parte046

Anuncio
r
4"é8
tlBRO OctAVO
los que conocemos que nos aman y quieren bien , no puede ser que
les tengamos odio , siendo asi que tengamos creído dellos que nos
quieren bien. Asi que mientras no tuvo posibilidad de dineros para
poder hacer bien, procuraba de granjear el amistad, mirando siempre por los compañeros y amigos, y trabajando con ellos , y mos-.
trando claramente que le placía de su bien, y le pesaba de su mal.
2 Después que vino á tal estado que les pudiese hacer bien con
dineros, á mi parecer , les hizo , como se puede ver claro , el beneficio mas agradable que puede haber en el trato y conversación que
tienen los hombres unos con otros, que es a su misma costa darles de
comer y beber. Pensando pues esto Cyro , fue el primero que ordenó
que á todos los de su mesa se les pusiesen las mismas viandas que á
él; y tantas quantas fuesen bastantes para muchos hombres. Todo lo
que se ponia delante , sacando lo que estaba para él y sus convidados , lo repartia entre sus amigos, á los que queria mostrar que
tenia memoria dellos y los queria bien, y enviaba á aquellos que
mas le contentaban , ó en la guarda de su persona , ó en el sen icio,
ó en otros negocios quales quiera , dándoles á entender en esto , que
no ignoraba la voluntad que tenian de agradarle*
TamTCLÍ
»í <p¡\y<ri, jt&i ewoS'ffiP k% «,r troTW /ÍÉTSIJWIS. TVTO A ohrm
JlÚvaL.GCfcU fílOH ffücLl VTTO T «
tyl\U
-
cja.1 Y\yovfj¡,ínav. fcaS ¡u.h oZv vpviftcwi¡> «.c/luvctTMTepoS iiv euepyeTeiy,
VOfÚffCtñ , TrpCOTOV flh
T¿
Tpá/7re^ot,v owtTd$j¡ív$ 'OTCUS oís
ffiVoií, TOIÍTOÍ? ofÁ-oiac.
<X.¿TG$ OTTOITO
TU Tí TTpSCOei V TCtfV CUYOÍ/TUV , V,A¡
O.ÍI TfoLpelTi^OlTO CLVTU , iJt&VOt, '7iO.fl'
TU -7rpo7royetv, xa,} TU owyAopavas
l¿h W i TO7$ ayot9o?í cpavgpoS eíya/,
/
GVVar^ófjiíy^y
CLVTOÍ X<t¡ oí
§\
\T(1
TO
7 S JCOÜtoTs,
ÍVÍI^TO
TW SfKíáM Jvpevíiv.
jS'.
E-TTei^ e/te pavero GVTU
aart •^pyifJLct.Giv «uepyeTeTv , Poxu
yfttv •yvava.i , Ttpurov pub, ¿S ÍVtpyíTüfia, ¿vGpá-srojs crpoS ¿AXviAouS
yJlív \<riv ewro -TAS OLVTYIÍ Áa.vi~
»ÍI? e-7r(^cta¡T«Tepoi' , i» <7¡V»v *«»
TÚTOIÍ
Í7C¡ TV\V OJU-
7ro/A\o¡4 cLvJfú^rotí' Wct Pí -7rctpctre^ent , TOZTCL r7cíif\a, , TTAVIV oís
aÚVcñil^JOl
^pWCLlVTOy
Ptí^í^ov
oís ktl 0O¿AOÍTO TUV <píAÜJV ¡xn^i
ey^eíx-vwríki , }j <p*Ao(ppcfftW. Piíittp'rtí
At xa.¡ TCVTOIÍ
ot)s ky^íín,
5} 4V tpuAsixcu5 , % ti
^epcwrei'euS , íf e» a.i<rw°vv 7Tp¿£«O-JV* ey<nf¿a.i»ófitvoí TVTO , OT« v%¿
Aca^cáoi p/ap/^ea^cu @fc\ó/lev®*..
ETÍfM
DE LA HISTORIA DE C Y R O .
Agg
3 También Honraba á sus criados dándoles algo de lo de su
mesa , quando quería loar á alguno : y toda la comida de sus criados mandaba poner encima de su mesa , pensando que desta manera
les engendraría amor como á hijos. Y si quería que alguno de los
amigos fuese estimado de muchos, á este tal también enviaba algo
de su mesa 5 porque aun ahora también á los que vén que se les
envia algo de la mesa del Rey , á estos tales todos les hacen mas
honra en Persia, pensando que ellos son honrados, y bastantes para
alcanzar del Rey lo que han menester. Y no solamente deleyta y
agrada lo que el Rey envia por las causas arriba dichas; sino porque á la verdad tiene mas contentamiento y deleyte en sí lo que
es enviado de la mesa del Rey.
4 Y que esto sea así no es de maravillar, porque bien asi como
todas las otras artes y oficios se obran y labran mejor en las grandes Ciudades, asi también las viandas y manjares del Rey son hechos y aparejados con mas trabajo y artificio. £n las Ciudades pequeñas los mismos oficiales hacen la cama, la puerta, el arado „ la
mesa: y muchas veces el mismo labra la casa, y se alegra si hay
al- y.
EríficL <N jfc&í TOÍV OI'JCÍ- fcfíJtat rm eípnfíiv&y tv^díui T ¿
T®V cf^o TUS rpctTs^S , ¿'ffÓTí TiVoL 'PTí/X'XÓfiíVcL TTct/ct /3ct,<nAicí$ , otM.cc
íTfctiVío-ctie' xcti TOV 'XÁVTO, J^e o-7- T ¿ 'óvri %a,l vií/tovv) 7roAu Jluxtyífii
TOV TM
olxiTM
Tfáj7tt^(V)
«fi
í7ftTÍjíT0
TW CLVToS Tct eWo TttS (¿CLGlÁÍcií
,
Oi0/*ev@-'
<ñ'.
Kctí
T£T0
T^O/Kí^i.
/¿¿VTOI
OÚT«5
6><T7re_p XOLI TO7? # %w\v l/üíeoiuf
eywv xMv rt JCLV^O.^ÓV
uaittf
Ti»ct x a ; T ? T O éuvoi&v. íl At xeu ykf xcti ctM-eLí TÍ^VCU ^icttpepo'vJípcLTnÚí^cÚ
XCÚV Ü-TTO
'KÍ-I aj7íl
TtVCLÍ jSVAoiTO TM éi"
TOii h TCtl 5 /«"yctÁCtlS '7C'ÓÁÍ<TIV í £ -
TroMaíií, ^ Tovroii 'íteí/Á.- tify&<rf¿ívoa e¡V¿ , xotTot
TpaapéQú' xct¡ vvv y&p TOV rpó'SW xcti T ¿ Trctpct
ÍTÍ olí OLV ¿DCúffl Trífí'VÓfA.tVcL tí/7T0 Áí7
TH? ficLGl\í(¿C, Tf&Vt&ñ
, T&TOüS
TOV * U -
/3et<n-
(TITO, TTOÁV JlicL^tfOVTClíí £X-
creTTÓl'ÍJTCtl. ÍV ft£^ ^ « 1 / TCtl 5 / ¿ i -
•^rái'Tes fil^Xov JípoL7rívÜ<n' vo/xí- x/>cti"s -7róAeff»y oí ctiiToí •Transí xAi£ o m « etUTOUS hrífiHi
eTvcu , x a / vi» > ^¿pew ) oífOTfov , Tpó/7re£ctii'
<xeWoí>S «/líetw/ctT'Jeiií & TI Jvea»i'- ( -ffoMáxiS <F ¿ «¿TOS O£T@-" xst<
T«.(. e n ^e x a / oü T&Tííy ¿toyoy OI'XCC/IO/AÉÍ , jteti ky&itct. r¡v x a /
OIT¡»$
470
LIBRO
OCTAVO
algunos que le den obras de muchas maneras, que sean bastantes para
mantenerse > pero no hay duda , sino que es imposible que los hombres que tienen muchos oficios los puedan hacer todos bien. Y así
en las grandes Ciudades , porque muchos han menester á uno, basta un oficio á cada qual para mantenerse i y muchas veces no uno
entero, sino que uno hace el calzado de hombres , y otro de mugeres ; y aun en este mismo oficio hay uno que corta el calzado , y
otro que lo cose, y cada qual dellos se mantiene. Y también hay
uno que corta de vestir, y otro que no tiene otra cosa que hacer
sino aparejarlo. Que de necesidad el que entiende en una obra pequeña , es forzado que la haga muy bien.
5 Lo mismo acaece en las cosas de comer , porque quando uno
mismo hace la cama, pone la mesa, amasa , cueze , y guisa de comer , y hace otras haciendas, necesario es que cada cosa destas vaya
como puede. Pero quando uno tiene harto que hacer en cocer la
carne , y otro en asarla, y otro en cocer los peces, y otro en asarlos- v otro hace pan , y aun no de todas maneras , sino que le
basta que lo haga bien de una suerte : necesario es , según pienso ,
que todo esto vaya muy bien hecho , pues cada obra se hace por sí.
Y
XaLftCaunf GL^vvcif¡ov óvv TCO\- Troiíiv.
A a Tevvw/Aevoy k.vJpai'TCov ^¿VTSL
e'. To CLVTO «h TVTO TCÍ^OVX&AÍIJS Tfoieif) h «K TctfS /¿eyxJt xal T ¿ ajupi rw Aíctiráw. á
XOLIÍ TTÓAÍO-I , «ha, TO -TTOMOUS éx-á- fíív y¿f ó SLUTOÍ %Xmi q-pmvwi-,
(/ICT<*¿
eU TO 7^í(peff6ctí'7roA\áx.í5;í5x£ ó-MoTe a-Moia, ito\í\. ,. aFayx,», o i {¡F oto /¿í& , ¿ M ' ¿VOM/ACLTCL ¡¿¡ti , rtTffl «« «* 'Ua.T'ov icpo^a*
ICOXÍÍ ¿ (¿h «j^peTa , ó <H yuvcct- pí , •?)**« ep¿»y* óV* Á\
honor
XÍÍO.. 6<r« <h; « 4 * 3tét¡ v^odlri/ia.'ípyov ly¡ 'í-^íiv *p g* , ¿ M o W\<f¡Tt
r * o f¿ív Wfopptx^Sv fió'/ov , Tpé- «xMa Al l^fvv \-\>tn , ¿ M a W\a.r
<peTO.i, o H, %,(«»• ¿ <H YJTÚÍ- aMfti ¿pT^5 sreiew , x*i f¿vH júy&S /jjvov o-WTÍpvcúv •> o <N yi •> TM vea.VTOcñct'7rohí, * M ¿ a.px,ei «.y
TÚTOI' y^tev TTOISV , a M a O-WT<- e* e!«h>s íihflatipw vrapí%y' <xváyjc-/f,
TÍ'VV»
^-g¡5
TcLtÜTCt.
¿V¿7X->1
ObV TOV
él»
iSpct^uTála) <h«.Tpí£o/]«, ep7<i), T 5 -
0?/ACU , TCUlTZ sWffl 7C0,<¿yAV& , 7T0-
Au </lit*<pepo/]aS e£e<pyáo->a.i ex.a.<r°^
DE LA HISTORIA DE CYRO.
471
Y así el que lo hace mejor en las cosas de comer, éste sin comparación excede á los otros: y porque Cyro tenia tales sus cocineros,
por eso podía ser muy estimado lo que guisaban.
6 Pues quanto Cyro valiese mas que todos los otros , de aquí
adelante lo daremos á entender. Como tuviese muchas mas rentas que
todos los otros, mucho mas los excedía en hacer mercedes ' y ser liberal. Y Cyro comenzó aquel uso y costumbre que dura ahora entre
aquellos Reyes de ser francos y liberales en hacer bien mercedes.
Porque decidme , yo os ruego, ¿ quién tiene amigos mas ricos el día
de hoy que el Rey de Persia ? ¿Quién parece haber ataviado con
mas ricas vestiduras á los suyos que el Rey de Persia? ¿Qué dádivas
vemos que parezcan reales, como las manillas, collares , joyeles, caballos con frenos de oro, pues á ninguno es licito tener esto, sino
aquel á quien el Rey lo dá ? ¿De quién otro se cuenta haber hecho
con la grandeza de sus dadivas y mercedes que el Rey fuese mas
querido que los hermanos , y los padres y los hijos ? ¿ Quién otro
pudo castigar tan bien los enemigos que estaban ausentes y lexos camino de muchos meses , como el Rey de Persia ? ¿Quién otro hubo
que,
TVl flh
<N TCOV (7¡TCiV ^ípX7(V,CL TOÍ-
CLVTCL VtOlW
j
TTOÁtJ
V7íípíW./\tT0
<TlXí7 j TÍí M KOffflOM %¿K\lQ\' q>&{VíT<U T"oAAI S TO'J?
(¿suriÁíái i Ttvoí
$-'.
Cli
^e
>tct,í
TOÍS
ICípl
CL'JTOII , }J
«H S^afa,
yrym-
CLWOIÍ
7Tot<7¡ JífATCíVCOV fCoXl) \xfcLTil , 4sé/<\lcL , SCOti <ff>í7f¡0¡ , Jt&í '¡T^tOl
TOUTO vZv ^mywo/xcu'
TOAU y * / ypvaroyxXivOí; oti yaf
Jtei TCLVTCL Í'YÍW a> <vi fin @curt\to$
¿^tívéy¡ta>v cLvJpcé'ffCúv TOÓ 'rfMífa.í
J^S. ríí c/C cc/vYíGp XíyíTcn Jlcipav
/¿eyi^ei Trotan cL¡píia§a.¡ OUJTOV tut¡¡
KO,¡ CLVT¡ TtCLTÍptúV,
JpáTrw
^apitcf&i.
xs¡/ríip£e /¿h O.VT CL<AÍA(Q3V
OVV TOÚTV Kvp^-"
^tOL{¿híl <N ÍTI xa.! kvr¡ "TTfiU J W '•> ríi A ¿ M O S
mu vuv TOÍÍ @>a,(Ti\éyoiv v\ TtoXvl^ca-^uváo-Jv gv9poí)? ctTevoi'Tctí -TTOAp¡cu Tí'fi /¿h ycíf <p/Aoi 'KÁ.Vfftcú- Áaív ¡x'A'im o^ov TiftapíMrJcu , coi
Típoi OVTÉS q>a,nfo¡ , ij Ylíf<ra>v £ * - YlipTdy /SctaiAeús -, ríí Jlí ¿ M o í ,
x Liberalidad de Cyro.
\-
47 2
LIBRO
OCTAVO
que, habiendo sujetado el Imperio , fuese llamado Padre de los subditos quando muriese , sino fue Cyro ? Pues este nombre de Padre , claro está que mas le pertenece al que hace el bien , que no al que
le quita.
7 Asimismo sabemos, que no con otra cosa adquirió Cyro aquellos que son llamados ojos del Rey , y orejas del Rey , sino con darles dones y honrarlos. Porque haciendo mucho bien á los que le hi^
ciesen sabedor de lo que le cumplía oir , hizo á muchos hombres
que tuviesen orejas para oir , y ojos para ver algo , que avisándoselo
al Rey le viniese provecho dello. " De aquí nació el proverbio vul" gar : Que son muchos los ojos del Rey , y muchas las orejas del Rey,
"Y si alguno piensa que mas vale que el Rey no tenga sino un
" ojo, engañase; porque uno solo muy poco verá, y muy poco oirá;
" y pondrá descuido á los otros de lo que le fuere encomendado , si
"fuere mandado á uno solo." Demás desto, al que conociesen ser
un ojo , sabrían que les convenia guardarse de aquel solo, y no de
otro. Pero no es así, sino que el Rey oye á todos aquellos que dicen haber oido ó visto algo , digno de proveerse con cuidado y dilixotTctT"fí-^ípLiv^
&fX^v ' u ^ r ° ^ f l r £ i a v $*<FiAé*.
'ex TOÚTOU JSj
TUV «.pVo/téy'ffl» IlaTTif xetAV/^e- x a i -tfoAXoj 6vofií</fwcLv j3o.cn- *'•
v ^ ¿.Tré^ocvev , h KyfiGp ••> TOS- AectiS ocp^oA/Aoj , xsu TTOMO. '*'
TO
Jié
TOVVOfJLOL
J[YI\QV
OTl
íVíf-
yeTOyvroí e<ri /AS-MOV , >j cutyxiféuivov.
£'.
KCLTÍ[¿¿JO¡JLÍV J\l, ai xa,l
TOU? jSctffiAéffl?
xaAou/¿ívouS ocp<)-<tA/¿ouS xct¡ r á (icLO-iÁmi ara.
o¿x íw«ii5 íx,Tviffei,TO , >i T S «haJ>Í~GJ<LÍ T I x&¡ rifíeut'
Too? "y*/
o.Tía.^úKa.VTcLi 'o o a, xoti/oS ¡tuTM
¿oí irt'TríoJd.i , fÁtyáXaí ihtfjíT»V
, TroAAoy? eToi'itffey ¿v^fá-TTOUS XoU ¿T<XXOU<rí^V X-aí
i/¡túw
T»
*y
XCt/TO-
¿•y>4ÍAotyTeS ¿<pe-
¿Tct.
t¡
<Aí TiS 01 íTCtl
'íVO. etí- "
fíTov elvaí otyJeLÁjJLov (IOLÍTIXÍI , "
o¿x. ofyai
OÍ irán'
ÓArya. y i p "
£Í5 *» 't^oi , x¡xi tlí ax-ártríig* "
xai TOÍÍ ¿Moi5 hxj-Tttf a/j,íAí7vít'
«.y <7ra./><tyyeAAó¿u,evcy el'», íí aiu
TOÍTO 7rpoa-TíTct^jW,¿voy e l V " 7rpo5
^ e - ' , xcti óVn^ot yiyfáaxoiey d)¿^CLA^OC oyrct , TOUTOV «,y ei'JSiey
OTI <p'jAá.T,]e<r!)-cti <Ni. ¿A\' o¿^/
CUTÍ»?
e^ei , a,AAa. TOU <páffXOVTOÍ
a.XOíjCTo!.l
^tov \ieiy.iKwtA
Ti ,
J) ÍJ^giy ¡ t -
, -7T*VTO5 [¿<x.citebí
cL->
DE tA HISTORIA DE CYRO.
473
ligencía; y desta manera se piensa que el Rey tiene muchas orejas
y muchos ojos. Por esto también se recelan de decir en todas partes
algo que no conviene al Rey , como que e'l lo oyese, ó de hacer
lo que no cumple al R e y , como que él estuviese presente. Y desta
manera ninguno osaba hacer ruin mención de Cyro á otro alguno;
sino que cada qual estaba alerto , como si estuvieran presentes todos
los ojos del Rey, y todas las orejas del Rey. Yá pues de que todos
los hombres le fuesen tan aficionados, yo no sé otra causa mayor
<que esta , que por poco servicio quería hacer mucho bien á muchos.
8
Y que excediese á todos en grandeza de dádivas y mercedes no es de maravillar , porque era muy mas rico que todos; pero
es de maravillar , que siendo Rey , sobrepujase á todos sus amigos en
cuidado y diligencia. Así se cuenta del, que de ninguna cosa se afrentaba tanto , como de ser sobrepujado y vencido de los amigos en cuidado y diligencia. Y todos hacen mención de un dicho suyo, que
decin : Que eran muy semejantes en todo las obras del buen pastor ?i
y las del buen Rey 5 porque al pastor , dice , le conviene tener bien
curado su ganado para aprovecharse dello , si estuviere bueno 5 y el
Rey
cutoúet. O'JTO> c/ívt TTOMCI f¿h jSct>/. Kct¡ TS fúv <An /¿íyíju
oriAíaí CUTO. , 7roM.o¡ <Jlí otp^rcOí/ml cflápav ¿7jíp£siAgii' , TrWffíooTXTor
»B/ilXOVTeU* X&¡ (pObOUJ/TCtl «7rUVT£t%0'J KíyilV
OVTCL , OV *fcLVpt,&^Óv' TV! J[í ^fípX"
TCL flY\ GV[JL<pof& j8ct.en-
7CtíCL XCL¡ TVf í&l[Aí\íícf,
Xíi , úxj'Xíf a.vToZ dxoiíoi/ToS , jccti
WOIÍLV k f¿) <rvf^(pofct,f óxvvi'ip AU~
ToZ
C*fwxt
tfZfÓvT'íSy.
CU T l í
O'JXOVV
\w
TO
'oTfCCÍ fim-
6T0^i/t)j«S TífOÍ TI-
TCiíV <$)i-
rfifiyíyífffcu j tycctioÁoyáTípov.
gJtetvQ-*
TO¡Í¿CL<TI\Í¿QVTCL
VUV XÍyíTdLl
X-CtTX^XAO? í'iVZl f¿VI->
JliV¡ cLv OVTCúS übl^yvjílí
VlT¡<M¿Í-
veí 7rep¡ K6fy
<p\cwpv TÍ , ¿M.' Voí , ¿5 <pí\a>v ^ípcLTfílct. x.ot; \r¡olí ¿v ocpjaAjCcoijS VS-XTI xctt a<T¡ yo$ JH OXITM k'7ro/yLv>i{iwíúíTcLi , aí
t¿wi\4ai
, TOÍ5 <tí¡ irxfovGtv , ov- Xíyoi •7t&f<xnt\wiz, épyot. eiv&i VOTO»; ft&'j'ÍSy
^tbtíiTO. TO <^e OVTCÚ [iía>$ kyaJoZ
¡cx¡ @>xo~iAía>í a,y&~
Jlifjct', ITJAI TOUS au/fyá'TrXS irpoS a.u~ foZ' TÓV TÍ ykf
vo/uía. ^pw&i
TOV , íyo) fizv yx, oit/t' ó , TÍ a.v T I ; etpn , tZJlxífjLova. TZ XTWVI -Ttmui«tlTICtaUlTÓ / ¿ d X W , Jf '¿TI fJLiy%\&
T 4 , yjiVwQdU cVJTOii , ( '» «N TT/O-
íl/eAey CLVTI fitx-pay ílipNvrtiv.
QXTQV
vjc/l<Uf¿o\>ícL') TOV TÍ
Ooa
1
Comparación del Rey al pastor.
-
/3*TI-
Ai«,
'474
LIBRO
OCTAVO
Rey asimismo ha de hacer prósperos y bienaventurados las Ciudades
y los hombres, para que pueda servirse dellos. Asi que no es de maravillar que siendo deste parecer , pretendiese vencer á todos los hombres en bien hacer.
9 De lo qual se dice que Cyro mostró muy buen exemplo á
Creso, quando le amonestaba que vendria á ser pobre si daba tanto
y era tan largo , pudiendo tener en casa muchos tesoros de oro guardados para él solo. Cyro dicen que le preguntó entonces: ¿ Quántos dineros piensas que tendría , si hubiese allegado el oro , como tú
me aconsejas , desde todo aquel tiempo que tengo mando ? Creso
respondió, que tendría infinito numero. Cyro replicó á esto , y le
dixo : ahora pues, Creso , envía un hombre tuyo con este Hystaspas,
de quien tú mas te confies ; y tú Hystaspas, dice , ve' á todos mis
amigos, y diles que tengo necesidad de dineros para un cierto negocio ( como á la verdad los he menester ) y mándales que cada uno
me dé todos los mas dineros que pudiere. Y escrita y cerrada y sellada la carta de la cuenta de lo que cada uno dá , la den á este
ministro de Creso para que la traiga.
Todo
A10L <D0UUT¿3?
5GO,|
rtOAilí
e¿* OTOV tv
T'-J
a
-?Yy
a.yJpú¡>7H>VÍ TtOlOVVTdL , %f¡\<TUOLl TOV KpOICOV Í17CÍIV
tt'JTOIS.
tTíp
gUsT* I ¡XWjtA
OU^iV
OVV JdLV/JL&q'OV ,
TOL'JTTfí 2 i % *
íl -
TriV fQfJLVW > T o
"/¡ti •>
TTOAW
xa.¡
TlVOt «.-
fíffji.óv. 5cct¡ TOV Ku/>ov 'rfpoí tguiTct* ¿ y e <Ay\ , <páv*i , ffl Kpoicre,
((¡lAovuxaiS \yi\v Tcknm cu/jf&'Ttcit fflí/A-TTe/A^/OV á v ^ p c t ffUV Hq-CLGTCCL
TOVTCf , ÓT6> CU Ttl^fíÓílí
f¿&Al~
JipATCi'ict •/repiyryí'ÉG-^cti.
f
8'.
K&Aov y¿ \ñfütii"jfi% Jtctí T x . <rí> <H , í» T^áa"7Tct , ítpy,
(
T0UT0 Áí^íTcLl Kt¡p(§P í7TlJlíl fylU 7rep¡eA )-a»' T/oS TOUS cpÍAouS, AéKpo¡j&) , oxe OVOVJÍTU OMTOV J ceí y e «.CTO 15 'OTI (NO^HXI VpveriV -^poS
¿Ná TO -?ro?A¿ JltJlóvaii , rrttvfá e- vcpcL^íV Tiya.' ( x a i y a / TC¡> OVTI
u
COITO , e£ov a.VTcd ^HOUUPOUS %? ~ 7epo<rJ[¿ofJt,a.i ) xxi xeAeue X¿TOUS ,
coZ '7Ú\íí'fOví ev/ -ye kvJ[pl ÍV TOÚ oVóau '«V 'kv.d.q-®'' MVCLITO , -TTOo'íxa jtxTx^écrQxi. xal TOV Kt/poy fl&CU fJLOl •^pYtftaL.Ta, , 'ypx-^/XVTXS
<N xxi xxTX<m/¿Myx¿u.¿'voiiS «^oui'xi
AéyeTsu tpÍG°fcu' xcti TTOO-CL ca r¡~
«ni o'iei /-toi p^pri^ctTct e h t t í , ei <ni- TW e-Tir-oAviv T S Kpoífftf JípÁTTov'Ji
ÍÍ\í^OV
^pUCTÍOV , ¿(TTTep <TU
XíXíViíí-)
qípuv.
Txíilít
DE LA HISTORIA DE CYRO.
475
io Todo esto que dixo lo escribió en sus letras, y las cerró y
selló , y dio á Hystaspas para que las llevase á sus amigos , y les
escribió á todos que recibiesen á Hystaspas como á su amigo. Después que llegó á todos Hystaspas, y el ministro de Creso traxo las
cartas, cuentan que dixo Hystaspas: O Rey Cyro , yá te puedes servir de mí como de hombre rico i porque vesme aquí donde vengo
cargado de dones por causa de tus letras. Entonces Cyro dixo á Creso: i
cata aquí uno de los tesoros • que tenemos : los Otros puedes ver tú
mismo i y cuenta ahora quántos dineros tengo aparejados, si hubiese
menester servirme dellos. Asi que contando Creso los dineros , dicen
que halló que tenia muchos mas dineros Cyro, que tuviera guardados en sus tesoros, si los hubiera allegado como Creso le decía. Lo
qual pareciendo asi, le dixo Cyro :
11 Ves aquí > Creso , como yo también tengo tesoros, y tú me
mandas que los tenga guardados y allegados, para que me tengan envidia y odio por ellos, y los haya de confiar de hombres asalariados que me los guarden. Yo haciendo ricos los amigos, estos pienso
i que
'eJlíJlou T S TT-iffTtí. qépíit ^rpoí Koyt^ó/JLivQ^ o K/>oi<r@-' *?roA\<£TOVS
ty'lXoVi'
íví^pcL^/í
<N
TTpoS
TCXÓLGICL
íVptlV ,
5» é<pn
KvfCú CLV
\ov CWT<¿ Jlí^ícQrcu. eml <N ere- avvíM'yv). vftíi ^
T<¿TO QoLvífoi
pjvÍA0e t,*í wfyxtv o KpoíaV ^e- íyíi/tro , ejTreii' AéyeTcu o Kv•fxvay T ¿ S í-TTcroAaí, ¿ J^vj Tf¿/@-"
cntaA ei7rev a Kufí @>CL<JI\ÍV , 5t<x/
IGL'.
Opa5 , tpívea , á Kpoic-g,
tfiol íiJSi p^pri caí tfkovkícá p^pn-» aí «iVí xa,i e/¿o< JyT&vfoí,
¿Ac&"&i* irí/ATro^a.
ycif \-ym nfiAct cu f¿h XíÁívíií (JLÍ TTO./ e/¿oj
fí'./x¡ S^afA , fría, T ¿ era ypájtA- CLUTOVÍ av^íyoVTCt. } (pJovíi<r§AÍ TS
fíOLrcL. x&l o K^p@^ ei-Trev- ets c/!¡' cu/rouS Jtaí jii<reia$óu , Jtstf <pyftgy roi'vuy xai OÚTOS 'n<$Si ^-»- Acfx&S «.¿ToiS íipKf'ÁvTA /AJ3-Qo(p9ccLVfoí nfkiv , a> Kpoiore- TOUÍ e/t« fVí •> T^TOÍS 'TUc^tvtii' \ya> <Aí nrovi
aMouS JunuGecú 5 JO&Í Ao^iff*» eró- tpi'AVS '^A.V<r¡'ouí 7ro«»jí , TSÍTSSS fim
Ooo z
i
Tesoros son los amigos.
*<>•»
47^
LIBRO
OCTAVO
que son mis tesoros, y mas fieles guardas de mí y de todos mis bienes , que no si los doy en guarda á hombres que lleven sueldo para
ello. Y otra cosa también te digo, Creso, que yo no puedo sobrepujar á los hombres en aquello en que Dios quiso que todos fuesen
iguales, pues que él los hizo á todos igualmente pobres: pues á estos
no los puedo yo hacer ventaja en condición: sino que también soy
codicioso y hambriento de dineros como los otros. Pero en esto solo
pienso que hay diferencia de mí á ellos : que estos después que han
alcanzado mas dineros de los que les basta , los unos los guardan so
tierra , otros los dexan podrecer , otros los cuentan , otros los miden,
otros los despenden y gastan , otros los guardan , y tienen harto negocio en que entender con ellos. Y aunque los tienen dentro de su
casa , no comen mas de lo que pueden, porque rebentarian; ni visten mas de lo que pueden traer á cuestas, porque se ahogarían. Y
los dineros demasiados y superfluos les dan trabajo 5 pero yo , dice,
sirvo con ellos á Dios 5 y aunque codicio siempre mas y mas dineros , después que los he alcanzado , con los que me sobran de lo que
he menester, con estos proveo las necesidades de los amigos, y haciendo bien y enriqueciendo los hombres gano su gracia y amistad?
y,
VOftí^as Jwctvfovi
stetí <pwAetxa5 ct-
XcL¡
¡¿ÍTgyVTtt
X&¡
l<f¿VTiS
XcÜ
<$\ct-\[/'Jv>/]e$ x,oc¡ cpi/ÁáTla/Jes Trpocy*ya.%>y TCiq-oripifí üvoLiy M ti qpV- flATaU é ^ f f i , XdJ 'of¿Ciñ íVcftOV í%*~
fOVi /ULtaQoQÓfÜí \r7Vtq"V\VXl¿ty.
Xm TÍÍ au'já, oí/Te ta^íyat
rcXtia) h ¡ñíp
ctA\o Ai coi ífO¡>' tyeo yaif , ¿ K p o i - ¡ICLVTOLI <p:píiv, [^•la.pfcL^ítív ya,f c¿v)
0~í , Ó fJLtV 01 &Í0¡ AoVTíí ti i TCLÍ OUT a.fjupiívvuv'ja.t TtKtía) 5) ^úv<i.vkr\
Y ü %*5 TOI5 kvjpáieoií , íTToi'jifffit.i' *]<*.» qíftii' ( c L ^ o v n ^ í n v *fi,f
r
ofioíaí TemrcLS TTSLVTCLÍ, T^TS*1 fih a M a TCL Trepfr'Jcl xpy\f¿af¡& 7CpxyVAí CLVTOÍ AÓVAJULOU Tttfiytvío-vcLi , pLofjcL 'íySi<w. tyeo At vffvipíTa [úv
CtA\ ítfíl cL7fXnq'QÍ XoiyCt) , Cd0"7tt¡> T o i í © e o i ? , >9 opíyof¿cu ettt TeXtioIrtaAcLv S^í xf¡íiGafta.i , k h.1
01 CÍMOJ , ^pyifjLsLTaiv' TVÍ Ai yt W
_f¿ívroi S^icL<p¿fítv ¡¿oí Aoyuq rav ttya -TrepiT^ct OVTA Tfflv tfiol aptóv'ZXtíq'av, ÓTI OÍ [ÁAV , WeíJ^sly raf TCiV , TÜTOlí TZÍ T tvAtíd-i TCOV
TTAXTÍa.px^vrm TCífn^a, xTvaMTAt , T ¿ qÍAav * e?ax£/¿cu , xctl
tav
xcd
¿vípyíTúúv
avJpccTtXi
tb~
¿Í.SV Ot,üT¡MJ> JCCLTOp^T^ffl , T ¿
^í
Xa,TCL<TYi'XyO-t , T<¿ cTí
CLfSf/^VTíí voia.v e¿ AVTM xf¡a>fji(U , ié¡ <p»A/ai/»
¡Á.CL tf¿'¿
T6
XcLl TfflV T/lfítTtpCúV CL-
Zflti
"DE LA HISTORIA DE CYRO.
477
y el fruto que saco desto es la seguridad y la buena fama, ' que
nunca se podrece ni se daña, por mucha que haya una sobre otra.
Antes la buena fama, quanto mas grande es , tanto mayor, mejor,
y mas buena y mas liviana de llevar; y muchas veces alivia á los
que la llevan y traen consigo. Y para que lo sepas esto , Creso,
te digo, que yo no tengo por mas bienaventurados los que tienen
y guardan muchos dineros. Que desta manera los que guardan las
puertas y b s muros de las Ciudades serian los mas bienaventurados ; porque guardan todo aquello que está dentro dellas , sino aquel
que puede alcanzar muchos dineros con justicia, y gastarlos para
el provecho de muchos con bondad. Este tal pienso que es bienaventurado y sus dineros también. Esto asi lo mostraba Cyro por
obras , como lo decia de palabra.
12 Demás desto , entendiendo que muchos hombres en sanidad
procuran todo lo necesario , y lo que es útil y provechoso para
su mantenimiento , y comer quando están s anos , y veía que no curaban de proveer lo que habian menester , para quando estuviesen
enfermos, parecióle también que debía proveer en esto 5 y asi manXCL{ ÍX
TÜTCeV XOLpVy fAXt
XCrtyá.- XTXTJXÍ
XílCLV X*l ÍOXh-ílCUl' k OITÍ
r
XXTX-
e
GYi Xí }xi y otltrí ú'XípTC AnpwTX
fJLOLÍVtlcLl' CLWOL JJ íOX\ílX
irAíiasv
yíjcct
,
x<xi xovt^orípx
*]al.
x<x\
tpipuv yí~
-/roMctXiS <N XCL¡ TOU5 <pl-
pOVTJXÍ et'jTVll'
fáwj&í
ahí/ T S XX\C¿
&folf{fU 0~W
Tí
<
7C\íiq'0ii
, TOVTQV lyco et/íbu*
, QGC¡> CLV flOVíq^CLTOV V0¡J,í(o} Xcil T¿ jb£Pf¿&-
»¡ , TOGOVTCÜ XOL¡ fiíífcev
jtaMúav
Áv-
TÍ *7tMlq'(L
T 5 ^lXXÍü¡ ,
XOVQQTípoVí 'ftXpí'Ví-
07TO5 y& X&l TOyTO ti^yjí ,
TX> x<x\ feúra fúv J S q>a.V4fci w
áaTtíf
xxl
<£'.
r
7ípa.Tr\ci>i.
íXíyí
npo5
Aí
TVTOÍS ,
XCLTX-
VOWOLÍ TOO? "TToMoUS Tü)V O.V&f'úL'XaV)
OTl hv f¿2V VyixívO'JTÍí
hxTÍ/\.CÚ(7l ,
É(P» , a KpoTffí , \yá) OU TOOÍ TCXíi'
7ntpdLGY¿vá.(oyr¡CLl 07TO)Í 'í£VOl TU \~
fa.
'MTYI^ÍIX
typrflafi
TXÍK^X
¡xxc
,
xx¡
(o¡ 70./
IOVTÍS
,
OUT<»S
TU Te/vi
nrÓÁíai
q>v\¿Tr¡GV(Ttv)
T¿
,
r¡y>Z~ ¿^WifJUL
<püÁ¿T-
«7 ívSü.ifJt.oúfafJoi
tlnacüi' Tehra, yaf
1
(puAc&VJovTAS
•, t-jSbLiifiovífá.TOUí
o*
JlícLiiav
TW
TCLIS 'KÍW
T «
T¿Ú¡> V}ÍXIVOVTWV
ó Titas J[íf \v
T ¿ aúf¿q>opx TCxp'íq-xi ,
¿ M * oí «tu oZv xxl
La buena fama permanece.
$*s xa.'nLTÍjíi'jau
£¡ 5
cicxJívyfTaai,
T^TV
OU
í7n/xíXy/xívüí ía>px' íSbJkv
feíiTO,
cx7mvY\o~&i a u r S ,
roúí
47^
LIBRO
OCTAVO
dó traer muy buenos Médicos ' para tener consigo ; y todos los
instrumentos y medicinas y cosas de comer y de beber, que qualquier dellos decía que eran necesarias, las mandaba tener aparejadas y guardadas. Y quando alguno caia malo , miraba la disposición que habia para curarle , y le mandaba dar todo lo que había
menester. Y hacia gracias á los Médicos quando sanaban á alguno
de aquellos que habían tomado á su cargo de curarle. Con esto y
otras cosas semejantes procuraba por valer mas á cerca de aquellos
de quien quería ser amado.
13 De todos los exercicios que ponía contiendas, ponía también
premios y joyas, queriendo engendrarles competencia entre sí de
las obras buenas y virtuosas. Y esto traia mucho loor á Cyro, que
siempre procuraba como se exercitase la virtud. Y estas contiendas
y competencias las ponia entre los unos y los otros. Demás desto
estableció Cyro por ley, que todas las cosas que requiriesen juicio , ahora fuesen causas civiles, ahora contiendas, todos aquellos
que tuviesen necesidad de ser juzgados tuviesen recurso á los Jueces; porque cierto está, que la una parte y la otra escogerían los
me<y. ^ílv ^e Trpowyo'peué TE a"y«TOUS Te íotTfouS TOUS ap¡Voi4 crin
Ví*A0fíí<Ta,T0 'SJ/'oS &VT0V , Tú) * T é - VAS XA/ O^AA 'Xpouríjíi , quXoniAe~v e^í'Aeív, X A / ¿CTOVA 3J op^avA
XÍOLÍ lfJt,7T0líiV ¡¿OvXÓfiívQ^ TTípl TCiV
e<p» TJ$ av AUTO) ^pvi<n/¿A >#é¿Qtff ) xoAcaí/ X A / ctyctjcov 'épyav , T A ^ T *
$ q}¿pf¿aLX$,-> ri 0-1TA, 5i TreTcc, tf- Tai filv Kúpo) t7iu.ivov -7ra.pg¡^ív, 'en
J^V TOüTOV Ó , 1? OUp£í OTt-pAOTUyá- e?re/¿eAeTo , '¿Titas A<TJCOITO » <*pe->
cus
e^ffAíjpife
TTAp' CCL/TS.
X A / O-
TYI'
TOIS
/iéhroi Afíifüñ
01
«.ya-
!
croTe </le T¡5 olo- )*evíia'eie TÚ))' ^epA- ves oinvi 7rpoS dMriAoiiS X A / ípiSH.5
Trstíeo-Occí é-TTljfjfcipíffl)', eTrsaxoTreí, X A / x.*i <ptÁovítxía.í ¿ f é & . M w . 7rpoS <T4
TTctpeí ^v« TrávTA OTOU e í í i * )ta/ TOÚTÜIÍ , asa-iTíf vófiov -^gsríq-'^a/üi ¿
TOiS
(ATifoiS
Jlí
VÁp¡V
»1<^< ,
TÉ TiS ICLGCLITÓ TIVCL TM
VOU AAja<oávú)V.
¿VO-
Ku/>@ J j
0<TA </tjS!,Kpí(7£a)S S^íOlTQ ,
TTAp 6X.ÍI- 21 TE JYXM eiT6 a.yúvíff/na.'n
TOtuTA yí¿S|/ «/I») XcU Í^O/ASIÍOI/S ^lAxpi'creúiS
,
ffvvt^éytiv
TOUS
TOIS
TOicti/Ta. '71'oMa. e/¿»^oa/Gt/TO rtfpcí TO
XfíTociS. í/lviAov ouv OTÍ e.íT-o^A^ovTO
irpuTíóav,
/nh o[ abVTci.y^íi¿Lófítm
TTotp
oí 5 é^VAíTO eAt/-
*n A/^óVepoi
-rtw
I
Provisión de Médicos es necesaria en la República.
Descargar