¿A qué hora sale el autobús?
V kolik hodin odjíždí autobus?
Vé cólikjódyin ód(e)yiishdyii autobus?
¿Podríamos contratar un guía?
Můžeme si najmout průvodce?
Múusheme sí náymout prúuvotse?
tiempo libre
¿A qué hora abre el museo?
V kolik hodin otvírá muzeum?
Vé cólik jódyin otevíraa mú?
¿Nos puede recomendar un
buen sitio para comer?
Můžete nám doporučit nějaké
dobré místo, kde se můžeme
najíst?
Múushete náam dóporuchit
ňéyakee dóbree míisto, kdé sé
múusheme náyiist?
¿Está muy lejos?
Je to daleko?
Yé tó dáleco?
¿Hay excursiones interesantes
por los alrededores?
Máte nějaké zajímavé výlety po okolí?
Máate ňéyakee dsáyiimavee víileti
pó ócolii?
¿Qué lugares nos recomienda
visitar?
Co nám doporučujete
k prohlédnutí?
Tsó náam dóporuchuyete ké
prójleednutyii?
¿Se pueden hacer fotos?
Může se fotografovat?
Múushe sé fotografovat?
¿Me lo puede señalar
en el mapa?
Můžete ml to ukázat na mapě?
Múushete m í tó úcaadsat ná
mápie?
¿Abre los lunes?
V pondělí je otevřeno?
Vé póndyielii yé ótev(e)rsheno?
¿Cómo se va al castillo?
Jak sejde na hrad?
Yak séyidé ná jrát?
172
¿Está abierto al público?
Je otevřeno pro veřejnost?
Yé ótev(e)rsheno pró vérsheynost?
¿Cuándo se puede visitar
la iglesia?
Kdyje možné navštívit kostel?
Kdíyé móshnee náf(e)shtyiiv¡t
cóstel?
¿Hay que pagar entrada?
Je třeba platit za vstup?
Yé t(e)rshéba plátyit dsá v(e)stúp?
¿Se va por aquí al claustro?
Tudy se jde do kláštera?
Tádi séyidé dó dáashetera?
¿H ay tienda de recuerdos/
regalos?
Je tu obchod se suvenýry/dárky?
Yé tú ópjot sé súveniiri/dáarki?
EN EL M USEO
abstracto
antiguo
ala
arte
bronce
catálogo
clásico
cobre
coleccción
colección permanente
contemporáneo
cuadro
escultor
escultura
exposición
exposiciones
temporales
famoso
abstraktní
starý/antický
křídlo
umění
bronz
katalog
klasický
měď
sbírka
stálá sbírka
současný
obraz
sochař
socha
výstava
dočasné/sezónní
výstavy
slavný
ábstractňii
s(e)tárii/ánt¡tsk¡¡
k(e)rshíidto
úmieňii
bróns
cátaiok
cidsitskU
miédyi
s(e)bíirca
s(e)táalaa s(e)bíirca
sóuchasnii
óbras
sójarsb
sója
víistava
dóchasnee/sédsooñü
víistavi
s(e)távnii
173
tiempo libre
■
¿Hay acceso para minusválidos?
Je tam bezbariérový přístup?
Yé tam bésbarierovii
p(e)rshíistup?
flamenco
galería
grabado
grandes maestros
marco
moderno
obra de arte
obra maestra
oro
paisaje
pincel
pincelada
pintor
planta
planta baja
plata
primera planta
retrato
tallado
tapiz
técnica
vlámský
galerie
rytectví
velcí mistři
rám
moderní
umělecké dílo
mistrovské dílo
zlato
krajina
štětec
tah štětcem
malíř
patro/poschodí
přízemí
stříbro
první poschodí
portrét
vyřezávaný
koberec/gobelín
technika
vláamskii
gálerie
rítetstvii
véltsii míst(e)rshi
ráam
móderňii
úmieletskee dyúlo
místrovskee dyfílo
s(e)láto
cráyina
shetyiétets
táj shetyiétsem
máliirsh
pátro/pósjodyii
p(e)rshí¡dsem¡¡
s(e)t(e)rshíibro
p(é)rvñ¡¡ pósjodyii
pórtreet
vírshedsaavanii
cóberets/góbelün
téjnica
tiempo libre
El viajero dice...
¿Cuál es el horario del museo?
Jaká je otevírací doba muzea?
Yácaayé ótevüratsii dóba músea?
¿Puede darnos un plano
del museo?
Můžete nám dát plán muzea?
Múushete náam dáat pidan
músea?
¿H ay descuentos para
estudiantes?
Máte slevy pro studenty?
Máate s(e)lév¡ pró s(e)túdent¡?
¿Tienen folletos en español?
Máte brožurky ve španělštnině?
Máate bróshurki vé
shepáñelshtyiñe?
Dos entradas para la exposi­
ción de Saudek, por favor
Dvě vstupenky na Saudkovu
výstavu, prosím
D(e)vié v(e)stúpenki ná Sáudcovu
víistavu, prósiim
acomodador
acto
actor
actriz
acústica
asiento
ballet
butacas de platea
(teatro)
cantante
cartelera
cine
club de jazz
comedia
concierto
crítica
director (cine)
director (teatro)
director de orquesta
disfrutar
documental
empezar
entreacto
escena
espectáculo
¿Dónde puedo comprar el
catálogo de la exposición?
Kde můžu koupit katalog
výstavy?
Kdé múushu cóupit cátalog
viistavi?
úvadyiech
uvaděč
dyiéyistvii
dějství
jérets
herec
jérechca
herečka
acústica
akustika
sédadlo
sedadlo
balet
balet ,
sedadla v přízemí sédadlavép(e)rshňdsemii
(divadlo)
(divadlo)
zpěvák/zpěvačka
s(e)piévaak/s(e)piévachca
program (kin, divadel program (kin, dyívadel)
kino
kino, .
dshésovii dúp
jazzový klub
comedie
komedie
cóntsert
koncert
crítica
kritika
(filmový) režisér
(fílmovii) réshiseer
(divadelní) režisér (dyívadelňii) réshiseer
díriguent
dirigent
užívat si
úshiivat si
dócument
dokument
dsáchiinat
začínat
přestávka/mezihra' p(e)rshéstaafca/médsijra
s(e)tséena
scéna
vístoupeňii/
vystoupení/
p(e)rshétstaveňii
představení
175
estreno
fila
función/representación
pľedsťaveŕH .
guardarropa
gustar
Instrumentos musicales
jazz
música
música clásica
música en directo
'.htábaživě
¡empo libre
musical
músico
obra
ópera
orquesta
palco
pantalla
pasillo
película
programa
recital
recomendar
solista
subtítulos
taquilla
teatro de la ópera
telón
temporada
terminar
versión doblada
versión original
voz
176
prémieera
rsháda
vístoupeñii/
p(e)rshétstaveñ¡¡
shátna
líibit sé
júdebñii náastroye
dshés
júdba
dásitscaa júdba
shívaa júdba/
júdba shívie
múdsicaal
júdebñiik/múdsicant
dyíilo
ópera
órjestr
lóoshe
óbradsofca/pláatno
jódba
film
prógram
rétsitaal
dóporuchit
sóolista
títulki
pódadna
ópera
opona
sédsoona
s(e)cóncbit
(ná)dabovanaa vérse
oríguinaalñii vérse
jlás
LETREROS DE UTILIDAD
Právě hrajeme
Nouzový východ
Pokladny
Vyprodáno
En cartel
Salida de emergencia
Taquillas
Agotadas las localidades
El viajero dice...
¿Me puede recomendar
una película checa?
Můžete mi doporučit nějaký
český film?
Múushete mídóporuchit ñéyakii
chéskii film ?
Querría una entrada
para la sesión de las 7
Chtěl bych vstupenku na
představení v sedm hodin
J(e)tyiél bij v(e)stúpencu ná p(e)
rshétstaveňii vé sédum jódyin
¿Cuáles hay en cartel?
Jaké (filmy) právě hrajete/dáváte?
Yákee (fílmi) práaviejráyete/dáavaate?
¿Puede darme un programa,
por favor?
Můžete mi dát jeden program,
prosím?
Múushete mídáatyéden
prógram, prósiim?
Me gustaría ir a la ópera
Rád bych šel na operu
Ráat bij shél ná operu
¿Quedan entradas para esta
noche?
Máte ještě vstupenky na dnešní
noc?
Máateyéshtyie v(e)stúpenk¡ ná
dnéshñii nóts?
¿A qué hora empieza/termina?
V kolik hodin začíná/končí?
Vé cólik jódyin dsáchiinaa/
cónchii?
¿Cuántas filas hay?
Kolik je tu řad?
Cóiikyé tú rshát?
Esos asientos están muy lejos,
prefiero más cerca
Ta sedadla jsou moc daleko,
byl bych raději blíže
Tá sédadla yisóu móts dáieco,
bíI bij rádyieyi blíishe
177
Por favor, dos butacas
centradas
Prosím, dvě sedadla uprostřed
Prósiim, d(e)vié sedadla
úpros(e)trhet
¿Hay intermedio?
Je přestávka?
Yé p(e)rshéstaafca?
Disculpe, ésos son nuestros
asientos
Promiňte, tato jsou naše sedadla
Prómiñite, tátoyisóu náshe
sedadla
Dos palcos para el concierto
del sábado, por favor
Dvě lóže na sobotní koncert, ,
prosím
D(e)vié lóoshe ná sóbotňii
cóntsert, prósiim
¿Cuánto dura la
representación?
Jak dlouho trvá to představení?,
Yák dlóujo t(é)rvaa tó
p(e)rshédstaveňii?
El empleado dice...______
Na jaký film?
N áyákiifílm ?
¿Para qué película?
Vstupenky na toto představení
se vyprodaly
V(e)stúpenki ná tóto
p(e)rshétstaveñii sé víprodali
Las entradas para esta función
se han agotado
Zbývají jen sedadla v první řadě
S(e)bíivayi¡ yén sedadla vé
p(é)rvñii rshádyie
Solo quedan asientos
en la primera fila
Můžu vám dát dvě vstupenky do
dvacáté řady
Múushu váam dáat d(e)vié
v(e)stúpenki do d(e)vátsaatee
rshádi
Puedo darles dos entradas
para la fila 20
155 korun/Dělá to 155 korun
S(e)tó pádesaat piét córun/Dyiélaa
tó s(e)tó pádesaat piét córun
Son 155 coronas
Představení bylo zrušeno
■,, 'i
P(e)rshédstaveñii bílo s(e)rúsheno
Se ha cancelado esa sesión
El acomodador dice...
Ukážete mi vaše vstupenky?
Úcaashete m í váshe v(e)stúpenk¡?
¿M e enseña sus entradas?
Tato jsou vaše sedadla
Táto yisóu váshe sedadla
Éstos son sus asientos
Tudy, prosím
Túdi, prósiim
Por aquí, por favor
Tady máte program
Tádi máate program
Aquí tienen el programa
H DE COPAS ■ ■ ■ ■ ■
barman
barra
cerveza
cerveza de barril
coca-cola
cóctel
cuenta
frío
ginebra
hielo
jarra de medio litro
licores
limón
naranja
pedir
pedir la cuenta
pinta
quedar para tomar algo
ron
sidra
soda
tomar una copa
barman
bar
pivo
točené pivo
coca-cola
koktejl
účet
studený
bárman
bár
pivo
tóchenee pivo
cóca-cóta
cócteil
úuchet
s(e)túdenii
dshín
gin
lét
led
púulitr
půllitr
líkeeri
likéry
tsítroon
citrón
pómeranch
pomeranč
óbiednat sí
objednat si
póshaadat ó úuchet
požádat o účet
pinta
pinta
sejít se a něco si dát séyiit sé á ñétso sí dáat
rám
rum
mósht
mošt
sóda
soda
dáat sís(e)cléncu
dát si sklenku
179
tónica
vaso/copa
vida nocturna
vino blanco
vino tinto
vodka
whisky
tonik
sklenice/pohár
noční život
bílé víno
červené víno
vodka
whisky
tónik
s(e)cléňitse/pójaar
nóchňii shívot
bíilee víino
chérvenee víino
vódea
víski
■m
LETREROS DE UTILIDAD
Bar
Bar/Hospoda/Pub
Diskotéka
Kavárna
Vi notéka
Zahrádka/Venkovní stoly
Bar de copas
Pub
Discoteca
Café
Vinoteca
*:-ii ;
1Jíi'r■
■ ■
.'i; • I ’m Í Í Í l I ' : , ’;f
Mesas al aire libre (en los pubs)
En el bar/pub el viajero dice...
¡Salud!
Na zdraví!
Ná s(e)drávii!
Otra ronda
Další runda
Dálshii rúnda
Esta ronda la pago yo
Tuhle rundu platím já
Tújle rúndu plátyiimyáa
Tomaré un gin tonie
Dám si gin s tonikem
Dáam sí dshín sé tónikem
Yo invito
Já zvu
Yáa s(e)vú
Con hielo y sin limón
S ledem a bez citrónu
Sé lédem á bés tsítroonu
¡Qué aproveche!
Dobrou chuť!
Dobrou jútyi!
¿Tienen cerveza de barril?
Máte točené pivo?
Máate tóchenee pivo?
180
¿Tienen algo de comer?
Máte něco k jídlu?
Máate ñétso kéyíidlu?
Quédese con el cambio
Drobné si nechte
Dróbnee sí néjte
Dos cervezas de medio litro,
por favor
Dva půllitry piva, prosím
D(e)vá púuiitri piva, prósiim
¿Me puede poner más hielo?
Můžete mi dát víc iedu?
Múushete m í dáat víits lédu?
Una copa de vino blanco, por
favor
Sklenici bílého vína, prosím
S(e)cléñitsi bíileejo víina, prósiim
Eso es todo, gracias
To je vše, děkuji
Tó yéf(e)shé, dyiécuyi
¿Está frío?
Je studené?
Yé s(e)túdenee?
¿A qué hora cierran?
V kolik hodin zavíráte?
Vé cólik jódyin dsáviiraate?
Tomaré lo mismo
Dám si to samé
Dáam sitó sámee
¿Cuánto le debo?
Kolik vám dlužím?
Cólik váam dlúshiim?
El barman dice...
Co si dáte?
Tsó sí dáate?
¿Qué quiere tomar?
Jak si přejete vaší whisky?
Yak sí p(e)rshéyete váshii vísky?
¿Cómo quiere el whisky?
jakou značku whisky
upřednostňujete?
Yácou s(e)náchcu víski
úp(e)rshednostňuyete?
¿Qué marca de whisky
prefiere?
Poslední objednávky (když bar
zavírá)
Pósledñii óbiednaafki (kdísh bár
dsáviiraa)
Últimos pedidos (cuando
el pub va a cerrar)
Čím vám posloužím?
Chíim váam pósloushíim?
¿Qué le sirvo?
Ještě něco jiného?
Yéshtyie ñétso yíneejo?
¿Algo más?
EN LA D ISCO TECA
bailar
conocer gente
divertirse
invitar
música
pista de baile
salir
tancovat
poznat lidi
bavit se
pozvat
hudba
taneční parket
vyjít si
tántsovat
pósnat tídyi
bavit sé
pósvat
júdba
tánechňii parket
víyiit sí
El viajero dice..
¿Hay alguna discoteca por aquí
cerca?
Je tu blízko nějaká diskotéka?
Yé tú blíisco ñéyacaa díscoteeca?
¿Quieres bailar?
Chceš tancovat?
J(e)tsésh tántsovat?
No, gracias
Ne, děkuji
Né, dyiécuyi
No me gusta bailar
Nerad tancuju
Nérat tántsuyu
182
¿H ay que pagar entrada?
Je třeba platit vstupné?
Yé t(e)rshéba plátyit v(e)stúpnee?
¿Están incluidas las
consumiciones?
Konzumace je v ceně?
Kónsumatse yé vé tséñe?
¿Puede decirme dónde está
el guardarropa?
Můžete mi říct, kde je šatna?
Múushete m í rshíits, kdéyé
shátna?
DEPORTES
mmH H H H H H H i
alquilar
árbitro
bádminton
balón
baloncesto
bañador
barca
bicicleta
caballo
campo de fútbol
campo de golf
caña de pescar
derrotar
equipo
estadio
fútbol
ganar
hacer vela
hacer windsurf
jugador
mar
montar a caballo
montaren bicicleta
natación
partido
pelota
perder
pescar
pista de patinaje
pista de tenis
raqueta
remar
río
pronajmout
prónaymout
rósjodchii
bédminton
míich/báloon
cóshiicovaa/básketbal
pldfki
chlún/lódyica
yíisdňii cólo
cúuň
fótbaloveej(e)rshíshtyie
gólfoveej(e)rshíshtyle
rybářský prut
ríbaarsbeskii prút
porazit
póradsit
družstvo/mužstvo drúshestvo/múshestvo
s(e)tádioon
fotbal
fotbal
vijraat
plájtyit
plachtit
pěstovat windsurfir piéstovat víndserfink
hráč
jráach
mórshe
jezdit na koni
yésdyit ná cóňi
yésdyit ná cóle
jezdit na kole
plavání
plávaaňli
dsáapas
míč
milch
prójraat
rybařit
ríbarshlt
kluziště
clúdsisbtyle
tenisové hřiště
ténisoveej(e)rshíshtyie
raketa
ráketa
véslovat
veslovat
řeka
rshéca
rozhodčí
badminton
míč/balón
košíková/basketbí
plavky
člun/loďka
jízdní kolo
kůň
fotbalové hřiště
183
tenis
velero
tenis
plachetnice
ténis
plájetnitse
m
El viajero dice...
¿Se puede pescar aquí?
Může se tu rybařit?
Múushe sé tú ríbarshit?
¿Está permitido bañarse aquí?
Je dovoleno se zde koupat?
Yé dovoleno sé s(e)dé cóupat?
Quisiera alquilar una barca
Chtěl bych si pronajmout člun
J(e)ty¡él bíj sí prónaymout chlún
¿Te apetece jugar un partido
de tenis?
Chceš si zahrát tenisový zápas?
J(e)tsésh sí dsájraat ténlsovii
dsáapas?
tiempo libre
¿Está climatizada la piscina?
Ten bazén je klimatizovaný?
Tén bádseenyé clímatidsovanli?
¿Cuándo es el próximo partido?
Kdy se hraje další zápas?
Kdí sé jráye dálshii dsáapas?
184
Quisiera reservar una pista de
tenis para mañana a las cinco
de la tarde
Chtěl bych si zarezervovat
tenisové hřiště na zítra v pět
odpoledne
J(e)tylél bíj sí dsáreservovat
ténisovee j(e)rshíshtyie ná dsíitra
vé piét ótpoledne
¿Cuánto cuesta al d ía/
a la hora?
Kolik to stojí na den/na hodinu?.
Cólik tó s(e)tóy¡¡ ná dén/ná
jódyinu?
¿Dónde puedo alquilar
una bicicleta?
Kde si můžu pronajmout kolo?
Kdé sí múushu prónaymout cólo?
Entre los productos típicos del país pueden mencionarse los juguetes
de madera, el cristal de Bohemia o el granate checo. La mayoría de
los comercios abre de lunes a viernes desde las 8.00 (tiendas de ali­
mentación) o las 9.00 hasta las 18.00. Los grandes centros comercia­
les cierran más tarde, generalmente a las 22.00 (incluso los fines de
semana), otros están abiertos las 24 horas. Muy pocas tiendas cierran
a mediodía (entre las 12.00 y las 13.00).
barato
bonito
caro
color
de moda
descuento
dinero
dinero en metálico
escaparate
feo
ganga
grande
grandes almacenes
marca
pequeño
probadores
rebajas
regalo
talla
tique de compra
tienda
levný
lévnii
hezký
jéskii
drahý
drájii
barva
barva
módní
móodňii
sleva
s(e)léva
peníze
péňiidse
peníze v hotovosti péňiidse véjótovostyi
víiloja
výloha
ošklivý
ósheciivii
výhodná koupě
víijodnaa cóupie
velký
vélkii
velké obchodní
vélkee ópjodňii
domv
dómi
značka
s(e)náchca
malý
málii
cábinki
kabinky
slevy
s(e)lévi
dárek
dáarek
velikost
vélicost
účtenka/paragon
úuchtenca/páragon
obchod
ópjot
185
■
VERBO S DE U TILID A D
cambiar
cobrar
comprar
comprobar
costar
devolver
echar un vistazo/
curiosear
ir de compras
pagar
probarse
regatear
vender
vyměnit
účtovat
kupovat
potvrdit/
zkontrolovat
stát
vrátit
nakouknout/
pokukovat
jít na nákupy
platit
zkusit si
smlouvat
prodávat
vímieñit/vímiñeñit
úuchtovat
cúpovat
pótv(e)rdyit/
s(e)cóntrolovat
s(e)táat
vráatyit
nácoucnout/
pócucovat
yút ná nácupi
plátyit
s(e)cúsit si
s(e)mlóuvat
pródaavat
LE T R E R O S DE U T IL ID A D
25% sleva
Bankomat
Čistírna
Dárkové zboží
Elektronické zboží/Elektron
K sobě
Kadeřnictví
Klenotnictví
Knihkupectví
Obchod
Od sebe
Otevřeno celý den
Papírnictví
Parfumérie
Potraviny
Prosím nesahat
186
25 % de descuento
Cajero
Tintorería
Tienda de regalos
Artículos electrónicos
Tirar
Peluquería
Joyería
Librería
Tienda
Empujar
Abierto todo el día
Papelería
Perfumería
Tienda de alimentación
Se ruega no tocar
Ručně dělané
Slevy
Speciální nabídka
Stánek
Supermarket/Hyperm arket
Suvenýry
Trafika
Velké obchodní domy
Volný vstup
Železářství
Hecho a mano
Rebajas
Oferta especial
Quiosco
Supermercado/Hipermercado
Tienda de objetos de recuerdo
Estanco
Grandes almacenes
Entrada libre
Ferretería
El viajero dice...________
Es demasiado caro para mí
To je pro mě příliš drahé
Tóyé pró m(e)ñé p(e)rshí¡l¡sh
drájee
Me gusta
To se ml líbí
Tó sé mílíibü
No es mi estilo
To není můj styl
Tó néñii múuy s(e)tíl
Ya estaba roto cuando lo compré
Už by! zničený, když jsem ho koupil
Úsh bil s(e)ñícheni¡, kdísh yisém
jó cóupll
Quisiera devolver este bolso/
libro/jersey
Chtěl bych vrátit tuto tašku/
knihu/svetr
J(e)tyiél bij vráatit túto táshcu/
k(e)ňíju/s(e)vétr
¿Los tienen en otros colores?
Máte je vjiné barvě?
Máate yé véyínee bárvie?
¿Cuál sería mi talla?
jaká by byla moje velikost?
Yácaa bí bila móye vélicost?
de tiendas
Solo estoy mirando
Jen se dívám
Yén sé dyílvaam
¿Me lo puedo probar?
Můžu si to zkusit?
Múushu sitó s(e)cúsit?
187
Aquí está el tique
Tady je účtenka
Tádiyé úucbtenca
Estoy buscando un regalo
Hledám něco jako dárek
Jlédaam ňétso yáco dáarek
a cuadros
a rayas
algodón
botón
camiseta
cremallera
cuello
lana
largo
lino
manga
moda para hombre
moda para mujer
moda para niños
ojal
prendas de punto
seda
sin mangas
vaqueros
kostkovaný
pruhovaný
bavlna
knoflík
tričko
zip
límeček
vlna
dlouhý
len
rukáv
pánské oděvy/
oblečení
dámské oděvy/
oblečení
dětské oděvy/
oblečení
dírka
pletené oděvy
hedvábí
bez rukávů
džínsy
cóstcovanii
prújovanii
bavlna
k(e)nófliik
trícbco
dsíp
liimechek
v(é)lna
dlóujii
lén
rúcaav
páanskee ódyievi/
óblecheňii
ddamskee ódyievi/
óblecheňii
dyiétskee ódyievi/
óblecheňii
dyíirca
plétenee ódyievi
jédvaabii
bés rúcaavuu
d(e)shíinsi
R OPA PARA MUJER
bañador
biquini
blusa
pláfki
bikini
jálenca/blúudsa
braguitas
kalhotky
camisón
chaqueta
chaqueta (punto)
falda
sukně
lencería
prádlo
punčochy
medias enteras
medias hasta la rodilla
r m :: minisukně
minifalda
sujetador
podprsenka
vestido
saty
jiit S iig É
liffl
ROPA PARA HOM BRE
abrigo
calzoncillos
camisa
chaqueta
corbata
gabardina
gemelos
pantalones
pijama
traje
ky
košile
sako/kabát
kravata
"omokí
kalhoty
pyžamo
oblek
cáljotki
nóchňii cóshile
sáco/cábaat
plétenaa vésta
súcňe
práadlo
púnchoji
pótcolenki
mínisucňe
pótp(e)rsenca
sháti
IS&Si
cábaat
tréniirki
cóshile
sáco/cábaat
crávata
népromocavii cábaat
mánshetovee knófliichki
cáljoti
píshamo
oblek
ROPA PARA N IÑ O S
capucha
chándal
jersey
pantalones cortos
sudadera
HH
tepláková
:tr
-átkékálho
capuLse
cáputse
téplaacovaa souprava
s(e)vétr
cráatkee cáljoti/
crátyiasi
mikina
sh(e)lé/k(e)shánd¡/
rámiinca
tirantes
botas
botines
calzado
chanclas
deportivas
par
sandalias
zapatos
zapatos de hombre
zapatos de mujer
zapatos de tacón
■
boty
polobotky
obuv
pantofle
tenisky/sportovní
obuv
boty na podpadkt.
báti
pólobotki
óbuv
pantofle
téniski/s(e)pórtovňii
óbuv
páar
sándaale
bóti
páanscaa óbuv
ddamscaa óbuv
bóti ná pótpatcu
doplňky
prstýnek
kabelka
šála
pásek
náhrdelník
šátek
rukavice
šátek/kapesník
náušnice
náramek
klobouk
dóplňiki
p(é)rstinek
cábelca
sháala
páasek
náajerdelňiik
sbáatek
rúcavitse
sháatek/cápesňiik
náausbňitse
náaramek
clóbouk
sandále
pánská obuv
A C C ESO R IO S
accesorios
anillo
bolso
bufanda
cinturón
collar
fular
guantes
pañuelo
pendientes
pulsera
sombrero
El viajero dice...
¿Tienen éstos en azul
(vaqueros)?
Máte tyhle v modré barvě (dšínsy)?
Mdate tíjte vé módree bárvie
(d(e)shíinsi)?
¿Me los puedo probar?
Můžu si je zkusit?
Múushu sí yé s(e)cúsit?
¿Dónde están los probadores?
Kde jsou kabinky?
Kdé yisóu cábinki?
Tengo la talla 40
Mám velikost 40
Máam vélicost ch(i)tírshitset
¿Tienen una talla más/menos?
Máte větší/menší velikost?
Máate viétshii/ménshH vélicost?
Me quedan muy bien
Sedí mi dobře
Sédyii m í dób(e)rshe
Me aprietan
Tlačí mě
Tláchii m(e)ñé
Me los llevo
Vezmu si je
Vésmu sí yé
El dependiente dice...
Můžu vám pomoct?
Múushu váam pómots?
¿Puedo ayudarle?
Sedí vám dobře
Sédyii váam dób(e)rshe
Le quedan bien
Jakou máte velikost?
Yácou máate vélicost?
¿Qué talla tiene?
Zaplaťte u pokladny, prosím
Dsáplatyite ú pódadni, prósiim
Por favor, pague en caja
Jakvám sedí (dšínsy)?
Yák váam sédyii (d(e)shíinsi)?
¿Qué tal le quedan (vaqueros)?
Zabalím vám je jako dárek?
Dsábaliim váam yé yaco dáarek?
¿Se los envuelvo para regalo?
191
■
E Q U IV A LE N C IA DE TALLAS
En la República Checa se utiliza una numeración de tallas similares
a las de España. Las tallas de calzado suelen ser iguales; en lo que se
refiere a la ropa, pueden aparecer diferencias de una o, como máxi­
mo, dos tallas.
LIBROS, M U SICA , CIN E
agenda
artículos de papelería
audiolibro
autor
banda sonora original
calendario
cartel
CD
cuaderno
DVD
documental
editorial
ensayo
escritor
guía de viaje
libro
libro de bolsillo
libro electrónico
libros infantiles
marca páginas
novedades
novela
película
recopilatorio
192
dsáaplsňlik
pápiirñitsvü
áudiok(e)ñija
autor
óriguinaalñü sáuntrek
cálendaarsh
kalendář
plácaat
plakát
tsé dé
CD
séshit
sešit
dé vé dé
dócument
dokument
nakladatelstvu
nakladatelství
ésey
esej
s(e)písovatel
spisovatel
tséstovatelskil
cestovatelský
prúuvotse
průvodce
k(e)ñíja
kniha
knížka do kapsy
k(e)ñílshca dó cápsy
elektronická kniha électronitscaa k(e)ñfja
literatura pro děti literatura pró dyiétyi
dsáaloshca
nóvinki
rómaan
film
s(e)biirca
series de televisión
título
vinilo
télevisñii sériaali
títul
vinil
El viajero dice...
¿Tienen algún libro sobre his­
toria de la República Checa/
cocina checa?
Máte nějakou knížku o historii
České republiky/o české
kuchyni?
Máate ñéyacou k(e)ñiishcu ó
jístorii Chéskee republik!/
ó chéskee cújiňi?
¿Ha salido ya la última novela
de Michal Viewegh?
Už vyšel poslední román
Michala Viewegha?
Úsh visel pósledñii rómaan Mijala
Vívega?
■
¿Dónde está la sección infantil?
Kde je dětská sekce?
Kdéyé dyiétscaa séctse?
¿Este DVD viene con subtítulos
en español?
Toto DVD je se španělskými
titulky?
Tóto dé vé déyé sé shepáñelskiimi
titulki?
¿Cuándo sale la segunda tem­
porada?
Kdy vyjde druhá řada?
Kdí víyide drújaa rsháda?
¿Venden discos de vinilo?
Prodáváte vinylové desky?
Pródaavaate vinilovee déski?
de tiendas
¿Venden libros en español?
Prodáváte knihy ve španělštině?
Pródaavaate k(e)ñíj¡ vé
shepáñelshtyiñe?
EN EL SUPERM ERCADO
cajero/a
carrito
comida
docena
pokladní
(nákupní) vozík
jídlo
tucet
pócladňii
(náacupňii) vódsiik
yiidlo
tútset
193
dónaashca dó dómu
envío a domicilio
estantes
media docena
pañales
pasillo
toallitas limpiadoras
unidad
Alkoholické nápoje
Dietní potraviny
Hotová jídia
Lahůdky a pochutiny
Masné výrobky a uzeniny
Mléčné výrobky
Organické potraviny
Potraviny v konzervách
Rýže a.téstoviny
Vzájemně výhodný obchod
Zákusky/Dezerty
En el supermercado el viajero dice...
Para comer esta noche
Na dnešní noc
Ná dnéshñii nóst
Me llevaré cinco
Vezmu sí jich pět
Vésmu s í yíj piét
194
200 gramos de este queso, por
favor
Dvacet dekagramů tohoto sýrii,
prosím
D(e)vátset décagramuu tójoto
síra, prósiim
¿Me pone un kilo de manzanas,
por favor?
Dáte mi kilo jablek, prosím?
Dáate m í kíloyáblek, prósiim?
¿Me lo puede cortar en lonchas?
Můžete mi ho nakrájet na plátky,
prosím?
Múushete m í jó nácraayet ná
pláatki, prósiim?
¿Puede indicarme dónde están
los potitos?
Můžete mi ukázat, kde jsou
kasičky pro děti?
Múushete m í úcaadsat, kdé yisóu
cáshichki pró dyiétyi?
¿Puedo pagar con tarjeta
de crédito?
Můžu platit kreditní kartou?
Múushu plátyit créditňii cártou?
■
¿Dónde pago?
Kde zaplatím?
Kdé dsápiatyiim?
¿Me da otra bolsa, por favor?
Dáte mi ještě jednu tašku?
Dáate míyéshtyie yédnu táshcu?
Quiero que me lo envíen
(a domicilio)
Chci, abyste ml to poslali (domů)
Jitsí, ábiste m í tó poslali (dómuu)
¿Están maduros los aguacates?
Ta avokáda jsou zralá?
Tá ávocaada yisóu s(e)rálaa?
Querría una docena de huevos
Chtěl bych tucet vajec
J(e)tyiél bij tútset váyets
¿Están frescas esas gambas?
Ty krevety jsou čerstvé?
Tí créveti yisóu chérstvee?
EN EL M ER CA D ILLO
anticuario
antigüedades
de segunda mano
encaje
mercadillo callejero
puestos
puestos de comida
ropa
krajka
pouliční trh
stánky
stánky s jídlem
oblečení
s(e)tároshitñiik
s(e)tároshitnostyi
sé drújee rúki/póushitii
kráyca
póulichňii t(é)rj
s(e)táankl
s(e)táanki séyíidlem
óblecheňii
195
En el mercadiilo el viajero dice...
¿Qué precio tiene?
Kolik to stojí?
Cólik tó s(e)tóyii?
¿No me puede hacer descuento?
Nemůžete mi slevit?
Némuushete m í s(e)lévit?
Es precioso
Je to nádherné
Yé tó náadjemee
No estoy seguro/a
Nejsem si jistý/á
Néyisem síyístii/aa
¿Es el precio definitivo?
To je konečná cena?
Tó jé cónechnaa tséna?
Me lo pensare
Rozmyslím si to
Rósmisliim sí tó
Me gusta, pero no puedo pagar
más de 350 coronas
Líbí se mi to, ale nemůžu vám
zaplatit víc než 350 korun
Líibii sé m í tó, dle némuushu
váam dsdplatyit víits nésh
t(i)rshí s(e)tá pádesaat córun
Entonces me lo llevo/no me
lo llevo
Tak si to teda vezmu/nevezmu
Ták sí tó téda vésmu/névesmu
de tiendas
El vendedor dice...
Líbí se vám to?
Líibii sé váam tó?
¿Le gusta?
Stojí to 600 korun
S(e)tóyii tó shést sét córun
Cuesta 600 coronas
Je mi líto, ale nemůžete platit
kartou
Yé m í Hito, ále némuushete plátyit
cártou
Lo siento, pero no puede pagar
con tarjeta
Má to cenu přinejmenším 500 ;
korun
Máa tó tsénu p(e)
rshíneymenshiim piétyi
s(é)t córun
Vale al menos 500 coronas
Dám vám to za 450 korun.
Poslední nabídka
Dáam váam tó dsá ch(i)tírshi
s(e)tá pádesaat córun. Pósledňii
nábiitca
Se lo dejo en 450 coronas.
Último precio
Je to výhodná koupě
Yé tó víijodnaa cóupie
Es una ganga
Chcete tašku?
J(e)tséte táshcu?
¿Quiere una bolsa?
ELECTR Ó N ICA ■
adaptador
cámara de vídeo
cámara fotográfica
idaptér
ideokar
otografi
conexión inalámbrica
de banda ancha
irokopá
bezdrát!
consola
digital
DVD portátil
ivládaeí
ligitální
■renos-".’
impresora
lápiz de memoria USB
iskárna
marco digital
miniconsola
ügitální
•feriosnj
panel
avigáto
navegador GPS
ordenador
ordenador portátil
ratón
reproductor de CD
renosm
notebof
D pfehi
ádapteer
vídeocamera
fótografitskii áparaat/
“fótyiaak"
shírocopaasmovee
bésdraatovee
p(e)rshípoyeñ¡¡
óvlaadatsii panel
díguitaalñii
p(e)rshénosn¡¡ dé vé dé
p(e)rshéjraavach
tyíscaarna
pámietyiovaa túshca
ú és bé
díguitaalñii ráamechek
p(e)rshénosniióvlaadatsii
panel
návigaator gué pé és
póchiitach
p(e)rshénosniipóchiitach/
nóutbuk
mish
tsé dé p(e)rshéjraavach
197
reproductor de MP3
MP 3 přehrávač
tarjeta de memoria
teclado
teléfono móvil
paměťová karta
klávesnice
mobilní telefon/
“mobil”
televize
televisor
■
O B J E T O S D E R E C L IE R D O
abrecartas
bandera
bandera checa
bolígrafo
bolsas de regalo
chocolate/bombones
dedal
delantal
dulces
florero de cristal
de Bohemia
hucha
¡manes de nevera
jarra de medio litro
juguete
juguete de madera
lápiz
llavero
muñeca
platos decorativos
recuerdo
WĚ
nůž na dopisy
vlajka
česká vlajka
proplsdvací tuží
čokoláda/bonbí
náprstek
sladkosti
váza z českého;
pokladnička
magnetky na lei
půllitr
hračka
dřevěná hračka
klíčenka
panenka
okrasné talíře
ém pé t(i)rship(e)
rshéjraavach
pámietyiowa cárta
cláavesňitse
m óbilňii telefon/
“móbil"
télevidse
—
H
núush ná dópisi
v(e)láyca
chéscaa v(e)láyca
própisovatsii túshca
dáarcovee táshki
chócolaada/bónbooni
náap(e)rstek
dsáastyiera
s(e)látcostyi
váadsa sé cheskeejo
s(e)clá
pódadňichca
mdgnetki ná lédňitsi
púulitr
jráchca
d(e)rshévienaa jráchca
túshca
clíichenca
pánenca
ócrasnee talíirshe
súveniir
GUÍA PRÁCTICA
La moneda de curso legal en la República Checa es la corona checa,
aunque en la mayoría de los locales comerciales de Praga no hay ningún
problema para pagar con euros. Sin embargo, es recomendable cambiar
moneda y hacer las compras con coronas ya que resulta más barato.
Las tarjetas de crédito y demás tarjetas bancarias son tan habituales
como en España tanto para el pago en comercios, como para su uti­
lización en los cajeros.
Los bancos y las oficinas públicas abren de lunes a viernes, generalmen­
te entre las 9.00 y las 17.00. El horario de las sucursales de los bancos
puede variar. Las casas de cambio suelen cerrar solo los domingos.
Para llamar a la República Checa hay que marcar primero el código
del país (00-420) y después el número local (código de la ciudad y el
número de teléfono). Los teléfonos públicos funcionan con monedas o
con una tarjeta que se puede adquirir en quioscos y oficinas de correos.
Los servicios postales en la República Checa los realiza la empresa
estatal de Correos Checos. Brinda servicios postales y de giros de di­
nero tanto en el interior del país como internacionales. Las oficinas
de correos abren de lunes a viernes (de 8.00/9.00 a 17.00) y también
los sábados por la mañana (hasta el mediodía).
En los quioscos de prensa y en las estaciones de tren de las principales
ciudades es posible encontrar la edición europea de los principales pe­
riódicos españoles.
■
EN EL BANCO
billete
cajero automático
bankovka
báncofca
báncomat
199
cambio
cheque
cheque al portador
cobrar
cobrar un cheque
comisión
cuenta corriente
dinero
dinero en efectivo
firma
firmar
giro internacional
horario
impreso
ingresar
moneda
mostrador
número secreto
de la tarjeta
pagar
recibo
rellenar
sacar dinero
saldo
talonario
tarjeta de crédito
transferencia
ventanilla
20 0
směna/výměna
šek
šek na doručitele
brát (peníze)
vybrat šek
provize
běžný účet
peníze
peníze v hotovosti
podpis
podepsat
mezinárodní
platební příkaz
otevírací doba
formulář
uložit
měna/mince
přepážka
PIN kód
s(e)miéna/víimiena
shék
shék ná dóruchitele
bráat (péňiidse)
víbrat shék
próvidse
biéshnii úuchet
péňiidse
péňiidse véjótovostyi
pótpis
pódepsat
médsinaarodňii
plátebňii p(e)rshňcas
óteviiratsii dóba
fórmulaarsh
úloshit
miéna/míntse
p(e)rshépaashca
pín cóot
platit
stvrzenka
vyplnit
vybrat peníze
zůstatek
šeková knížka
kreditní karta/
platební karta
převod/
transference
okénko/přepážka
plátyit
s(e)tv(é)rsenca
víplňit
víbrat péňiidse
dsúustatek
shécovaa k(e)ňíishca
créditňii cárta/
plátebňii cárta
p(e)rshévot/
tránsferentse
ókeenco/
p(e)rshépaashca
I H I 1 Ji J-J 3 rJa1 1 >I J 1 Li 111 •M
Banka
Bankomat
Pokladna/Pokladník
Směnárna
Spořitelna
Vložte svou kartu
Zadejte svůj PIN kód
Banco
Cajero automático
Caja/Cajero
Casa de cambio
Caja de ahorros
Inserte su tarjeta
Marque su número secreto
En el banco el viajero dice...
¿Qué horario tienen los bancos?
Jakou otevírací dobu mají banky?
Yácou óteviiratsii dóbu máyii
bánki?
Querría cobrar este cheque
al portador
Chtěl bych vybrat tento šek na
držitele
J(e)tyiél bij víbrat tento sbék ná
d(é)rsbitele
Quisiera cambiar euros a coronas
Chtěl bych vyměnit eura za koruny
J(e)tyiél bij vímiñeñit éura dsá
córuni
¿Puedo sacar dinero aquí con
la tarjeta de crédito?
Můžu zde vybrat peníze kreditní
kartou?
Múushu s(e)dé víbrat pénúdse
créditňii cártou?
¿H ay un cajero por aquí cerca?
Je tu poblíž nějaký bankomat?
Yé tú póbliish ñéyakii báncomat?
El cajero se ha tragado mi
tarjeta
Bankomat ml spolknul kartu
Báncomat mís(e)pólcnul cártu
Quisiera hacer una transferen­
cia a esta cuenta, por favor
Chtěl bych převést peníze na
tento účet, prosím
J(e)tyiél bij p(e)rshéveest péňiidse
ná ténto úuchet, prósiim
Necesito cancelar la tarjeta
visa
Potřebuji zrušit kartu visa
Pót(e)rshébuyi s(e)rúchit cártu
visa
201
En el banco el empleado dice...
Dobrý den. jak vám mohu
pomoct?
Dóbrii dén. Yák váam móju
pómots?
Buenos días, ¿en qué puedo
ayudarle?
Potrvá dva dny, než váš převod
dojde
Pót(e)rvaa d(e)vá dní, nésh váash
p(e)rshévot dóyde
Su transferencia tardará dos
días en llegar
Jděte k pokladně/přepážce
číslo 5
Yidyiéte ké pócladňe/
p(e)rshépaashtse chíislo piét
Vaya a la caja/ventanilla
numero 5
Kolik peněz si přejete vybrat?
Cólik peñes síp(e)rshéyete víbrat?
¿Cuánto dinero desea retirar?
Ukážete mi váš pas/občanský
průkaz, prosím?
Úcaashete m í váash pás/
opchánskii prúucas, prósiim?
¿Me enseña su pasaporte/car­
né de identidad, por favor?
Musíte vyplnit tento formulář
Músiite víplñit ténto fórmulaarsh
Tiene que rellenar este
impreso
Váš převod ještě nedošel
Váash p(e)rshévot yéshtyie
nédoshel
Su transferencia no ha llegado
todavía
Jakty peníze chcete?
Yák tí péňiidse j(e)tséte?
¿Cómo quiere el dinero?
Ve velkých či malých
bankovkách?
Vé vélkiij chím áliij báncofcaaj?
¿En billetes grandes
o pequeños?
Podepište to tady/zde, prosím
Pódepishte tó tádi/s(e)dé, prósiim
Firme aquí, por favor
■
CO RREO S
apartado de correos
poštovní přihrádka/ póshtovñii
P.O.BOX
p(e)rshi]raatca/péóbóks
buzón
schránka
s(e)]ráanca
carta
dopis
dopis
carta certificada
doporučený dopis dóporuchenii dópis
carta urgente
expres
ékspres
cobrar (un giro postal) vybrat v hotovosti víbrat véjótovostyi
(poštovní poukázku) (póshtovñiipóucaascu)
cartero
listonoš/“pošťák“ lístonosh/“póshtyiaak”
código postal
směrovací číslo
s(e)miérovatsii chíislo
destinatario
adresát
ádresaat
dirección
adresa
adresa
echar (al correo)
dát na poštu
dáat ná póshtu
empleado de correos poštovní úředník póshtovñii úurshedñiik
enviar
poslat
poslat
fax
fáks
fax
fax (aparato)
fax
fáks
fotocopia
fotokopie
fótocopie
fotocopiar
kopírovat
cópiirovat
franqueo
poštovné
póshtovnee
giro postal
poštovní poukázka póshtovñii póucaasca
lista de correos
poste restante
póst réstant
llegar (al destinatario) dojít (adresátovi)
dóyiit (ádresaatovi)
paquete
balík
báliik
pesar
vážit
váashit
poner (un giro postal) podat (poštovní
pódat (póshtovñii
poukázku)
póucaascu)
por avión
expres/letecky
ékspres/létetski
postal
poštovní
póshtovñii
recibir
obdržet
óbd(e)rshet
remitente
odesílatel
ódesiilatel
sello
známka
s(e)náamca
sobre
telegrama
obálka
telegram
óbaalca
telegram
I LETREROS DE UTILIDAD
Expres
Letecky/Expres
Pošta
Prodej známek
Urgente
Por avión
Oficina de correos
Se venden sellos
En la calle el viajero dice...
¿Dónde está la oficina
de correos más cercana?
Kde je nejbližší pošta?
Kdéyé néyblishii póshta?
¿Dónde puedo encontrar
un buzón?
Kde najdu nějakou schránku?
Kdé náyidu ñéyacou s(e)jráancu?
En la oficina de correos ei viajero dice...
¿Cuál es el horario?
Jaká je otevírací doba?
Yácaa yé óteviiratsii dóba?
Querría enviar esta carta
Chtěl bych postat tento dopis
J(e)tyiél bij poslat ténto dopis
Querría un sello para España
Chtěl bych poštovní známku do
Španělska
J(e)tyiél bij póshtovňii s(e)náamcu
dó Sbepáňelsca
204
¿Cuánto cuesta mandar esta
carta certificada?
Kolik stojí odeslání
doporučeného dopisu?
Cólik s(e)tóyii ódeslaaňii
dóporucheneejo dopisu?
Quisiera enviar este paquete
por avión
Chtěl bych poslat tento balík |
jako expresní zásilku
J(e)tyiél bij poslat ténto báliikyáco
ékspresňii dsáasilcu
Quisiera cobrar este giro
postal
Chtěl bych vybrat v hotovosti
tuto poštovní poukázku
J(e)tyiél bij víbrat véjótovostyi
túto póshtovñii póucaascu
Estoy esperando un giro postal
de España
Čekám poštovní poukázku ze
Španělska
Chécaam póshtovñii póucaascu
dsé Shepáňelsc a
¿Puede comprobar si ha
llegado, por favor?
Můžete zjistit, zda přišla,
prosím?
Múushete s(e)yíistyit, s(e)dá p
(e)rshíshla, prósiim?
¿Hay correo para...?
Je tu pošta pro...?
Yé tú póshta pró...?
¿Tienen fax?
Máte fax?
Máate fáks?
¿Puede enviarme este fax?
Můžete mi poslat tento fax?
Múushete m í postat ténto fáks?
Solo son dos páginas
Jsou to pouze dvě stránky
Yisóu tó póudse d(e)vié s(e)tráanki
Quisiera enviar este fax
a España
Chtěl bych poslat tento fax do
Španělska
J(e)tyiél bij póslat ténto fáks dó
Shepáñeisca
¿Cuánto cobran por página?
Kolik si účtujete za stránku?
Cólik sí úuchtuyete dsá s(e)
tráancu?
Aquí está el numero
Tady je to číslo
Tádi yé tó chíislo
No sé el prefijo
Neznám předvolbu
Nés(e)naam p(e)rshétvolbu
En ia oficina de correos ei empleado dice..._____
Kam to bude?
Co'm tó búde?
¿Para dónde es?
Budu to muset zvážit
Búdu tó múset s(e)váashit
Tendré que pesarlo
205
Napište sem vaše jméno,
příjmení a adresu, prosím
Nápishte sém váshe yiméeno,
p(e)rshíiyimeňii á adresu, prósiim
Escriba aquí su nombre,
apellido y dirección, por favor
Chcete to poslat jako expresní
zásilku?
J(e)tséte tó poslat yáco ékspresňii
dsáasilcu?
¿Quiere enviarla por correo
urgente?
Jak chcete poslat tento dopis/
tento balík?
Yák j(e)tséte poslat ténto dopis/
ténto báiiik?
¿Cóm o quiere enviar esta
carta/este paquete?
Tady jsou vaše známky
Tádi yisóu váshe s(e)náamki
Aquí tiene sus sellos
Znáte směrovací číslo
S(e)náate s(e)miérovatsii chíislo?
¿Conoce el código postal?
Je to 50 korun
Yé tó pádesaat córun
Son 50 coronas
INTERNET
servicios
banda ancha
buscar
conectarse a Internet
cuenta de correo
electrónico
descargar
documento
hoja
imprimir
navegar
ordenador
ordenador portátil
ratón
teclado
206
shírokee pásmo
široké pásmo
jlédat
hledat
připojit se na internet p(é)rshipoyitsénáinternet
účet elektronické úuchet éiectronitskee
póshti
pošty
s(e)táajnout
stáhnout
dócument
dokument
s(e)tráanca
stránka
vítyiscnout
vytisknout
sérfovat
surfovat
póchiitach
počítač
přenosný počítač/ p(e)rshénosniipóchiitach/
nóutbuk
notebook
mísh
myš
dáavesňitse
klávesnice
LETREROS DE UTILIDAD
Bezdrátové připojení k internetu Conexión inalámbrica a Internet
Internetová kavárna
V ysokorychlostn í přístu p k
internetu
Cibercafé
Acceso a Internet de alta
velocidad
El viajero dice...
¿Tienen acceso a Internet?
Máte přístup k internetu?
Máate p(e)rshíistup ké internetu?
Quisiera ver mi cuenta
de correo electrónico
Chtěl bych vidět svou
elektronickou poštu
J(e)tyiél bij vídyiet s(e)vóu
électronitscou póshtu
M
¿Puedo enviar un correo elec­
trónico desde aquí?
Můžu odtud poslat e-mail?
Múushu ódtut poslat í-méll?
¿Podría imprimir estas páginas?
Mohl bych si vytisknout tyto
stránky?
Mójl bij sí vítyiscnout tito
s(e)tráanki?
TELÉFO N O S
cabina
guía de teléfonos
información
internacional
llamada a cobro
revertido
llamada local
llamar
marcar
número
número gratuito
kabina/telefonní
budka
telefonní seznam
informace
mezinárodní
hovor na účet
volaného
místní hovor
volat/telefonovat
vytočit/zadat
číslo
bezplatné číslo
cábina/télefoňii bútca
telefonii sésnam
ínformatse
médsinaarodňii
jóvor ná úuchet
vólaneejo
míistňii jóvor
vólat/télefonovat
vítochit/dsádat
chíislo
bésplatnee chíislo
207
operador
prefijo
tarjeta telefónica
telefonear
teléfono
teléfono fijo
teléfono móvil
teléfono público
\
operátor
předvolba
telefonní karta
telefonovat
telefon
pevná linka
mobilní telefon
telefonní budka
L E T R E R O S DE U T IL ID A D
Prodej telefonních karet
Vložte minci nebo telefonní kartu
Vyjměte telefonní kartu
Zavěste
Zvedněte sluchátko
óperaator
p(e)rshétvolba
télefoňii cárta
télefonovat
télefon
pévnaa linea
móbilňii télefon
télefoňii bútca
Se venden tarjetas telefónicas
Inserte una moneda 0 tarjeta
Retire la tarjeta
Cuelgue
Descuelgue
servicios
E! viajero dice...
¿Cuál es el prefijo para España?
Jaká je předvolba do Španělska?
Yácaa yé p(e)rshétvolba dó
Shepáñelsca?
¿Tengo que marcar primero
el cero?
Mám nejdříve zadat nulu?
Máam néyd(e)rshiive dsádat núlu?
¿Tienen guía de teléfonos?
Máte telefonní seznam?
Máate telefonii sésnam?
Quisiera llamar a cobro
revertido
Chtěla bych telefonovat na účet
volaného
J(e)tyiéla bij télefonovat ná úuchet
vólaneejo
¿Dónde hay una cabina, por
favor?
Kde je nějaká telefonní budka,
prosím?
Kdé yé ñéyacaa telefonii bútca,
prósiim?
208
Querría hablar con...
Chtěla bych mluvit s...
](e)tyiéla bíj mlúvit sé...
Hola, soy Carmen
Ahoj, jsem Carmen
Ájoy, yisém Carmen
El interlocutor/operador dice...
Kdo volá?
Kdó vóiaa?
¿D e parte de quién?
Nikdo neodpovídá
Ñíkdo néodpoviidaa
No contestan
Obsazeno
Ópsadseno
El número comunica
Nezavěšujte
Nédsavieshuyite
No cuelgue
Předám vás
P(e)rshédaam váas
Le paso
leer
periódico
prensa
quiosco
revista
Vypadá to, že jste si spletl číslo
Vípadaa tó, shé yisté sí s(e)pléti
chíislo
Me parece que se ha equivoca­
do de número
Volané číslo je mimo provoz/
Volané číslo není k dispozici
Vóianee chíislo yé mimo próvos/
Vólanee chíislo néñii ké
díspodsitsi
El número marcado está fuera
de servicio
Je špatně slyšet
Vé shepátñe s(e)líshet
No se oye bien
číst
noviny
tisk
stánek/kiosk
časopis
chíist
nóvini
tisk
s(e)táanek/kíosek
chásopis
209
El viajero dice...
¿Tiene prensa española?
Máte španělský tisk?
Máate shepáñelskii tyísk?
¿Dónde puedo consultar
la cartelera de teatro/cine?
Kde najdu program divadel/kin?
Kdé náydu program dívadel/kín?
¿Cuánto cuesta el Blesk,
por favor?
Kolik stojí Blesk, prosím vás?
Cólik s(e)tóyii Blésk, prósiim váas?
Quisiera el Mladá fronta,
por favor
Chtěl bych Mladou frontu,
prosím
J(e)tyiél bij Mladou frontu,
prósiim
SA LU D
Los ciudadanos de la Unión Europea pueden solicitar la Tarjeta
Sanitaria Europea (TSE) en cualquier organismo de la Seguridad Social,
con ella pueden acudir a los centros de salud públicos y recibir asis­
tencia sanitaria en Chequia.
I LETREROS DE UTILIDAD
Lékárna
Lékárna mající službu
Nemocnice
Rodinný lékař
Sociální zabezpečení
Zdravotní pojištění
Zubní lékař
■
Farmacia
Farmacia de guardia
Hospital
Médico de familia
Seguridad Social
Seguro de salud
Dentista
EN LA FA RM A CIA
alcohol
algodón
ampolla
analgésico
anticonceptivo
antihistamínico
antipirético
ardor de estómago
aspirina
catarro
cepillo de dientes
colirio
colutorio
compresa
conjuntivitis
líh/alkohol
vata
puchýř
utišující
antikoncepce
antihistaminikum
protihorečnatý
bolení žaludku
aspirin
rýma
kartáček na zuby
oční kapky/oční mast
ústní voda
vložka
zánět spojivek
líij/álcojol
váta
pújiirsh
útyishuyiitsii
ánticontseptse
ántijistaminicum
prótyijorshechnatii
bóteñii shálutcu
aspirin
ríima
cártaachek ná dsúbi
ócbñii cápki/óchňii mást
úustňii vóda
vlósbca
dsáaňet s(e)póyivek
211
dentrífico
estreñimiento
fiebre
gafas
gafas de cerca
homeopatía
insomnio
jarabe
laxante
lentillas
lentillas blandas
zubní
zácpa
horečka
brýle
brýle na čtení
homeopatie
nespavost
sirup
projímadlo
kontaktní čočky
měkké kontaktní
čočky
lentillas duras
tvrdé kontaktní
čočky
mareo
nevolnost
pañales
plenky
pastilla
prášek/tableta
período
perioda
picadura
píchnutí/štípnutí
pomada
pomáda/mast
prezervativ
preservativo
receta
recept
resfriado
nachlazení/rýma
suero
sérum
supositorio
čípek
tampóny
tampones
tapones para los oídos ucpávky do uší/
špunty do uší
tensión sanguínea
krevní tlak
teploměr
termómetro
těhotenský test
test de embarazo
tirita
náplast
tomar la píldora
vzít si prášek
torcedura
vymknutí
212
dsúbňii
dsáatspa
jórechca
brúle
brille ná chetéňii
jómeopatie
nespavost
sirup
próyiimadlo
cóntactňii chócbki
miékee cóntactňii
chócbki
tv(é)rdee cóntactňii
chócbki
nevolnost
piénki
práashek/tábleta
perioda
pñjnutyii/shetyíipnutyii
pómaada/mást
prédservativ
rétsept
nájladseňii/ríima
séerum
chíipek
támpooni
útspaafki dó úshii/
shepúnti dó úshii
crévňii tlak
téplomier
tyiéjotenskii těst
náaplast
v(e)síit sípráashek
vím(i)cnutyii
torticolis
tos
křivý krk/tortíkolis k(e)rshíviik(é)rk/tórticolis
kašel
cáshel
En la farm acia el viajero dice...
¿Puede darme algo para...?
Můžete mi dát něco na...?
Múushete m í dáat ñétso ná...?
Soy alérgico a...
Jsem alergický na...
Yisém álerguitskii ná...
¿Necesito receta para...?
Potřebuji recept na...
Pót(e)rshebuyi rétsept ná...
¿Venden productos
homeopáticos?
Prodáváte homeopatické
přípravky?
Pródaavaate jómeopatitskee
p(e)rshíipravki?
¿Tiene algo para el insomnio?
Máte něco na nespavost?
Máate ñétso ná nespavost?
¿Me puede tomar la tensión?
Můžete mi změřit tlak?
Múushete m í s(e)miérshit tlák?
¿Cómo se toma este medica­
mento?
Jak se bere tento lék?
Yák sé bére ténto téek?
¿Puedo tomarlo (el medica­
mento) si estoy embarazada?
Můžu užívat (ten lék), když jsem
těhotná?
Múushu úshiivat (tén léek), kdísh
yisém tyiéjotnaa?
El farmacéutico dice...
Co normálně užíváte?
Tsó nórmaalňe úshiivaate?
¿Qué toma usted normalmente?
Na tohle potřebujete recept
Ná tójle pót(e)rshebuyete rétsept
Para esto necesita una receta
213
Je mi lito, to nemáme
Yé m í líito, tó némaame
Lo siento, no tenemos eso
Měl byste jít k lékaři
Miél bísteyíit ké léecarshii
Debería ir al médico
EN LA C O N SU LTA DEL M ED ICO
alto/a
análisis de orina
análisis de sangre
angina
antibiótico
asma
bajo/a
desinfectar
diabetes
diarrea
doler
dolor
dolor de cabeza
dolor de estómago
dolor de garganta
dolor de oído
dolor muscular
embarazada
embarazo
enfermedad
enfermero/a
enfermo/a
escayola
fisioterapeuta
ginecólogo
gripe
hemorragia nasal
214
vysoký/á
rozbor moči
rozbor krve
angína
antibiotikum
astma
nízký/á
dezinfikovat
cukrovka
průjem
bolet
bolest
bolest hlavy
bolest žaludku
bolest krku
bolest ucha
svalová bolest
těhotná
těhotenství
nemoc
ošetřovatel/
ošetřovatelka
nemocný/á
sádra
fyzioterapeut
gynekolog
chřipka
krvácení z nosu
vísokii/aa
rósbor móchi
rósbor k(é)rve
dnguilna
ántibioticum
ds(e)tma
ňíiskii/aa
dédsinficovat
tsúcrofca
prúuyem
bólet
bolest
bolestjlávi
bolest shálutcu
bolest k(é)rcu
bolest úja
s(e)válovaa bolest
tyiéjotnaa
tyiéjotenstvii
némots
óshet(e)rshovatel/
óshet(e)rshovatelca
némotsnU/aa
sáadra
físioterapeut
guínecolok
j(e)rshípca
k(é)rvaatsenú sé nosu
indigestión
infección
insolación
inyección
medicamento
médico
mocos
oftalmólogo
oreja/oído
paciente
pediatra
penicilina
pierna
píldora anticonceptiva
recetar
sarampión
sarpullido
seguro médico
tranquilizante
tratamiento
úlcera
vacuna
varicela
venda
vomitar
shepátnee dsáshüvaañH
špatné zažívání
infekce
ínfectse
úpal
úupal
ínyectse
injekce
léek
lék
léecarsh/dóctor
lékař/doktor
hleny
jléni
óchňii téecarsh
oční lékař
ucho/sluch
újo/s(e)lúj
pátsient
pacient
dětský lékař
dyiétskii léecarsh
pénitsiliin
penicilín
noha
nója
antikoncepční pilulka ánticontsepchňii pilulca
p(e)rshédepsat
předepsat
spalničky
s(e)pálñ¡chk¡
vyrážka
víraashca
zdravotní pojištění s(e)drávotňii
póyishtyieňii
úklidňuyiitsii
uklidňující
prostředek/
próst(e)rshedek/
sedativum
sedativum
léčba
léechba
vřed
v(e)rshét
óchcovaaňii
očkování
planee néshtovitse
plané neštovice
obvaz
óbvas
s(e)vrátset
zvracet
En la consulta del médico el viajero dice...
Quiero pedir una cita
Chci se objednat
](e)tsí sé óbiednat
Tan pronto como sea posible
Jak jen to bude možné
Ydkyén tó búde móshnee
215
No me encuentro bien
Necítím se dobře
Nétsütyiim sé dób(e)rshe
Me duele el estómago/
la cabeza/la garganta
Bolí mě žaludek/hlava/krk
Bólii m(e)ñé sháludek/jláva/k(é)rk
Soy diabético
Jsem cukrovkář/diabetik
Yisém tsúcrofcaarsh/díabetik
Tengo seguro médico privado
Mám soukromé zdravotní pojištění
Máam sóucromee s(e)drávotñii
póyishtyieñii
Necesito ver a un ginecólogo
Potřebuji jít ke gynekologovi
Pót(e)rshebuyi yíit ké
guinecologovi
Necesito una receta para...
Potřebuji recept na...
Pót(e)rshebuyi rétsept ná...
¿Puede mandarme
a un especialista?
Můžete mě poslat ke
specialistovi?
Múushete m(e)ňé poslat ké
s(e)pétsialistovi?
Normalmente tomo...
Normálně užívám/beru...
Nórmaalñe úshiivaam/béru...
Tengo tos
Mám kašel
Máam cáshel
Creo que tengo indigestión
Myslím, že mám špatné zažívání
Mísliim, shé máam shepátnee
dsáshiivaaňii
salud
Llevo así dos días
Už jstem na tom takhle dva dny
Úsh yisém ná tóm ták(e)jle
d(e)vá dní
Me ha salido un sarpullido
Vyskočila ml vyrážka
Víscochiia m í víraashca
216
Me duele cuando respiro
Bolí mě to, když dýchám
Bólii m(e)ňé tó, kdísh díjaam
Estoy mareado
Točí se mi hlava
Tóchii sé míjláva
¿Cubre este tratamiento mi
seguro?
Moje pojištění kryje tuto léčbu?
Móye póyishtyieñii críye túto
léechbu?
El m édico/la enfermera dice..,
Jsem váš doktor/ošetřovatelka
Yisém váash doctor/
óshet(e)rshovatelca
Soy su médico/enfermera
Máte zdravotní pojištění?
Máate s(e)drávotñ¡¡ póyishtyieňii?
¿Tiene seguro médico?
Lehněte si, prosím
Léjñete sí, prósiim
Túmbese, por favor
Zvedněte se, prosím
S(e)védñete sé, prósiim
Levántese, por favor
Vstaňte, prosím
V(e)stáñite, prósiim
Incorpórese, por favor
Jaké máte příznaky?
Yákee máate p(e)rshíisnaki?
¿Qué síntomas tiene?
Kde vás to bolí?
Kdé váas tó bólii?
¿Dónde le duele?
Změřím vám teplotu
S(e)miérshiim váam téplotu
Le voy a tomar la temperatura
Poslechnu si vás
Póslejnu sí váas
Le voy a auscultar
Hluboce se nadýchněte, prosím
Jlúbotse sé nádiijñete, prósiim
Respire hondo, por favor
Je to jenom nachlazení
Yé tóyénom nájladseñii
Es un simple resfriado
Změřím vám tlak
S(e)miérshiim váam tlák
Le voy a tomar la tensión
Máte vysoký/nízký tlak
Máate vísokii/ñíiskii tlák
Tiene usted la tensión alta/baja
Předepíšu vám...
P(e)rshédepiishu váam...
Le voy a recetar...
Máte chřipku/zánět uší/spalničky
Máate j(e)rshípcu/dsáañet
úshii/s(e)pdlñichki
Tiene usted gripe/infección de
oídos/sarampión
Dám vám Injekci
Dáam váam ínyectsi
Le voy a poner una inyección
217
Musíme vám udělat nějaké testy
Músiime váam údyielat ñéyakee
tésti
Tenemos que hacerle algunas
pruebas
To vás nebude bolet
Tó váas nébude bólet
Esto no le dolerá
Neměl byste cestovat
Némiei bíste tséstovat
No debería viajar
Musíte pít hodně tekutin
Músiite píit jódñe técutyin
Debe beber muchos líquidos
Dodržujte lehkou dietu
Dód(e)rshuyite léjcou diétu
Haga dieta blanda
Berte tyto prášky 3X denně
Bérte títo práashki t(¡)rshíkraat
déñe
Tome estas pastillas 3 veces
al día
Brzy vám bude lépe
B(é)rsi váam búde léepe
Pronto se sentirá mejor
Každých 6 hodin
Cáshediij shéstjódyin
Cada 6 horas
Musíte jít ke specialistovi
Músiite yíit ké s(e)pétsialistovi
Tiene que ver al especialista
S každým jídlem
Sé cáshediim yíidlem
Con cada comida
Tato rána je infikovaná
Táto ráana yé ínficovanaa
Esta herida está infectada
Nesmíte jíst, pít, kouřit
Nésmiiteyíist, piit, cóurshit
No debe comer, beber, fumar
Udržujte obvazy v čistotě a
suchu
Úd(e)rshuyite óbvasi vé chístotyie
á súju
Mantenga el vendaje limpio
y seco
Musíte zůstat v posteli dva dny
Músiite dsúustat vé posteli
d(e)vá dní
Debe quedarse en cama un par
de días
218
abrir
abrir del todo
boca
caries
cerrar
dentista
otevřít
úplně otevřít
ústa/pusa
zubní kaz
zavřít
zubař/zubní lékař
dolor de muelas
empaste
endodoncia
bolení stoliček
plomba
endodoncle/
ošetření kanálků
funda
muela del juicio
zubní korunka
zub moudrosti
ótev(e)rshilt
úup(e)lňe ótev(e)rshUt
úusta/púsa
dsúbñii cás
dsdv(e)rshiit
dsúbarsh/
dsúbñii léecarsh
bóleñii s(e)tólichek
plomba
éndodontsie/
óshet(e)rsheňii
cánaaicuu
dsúbñii córunca
dsúp móudrostyi
En el dentista el viajero dice...
Me duele una muela
Bolí mě stolička
Bólii m(e)ñé s(e)tóiichca
¿Me la puede arreglar?
Můžete ml j¡ spravit?
Múushete m íjí s(e)právit?
Se me ha caído un empaste/funda
Vypadla ml plomba/korunka
Vípadla m í plómba/córunca
¿Cuánto me costará?
Kolik mě to bude stát?
Cólik m(e)ñé tó búde s(e)táat?
Se me ha roto la dentadura
Zničila se mi zubní protéza
S(e)ñíchila sé m í dsúbñii próteedsa
¿Me va a doler?
Bude mě to bolet?
Búde m(e)ñé tó bólet?
El dentista dice...
Otevřete ústa
Ótev(e)rshete úusta
Abra la boca
Potřebujete plombu/korunku
Pót(e)rshebuyete plómbu/córuncu
Necesita un empaste/una funda
Máte na zubu kaz
Máate ná dsúbu cas
Tiene una caries en un diente
Potřebujete ošetření
kořenových kanálků
Pót(e)rshebuyete óshet(e)rsheňii
córshenoviij cánaalcuu
Necesita una endodoncia
Kdy jste byl naposledy u zubaře?
Kdí yisté bil náposledi ú
dsúbarshe?
¿Cuándo fue la última vez que
fue al dentista?
Je to zub moudrosti
Yé tó dsúp móudrostyi
Es la muela del juicio
EMERGENCIAS
El número de teléfono para cualquier emergencia es el 112. Para lla­
mar a la policía hay que marcar el 158; para llamar a una ambulancia,
el 155; y para los bomberos el 150. Todas estas llamadas son gratuitas.
En otros casos de urgencia, es posible dirigirse a la Embajada española
con sede en Praga.
LETREROS DE UTILIDAD
Lékařská pohotovost
Nemocnice
Nouzový východ
Pokyny pro případ požáru
Policie
První pomoc
Španělské velvyslanectví
Španělský konzulát
Urgencias
Hospital
Salida de emergencia
Instrucciones en caso de
incendio
Policía
Primeros auxilios
Embajada de España
Consulado de España
EM ERGEN CIAS M ED ICAS
o positivo
a positivo/negativo
accidente
accidente de coche
alergia
alérgico
ambulancia
anestesia
o pozitivní
a pozitivní/
negativní
nehoda
automobilová
nehoda
alergie
alergický
ambulance/sanitka
anestézie/umrtvení
núla pósitivňii
á pósitivñii/négativñH
néjoda
áutomobilovaa néjoda
álerguie
álerguitskii
dmbulantse/sánitca
ánesteesie/úm(e)rtveňii
221
anestesia epidural
epidurální anestezie épiduraalñii
anésteesie
anestesia general
celková anestézie tsélcovaa ánesteesie
anestesia local
lokální anestézie lócaalňii ánesteesie
anestesista
anesteziolog
ánestesiolog
apendicitis
zánět slepého
dsáaňet s(e)lépeejo
střeva
s(e)trshéva
ayuda
pomoc
pómots
b positivo
b pozitivní
bé pósitivňii
botiquín
lékárnička
léecaarňichca
cirujano
chirurg
jírurk
columna vertebral
páteř
páatersh
conmoción
otřes
ót(e)rshes
consulta
ordinace
órdinatse
consulta dental
zubní ordinace
dsúbňii órdinatse
contagioso
nácashlivii
nakažlivý
contracciones
kontrakce
cóntractse
dar de alta
propustit
própustyit
darse prisa
pospíšit si
póspiishitsí
dolor
bolest
bolest
fractura
zlomenina/fraktura s(e)lómeňina/fráctura
grupo sanguíneo
krevní skupina
crévňii s(e)cúpina
herida
rána/zranění
ráana/s(e)ráñeñii
herido/a
zraněný/á
s(e)ráñenii/aa
infarto
infarkt
ínfarct
intoxicación alimentaria otrava jídlem
otrava yíidlem
náuseas
nevolnost
nevolnost
neumonía
zápal plic
dsáapal plíts
parada cardíaca
srdeční zástava
s(é)rdechňii dsáastava
parto
porod
pórot
peligro
nebezpečí
nébespechii
penicilina
penicilín
pénitsiliin
perder la conciencia
ztratit vědomí
s(e)trátyit viédomii
primeros auxilios
první pomoc
p(é)rvňii pómots
222
s(e)téji
pópaaleñina
óperachňii sáal
óshivovaaňii
nábiit viédomii
rísico/nébespechii
chécaarna
crév
já i vé pósitivňii
tránsfuuse
yíp (yédnotca
íntensivňii péeche)
v(e)rshét
miéjiirshek
abdomen
arteria
bazo
cabeza
cadera
cerebro
codo
corazón
cuello
dedo (de la mano)
dedo (del pie)
espalda
frente
hígado
hombro
muñeca
músculo
břicho
tepna
slezina
hlava
bok
mozek
loket
srdce
krk
prst (na ruce)
prst (na noze)
záda
čelo
játra
rameno
zápěstí
sval
b(e)rshi]o
tépna
s(e)lédsina
jláva
bók
módsek
ióket
s(é)rtse
k(é)rk
p(é)rst (ná rútse)
p(é)rst (ná nódse)
dsáada
chélo
yáatra
rámeno
dsáapiestyii
s(e)vál
223
emergencias
úlcera
vesícula
stehy
popálenina
operační sai
oživování
nabýt vědomí
riziko/nebezpečí
čekárna
krev
HIV pozitivní
tranfúze
JIP (Jednotka
intenzivní péče)
vřed
měchýřek
puntos
quemadura
quirófano
reanimación
recuperar la conciencia
riesgo
sala de espera
sangre
seropositivo
transfusión
UCI
muslo
nariz
pecho
ojo
pestaña
pulmón
riñón
rodilla
vena
vejiga
vesícula aérea
vesícula biliar
■
s(e)téjno
nás
jrútyi/p(é)rsa
óco
rshása
plíitse
ledvina
cóleno
shíila
móchovii miéjiirsh
plítsñii s(e)clňpek
shelúchňiik
O TRAS EM ERG EN CIAS
amenazar
arma
atacar
atracar
emergencias
stehno
nos
hrud’/prsa
oko
řasa
plíce
ledvina
koleno
žíla
močový měchýř
plicní sklípek
žlučník
bomberos
cartera
carterista
chocar
comisaría de policía
consulado
denunciar un delito
descripción
documentos
embajada
evaluación
formularlo
fuego/incendio
Inundación
vijroshovat
vyhrožovat
zbraň
s(e)brdň
p(e)rshépadnout
přepadnout
přepadnout/zmlátit p(e)rshépadnout/
s(e)mláatyit
jásichi
hasiči
péňeshenca
peněženka
kapesní zloděj
cápesňii s(e)lódiey
srazit se
s(e)rddsit sé
policejní komlsařtví pólitseyňiicómisarshestvii
cónsulaat
konzulát
nahlásit trestný čin nájlaasit tréstnii chín
popis
popis
dokumenty
dócumenti
velvyslanectví
vélvislanetstvii
s(e)jódnotseňii
zhodnocení
fórmulaarsh
formulář
oheň/požár
ójeň/póshaar
povodeň
povodeň
ladrón
marca
modelo
monedero
número de matrícula
(del coche)
oficial a cargo
de la investigación
pasaporte
policía
reclamar
zloděj
značka
model
peněženka
číslo auta
s(e)lódiey
s(e)náchca
mádel
péñeshenca
chíislo duta
vyšetřující policista víshet(e)rshuyiitsii
pólitsista
tséstovňii pás
cestovní pas
pólitsie
policie
reklamovat/
réclamovat/
s(e)tyiéshovat s í
stěžovat si
robar
krást
cráast
crdadesh
robo
krádež
být svědkem čeho bíit s(e)vlédkem chéjo
ser testigo de
pódes(e)rshiivat
sospechar
podezřívat
pódes(e)rshelii
podezřelí
sospechosos
tener una avería (coche)mít poruchu auta m íit póruju duta
s(e)viédek
svědek
testigo
darebáctví/podvod ddrebaatsvH/pódvot
timo/estafa
řízení/úřední
rshíidseñli/úurshedñii
trámites
jednání
yédnaaňil
óbietyi
víctimas
oběti
s(e)náasilñeñii
znásilnění
violación
En la calle el viajero dice...
¡Ayuda!
Pomoc!
Pómots!
¡Rápido, por favor!
Rychle, prosím!
Ríjile, prósiim!
¡Cuidado!
Pozor!
Pódsor!
Esto es una emergencia
Je to stav nouze
Yé tó s(e)táv nóudse
225
¿Dónde está el hospital/la
comisaría de policía más
cercano/a?
Kde je nejbližšř nemocnice/
policejní komisařství?
Kdéyé néyblishii némotsňitse/
pólitseyňii cómisarshestvii?
Llamen a la policía
Zavolejte policii
Dsávoleyte pólitsiyi
Por favor, llamen a una ambu­
lancia
Zavojte sanitku, prosím
Dsávoleyte sánitcu, prósiim
Que alguien llame al 155
Ať někdo zavolá na 155
Át ñékdo dsávolaa ná s(e)tó
pádesaat piét
En el servicio de urgencias del hospital el viajero dice...
Necesito un médico
Potřebuji lékaře/doktora
Pót(e)rshebuyi léecarhse/dóctora
Mi hija está enferma
Moje dcera je nemocná
Alóye tsérayé némotsnaa
He tenido un accidente
Měl jsem nehodu
Miélyisém néjodu
Estoy embarazada de 4 semanas
Jsem ve 4. týdnu těhotenství
Yisém vé ch(i)tv(é)rteem tíidnu
tyiéjotenstvii
Soy seropositivo
jsem HIV pozitivní
Yisém já í vé pósitivñii
Estoy sangrando
Krvácím
K(é)rvaatsiim
226
Soy alérgico a...
Jsem alergický na...
Yisém álerguitskii ná...
Mi mujer se ha desmayado
Má žena omdlela
Máa shéna óm(e)dteia
El m édico/la enfermera dice...
Nehýbejte se, prosím
Néjiibeyte sé, prósiim
Por favor, no se mueva
Dáme vám něco na bolest
Dáame váam ñétso ná bolest
Vamos a darle algo para el dolor
Buďte v klidu
Búdyite vé clídu
Mantenga la calma
Je tu riziko infekce
Yé tú rísico ínfectse
Hay riesgo de infección
Položte se na bok
Póloshete sé ná bók
Póngase de costado
Máte zánět slepého střeva
Máate dsáañet s(e)lépeejo
s(e)t(e)rshéva
Tiene usted apendicitis
Jste na něco alergický?
Yisté ná ñétso álerguitskii?
¿Es usted alérgico a algo?
Váš manžel má infarkt
Vdash mánshel máa ínfarct
Su marido está teniendo un infarto
Berete nějaké léky?
Bérete ňéyakee téeki?
¿Toma usted alguna
medicación?
Musíme ho operovat
Músiime jó operovat
Tenemos que operarle
Ukažte mu, kde vás to bolí
Úkashte mú, kdé váas tó bólii
Señale dónde le duele
Vaše žena rodí
Váshe shéna ródyii
Su mujer está de parto
Ta bolest je lehká, mírná či silná
Tá bolestyé léjcaa, míirnaa chísílnaa
¿El dolor es leve, moderado
o intenso?
Musíme jí udělat císařský řez
Músiimeyíi údyielat tsíisarsheskii rshés
Tenemos que hacerle una cesárea
Musíme vám udělat stehy
Músiime váam údyielat s(e)téji
Tenemos que darle puntos
Uděláme vám několik radiografií
Údyielaame váam ňécolik
rádiografiyii
Vamos a hacerle unas radiografías
227
Odvezou vás na operační sál
Ódvedsou váas ná óperachňii sáal
Van a llevarle al quirófano
Musíme vás hospitalizovat
Músiime váas jóspitalidsovat
Tenemos que ingresarle
Musíte tu zůstat na pozorování
Músiite tú dsúustat ná
pódsorovaaňii
Tiene que quedarse en obser­
vación
Brzy vás propustíme
B(é)rsi váas própustyiime
Pronto le daremos el alta
El agente de policía/el funcionario dice...
¿Qué puedo hacer por usted?
Co pro vás můžu udělat?
Tsó pró váas múushu údyielat?
Rellene este formulario
Vyplňte tento formulář
Víplñite ténto fórmulaarsh
¿Cuándo ha ocurrido?
Kdy se to stalo?
Kdí sé tó s(e)tálo?
Por favor, firme aquí
Podepište zde, prosím
Pódepishete s(e)dé, prósiim
Debe acudir a su embajada/
consulado
Musíte jít na vaše
velvyslanectví/konzulát
Músiite yíit ná váshe
vétvislanetsvii/cónsulaat
Deberá poner una denuncia
Budete to muset nahlásit
Súdete tó múset nájlaasit
En la comisaría de policía el viajero dice...
Disculpe, ¿puede ayudarme?
Promiňte, můžete mi pomoct?
Prómiñite, múushete m í pómots?
Nos han robado
Okradli nás
Ócradli náas
Me han robado el bolso/la tar­
jeta de crédito/el pasaporte
Ukradli mi kabelku/kreditní
kartu/pas
Úkradli m í cábelcu/créditñii
cártu/pás
He perdido mi carné de iden­
tidad
Ztratil jsem svůj občanský
průkaz
S(e)trátyilyisém s(e)vúuy
ópchanskii prúucas
Me han atracado
Přepadli mě
P(e)rshépadH m(e)ñé
Por favor, llamen a un traductor
Zavolejte překladatele, prosím
Dsávoleyte p(e)rshécladatele,
prósiim
A punta de pistola/cuchillo
S pistolí/nožem v ruce
Sé pístolii/nóshem vé rútse
Iban armados
Byli ozbrojení
Bili ósbroyeñii
Necesito un abogado
Potřebuji právníka
Pót(e)rbebuyi práavñiica
MI NI DICCIONARIO
ESPAÑOL-CHECO
a
abajo
abdomen
abierto
abrigo
abril
abrir
acampar
accidente
aceite
aceituna
acelerador
aceptar
actor
actriz
adaptador
adiós
aeropuerto
agencia
do
dole
břicho
otevřeno
kabát
duben
otevřít
stanovat
nehoda
olej
oliva
plyn
přijmout
herec
herečka
adaptér
na shledanou
letiště
kancelář, agentura
agencia de viajes
cestovní kancelář
agosto
agradable
agridulce
agrio
agua
ahora
ahumado
aire
aire acondicionado
ajo
srpen
příjemný
sladkokyselý
kyselý
voda
nyní
uzený
vzduch
klimatizace
česnek
dó
dóle
b(e)rshjo
ótev(e)rsheno
cábaat
dúben
ótev(e)rshiit
s(e)tánovat
néjoda
óley
oliva
plín
p(e)rshíyimout
jérets
jérechca
ádapteer
ná s(e)jlédanou
létylshtyie
cántselaarsh,
águentura
tséstovňii
cántselaarsh
s(é)rpen
p(e)rshñjemn¡¡
s(e)látcokiselii
kíselii
vóda
níňii
údsenii
v(e)sdúj
clímatídsatse
chésnek
231
albahaca
albaricoque
alcachofa
alcohol
alergia
alérgico
algodón
alguien
aliñar
allí
almeja
almendra
almohada
almuerzo
alojamiento
alojarse
alquilar
alto
alubias
amanecer
amargo
amarillo
ambulancia
analgésico
análisis
anchoa
andén
anestesia
bazalka
meruňka
artyčok
líh, alkohol
alergie
alergický
vata, bavlna
někdo
ochutit, okořenit
tam
slávka jedlá
mandle
polštář
oběd
ubytování
ubytovat se
pronajmout
vysoký
fazole
svítání
hořký
žlutý
ambulance, sanitka
utišující
rozbor
sardel, ančovička
nástupiště
anestézie, umrtvení
anillo
antes
prstýnek
dříve, předtím
anteayer
antibiótico
anticonceptivo
předevčírem
antibiotikum
antikoncepce
bádsalca
méruňca
ártichok
líij,, álcojol
álerguie
álergultskii
váta, bavlna
ňékdo
ójutyit, ócorsbeňlt
tám
s(e)láafca yéálaa
mandle
pól(e)shtaarsh
óbiet
úbitovaaňii
úbitovat sé
prónaymout
vísokii
fádsole
s(e)víitaañ¡¡
jórshkii
shelútii
ámbulantse, sánitca
útyishuyiitsli
rósbor
sárdel, ánchovichca
náastupishtyie
ánesteesie, úm(e)
rtveňii
p(é)rstiinek
d(e)rshíve, p(e)
rshédtyiim
p(e)rshédefechiirem
ántibioticum
ántlcontseptse
aperitivo
apio
aquí
árbol
ardor de estómago
arenque
arma
arqueológico
arquitecto
arquitectura
arriba
arroz
arte
artista
asado
ascensor
asiento
asma
aspirina
aterrizar
atún
autobús
autopista
autor
avión
ayer
ayuda
starožitnosti
s(e)tároshitnostyi
starý
s(e)tár¡¡
rok
rók
parkoviště
párcovishtyie
byt
bít
zánět slepého střeva dsáaňets(e)lépeejo
s(e)trshéva
aperitiv, chuťovka
aperitiv, jútyiofca
celer
tséler
tady, zde
tádi, s(e)dé
strom
s(e)tróm
bolení žaludku
bóleňii shálutcu
sleď
s(e)lédyi
zbraň
s(e)bráň
archeologický
árjeologuitskii
architekt
árjitect
architektura
árjitectura
nahoře
nájorshe
rýže
ríishe
umění
úmieňii
umělec
úmielets
pečený, grilovaný
péchenii, grílovanii
výtah
víitaj
sedadlo, sedačka
sédadlo, sédachca
astma
ás(e)tma
aspirin
aspirin
přistát
p(e)rshístaat
tuňák
túňaak
autobus
autobus
dálnice (s poplatkem) dáalňitse
(sé poplatkem)
autor
autor
letadlo
létadlo
včera
f(e)chéra
pomoc
pómots
233
español-checo
antigüedades
antiguo
año
aparcamiento
apartamento
apendicitis
ayuntamiento
azafata
azúcar
azul
radnice
letuška
cukr
modrý
babero
slintáček, bryndáček s(e)líntaachek,
bríndaachek
trésca
treska
tdntsovat
tancovat
vístouplt,yíitdóluu
vystoupit, jít dolů
ňíiskii
nízký
múch, báloon
míč, balón
košíková, basketbal cóshiicovaa,
basketbal
bánca
banka
táats
tác
pldfki
plavky
vana
vána
cóupelna
koupelna
bár, jóspoda
bar, hospoda
lévnii
levný
roštování, grilování róshtovaaňii,
grílovaaňil
chlún, lódyica
člun, loďka
bár
bar
dóst
dost
ótpatki
odpadky
míminco
miminko
pút
pít
náapoye
nápoje
cóyenetscaa Idajev
kojenecká láhev
yñsdñli cólo
jízdní kolo
dób(e)rshe
dobře
báncofca
bankovka
español-checo
bacalao
bailar
bajar
bajo
balón
baloncesto
banco
bandeja
bañador
bañera
baño
bar
barato
barbacoa
barca
barra
bastante
basura
bebé
beber
bebidas
biberón
bicicleta
bien
billete (moneda)
234
rádňitse
létushca
tsákr
módrii
billete (transporte)
bistec
blanco
blusa
boca
bolígrafo
bolsa, bolso
bolso de mano
bonito
botas
botella
botines
botón
botones
braguitas
brindar
bueno
buey
bufanda
buscar
buzón
jízdenka, lístek
biftek
bílý
halenka, blůza
ústa, pusa
propisovací tužka
taška
kabelka
hezký
boty
láhev
polobotky
knoflík
poslíček
kalhotky
připít
dobrý
vůl (maso z vola)
šála
hledat
schránka
ynsdenca, líistek
biftek
billii
jálenca, blúudsa
úusta, púsa
própisovatsii túshca
táshca
cábelca
jéskii
bóti
láajev
póiobotki
knófiiik
pósliichek
cáljotki
p(e)rshípiit
dóbrii
vúul (máso sé vóia)
sháala
jlédat
s(e)jráanca
cabeza
cabina
hlava
kabina, telefonní
budka
káva
bankomat
sépie
topení
teplý, horký
ulice
mapa ulic
obuv
postel
jláva
cabina, téiefoñii
bútca
cáava
bdncomat
séepie
tópeňii
téplii,jórkii
úiitse
mápa úlits
óbuv
postel
C
café
cajero automático
calamar
calefacción
caliente
calle
callejero
calzado
cama
235
español-checo
r
vídeocamera
videokamera
fotografický aparát, fótografitskii
foťák
áparaat,
fótyiaak
chíishňiik
camarero
číšník
cambiar
vyměnit
vímiñeñit
p(e)rshéstoupit
cambiar de avión
přestoupit
víimiñena (peñes)
cambio (de dinero)
výměna (pěnez)
dróbnee
cambio (monedas)
drobné
caminar
chodit
jódyit
camisa
košile
cóshile
camiseta
tričko
tríchco
kempink
kémping
cámping
venkov, krajina
véncov, cráyina
campo
cancelar
zrušit
s(e)rúshit
canguro
chůva
júuva
cantante
s(e)piévaak
zpěvák
carne
maso
máso
caro
drahý
drájii
carro portaequipajes vozík na zavazadla vódsiik ná
dsávadsadlo
carta (correo)
dopis
dopis
carta (menú)
jídelní lístek, menu yíidelňii líistek,
ménu
péňeshenca,
cartera
peněženka,
náprsní taška
náap(e)rsňii táshca
cápesňii s(e)lódiey
carterista
kapesní zloděj
casa
dům
dúum
catálogo
katalog
cátalog
ríima
catarro
rýma
katedrála
cátedraala
catedral
CD
CD
tsédé
cibule
tsíbule
cebolla
tséliatik
celiatik
celiaco
j(e)rshbítov
cementerio
hřbitov
español-checo
cámara de vídeo
cámara fotográfica
236
cerrado
cerrar
cerveza
champán
champiñón
chanclas
chaqueta
chocolate
chuletas
cilantro
cine
cinturón
ciruela
ciudad
claro
cobrar
coche
cocido
cocina
cóctel
coger
col
col de Bruselas
cola
colchón
coliflor
večeře
centrum
centrum města
kartáček na zuby
blízko
prase/vepřové
(maso)
zavřeno
zavřít
pivo
šampaňské víno
žampion
pantofle
sako, kabát
čokoláda
kotleta
koriandr
kino
pásek
švestka
město
samozřejmě
brát (peníze),
účtovat
auto
vařený
kuchyň, sporák
koktejl
vzít, chytit
zelí, kapusta
růžičková
kapusta
fronta
matrace
květák
vécbershe
tséntrum
tséntrum miésta
cártaachek ná dsúbi
blnsko
práse/véprshovee
(máso)
dsáv(é)rsheno
dsáv(e)rshi¡t
pivo
shámpaňeskee víino
shámpion
pantofle
sáco, cábaat
chócotaada
cótleta
córiandr
kino
páasek
shevéstca
miésto
sámos(e)rshejmie
bráat (péňiidse),
úuchtovat
áuto
várshenii
cújiňe, s(e)póraak
cócteil
v(e)síit,jítyit
dsélii, cápusta
rúushichcovaa
cápusta
fronta
mátratse
kviétaak
237
español-checo
cena
centro
centro de la ciudad
cepillo de dientes
cerca
cerdo
colirio
color
collar
comedor
comer
comida
comisaría de policía
compartir
comprar
comprender
compresa
concierto
conductor
conectar
consigna
consulado
contemporáneo
contestar
copa
corazón
corbata
cordero
corona
correo
cortar
costar
crucero
crudo
¿cuál?
¿cuándo?
cuarto de baño
cubito de hielo
oční kapky, oční
mast
barva
náhrdelník
jídelna
jíst
jídlo, strava, oběd
policejní
komisařství
rozdělit se
kupovat
rozumět
vložka
koncert
řidič
spojit se
úschovna
zavazadel
konzulát
současný
odpovědět
sklenice, pohár
srdce
kravata
jehněčí (maso)
koruna
pošta
krájet
stát
okružní plavba
syrový
jaký?, který?
kdy?
koupelna
kostka ledu
óchñii cápki, óchñii
mást
barva
náajerdelňiik
yíidetna
yíist
yíidlo, s(é)tráva, óbiet
pólitseyňii
cómisarshestvii
rós(e)dyielit sé
cúpovat
ródsumiet
vlósbca
cóntsert
rshídyich
s(e)póyitsé
úusjovna
dsávadsadel
cónsulaat
sóuchasnii
ódpoviedyiet
s(e)démtse, pójaar
s(é)rtse
crávata
yéjňechii (máso)
córuna
póshta
cráayet
s(e)táat
ókrushňii pláfba
sírová
yákü?, k(e)tér¡¡?
kdi?
cóupetna
cóstca iédu
cuchara
cuchillo
cuna
lžíce
nůž
dětská postýlka,
kolébka
dar
darse prisa
dejar
dejar el hotel
demasiado
denunciar
derecho
desayuno
descafelnado
descansar
descuento
después
destino
devolver
día
día festivo
diabetes
digital
dinero
dirección
director
discapacitado
divertirse
documento
doler
dolor
¿dónde?
dormir
dormitorio
dát
pospíšit si
nechat
opustit hotel
příliš
nahlásit
pravý
snídaně
bez kofeinu
odpočívat
sleva
potom, pak, později
destinace
vrátit
den
svátek
cukrovka
digitální
peníze
adresa
ředitel
postižený
bavit se
dokument
bolet
bolest
kde?
spát
ložnice
l(e)shútse
núush
dyiétscaa póstiilca,
cóleepca
dáat
póspiishitsí
néjat
ópustyitjótel
p(e)rshíilish
nájlaaslt
právii
s(e)ñildañe
bés kofeinu
ódpochiivat
s(e)léva
potom, pák, pósdyieyi
déstinatse
vráatyit
dén
s(e)váatek
tsúcrofca
díguitaalňii
péňiidse
adresa
rshédyitel
póstyishenii
bavit sé
dócument
bólet
bolest
kdé?
s(e)páat
lóshňitse
239
español-checo
■ D
español-checo
24O
ducha
dulce
dulces
DVD
sprcha
sladký
sladkosti
DVD přehrávač
s(é)pr(e)ja
s(e)látkii
s(e)látcostyi
dévédép(e)
rshéjraavach
echar un vistazo
edulcorante
embajada
embarazo
empezar
enchufar
enchufe
encontrar
enfermo
enfrente
ensalada
enseñar
entrada
entrante
enviar
envío
equipaje
escaleras
escribir
escultura
espalda
espárrago
espectáculo
esperar
estación
estación
de autobuses
estación de metro
nakouknout
sladidlo
velvyslanectví
těhotenství
začínat
zapojit
zásuvka
najít
nemocný
naproti
salát
ukázat
vstup, vchod
předkrm
poslat
zásilka
zavazadlo
schody
psát
socha
záda
chřest
představení
čekat
stanice
autobusové
nádraží
stanice metra
nácoucnout
s(e)ládyidlo
vélvislanetstvii
tyiéjotenstvii
dsdchiinat
dsápoyit
dsásufca
náyiit
némotsnii
náprotyi
sáhat
úcaadsat
v(e)stúp, v(e)jót
p(e)rshédkr(e)m
postat
dsáasilca
dsávadsadlo
s(e)jódi
p(e)sáat
sója
dsáada
j(e)rshést
p(e)rshétstaveňti
chécat
s(e)táňitse
áutobusovee
náadrashii
s(e)táňitse metra
U
estación de tren
vlaková zastávka/
železniční stanice
estadio
estancia
estofado
estropearse
euros
excursión
exposición
stadión
pobyt
dušený
rozbít/zničit
eura
výlet
výstava
vlácovaadsástaafca/
shélesñichñii s(e)
táñitse
s(e)tádioon
pobit
dúshenii
rósbiit/s(e)ňíchit
éura
víilet
víistava
facturación
falda
fecha
feo
fideos
fiebre
filete
fin de semana
firma
formulario
fractura
fresa
fresco
frío
frito
fruta
funcionar
fútbol
odbavení
sukně
datum
ošklivý
nudle
horečka
filé, řízek
víkend
podpis
formulář
zlomenina,
fraktura
jahoda
čerstvý
studený
smažený
ovoce
fungovat
fotbal
ódbaveňii
súcňe
dátum
ósheclivii
núdie
jórechca
fílee, rshíidsek
víikent
pótpis
fórmulaarsh
s(e)tómeňina,
fráctura
yájoda
chérstvii
s(e)túdenii
s(e)máshenii
óvotse
fungovat
fotbal
gafas
galería
brýle
galerie
bríile
galerie
F
G
241
español-checo
gamba
ganga
gasolina
gato
gato (de coche)
gente
ginebra
giro
giro postal
gracias
grande
grasiento
gratinado
gratuito
grifo
gripe
gris
grosella
grosella negra
grúa
grúa elevadora
guantes
guardarropa
guarnición
guía
guía de teléfonos
guía de viaje
guía turístico
guisantes
gustar
242
kreveta
výhodná koupě
benzín
kočka
hever
lidé
gin
obrat
poštovní poukázka
créveta
víijodnaa cóupie
bénsiin
cóchca
jéver
lídee
dshín
obrat
póshtovñii
póucaasca
děkuji
dyiécuyi
velký
vélkii
mastný
mástnii
zapečený
dsápechenii
zdarma
s(e)dárma
kohoutek
cójoutek
chřipka
j(e)rshípca
šedý
shédii
rybíz
ríbiis
černý rybíz
chérnii ríbiis
odtahovací jeřáb
ódtajovatsii
yérshaab
zvedací plošina
s(e)védatsii
plóshina
rukavice
rúcavitse
šatna
shátna
obloha, příloha
óbloja, p(e)rshíiloja
průvodce
prúuvotse
telefonní seznam
télefoňii sésnam
cestovní průvodce
tséstovňii
prúuvotse
(kniha)
(k(e)ňija)
turistický průvodce túristitskii prúuvotse
hrášek
jráashek
líbit se, chutnat
líibitsé, jútnat
,1
li
huelga
huésped
huevos
pokoj, místnost
mluvit
dělat
k, do
na shledanou
zmrzlina
rána, zranění
led
játra
fík
dobrý den
ahoj
rameno
homeopatie
hodina
jízdní řád, letecký
řád,rozvrh,
otevírací doba
stávka
host
vejce
pócoy, mústnost
mluvit
dyiélat
k(é), dó
ná s(e)jlédanou
s(é)mr(e)slina
ráana, s(e)ráñeñii
lét
yáatra
fíik
dóbrii dén
ájoy
rameno
jómeopatie
jódyina
yíisdňiirshdat létetskii
rsháat, rós(e)vrj,
óteviiratsii dóba
s(e)táafca
jóst
véytse
iglesia
imanes
importante
impreso
incendio
incluir
indigestión
kostel
magnetky
důležitý
formulář
požár
zahrnovat
špatné zažívání
in fa rto
infarkt
infekce
zánět
cóstel
mágnetki
dúuleshitii
fórmulaarsh
póshaar
dsdj(e)rnovat
shepátnee
dsáshiivaaňii
ínfarct
ínfectse
dsáaňet
habitación
hablar
hacer
hacia
hasta luego
helado
herida
hielo
hígado
higo
hola (formal)
hola (informal)
hombro
homeopatía
hora
horario
infección
inflamación
243
español-checo
■ H
español-checo
información
ingredientes
244
informace
přísada,
ingredience
ingresar
uložit
insolación
úpal
insomnio
nespavost
instrumentos musicales hudební nástroje
internacional
mezinárodní
intoxicación
otrava
invierno
zima
invitar
pozvat
inyección
injekce
ir
jít, jet
izquierdo
levý
ínformatse
p(e)rshúsada,
íngredientse
úloshit
dupal
nespavost
júdebňii náastroye
médsinaarodnti
otrava
dsíma
pósvat
ínyectse
ynt,yét
lévii
jamón
jardín
jarra
jengibre
jersey
joya
joyería
judías
judías verdes
jueves
juguete
junto a
šunka
zahrada
džbán
zázvor
svetr
šperk
klenotnictví
fazole
zelené fazole
čtvrtek
hračka
u
shúnca
dsájrada
d(e)shbáan
dsáasvor
s(e)vétr
shepérk
clénotňitsvii
fádsole
dséleneefádsole
ch(i)tv(é)rtek
jráchca
ú
ladrón
langosta
lápiz
lavabo
lavadora
zloděj
humr
tužka
umyvadlo
pračka
s(e)lódiey
júm r
túshca
úmivadlo
práchca
lavandería
lavaplatos
lavar
laxante
leche
lechuga
leer
lejos
lencería
lengua
lenguado
lentejas
lentillas
libre
librería
libro
licor
limón
limpiar
litera
llamada
llamar
llave
llegada
llegar
llevar
lluvia
lomo
lubina
lunes
luz
prádelna,
umývárna
myčka nádobí
mýt
projímadlo
mléko
hlávkový salát
číst
daleko
prádlo
jazyk
mořský jazyk
čočka
kontaktní čočky
volný
knihkupectví
kniha
likér
citrón
čistit
lehátko
hovor
volat, telefonovat
klíč
příjezd
dojít, přijít, přijet,
přiletět
vzít
déšť
bůček
mořský okoun
pondělí
světlo
práadelna,
úmUvaarna
míchca náadobii
míit
próyiimadlo
mléeco
jláavcovii sálaat
chilst
dáleco
práadlo
yádsik
mórsh(e)skiiyádsik i
chóchca
cóntactňii chóchki |
vólnii
k(e)ňijcupetsvii
k(e)ň(ja
líkeer
tsítroon
chístyit
léjaatco
jóvor
vólat, telefonovat
díich
p(e)rshíiyest
dóyiit, p(e)rshíyiit,
p(e)rshíyet,
p(e)rshíletyiet
v(e)sút
déeshetll/déeshetyi
búuchek
mórsh(e)skii ócoun
póndyielii
s(e)viétlo
español-checo
maleta
malo
kufr
špatný, zkažený
manta
mantel
mantequilla
manzana
mañana
mar
marcharse
marisco
mayonesa
medias
medicamento
médico
mejillón
melocotón
menú
mercadillo
mercadillo callejero
merluza
mesa
metro (transporte)
mochila
moneda
monedero
montaren bicicleta
monumento
mostaza
mostrador
mucho
mujer
muletas
multa
deka
ubrus
máslo
jablko
zítra
moře
odejít, odjet
mořské plody
majonéza
punčochy
lék
lékař, doktor
slávka jedlá
broskev
menu
trh
pouliční trh
treska
stůl
metro
batoh
měna, mince
peněženka
jezdit na kole
památka
hořčice
přepážka
hodně
žena
berle
pokuta
cúfr
sh(e)pátnii,
s(e)cáshenii
déca
úbrus
máaslo
yáblco
dsíitra
mórshe
ódeyiit, ódyet
mórsheskee plódi
máyoneedsa
púnchoji
léek
léecarsh, dóctor
s(e)láafca yédlaa
broskev
měnu
t(é)rj
póulichňii t(é)rj
trésca
s(e)túul
métro
bátoj
mléna, míntse
péňeshenca
yésdyit ná cóle
pámaatca
jórsh(e)chitse
p(e)rshépaasheca
jódňe
shéna
bérle
pócuta
muzeum
hudba
muzikál
hudebník
velmi
nacionalidad
nadar
naranja
nariz
natación
náuseas
navegador GPS
navegar
Navidad
necesitar
negro
nevera
niño
no
noche
número
národnost
náarodnost
plavat
plávat
oranžový, pomeranč óranshovll,
pómeranch
nos
nás
plavání
plávaaňii
nevolnost
nevolnost
navigátor GPS
ndvigaatorguépéés '
sérfovat
surfovat
váanotse
vánoce
pót(e)rshebovat
potřebovat
černý
chérnli
lednička
lédňichca
dyíityie
dítě
né
ne
vécher, nóts
večer, noc
chíislo
číslo
objetos
obra
octubre
ocupado
oído
ojal
ojo
oler
operador
předměty
dílo
říjen
obsazený
sluch
dírka
oko
cítit
operátor
■ o
p(e)rshédmieti
dyíilo
rshúyen
ópsadsenii
s(e)lúj
dyíirca
óco
tsítyit
óperaator
247
español-checo
múdseum/múseum
júdba
múdsicaal
júdebňiik
velmi
museo
música
musical
músico
muy
ordenador
ordenador portátil
oreja, oído
oro
orquesta
otoño
počítač
přenosný počítač,
notebook
ucho
zlato
orchestr
podzim
póchiitach
p(e)rshénosnii
póchiitach, nóutbuk
újo
s(e)láto
órjestr
pódsim
i —
paciente
padre
padres
pagar
pajita
pan
pantalones
pañales
pañuelo
papeles del coche
paquete
para
parada
parar
parque
pasado mañana
pasajeros
pasaporte
pasear
paseo
pasillo
pastelería
patata
patinar
patio
pato
pacient
otec
rodiče
platit
slámka, brčko
chléb
kalhoty
plenky
šátek, kapesník
dokumenty od auta
balík
pro
zastávka
zastavit
park
pozítří
cestující
cestovní pas
procházet se
procházka
chodba, ulička
cukrářství
brambora
bruslit
dvůr, nádvoří
kachna
pátsient
ótets
ródyiche
plátyit
s(e)láamca, b(é)rchco
jléeb
cáljoti
plénki
sháatek, cápesňiik
dócumenti ót auta
báliik
pró
dsástaafca
dsástavit
park
pódsiitrshii
tséstuyiitsii
tséstovňii pás
prójaadset sé
prójaasca
jódba, úiichca
tsúkraarsh(e)stvii
brambora
bruslit
d(e)vúur, náadvorshii
cájna
perdido
perdón
periódico
periodo
pero
personal
pesar
pescado
pescar
picadura
krocan
mýto, mýtné
chodec
prsíčka
dětský lékař
film
nebezpečí
myslet
penze, penzión
nakládaná okurka
okurka
malý
hruška
ztratit, zmeškat,
prohrát
ztracený
prominutí
noviny
perioda
ale
personál
vážit
ryba
rybařit
píchnutí, štípnutí
picante
piedra
pierna
pilas
píldora
piloto
pimienta
pinzas (para ropa)
pina
pálivý, pikantní
kámen
noha
baterie
pilulka
pilot
pepř
kolíčky
ananas
crótsan
máto, míitnee
jódets
p(é)rsiichca
dyiétskii léecarsh
film
nébespechii
míslet
pénse, pénsioon
nádaadanaa ócurca
ócurca
málli
jrúshca
s(e)trátyit, s(e)
méshcat, prójmat
s(e)trátsenii
próminutyH
nóvini
perioda
dle
pérsonaal
váashit
riba
ríbarshit
ppjnutyii,
shetyňpnutyii
páalivii, pícantňii
cáamen
nója
baterie
pílulca
pilot
péprsh
cóliichki
ananas
249
español-checo
pavo
peaje
peatón
pechuga
pediatra
película
peligro
pensar
pensión
pepinillo
pepino
pequeño
pera
perder
piscina
piso
plancha
planta
planta baja
plátano
plato (comida)
plato (recipiente)
plaza
poco
policía
pollo
bazén
patro
žehlička
patro, poschodí
přízemí
banán
jídlo
talíř
náměstí, místo
málo
policie
kuře, kuřecí (maso)
pomada
por favor
¿por qué?
porque
postre
potito
precio
prefijo
preguntar
prensa
preparar
preservativo
primavera
probadores
probar
probarse
propina
protestar
próximo
pub
puestos
pomáda, mast
prosím
proč?
protože
zákusek, dezert
kasička
cena
předvolba
zeptat se
tisk
připravit
prezervativ
jaro
kabinky
ochutnat
zkusit si
spropitné, dýško
protestovat
další
pub, hospoda, bar
Stánky
bádseen
patro
shéjlichca
patro, pósjodyii
p(e)rsbiidsemii
bánaan
yíidlo
tdliirsh
náamiestyH, míisto
máalo
pólitsie
cúrshe, cúrshetsii
(maso)
pómaada, mást
prósiim
próch?
prótosbe
dsáacusek, desert
cáshichca
tséna
p(e)rshétvolba
dséptatsé
tyísk
p(e)rshípravit
prédservativ
yáro
cábinki
ójutnat
s(e)cúsitsí
s(e)própitnee, díishco
protestovat
dáishii
páp,jóspoda, bár
s(e)táanki
náramek
místo setkání
náaramek
mňsto sétcaaňii
¿qué?
quedar
queja
quemadura
quemar
queso
¿quién?
quiosco
co?
dohodnout se
stížnost
popálenina
spálit
sýr
kdo?
Stánek, kiosk
tsó?
dójodnout sé
s(e)tyíishenost
pópaateňina
s(e)páalit
síir
kdó?
s(e)táanek, kíosek
ración
rancio
rápido
ratón
rebajas
rebanada
recepción
recepcionista
receta
recetar
recibir
recibo
recital
reclamación
reclamar
porce
žluklý, uleželý
rychlý
myš
slevy
plátek
recepce
recepční
recept
předepsat
obdržet
potvrzení
recitál
reklamace
reklamovat,
stěžovat si
vyzvednout
projížďka
suvenýr
nabýt
studené nápoje
pórtse
shelúklii, úleshelii
rijlii
mísh
s(e)lévi
ptáatek
rétseptse
rétsepchňii
rétsept
p(e)rshédepsat
óbd(e)rshet
pótv(e)rseňii
rétsitaal
rédamatse
rédamovat, s(e)
tyiéshovat s í
vísvednout
próyüshetyica
súveniir
nábiit
s(e)túdenee náapoye
r
recoger
recorrido
recuerdo
recuperar
refrescos
251
español-checo
m
pulsera
punto de encuentro
español-checo
regalo
regatear
régimen
reparar
reproductor de CD
dárek
smlouvat
dieta
opravit
CD přehrávač
reproductor de MP3
MP3 přehrávač
reserva
reservar
resfriado
restaurante
retraso
revisor
revista
río
robar
robo
rojo
romper
ropa
rosa
roto
ruido
ruidoso
ruinas
ruta
rezervace
zarezervovat
nachlazení
restaurace
zpoždění
revizor, průvodčí
časopis
řeka
krást
krádež
červený
rozbýt
oblečení
růžový
rozbitý
hluk
hlučný
ruiny
cesta, jízda
dáarek
s(e)mlóuvat
diéta
opravit
tsé dé p(e)
rshéjraavach
ém pé t(i)rshíp(e)
rshéjraavach
réservatse
dsáreservovat
ndjladseňii
réstauratse
s(e)póshdyieňii
révisor, prúuvodchii
cbásopis
rshéca
cráast
cráadesh
chérvenii
rósbiit
óbiecheňii
rúushovii
rósbitii
jtúk
jlúchnii
rúyni
tsésta, yíisda
sabor
sabroso
sacar
sacar dinero
saco de dormir
chuť
chutný
vybrat
vybrat peníze
spací pytel,
spacák
jútll/jútyi
jútnii
víbrat
víbrat péňiidse
s(e)pátsii pítel, s(e)
pátsaak
C
252
salmón
salón
salsa
sardina
sarpullido
secador de pelo
seco
seda
segundo
seguro
seguro médico
sello
semana
Semana Santa
seropositivo
servicio
servilleta
sí
silencio
silla
solomillo
sombrero
sopa
soso
sospechoso
sůl
sál
slaný
párek, klobása
zůstatek
odjezd
odejít, odjet,
odletět, vyjít si
losos
sál, síň, obývací
pokoj
omáčka
sardinka
vyrážka
sušič vlasů
sušený
hedvábí
sekunda
pojištění
zdravotní pojištění
súu/
sáal
s(e)lánii
páarek, clóbaasa
dsúustatek
ódyest
ódeyiit, ódyet,
ódletyiet, víyiit sí
losos
sáal, sññ, óbiivatsii
pócoy
ómaachca
sárdinca
víraashca
súshich vlásuu
súshenii
jédvaabii
secunda
póyishtyieñii
s(e)drávotñii
póyishtyieñii
známka
s(e)náamca
týden
tilden
Velikonoce
Véliconotse
HIV pozitivní
jd i vé pódsitivñii
služba
s(e)túsheba
ubrousek
úbrousek
ano
áno
ticho
tyíjo
židle
shídle
svíčková
s(e)víichcovaa
klobouk
clóbouk
polévka
póieefca
bez chuti, nechutný bésjútyi, néjutnii
podezřelý
pódes(e)rshelii
253
español-checo
sal
sala
salado
salchicha
saldo
salida
salir
suave
subir
suficiente
sujetador
supermercado
T IH
H
jemný
jít nahoru
dostatečný
podprsenka
supermarket
yémnii
yíit nájoru
dóstatechnii
pótp(e)rsenca
supermarket
možná
velikost
také
tampóny
pozdě, odpoledne
pokladna
sazba, jízdné
karta
taxi
taximetr
hrnek, šálek
čaj
telefonovat
telefon
televize
vlažný
vidlička
mít
terminál
skončit
teploměr
telecí (maso)
terasa
obchod
stan
zvonek
náplast
ručník
móshnaa
vélicost
tákee
támpooni
pósdie, ótpoledne
pódadna
sásba, yíisdnee
cárta
táksi
táksimetr
jérnek, shdalek
cháy
télefonovat
télefon
télevidse
vláshnii
vídlichca
mát
términaal
s(e)cónchit
téplomier
téletsii (máso)
térasa
ópjot
s(e)tán
s(e)vónek
náaplast
rúchňiik
I
tal vez
talla
también
tampones
tarde
taquilla
tarifa
tarjeta
taxi
taxímetro
taza
té
telefonear
teléfono
televisor
templado
tenedor
tener
terminal
terminar
termómetro
ternera
terraza
tienda
tienda de campaña
timbre
tirita
toalla
vlhké ubrousky
vzít, chytit
rajče
tonik
omeleta
kašel
oblek
sedativum
převod, transference
transfusión
tránsito
tratamiento
travesía
tranfúze
tranzit
léčba
přeplavba, cesta
po moři
trayecto
cesta, jízda
tren
vlak
tren de alta velocidad rychlík
trucha
pstruh
túnel
tunel
úlcera
último
uno
uvas
J1P (Jednotka
intenzivní péče)
vřed
poslední
jeden
hroznové víno
yíp (yédnotca
intensivni!péeche)
v(e)rshét
pósledňii
yéden
jrósnovee víino
vacaciones
vacuna
vagón
vaqueros
vaso
dovolená
očkování
vagón
džínsy
sklenice, pohár
dóvolenaa
óchcovaaňii
vágoon
deshfínsi
s(e)déňitse, pójaar
UCI
m
v(é)tjkee úbrouski
v(e)snt,jítyit
ráycbe
tonik
omeleta
cáshel
óblek
sedativum
p(e)rsbévot,
tránsferentse
trdnsfuuse
transit
léechba
p(e)rshéplafba,
tsésta pó mórshi
tsésta.yíisda
vlák
ríjliik
p(e)strúj
túnel
v
255
español-checo
toallitas limpiadoras
tomar
tomate
tónica
tortilla
tos
traje
tranquilizante
transferencia
español-checo
vegano
vegetariano
vela
venda
vender
ventanilla
vegan
vegetarián
svíčka
obvaz
prodávat
okénko,přepážka
verano
verde
verduras
vestíbulo
vestido
viajero
vida
viernes
vinagre
vino
visado
visita
visitar
léto
zelený
zelenina
hala, vestibul
šaty
cestující
život
patek
ocet
víno
vízum
prohlídka
navštívit,
prohlédnout
výhled
vodka
létat
zvracet
hlas
let
végan
véguetariaan
s(e)vňchca
óbvas
pródaavat
ókeenco, p(e)
rshépaashca
léeto
dsélenii
dséleňina
jála, vestibul
sháti
tséstuyiitsii
shívot
páatek
ótset
víino
víidsum
prój(e)liitca
ndv(e)shtyiivit,
prójleednout
viijlet
vódca
léetat
s(e)vrdtset
jlás
lét
yate
a
jachta
á
yáj(e)ta
zanahoria
zapatos
mrkev
boty
m(é)rkev
báti
vista
vodka
volar
vomitar
voz
vuelo
m
y
y
f
CHECO-ESPANOL
m
a
adaptér
adresa
ahoj
ale
alergický
alergie
alkohol
ambulance
ananas
ančovička
anestézie
ano
antibiotikum
antikoncepce
aparát
aparát fotografický
aperitiv
archeologický
architekt
architektura
artyčok
aspirin
astma
auto
autobus
automat
autor
á
ádapteer
adresa
ájoy
ále
álerguitskii
álerguie
álcojol
ámbulantse
ánanas
ánchovichca
ánesteesie
áno
ántibioticum
ánticontseptse
áparaat
áparaatfótografitskii
aperitív
árjeologuitskii
drjitect
árjitectura
ártichok
áspirin
ás(e)tma
duto
autobus
automat
autor
y/e
adaptador
dirección
hola (informal)
pero
alérgico
alergia
alcohol
ambulancia
pina
anchoa
anestesia
sí
antibiótico
anticonceptivo
aparato
cámara de fotos
aperitivo
arqueológico
arquitecto
arquitectura
alcachofa
aspirina
asma
coche
autobús
máquina
autor
balík
banán
báliik
bánaan
paquete
plátano
b
257
checo-español
258
banka
bankomat
bankovka
bar
barva
baterie
batoh
bavit se
bavlna
bazalka
bazén
benzín
berle
bez chuti
biftek
bikiny
bílý
blízko
blůza
bolení
bolení žaludku
bánca
báncomat
báncofca
bár
bárva
baterie
bátoj
bávit sé
bavlna
bádsalca
bádseen
bénsiin
berle
bés jú tyi
biftek
bikini
b íilii
blíisko
blúudsa
bóleňii
bóleňii shálutcu
bolest
bolet
boty
brambora
brát
brát peníze
broskev
bruslit
brýle
břicho
bůček
budka
byt
bolest
bólet
báti
brámbora
bráat
bráat péňiidse
broskev
brúslit
bríile
b(e)rshíjo
búuchek
bútca
bít
banco
cajero automático
billete
barra, pub
color
pilas
mochila
divertirse
algodón
albahaca
piscina
gasolina
muletas
soso
bistec
biquinl
blanco
cerca
blusa
dolor
ardor de
estómago
dolor
doler
botas, zapatos
patata
tomar
cobrar
melocotón
patinar
gafas
abdomen
lomo
cabina
apartamento
vc.
celer
celiatlk
cena
centrum
centrum města
cestující
cibule
cítit
citrón
co?
cukr
cukrářství
cukrovka
tsé dé
tsé dé
p(e)rshéjraavach
tséler
tséliatik
tséna
tséntrum
tséntrum miésta
tséstuyiitsii
tsíbule
tsítyit
tsítroon
tsó?
tsúkr
tsúkraarsh(e)stvii
tsúcrofca
CD
reproductor de
CD
apio
celiaco
precio
centro
centro de ciudad
pasajero, viajero
cebolla
oler
limón
¿qué?
azúcar
pastelería
diabetes
čaj
časopis
čekat
černý
čerstvý
červený
česnek
číslo
číst
čistit
číšník
člun
čočka
čočky kontaktní
čokoláda
čtvrtek
cháy
chásopis
chécat
chém ii
chérstvii
chérvenii
chésnek
chíislo
chíist
chístyit
chíishňiik
chtún
chóchca
chóchki cóntactňii
chócoiaada
ch(i)tv(é)rtek
té
revista
esperar
negro
fresco
rojo
ajo
número
leer
limpiar
camarero
barca
lentejas
lentillas
chocolate
jueves
CD
CD přehrávač
checo-español
PS
259
Pi
Wíá U
r
checo-español
daleko
dáleco
lejos
dálnice (s poplatkem)¡ dáalňitse (sépoplatkem) autopista
další
dálshii
próximo
dárek
dáarek
regalo
dát
dáat
dar
dát si
d áatsí
tomar
datum
dátum
fecha
dějství
dyiéyistvii
acto
deka
déca
manta
děkuji
dyiécuyi
gracias
dělat
dyiélat
hacer
den
dén
día
den dobrý
dén dóbrii
hola (formal)
destinace
déstinatse
destino
déšť
déeshetll
lluvia
deviza
dévisa
divisa
dieta
diéta
régimen
digitální
díguitaalñii
digital
dílo
dyíilo
obra
dírka
dyíirca
ojal
dítě
dyíityie
niño
do
dó
a
doba
doba
época
doba otevírací
dóba óteviiratsii
horario
(establecimiento)
dobrý
dóbrii
bueno
dobře
dób(e)rshe
bien
dojít
llegar
dóyiit
doktor
dóctor
médico
dokument
dócument
documento
dokumenty od auta dócumenti ót duta
papeles del coche
dole
dále
abajo
domy
dómi
casas
donáška
dónaashca
reparto
26o
dopis
doprava
dost
dostatečný
dovolená
drahý
drobné
dópis
doprava
dóst
dóstatechnii
dóvolenaa
drájii
dróbnee
dvůr
džbán
džínsy
carta (correo)
a la derecha
bastante
suficiente
vacaciones
caro
cambio
(monedas)
d(é)rshitel tséstovñiijo titular del
pásu
pasaporte
dúben
abril
dúuleshitii
importante
dúum
casa
dúshenii
estofado
dé vé dé
DVD
p(e)rshéjraavach
d(e)vúur
patio
d(e)shbáan
jarra
deshíinsi
vaqueros
endodoncie
eura
éndodontsie
éura
endodoncla
euros
fazole
fazole zelené
fík
filé
film
formulář
fotbal
fronta
fungovat
fádsole
fádsole dsélenee
fílk
fílee
film
fórm ulaarsh
fotbal
fronta
fúngovat
alubias, judías
judías verdes
higo
filete
película
formularlo
fútbol
cola
funcionar
držitel cestovního
pasu
duben
důležitý
dům
dušený
DVD přehrávač
E
m
f
261
checo-español
262
galerie
gin
gram
grilování
galerie
dshín
grám
grílovaaňii
galería
ginebra
gramo
barbacoa
hala
halenka
hedvábí
helma
herec
herečka
hever
hezký
HIV pozitivní
hlas
hlava
hledat
hlučný
hluk
hodina
hodně
homeopatie
horečka
horký
hořčice
hořký
hospoda
host
hostitelka
hovor
hračka
hrad
hrášek
já la
jálenca
jédvaabii
jélm a
jérets
jérechca
jéver
jéskil
jd f vé pódsltlvňli
jlá s
jláva
jlédat
jlúchnli
jlú k
jódylna
jódňe
jómeopatie
jórechca
jó rkii
jórsh(e)chltse
jórshkil
jóspoda
jóst
jóstyitelca
jóvor
jráchca
jrát
jráashek
vestíbulo
blusa
seda
casco
actor
actriz
gato (de coche)
bonito
seropositivo
voz
cabeza
buscar
ruidoso
ruido
hora
mucho
homeopatía
fiebre
caliente
mostaza
amargo
bar, pub
huésped
anfitriona
llamada
juguete
castillo
guisantes
jrútyi
jrúshca
j(e)rshbítov
júdba
júdebňiik
júm r
pecho
pera
cementerio
música
músico
langosta
chléb
chod
chodba
chodec
chodit
chřest
chřipka
chuť
chutnat
chutný
chůva
chytit
jléeb
jó t
jódba
jódets
jódyit
j(e)rshést
j(e)rshípca
jú tll/jú tyi
jútnat
jútnU
júuva
jítyit
pan
plato
pasillo
peatón
caminar
espárrago
gripe
sabor
gustar
sabroso
canguro
coger, tomar
infarkt
infekce
informace
ingredience
injekce
ínfarct
ínfectse
ínformatse
íngredientse
ínyectse
infarto
infección
información
ingredientes
inyección
jablko
jahoda
jachta
jaký?
jaro
játra
yáblco
yájoda
yáj(e)ta
yákil?
yáro
yáatra
manzana
fresa
yate
¿cuál?
primavera
hígado
checo-español
hruď
hruška
hřbitov
hudba
hudebník
humr
263
jazyk
jazyk morský
jeden
jemný
jeřáb
jeřáb odťahovací
jet
jezdit na kole
yádsik
yádsik mórsb(e)skii
yéden
yém nii
yérshaab
yérshaab ódtajovatsii
yét
yésdyit ná cóle
jídelna
jídlo
JIP (Jednotka
Intenzivní péče)
jíst
jít
jít nahoru
jízda
jízdenka
yíidelna
yíidlo
yíp (yédnotca
íntensivňii péeche)
yfist
y íit
y íit nájoru
yíisda
yíisdenca
k
kabát
kabelka
kabina
kabinky
kachna
kalhotky
kalhoty
kámen
kancelář
kapesník
kapky
kapky oční
kapusta
kapusta růžičková
k(é)
cábaat
cábelca
cábina
cábinki
cájna
cátjotki
cáljoti
cáamen
cántselaarsh
cápesniik
cápki
cápki óchňii
cápusta
cápusta rúushichcovaa
lengua
lenguado
uno
suave
grúa
grúa
ir
montar en
bicicleta
comedor
comida, plato
UCI
comer
ir
subir
ruta,trayecto
billete
checo-español
■ K
264
hacia
abrigo, chaqueta
bolso de mano
cabina
probadores
pato
braguitas
pantalones
piedra
agencia
pañuelo
gotas
colirio
col
col de Bruselas
kari
karta
kartáček na zuby
kašel
kasička
katalog
katedrála
káva
kaz
kde?
kdo?
kdy?
kempink
kino
kiosk
klenotnictví
klíč
klimatizace
klobouk
klub
kluziště
kniha
knihkupectví
knížka
knoflíčky
knoflík
kočka
kód
kofein
kohoutek
koktejl
kolébka
kolíčky
kolo jízdní
cári
curry
cárta
tarjeta
cártaachek ná dsúbi cepillo de dientes
cáshel
tos
cáshichca
potito
cátalog
catálogo
cátedraata
catedral
cáava
café
cás
defecto
¿dónde?
kdé?
kdó?
¿quién?
kdí?
¿cuándo?
kémping
camping
kino
cine
kíosek
quiosco
clénotňitsvii
joyería
clíich
llave
clímatidsatse
aire
acondicionado
clóbouk
sombrero
clúp
club
clúdsishtyie
pista de patinaje
k(e)ňíja
libro
k(e)ňíjcupetsvii
librería
k(e)ňfishca
libro
knófliichki
botoncitos
knófiiik
botón
cóchca
gato
cóot
código
cófein
cafeína
cójoutek
grifo
cócteii
cóctel
cóleepca
cuna
cóliichki
pinzas (para ropa)
cóloyíisdňii
bicicleta
265
checo-español
cómisarshestvii
komisařství
komisařství policejní cómisarshestvii
pólitseyhii
cóntsert
koncert
cónsulaat
konzulát
cópule
kopule
córiandr
koriandr
córuna
koruna
cóstel
kostel
cóstca
kostka
cóstca lédu
kostka ledu
cóshiicovaa
košíková
cóshile
košile
cótleta
kotleta
cóuple
koupě
cóupie víljodnaa
koupě výhodná
cóupelna
koupelna
cráadesh
krádež
cráayet
krájet
cráyina
krajina
cráast
krást
crávata
kravata
créveta
kreveta
crótsan
krocan
k(e)rshés!o
křeslo
křižovatka úrovňová k(e)rshíshovatca
úurovňovaa
cúfr
kufr
cúfr pévnli
kufr pevný
cúfr tékstilňii
kufr textilní
cújiňe
kuchyň
cúpovat
kupovat
cúrshe
kuře
kviétaak
květák
kíselii
kyselý
266
comisaría
comisaría de
policía
concierto
consulado
cúpula
cilantro
corona
iglesia
cubo
cubito de hielo
baloncesto
camisa
chuletas
compra
ganga
cuarto de baño
robo
cortar
campo
robar
corbata
gamba
pavo
sillón
paso a nivel
maleta
maleta rígida
maleta blanda
cocina
comprar
pollo
coliflor
agrio
láajev
láajev cóyenetscaa
léechba
lét
lédňicbca
léjaatco
léek
léecarsh
léecarsh dyiétskii
lét
letadlo
léetat
létyishtyie
léeto
létushca
lévnii
lévii
líibit sé
lídee
líij
líkeer
líimechek
linea
líistek
líistek yíidelňii
líistek pálubňii
literatura
litr
losos
ložnice
lžíce
literatura
litr
lósos
lóshňitse
l(e)shíitse
botella
biberón
tratamiento
hielo
nevera
litera
medicamento
médico
pediatra
vuelo
avión
volar
aeropuerto
verano
azafata
barato
izquierdo
gustar
gente
alcohol
licor
cuello
línea
billete
carta (menú)
tarjeta de
embarque
literatura
litro
salmón
dormitorio
cuchara
checo-español
láhev
láhev kojenecká
léčba
led
lednička
lehátko
lék
lékař
lékař dětský
let
letadlo
létat
letiště
léto
letuška
levný
levý
líbit se
lidé
líh
likér
límeček
linka
lístek
íístek jídelní
lístek palubní
267
magnetky
majitel
majitel domu
majonéza
málo
malý
mandle
mapa ulic
máslo
maso
maso husí
maso jehněčí
maso kuřecí
maso telecí
maso vepřové
maso zaječí
mast
mastný
matrace
měna
menu
meruňka
město
metro
mágnetki
máyitel
máyitel dómu
máyoneedsa
máalo
mdlli
mandle
mapa úlits
máaslo
máso
máso jú sli
máso yéjňechii
máso cúrshetsii
máso téletsii
máso véprshovee
máso dsáyechii
mást
mástnii
mátratse
miéna
ménu
méruňca
mlésto
metro
mezinárodní
míč
miminko
mince
místo setkání
médsinaarodňll
mílch
míminco
míntse
míisto sétcaaňii
mistři
mít
mléko
míst(e)rshi
m íit
mléeco
imanes
propietario
casero
mayonesa
poco
pequeño
almendra
callejero
mantequilla
carne
ganso
cordero
pollo
ternera
cerdo
carne de liebre
pomada
grasiento
colchón
moneda
carta (menú)
albaricoque
ciudad
metro
(transporte)
internacional
balón
bebé
moneda
punto de
encuentro
maestros
tener
leche
mluvit
modrý
moře
možná
MP3 přehrávač
mrkev
muzeum
muzikál
myčka nádobí
myslet
myš
mýt
mýtné
mluvit
módrii
mórshe
móshnaa
ém pé t(i)rshí
p(e)rshéjraavach
m(é)rkev
museum
múdsicaal
míchca náadobii
míslet
mísh
míit
míltnee
na shledanou
ná s(e)jlédanou
hablar
azul
mar
tal vez
reproductor de
MP3
zanahoria
museo
musical
lavaplatos
pensar
ratón
lavar
peaje
adiós, hasta
luego
nábiit
nabýt
recuperar
nádraží
náadrashii
estación
nádraží autobusové náadrashii
estación de
áutobusovee
autobuses
nahlásit
nájlaasit
denunciar
nájorshe
nahoře
arriba
ndajerdelňiik
náhrdelník
collar
nachlazení
nájladseňii
resfriado
najít
náyiit
encontrar
nakouknout
ndcoucnout
echar un vistazo
náměstí
náamiestyii
plaza
náaplast
náplast
tirita
nápoje
náapoye
bebidas
nápoje studené
náapoye s(e)túdenee refrescos
naproti
náprotyi
enfrente
náaramek
náramek
pulsera
náarodnost
národnost
nacionalidad
269
checo-español
N
noviny
nudle
nůž
nyní
instrumentos
instrumentos
musicales
andén
náastupishtyie
návigaator gué pé és navegador GPS
visitar
náv(e)shtyiivit
no
né
peligro
nébespechii
accidente
néjoda
accidente de
néjoda
coche
áutomobilovaa
dejar
néjat
alguien
ňékdo
enfermo
némotsnii
insomnio
nespavost
náuseas
névotnost
bajo
ňíiskii
noche
nóts
pierna
nója
nariz
nás
mozo
nósich dsávadsadel
portaequipajes
periódico
nóvini
fideos
núdie
cuchillo
núush
ahora
níňii
obdržet
oběd
oběti
obchod
oblečení
oblek
obrat
óbd(e)rshet
óbiet
óbietyi
ópjot
óblecheňii
oblek
obrat
nástroje
nástroje hudební
checo-español
nástupiště
navigátor GPS
navštívit
ne
nebezpečí
nehoda
nehoda
automobilová
nechat
někdo
nemocný
nespavost
nevolnost
nízký
noc
noha
nos
nosič zavazadel
270
náastroye
ndastroye júdebňii
recibir
almuerzo
víctimas
tienda
ropa
traje
giro
óbras
ópsadsenii
óbuv
óbuv s(e)pórtovñ¡¡
óbvas
ótset
óchcovaaňii
ódbaveňii
ódeyiit
ódyet
ódyest
ódletyiet
ótpatki
ódpochiivat
ótpoledne
ódpoviedyiet
ójutseňii
ójutyit
ójutnat
ókeenco
óco
ócorsheňit
ócurca
ócurca náclaadanaa
óley
óliva
ómaachca
omeleta
óperaator
opravit
ópustyit
ópustyitjótel
óranshovii
órjestr
óshet(e)rsheňii
cuadro
ocupado
calzado
deportivas
venda
vinagre
vacuna
facturación
marcharse, salir
marcharse, salir
salida
salir
basura
descansar
tarde
contestar
aliño
aliñar
probar
ventanilla
ojo
aliñar
pepino
pepinillo
aceite
aceituna
salsa
tortilla
operador
reparar
dejar
dejar el hotel
naranja
orquesta
tratamiento
checo-español
obraz
obsazený
obuv
obuv sportovní
obvaz
ocet
očkování
odbavení
odejít
odjet
odjezd
odletět
odpadky
odpočívat
odpoledne
odpovědět
ochucení
ochutit
ochutnat
okénko
oko
okořenit
okurka
okurka nakládaná
olej
oliva
omáčka
omeleta
operátor
opravit
opustit
opustit hotel
oranžový
orchestr
ošetření
271
checo-español
272
ošklivý
otec
otevřeno
otevřít
otrava
otvírák
ovoce
ósheclivii
ótets
ótev(e)rsheno
ótev(e)rshiit
ótrava
óteviiraak
óvotse
feo
padre
abierto
abrir
intoxicación
abridor
fruta
pacient
pálivý
památka
panel
pantofle
paprika
párek
park
parket taneční
parkoviště
pás
pas cestovní
pásek
patek
patro
pečený
peněženka
peníze
penze
penzión
pepř
perioda
personál
pes
pěstovat
pilot
pátsient
páalivii
pámaatca
panel
pantofle
páprica
páarek
park
parket tánechňii
párcovishtyie
páas
pás tséstovňii
páasek
páatek
patro
péchenii
péňeshenca
péňiidse
pénse
pénsioon
péprsh
perioda
pérsonaal
pés
piéstovat
pilot
paciente
picante
monumento
tablero
chanclas
pimiento
salchicha
parque
pista de baile
aparcamiento
cinta
pasaporte
cinturón
viernes
piso
asado
cartera, monedero
dinero
pensión
pensión
pimienta
periodo
personal
perro
cultivar
piloto
pilulka
pít
pivo
plátek
platit
plavání
plavat
plavky
plenky
plody
plody mořské
plocha přistávací
plošina
plošina zvedací
plyn
pobyt
počítač
počítač přenosný
podezřelí
podchod
podpis
podprsenka
podzim
pohár
pojištění
pojištění zdravotní
pokladna
pokoj
pokuta
polévka
policie
polobotky
pílulca
put
pivo
pláatek
plátyit
plávaaňii
plávat
pláfki
plénki
plodí
plódi mórsheskee
plója
p(e)rshístaavatsii
plóshina
plóshina s(e)védatsii
plín
póbit
póchiitach
póchiitach
p(e)rshénosnii
pódes(e)rshelii
pótjot
pótpis
pótp(e)rsenca
pódsim
pójaar
póyishtyieňii
póyishtyieňii
s(e)drávotňii
pócladna
pócoy
pócuta
póleefca
póiitsie
pólobotki
píldora
beber
cerveza
rebanada
pagar
natación
nadar
bañador
pañales
frutos
marisco
pista de
aterrizaje
plataforma
grúa elevadora
acelerador
estancia
ordenador
ordenador
portátil
sospechosos
paso subterráneo
firma
sujetador
otoño
copa
seguro
seguro médico
taquilla
habitación
multa
sopa
policía
botines
273
checo-español
polštář
pomeranč
pomoc
pondělí
popálenina
porce
poschodí
poslat
poslední
poslíček
pospíšit si
postel
postižení
postýlka dětská
pošta
potom
potřebovat
potvrzení
poukázka
poukázka poštovní
povodeň
pozdě
pozítří
pozvat
požádat
požár
pračka
prádelna
prádlo
pravý
prezervativ
pro
proč?
prodávat
prohlídka
2 /4
pól(e)shtaarsh
pómeranch
pómots
póndyielii
pópaateňina
pórtse
pósjodyii
poslat
pósledňii
pósliichek
póspiishit s í
postel
póstyisheňii
póstiilca dyiétscaa
póshta
potom
pót(e)rshebovat
pótv(e)rseñ¡¡
póucaasca
póucaasca póshtovñii
povodeň
pósdie
pódsiitrshii
pósvat
póshaadat
póshaar
práchca
práadelna
práadlo
právii
prédservativ
pró
próch?
pródaavat
prój(e)liitca
almohada
naranja
ayuda
lunes
quemadura
ración
planta
enviar
último
botones
darse prisa
cama
discapacitados
cuna
correo
después
necesitar
recibo
giro
giro postal
inundación
tarde
pasado mañana
invitar
pedir
incendio
lavadora
lavandería
lencería
derecho
preservativo
para
¿por qué?
vender
visita
prohrát
procházet se
procházka
projímadlo
projížďka
prominutí
pronajmout
prosím
prostor
protestovat
protože
prsíčka
prstýnek
průkaz
průvodce
průvodce cestovní
(kniha)
průvodce turistický
průvodčí
předepsat
předevčírem
předkrm
předměty
představení
předtím
předvolba
přepážka
přeplavba
přestoupit
převod
přihrádka
příjemný
přijet
příjezd
přijít
prójraat
prójaadset sé
prójaasca
próyümadlo
próyüshetyica
próminutyii
prónaymout
prósiim
prostor
protestovat
prótoshe
p(é)rsiichca
p(é)rstiinek
prúucas
prúuvotse
prúuvotse tséstovňii
(k(e)ňíja)
prúuvotse túristitskii
prúuvotchii
p(e)rshédepsat
p(e)rshédefechiirem
p(e)rshédkr(e)m
p(e)rshédmieti
p(e)rshétstaveňii
p(e)rshédtiim
p(e)rshétvolba
p(e)rshépaasheca
p(e)rshéplafba
p(e)rshéstoupit
p(e)rshévot
p(e)rshíjraatca
p(e)rshíijem nii
p(e)rshíyet
p(e)rshíiyest
p(e)rshíyiit
perder
pasear
paseo
laxante
recorrido
perdón
alquilar
por favor
espacio
protestar
porque
pechuga
anillo
carné
guía
guía de viaje
guía turístico
revisor
recetar
anteayer
entrante
objetos
espectáculo
antes
prefijo
mostrador
travesía
cambiar de avión
transferencia
casilla
agradable
llegar
llegada
llegar
275
přijmout
příkaz
přiletět
příliš
příloha
připít
připojení
připojit se
připravit
přistát
přívěs obytný
přízemí
psát
pstruh
punčochy
p(e)rshíyimout
p(e)rshíicas
p(e)rshítetyiet
p(e)rshíilish
p(e)rshíiloja
p(e)rshípiit
p(e)rshípoyeñ¡i
p(e)rshípoyit sé
p(e)rshípravit
p(e)rshístaat
p(e)rshíivies óbitnii
p(e)rsbíidsemii
p(e)sáat
p(e)strúj
púnchoji
aceptar
orden
llegar
demasiado
guarnición
brindar
conexión
conectarse
preparar
aterrizar
caravana
planta baja
escribir
trucha
medias
radnice
rajče
rameno
recepce
recepční
recept
recitál
reklamace
reklamovat
restaurace
revizor
rezervace
rodiče
rok
rozbitý
rozbor
rozbýt
rozdělit se
rddňitse
ráyche
rameno
rétseptse
rétsepcbňii
rétsept
rétsitaal
réclamatse
rédamovat
réstauratse
révisor
réservatse
ródyiche
rók
rósbitii
rósbor
rósbiit
rós(e)dyielit sé
ayuntamiento
tomate
hombro
recepción
recepcionista
receta
recital
reclamación
reclamar
restaurante
revisor
reserva
padres
año
roto
análisis
romper
compartir
rósjodchii
ródsumiet
rós(e)vrj
rúchňiik
rúyni
rúcavitse
rúushovii
rfba
ríbarshit
ríbiis
ríbiis chem ii
ríjliik
rychlý
rýma
rýže
ríjlii
ríim a
ríishe
řád
řád jízdní
rsháat
rsháat yíisdňii
řád letecký
ředitel
řeka
řidič
říjen
řízek
rsháat létetskii
rshédyitel
rshéca
rshídyich
rshíiyen
rshíidsek
orden
horario (trenes
o autobuses)
horario (aviones)
director
río
conductor
octubre
filete
s
sako
sál
salát
salát hlávkový
samozřejmě
s(é)
sáco
sáal
sáiaat
sálaat jtáavcovii
sámos(e)rshejmie
con
chaqueta
sala, salón
ensalada
lechuga
claro
R
277
checo-español
U
árbitro
comprender
horario
toalla
ruinas
guantes
rosa
pescado
pescar
grosella
grosella negra
tren de alta
velocidad
rápido
catarro
arroz
rozhodčí
rozumět
rozvrh
ručník
ruiny
rukavice
růžový
ryba
rybařit
rybíz
rybíz černý
rychlík
sanitka
sardinka
sazba
sbírka
sedadlo
sedativum
sejít se
sépie
seznam telefonní
schody
schránka
síť železniční
sklenice
skončit
skříň
skupina
sladidlo
sladkokyselý
sladkosti
sladký
slámka
slaný
slávka jedlá
sleď
slintáček
sluch
služba
smažený
smlouvat
snídaně
socha
současný
spacák
spálit
spát
sánitca
sdrdinca
sásba
s(e)bíirca
sédadlo
sedativum
séyiit sé
séeple
sésnam télefoňii
s(e)jódi
s(e)jráanca
síityi shélesñlchñii
s(e)cléňitse
s(e)cónchit
s(e)krshím
s(e)cúpina
s(e)ládyidlo
s(e)látcokiselii
s(e)látcostyi
s(e)látkil
s(e)láamca
s(e)lán¡¡
s(e)láafca yédlaa
s(e)lédyi
s(e)líntaachek
s(e)lúj
s(e)lúsheba
s(e)másben¡¡
s(e)mlóuvat
s(e)ňíidaňe
sója
sóuchasnli
s(e)pátsaak
s(e)páalit
s(e)páat
ambulancia
sardina
tarifa
coleccción
asiento
tranquilizante
encontrarse
calamar
guía de teléfonos
escaleras
buzón
red ferroviaria
copa, vaso
terminar
armario
grupo
edulcorante
agridulce
dulces
dulce
pajita
salado
almeja, mejillón
arenque
babero
oído
servicio
frito
regatear
desayuno
escultura
contemporáneo
saco de dormir
quemar
dormir
stanice
stanice metra
stanice železniční
stánky
stanovat
starožitnosti
starý
stát
stávka
stížnost
strava
strom
studený
stůl
sukně
sůl
supermarket
surfovat
sušený
sušič vlasů
suvenýr
svátek
světla
světlo
svetr
s(e)póyit sé
s(e)pólechnost
s(é)pr(e)ja
s(e)própitnee
s(é)rtse
s(é)rpen
s(e)tádioon
s(e)tán
conectar
compañía
ducha
propina
corazón
agosto
estadio
tienda de
campaña
estación
s(e)tdňitse
estación de
s(e)táňitse métra
metro
s(e)táñ¡tse shélesñichñii estación de tren
s(e)tdank¡
puestos
acampar
s(e)tánovat
antigüedades
s(e)tároshitnosty¡
s(e)tár¡i
antiguo
costar
s(e)tdat
s(e)táafca
huelga
s(e)tyí¡shenost
queja
s(e)trdva
comida
s(e)tróm
árbol
s(e)túden¡¡
frío
s(e)túul
mesa
falda
súcñe
súul
sal
supermarket
supermercado
sérfovat
navegar
súshenü
seco
secador de pelo
súshich vldsuu
súveniir
recuerdo
s(e)váatek
día festivo
s(e)v¡étla
luces
s(e)v¡étlo
luz
s(e)vétr
jersey
279
checo-español
spojit se
společnost
sprcha
spropitné
srdce
srpen
stadión
stan
checo-español
■
28o
svíčka
svíčková
svítání
sýr
syrový
s(e)víichca
s(e)víichcovaa
s(e)víitaaňii
síir
sírovii
vela
solomillo
amanecer
queso
crudo
šála
šálek
šatna
šaty
šedý
šek
šperk
šťáva
štípnutí
šunka
švestka
sháala
sháalek
shátna
sháti
shédii
shék
shepérk
shetyiáava
shetyíipnutyii
shúnca
shevéstca
bufanda
taza
guardarropa
vestido
gris
cheque
joya
jugo
picadura
jamón
ciruela
tác
tady
také
talíř
tam
tampóny
tancovat
taška
taxi
taximetr
těhotenství
telefon
telefonovat
táats
tádi
tákee
táliirsh
tam
támpooni
tántsovat
táshca
táksi
táksimetr
tyiéjotenstvii
telefon
telefonovat
televize
télevidse
bandeja
aquí
también
plato (recipiente)
allí
tampones
bailar
bolso/a
taxi
taxímetro
embarazo
teléfono
llamar,
telefonear
televisor
T
teploměr
teplý
terasa
terminál
ticho
tisk
tonik
topení
tranfúze
transportér
téplomier
téplii
terasa
términaal
tyíjo
tyísk
tónik
tópeňii
tránsfuuse
trdnsporteer
tranzit
trh
trh pouliční
transit
t(é)rj
t(é)rj póuiichňii
tričko
tuňák
tunel
tužka
tužka propisovací
týden
tríchco
túňaak
túnel
túshca
túshca própisovatsii
tíiden
u
ubrousky
ubrousky vlhké
ú
úbrouski
úbrouski v(é)ljkee
ubrus
ubytování
ubytovat se
ucho
ukázat
uleželý
ulice
ulička
úbrus
úbitovaaňii
úbitovat sé
újo
úcaadsat
úleshelii
úlitse
úlichca
termómetro
caliente
terraza
terminal
silencio
prensa
tónica
calefacción
transfusión
cinta
transportadora
tránsito
mercadillo
mercadlllo
callejero
camiseta
atún
túnel
lápiz
bolígrafo
semana
n u
junto a
servilletas
toallitas
limpiadoras
mantel
alojamiento
alojarse
oreja/oído
enseñar
rancio
calle
pasillo
281
checo-español
282
uložit
umělec
umění
umyvadlo
umývárna
úpal
úschovna zavazadel
ústa
utišující
uvnitř
uzený
úloshit
úmielets
úm ieňii
úmivadlo
úmiivaarna
úupal
úusjovna dsávadsadel
úusta
útyishuyiitsii
úvňit(e)rsh
údsenU
ingresar
artista
arte
lavabo
lavandería
insolación
consigna
boca
analgésico
dentro
ahumado
vagón
vana
Vánoce
vařený
vata
vážit
včera
večer
večeře
vegan
vegetarián
vejce
Velikonoce
velikost
velký
velmi
velvyslanectví
venkov
vesta
vestibul
videokamera
vidlička
vágoon
vána
váanotse
várshenii
váta
váashit
f(e)chéra
vécber
véchershe
végan
véguetariaan
véytse
véliconotse
vélicost
vélkii
vélmi
vélvislanetstvii
véncov
vésta
vestibul
vídeocamera
vídlichca
vagón
bañera
Navidad
cocido
algodón
pesar
ayer
noche
cena
vegano
vegetariano
huevos
Semana Santa
talla
grande
muy
embajada
campo
chaleco
vestíbulo
cámara de vídeo
tenedor
vrátit
vřed
vstup
vůl
vůz
vybrat
vybrat peníze
výhled
vychutnat si
vyjít sl
výlet
výměna
vyměnit
vypláchnutí
vyrážka
vysoký
výstava
vystoupit
výtah
vyzvednout
fin de semana
víikent
vlno
víino
uvas
víino jrósnovee
víino shámpaňeskee champán
visado
víidsum
tren
vlák
tren de cercanías
vlák ósobňii
templado
vláshnii
compresa
vlóshca
agua
vóda
agua del grifo
vóda sé cójoutcu
vodka
vódca
libre
vólnii
vódsiik ná dsávadsadlo carro
portaequipajes
devolver
vráatyit
úlcera
v(e)rshét
entrada
v(e)stúp
buey
vúul
carro
vúus
sacar
víbrat
sacar dinero
víbrat péňiidse
vista
víijlet
disfrutar
víjutnat s í
salir
víyiit s í
excursión
víilet
cambio
víimiňena
cambiar
vímiñeñit
enjuague
víplaajnutyii
sarpullido
víraashca
alto
vísokii
exposición
víistava
bajar
vístoupit
ascensor
víitaj
recoger
vísvednout
283
checo-español
víkend
víno
víno hroznové
víno šampanské
vízum
vlak
vlak osobní
vlažný
vložka
voda
voda z kohoutku
vodka
volný
vozík na zavazadla
vzduch
vzít
v(e)sdúj
v(e)síit
začínat
záda
zahrada
zahrádka
empezar
espalda
jardín
mesas al aire
libre
dsáj(e)rnovat
incluir
dsáacusek
postre
dsáaňet
inflamación
dsápechenii
gratinado
dsáapiestyii
muñeca
enchufar
dsápoyit
dsáreservovat
reservar
dsástavit
parar
parada
dsástaafca
dsástaafca vlácovaa estación de tren
dsásufca
enchufe
dsávadsadlo
equipaje
dsáv(e)rsheno
cerrado
cerrar
dsáv(e)rshiit
dsáasvor
jengibre
dsáshiivaaňii
digestión
dsáshüvaañiishepátnee indigestión
s(e)bráñ
arma
s(e)dárma
gratuito
s(e)dé
aquí
dséleňina
verduras
dsélenii
verde
dsélii
col
preguntar
dséptatsé
dsíma
Invierno
dsíitra
mañana
checo-español
zahrnovat
zákusek
zánět
zapečený
zápěstí
zapojit
zarezervovat
zastavit
zastávka
zastávka vlaková
zásuvka
zavazadlo
zavřeno
zavřít
zázvor
zažívání
zažívání špatné
zbraň
zdarma
zde
zelenina
zelený
zelí
zeptat se
zima
zítra
284
dsáchiinat
dsáada
dsájrada
dsájraatca
aire
coger, llevar
s(e)cáshen¡¡
s(e)cúsit s í
s(e)ldto
s(e)lódyiey
s(e)lódy¡ey cápesñü
s(e)lómeňina
s(e)méshcat
s(é)mr(e)sUna
s(e)náchca
s(e)náamca
s(e)ňíchit sé
s(e)piévaak
s(e)póshdyieñ¡¡
s(e)ráñeñi7
s(e)rúshit
s(e)trátsenii
s(e)trátyit
dsúp
s(e)vónek
s(e)vrátset
malo
probarse
oro
ladrón
carterista
fractura
perder
helado
marca
sello
estropearse
cantante
retraso
herida
cancelar
perdido
perder
diente
timbre
vomitar
žampion
žehlička
žena
židle
život
žlutý
shámpion
shéjlichca
shéna
shídle
shívot
shelútii
champiñón
plancha
mujer
silla
vida
amarillo
ž
checo-español
■
zkažený
zkusit si
zlato
zloděj
zloděj kapesní
zlomenina
zmeškat
zmrzlina
značka
známka
zničit se
zpěvák
zpoždění
zranění
zrušit
ztracený
ztratit
zub
zvonek
zvracet
285
NOTAS
IDIOM AS PARA VIAJAR
1
Viajar no es sólo conocer nuevos lugares sino
tam bién Intercambiar Información y experiencias
con quienes viven en ellos. Por eso esta es
LA G U ÍA IM PR ESC IN D IBLE PARA
C O M U N IC A R SE EN SU VLAJE
guía de pronunciación y gramática
vocabulario y expresiones básicas
para moverse por el país
en el hotel, en el cámping, con niños...
platos, productos, frases útiles...
visitas, tiempo libre, comercios...
servicios, salud, emergencias
español-checo, checo-español
ISBN: 978-84-03-51086-9
9788403510869
88403 510869
www.elpaisaguilar.es
1
Descargar