litu 3rd ed U modificado por MLH3_MJH3.pub

Anuncio
KUÉNTÚꞌ
KUÉNTÚꞌ LÍTÚ
Jee yaꞌá nkuvi yakuꞌ rá tiñu sóꞌó
nsa̱ꞌá ti ̱ꞌ.
LÁꞌ
LÁꞌVÍ SÓꞌ
SÓꞌÓ
Jee ñaꞌnu ti ̱ꞌ, jee kenta ti ̱ꞌ nkuvi ti ̱ꞌ
capitáꞌ. Chi náꞌánꞌ ti ̱ꞌ nénú vá kɨꞌɨn ti ̱ꞌ, jee
suni naꞌanꞌ ti ̱ꞌ ichi jíka ti ̱ꞌ.
Chi suviti ̱ꞌ nákoso ti ̱ꞌ nu̱u̱nꞌ rá táꞌán ti ̱ꞌ,
jee nákechi ti ̱ꞌ retú nkenta hora. Chi
nna̱kuniso ti ̱ꞌ ka̱a. Jee súví ti ̱ꞌ nkuvi
Palomáꞌ.
Sáá yɨ́kɨ́n ɨɨn lítú, jee ntɨɨn kue̱ꞌi ̱ꞌ
nánáꞌ ti ̱ꞌ jee ni ̱ꞌi ̱ꞌ-i. Jee nkino̱o ti ̱ꞌ. Soo ntu
nkuíni ti ̱ꞌ títí ti ̱ꞌ xu̱kui kéꞌen. Soo nito ta xá
íyó ti ̱ꞌ, retú títí rá inka ka̱ rá táꞌán lúlí ti ̱ꞌ
Un chivo huérfano y travieso
Resumen: Un chivo huérfano hizo muchas travesuras y por eso le sucedieron muchas
cosas.
Tu̱ ꞌun káꞌánꞌ káji
Mixteco del suroeste del distrito de Tlaxiaco, Oaxaca
(Santiago Nuyoo)
Narradora y redactora: Basílica Sarabia López
Dibujantes de algunas de las ilustraciones: Hablantes del mixteco
Asesor lingüístico: Larry Harris
Publicado por el
Instituto Lingüístico de Verano, A.C.
Apartado postal 22067, C.P. 14000 Tlalpan, D.F., México
Tel. 5-573-2024, www.sil.org/mexico
Primera edición
2005
.5C
Segunda impresión 2006
.5C
Segunda edición
2007 (versión electrónica)
Tercera edición
2015
.5C
meh 15-011 .5C
© 2015 por el Instituto Lingüístico de Verano, A.C.
Derechos reservados conforme a la ley.
Esta obra puede reproducirse o adaptarse para fines no lucrativos.
Se terminó de imprimir en el mes de abril de 2015 en:
Instituto Lingüístico de Verano, A.C., Calle 10 Norte #114,
Colonia Cuauhtémoc,C.P. 68030 Santa Rosa Panzacola, Oaxaca, México
noso nánáꞌ ráa. Jee ne̱ jínu ti ̱ꞌ, jiáꞌánꞌ
tuꞌva ti ̱ꞌ soo máá kuíjín ví ti ̱ꞌ, jee nijinꞌ xá
íyó ti ̱ꞌ. Jee saáva kua̱chi jiáꞌa rá chuvíyáꞌ
vá ti ̱ꞌ.
Soo máñáꞌ ta ti ̱ꞌ xá, sú lúlí ti ̱ꞌ, chi sáá
títí rá inka ka̱ꞌ rá táꞌán lúlí ti ̱ꞌ vá jee ya̱ta̱ꞌ
nánáꞌ ráa kenta ti ̱ꞌ
kívɨ ti ̱ꞌ, chi ̱ji ̱ꞌ rá chuviyá,
jee níꞌínꞌ ti ̱ꞌ ntí títí
yuꞌuꞌ ti ̱ꞌ. Jee sukuáni
nkuvi nkuvi ti ̱ꞌ, jee vii xá
ñaꞌnu ti ̱ꞌ.
Soo sóꞌó ti ̱ꞌ xá, chi síkɨ́ ta̱ꞌ ti ̱ꞌ xá jín rá
táꞌán lúlí ti ̱ꞌ. Jee táváꞌ sɨ́ɨń ti ̱ꞌ ráa, nteñu
rá nánáꞌ ráa. Jee náꞌyúꞌ rá nánáꞌ ráa,
nákana rává rá se̱ꞌya ráa sáꞌá ti ̱ꞌ.
Chi ɨɨn ki ̱vɨ̱ꞌ síkɨ́ ti ̱ꞌ jee nkenta ti ̱ꞌ nu̱u̱nꞌ
nínta ñuꞌunꞌ ñɨɨn yo̱ko̱ꞌ naꞌá yutun. Jee
ntu̱ví ti ̱ꞌ i ̱xti ̱nꞌ ti ̱ꞌ ya̱ta̱ꞌ ñɨɨn yo̱ko̱ꞌ vá jee
Jee suni táꞌán xá ini ti ̱ꞌ tuví ti ̱ꞌ i ̱xti ̱nꞌ ti ̱ꞌ
na̱neyuꞌ rá yo̱ko̱ꞌ vá, jee njia̱ꞌa víꞌí ráa ti ̱ꞌ.
ini ñunu i ̱xta̱ꞌ i ̱toꞌoꞌ ti ̱ꞌ, chi táꞌán ini ti ̱ꞌ
Jee nnaꞌyuꞌ víꞌí ti ̱ꞌ, jee nkachiꞌ ti ̱ꞌ: “Mpee,
kajiꞌ ti ̱ꞌ i ̱xta̱ꞌ, áxí koꞌo ti ̱ꞌ ti ̱kue̱é, kajiꞌ ti ̱ꞌ
mpee.”
nika, mangúꞌ, nu̱ni ̱ꞌ, ñɨ̱ɨn
̱ ꞌ.
Jee suni ɨɨn íchí síkɨ́ ti ̱ꞌ, jee ña̱yɨꞌɨ́ ti ̱ꞌ
Jee tuku ni inka íchí, sáá jíꞌi rátíꞌ nute
yuꞌú ntekáꞌnú, jee
yutun yekatá, jee nka̱tá ta xá yuꞌú ti ̱ꞌ jee
náva ti ̱ꞌ rá nu̱u̱nꞌ yu̱u̱ꞌ
kúníꞌ kuviꞌ ti ̱ꞌ. Soo ti ̱kue̱é kuáchí jín ñɨ̱ɨn
̱ ꞌ
jee njia̱ꞌá nijian ti ̱ꞌ jee
ntaanꞌ ráa yuꞌú ti ̱ꞌ, jee ntú ni ̱ꞌi ̱ꞌ ti ̱ꞌ.
ñe̱te̱ꞌ ti ̱ꞌ nu̱u̱nꞌ ntekáꞌnú.
Soo nékáíyó nijia nsaꞌá ti ̱ꞌ, jee suni
nékáíyó nijia noꞌo ti ̱ꞌ.
Jee kúníꞌ kaꞌaꞌ ti ̱ꞌ nute.
Descargar