Prűduchy zakrnëlé, spore, vak vytrusny nestopkaty, bez dutiny

Prûduchy zakrnëlé, spore, vak vytrusny nestopkaty, bez dutiny vzdusné.
C. kápovitá, prchaváj do /. t.. V . kuzelovité, primé, bez prstence. Zevni
z. ob. sotva hygroskopické, v stfední cafe prolamované, oddálene
zebernaté,
papillosní, vnitrní s nízkou blanou bas., s krátkymi
prívhky,
jez obycejnë
ostanou vëzet na sloupku, bez brvek.
Mechy tohoto a následujícího rodu druhûm celedi Leskeaceae se nepodobaji,
spíse druhy rodu Pylaisia, Homalothecium neb Brachythecium pripomínajíce. Anatomie
listu také k tëmto rodüm poukazuje. Plodní ústroje vsak jsou die typu Leskeaceí zafízeny, sledujem tudíz Limprichta a jiné, kterí oba ty rody sem kladou.
1
2
L. striata Bryol. eur. (Hypnum mutabile Brid., Pterogon. striât. Schw.).
Trsy volné, spletité, svëtle selene a lesklé. Lod. az 15 cm di., nitovité,
daleko rozlehlé, sem tam kofenující, vëtevky dlouhé, primé, jednoduché, skoro
nitovité, velrni spicaté. L. vsestranné vzpfimené odstálé, za sucha spfíma
pHtisklé, z podlcnihle kopinaté, uzee sbíhavé base zvolna a pfedlouze
zaspicatcné
(asi 2 mm di.), blíze kraje s podélnou jedinou fáskou, vyduté, na
celémkraji
az ke spicce ohrnuté. Z. zelenavé, se spickou koncící. B. cep. skoro ciré,
prühledné, hladké, neteckované, dlouze cárkovité, dole uprostfed protáhle
rektangularní, v rozích 4hranné. St. 6—10 mm di, cerveny, pfímy, krouceny.
Zevni z. ob. oranzovë Muté, nelemované,
s okrajem vykrajovanym, hustë
papillosní,
v stfední cafe prolamované, pîivësky nitovité, mnohem kratsi
nez z., s nizkou blanou bas., bez. brvek. Zr. v kvëtnu, cervnu.
Ve vyssím pásmu horském na stromech (hlavnë na jeïabech, bucích, olsích)
vûbec rozsíren a hojnë plodny. V Krkonosich hlavnë na jerábech vseobecnë (Lmpr.
Vel), Jizer. hory (Lmpr. Schffn), Jested (Lmpr), Sluknov (Karl), v Sumavë (Lmpr).
L. saxicola Mol. (L. striata var. saxic. Bryol. eur.). Podobá se pfed.,
jest ale o nëco silnëjsi, zlatozelenë leskly. Pllavni lod. daleko plazivá, k substratu pevnë kofenující, skoro pravidelnë zpefenë vëtevnata, vëtve za sucha
obloîikovitë zahnuté, hustë pfitiskle listnaté, spicaté. L. casto stranou zannute, skoro pfímo pfilozené, z vejcité, sotva sbíhavé base kopinaté, dlouze,
tence zaspicaténé (l — l^^mm
dl), vyduté, se 4 fáskami, na kraji ohrnuté,
celokrajné, leda u spicky jemnë zoubkaté. Z. zluté, vsude stejnë tlusté, se
spickou neb pfed ni koncící. B. cep. uzee prosenchy'matické az cárkovité,
v rozích a tësnë nad basi a nëkolik fad okrajnich dole 4hranné, vsechny
dosti selene. Ob. z. zlatozlutc, z siroké base rychle cárkovité zúzené, hladké
jen na basi zlutë lemované, vnitfní hladké, blána bas. vysoká.
Na zulovych skalách pod Labskymi slapy (Vel), u Spindelmühle (Vel), v Male
snëzné rokli (Lmpr) v Krkonosich. Vzdy jen sterilní. — Podobá se velice drobnym
formám Homalothecium. sericeum, od nichz pod mikroskopem strukturou listü hned se
rozeznává.
Rod Ptychodium Schimp.
Rozbor viz u následujícího druhu.
P. plicatlim Schmp. (Hypnum plie. Schleich.). Statnji mech v kyprych,
rozlehlych, zlutë az temnë zelenych, lesklych trsech. Lod. polehavé a plazivé, oddálene kofenující, nepravidelnë zpefenë vëtvité, vëtve tlusté, skoro