Počátky naší literatury Na našem území – západní slovanský kmen – politicky, hospodářsky silný, podmanil si další okolní kmeny a stal se základem českého státu První česky psané památky – 10. stol. – pouze jednotlivá slova Od 11. století souvislé texty ( krátké) od 13. století – literární památky Dochované texty mají náboženský charakter. Roku 862 požádal velkomoravský kníže Rastislav byzantského císaře Michaela III. o vyslání věrozvěstů Konstantina a Metoděje na Moravu. - vymysleli písmo – hlaholice – na základě malých písmen řecké abecedy Staroslověnština – 1. slovanský jazyk - výsledkem činnosti Cyrila a Metoděje je m.j. Proglas – veršovaná předmluva překladu evangelia- právo lidí na slovo boží v slovanském jazyce - dvě legendy Moravsko-panonské legendy ( Panonie – dnešní Maďarsko) – životy obou světců - po zániku Velkomoravské říše (r. 906) se staroslověnská kultura posouvá na východ, část zůstává na západě – Sázavský klášter ( r.1032) starosl. legenda Život svatého Václava - začíná převládat latina – lidové vrstvy se orientují na češtinu – dokládá to podoba písně Hospodine, pomiluj, ny!( poč. 11. stol.) - jako hymna se zpívala píseň Svatý Václave ( oproštěna od staroslověnských archaismů) - rozhodující postavení – latina - jazyk vzdělanců, kněží - témata náboženská - touha lidí po znalosti své minulosti – vznik kronikářství - 1125 Kosmova Kronika česká – Chronica Boemorum) – psaná latinsky – - Kosmas je pokládán za zakladatele českého dějepisectví - Na konci 13. století – více česky psané literatury - doba rozvoje měst, obchodu, řemesla - vzdělání přestává být výsadou kněží a stále více lidí ovládá jazyk slovem i písmen – LAICIZACE LITERATURY - vzniká světská epika, jejímž vrcholným dílem je Alexandreida (přelom 13./14.stol.) – oslava činů feudál. Panovníka, patrně PO II., i když je oslavován Alexandr Veliký pohrdání prostými lidmi, autor zřejmě vyšší šlechtic V této době – literatura pouze ve verších – první česky psaná Kronika tak řečeného Dalimila je psána ve verších -značná míra vlastenectví, odmítání německého vlivu - kladný vztah k lidu – pp. příslušník nižší šlechty - vychází z Kosmovy kroniky a končí v roce 1314( nástup Lucemburků na trůn) Vláda Karla IV.- ekonomická síla českých zemí – růst vzdělanosti národa – založení Karlovy univerzity 1348 - Vita Caroli – autobiografie Karla Čtvrtého Legendy – Legenda o sv. Prokopu Legenda o sv. Kateřině Počátek dramatu – Mastičkář – 40. léta 14. stol. – původně scéna z velikonoční hry předváděná v kostele, postupně přidávány další části, až nové motivy překryly motiv náboženský Satira – veršované skladby pranýřující dobové nešvary ( nepoctivost, lakotu, pokrytectví..) př. Podkoní a žák – obyčejný lidský život – ne náboženství 15. století husitské války – (1419-1434)společenská krize, války měly náboženský charakter reformátoři – učenci, kteří chtěli nápravu společnosti a hlavně římskokatolické církve. Vznikala teoretická díla – traktáty – v nich byly názory na řešení situace. Tomáš Štítný ze Štítného (1333-1401) Psal česky, ač byl vzdělán, měl blízko k lidu Sborník traktátů- Knížky šestery o obecných věcech křesťanských Počátkem 15. století chápeme českou literaturu jako literaturu psanou česky. Význam latiny se zmenšoval, když se ještě užívala. O rozvoj spisovné češtiny se zasloužil Mistr Jan Hus ( 1371-1415) - odsouzen v Kostnici a upálen Vystudoval pražskou univerzitu a jako univerzitní profesor byl vysvěcen na kněze Zásluhy: -odstranění spřežek -zavedení diakritických znamének - usiloval o čistotu češtiny, bránil přejímání slov ( němčina) - latinsky – O církvi ( de Ecclesia) - česky – Knížky o svatokupectví - Postilla ( 1412 ) Vavřinec z Březové : Husitská kronika (latinsky) Známá památka je Jistebnický kancionál, v něm jsou soustředěny písně tohoto období – bojové písně – Ktož sú boží bojovníci Povstaň, povstaň veliké město pražské Odeznívání husitství – po bitvě u Lipan – osobnost Petr Chelčický – O trojím lidu (1435) -